přehled článků

Jak na rozmnožování vinné révy řízky

 vinné révy platí stejně jako u ostatních ovocných rostlin, že pro zachování daných vlastností odrůdy je potřeba rozmnožovat rostlinu pomocí její části, tedy řízkováním, nikoliv semenem. Vegetativní množení vinné révy, která dobře zakořeňuje z dřevitých řízků, je tak už po tisíciletí hlavním způsobem rozšiřování kulturních odrůd evropské révy. Množení semenem, tedy takzvané generativní množení, se využívá pouze … Pokračování textu Jak na rozmnožování vinné révy řízky

Pěstování vinné révy pro začátečníky

Pěstování vinné révy pro začátečníky https://www.ceskenapady.cz/pestovani-vinne-revy-pro-zacatecniky-cnp-1039-8091.html#rez-vinne-revy-pro-zacatecniky Řez vinné révy pro začátečníky Řez vinné révy na pergole Přezimování Hnojení V článku Příprava na pěstování vinné révy pro začátečníky jsme se věnovali výběru vhodné odrůdy, nejlepšího místa pro její pěstování, přípravě půdy, opor a výsadbě samotné rostliny. Největší práce vás ale čeká poté, co se vám réva ujme a začne růst. Následující řádky by vám tedy měly … Pokračování textu Pěstování vinné révy pro začátečníky

vysoká květina Stračka

Pěstování Stračky potřebují plně osluněné stanoviště, ale při výběru bychom si měli dát pozor, zda tam příliš neprofukuje. I tak jim ale musíme poskytnout oporu, aby je při běžné bouřce nepolámal vítr. Opěrné tyčky je třeba napíchat hned z jara, dokud rostlina nepřesáhne výšku 30 cm. Výjimkou jsou zakrslé odrůdy, které umístíme na skalce. Tyto … Pokračování textu vysoká květina Stračka

Řepík lékařský- Agrimonia eupatoria

Řepík lékařský– Agrimonia eupatoria, s lidovým názvem také Řepíšek či konopěc je vytrvalá léčivá rostlina, dosahující výšky až 60 cm. Potkáme se s ní na slunečných prostranstvích ve vápencové půdě. Vytváří žluté květy od června až do srpna.  Návod na pěstování řepíku: Semena řepíku vyséváme buď na jaře či na podzim. Pokud semena vyséváme na … Pokračování textu Řepík lékařský- Agrimonia eupatoria

surfinie

Surfinie

převislé petúnie. Rostliny mají květy s očkem, s bílým okrajem, drobné i velké květy, žíhané, i plnokvěté, a to vše v mnoha barvách od bílé až po modré a fialové. Jejich převisy mohou být dlouhé u některých druhů od 0,5 do 1 metru. Vyhovuje jim mírně kyselý substrát pro petúnie.

Posilování a ochrana rostlin – bio zahrada

vytvořit hnízdní příležitosti pro užitečné organizmy, volba odolných rostlin a preventivní opatření Nikdo úplně nezabrání škůdcům a chorobám, ale můžeme se postarat o posílení našich rostlin. Padlí a další houboví původci se šíří větrem a děštěm bakterie (hnědnutí listů, košťálů, měkkých míst) pronikají skrz poranění Viry jsou přenášené savým hmyzem /skvrnitost listů, zesvětlalá žilnatina, zvlněné … Pokračování textu Posilování a ochrana rostlin – bio zahrada

Indikační rostliny

indikační rostliny ukazují na vaši půdu

Řez zanedbaných stromů

Dlouho zanedbaná zahrada vyžaduje odbornou spíš pomoc

Kosatce

Kosatce jsou vzpřímené trvalky, listy jsou mečovité, s odenkem (někdy i cibulí). Skalky, břehy vod, bažinaté zahrady

Kopretiny

Kopretiny jsou trvalky rostoucí v trsu a vyžadují od nás jen minimálně péče, za kterou se nám odvděčí krásnými květy, podle odrůdy od května až do konce léta. Neměly by chybět na žádné zahrádce. Stanoviště Vyšlechtěným kopretinám se daří nejlépe na slunném stanovišti. Půda by měla být propustná a výživná, ale nikdy přemokřená, což tyto … Pokračování textu Kopretiny

Kukuřice s fazolí a tykví

http://www.potravinovezahrady.cz/polykulturni-a-bezorebne-zemedelstvi-severoamerickych-indianu/ Převzato z jiného webu Je potřeba však myslet na naše české podmínky.např. Sucho. nejprve to zkusím jen na malém záhonu. Kukuřici si předpěstuji do sazeniček, aby měla velký náskok. Je potřeba se starat (plevel) zalévat. Tykev kus od fazolí a kukuřice. Fazol zasadit později, aby stačila kukuřice vyrůst. Základem jídelníčku severoamerických indiánů byly tři … Pokračování textu Kukuřice s fazolí a tykví

Lobelky

Půvabné lobelky si rok od roku získávají větší oblibu vzhledem ke své trvanlivosti, kvetení až do zámrazu i stále bohatšímu výběru nových barev a typů. Ideální jsou do nádob.

Petúnie

Žádná jiná balkónovka nevykouzlí takové vodopády květů, jako petúnie. Můžete si vybrat ze stovek barev a vzorů – pokud pěstujete ze semen. Při nákupu sazenic bude výběr menší a cena vyšší.

rašeliniště

Zahradní rašeliniště je vlastně jezírko plné neustále mokré rašeliny. V přírodě je na povrchu živý rašeliník, který stále přirůstá, jeho spodní vrstvy odumírají a za nepřístupu vzduchu tvoří rašelinu. Na tyto podmínky se adaptovaly rostliny, jež by jinde konkurenčně neobstály.    Rašelina nesmí nikdy proschnout, budete tedy potřebovat zásobu měkké vody pro suchá období. Nouzově použijte … Pokračování textu rašeliniště

Chmel

Chmel je dvoudomá rostlina, která může dosahovat až desetimetrové výšky. Stejně jako ostatní popínavé liány roste i chmel velice rychle a navíc se snadno rozšiřuje podzemními výhonky.  Pokud se rozhodneme vysadit si chmel na svém pozemku, vyčleňme mu opravdu velkorysou plochu. K popínání mu nabídněme robustní plot, zeď nebo stěnu domu. Na plném sluníčku poroste … Pokračování textu Chmel

Tykev muškátová

Má plazivý růst. Liány až 4 m. Plná chuť dužiny vynikne až u plodů celkem vyzrálých. Na pečení, polévky, moučníky. K těstovinám a k rýži. S výsevem nespěchejte. jsou teplomilné. Prohřátá půda v polovině května. -3 semínka do hnízda. Přímý výsev je nejefektivnější. Propustnou půdu s dostatkem humusu. V první trati a přihnojit chlévskou mrvou. … Pokračování textu Tykev muškátová

Kapusta listová

Zimní kapustu v podzimní zahradě. Snese i průměrnou zimní teplotu, když jí ochráníme. Sít do jedné řádky se zimním zelím na začátku srpna po fazolích nebo hrachu Kapusta je velmi odolnou rostlinou, která není náročná na klimatické podmínky. Dobře snáší i chladnější podmínky, bez známek poškození odolá i 15 stupňovým mrazům. Například růžičková kapusta přešlá … Pokračování textu Kapusta listová

Zelí

Běláska odpuzuje yzop, tymián, pelyněk pravý a pelyněk brotan. Vhodnými doprovodnými rostlinami jsou celer, kopr, heřmánek, šalvěj, máty, rozmarýna, cibule, brambory. (namají rádi fazole, rajčata, jahodník) Potřebuje hodně kompostu nebo hnoje. Zapracovat do půdy před výsadbou. V horkém létě mulčujeme, zaléváme. Když zelí a květák nedělají pěkné hlávky, chybí jim fosfor a draslík. nedostatek bóru … Pokračování textu Zelí

Sněženky, bledule atd.

časem se rozrostou. Po několika letech lze vyjmout a rozdělit a rozesadit (v době květu nebo těsně po něm) Do hloubky 5 -10 cm daří se jim v polostínu a ve stále vlhké půdě

Pečená mrkev

500 g mrkve očistit a celé na plech na pečící papír. troška soli a kari. 50 g másla rozložit na mrkve. pečte 30 minut v rozehřáté troubě na 180-200°C podávejte s bagetou nebo jako přílohu k masu

Fóliovník

….. umožňují vysadit například saláty a ředkvičky již od brzkého jara, neboť zahradní fóliovník ochrání rostliny až do -5°C.  Předpěstování rostlin Mezi nejranější plodiny pěstované ve fóliovníku patří především jarní hlávkové saláty, ledové saláty nebo listové saláty. Oblibu si získávají i bylinky jako je pažitka, řeřicha, oregano, bazalka, meduňka a mnohé další. Fóliovníky jsou velice vhodné i pro předpěstování brukve, květáku, brokolice, zelí, celeru, pórku a kapusty. Pěstování v létě Jakmile tyto rostliny přemístíte na volný … Pokračování textu Fóliovník

Kustovnice čínská – gója

Lycium chinense kustovnice pochází z Asie a v našich podmínkách je plně mrazuvzdorná patří mezi lilkovité rostliny, květy jsou oboupohlavní, je tedy samosprašná na pěstování je nenáročná, roste dobře i v chudých půdách. Při dobrých podmínkách a dostatku vláhy se však odvděčí velikostí a množstvím plodů. Vyhovuje jí teplejší, slunná poloha a lehčí písčitojílovitá půda … Pokračování textu Kustovnice čínská – gója

Bez černý

Sambucus nigra. Ve Skandinávii píjí víno z bezových květuů a plodů. zdraví: podporují pocení v kombinaci s květem lípy., močopudné a projímavé účinky., ischias a sedací nerv, čistí krev, omezuje vodnatelnost. Flavonoidy, slizy, sliznice, třísloviny, A a B. výroba: džemy, kompoty octy, čaj, šťáva, vína, likér, šumivá limonáda. Potrava pro ptáky. Pozor: někdo nesnáší. Bušení … Pokračování textu Bez černý

Réva ve skleníku

výhoda:  ranná sklizeň (i o měsíc). Skleník musí mít dostatek slunečního světla a dobré větrání. Při teplotách nad 35°C se růst révy zpomaluje. období výsadby : jaro nebo podzim (v zimě ale zalévat!) obvykle do rohu. Výsadba: na dno kompost, sázíme šikmo a bohatě zalejeme. Pozor ve skleníku nemá moc místa na kořenový systém. zalévat … Pokračování textu Réva ve skleníku

Borůvky

Osluněné místo. lehká propustná půda s kyselou reakcí. I když je samosprašná je lépa vysadit na stanoviště dvě. Hnojení . granulovaná v suchém stavu přímo pro borůvky. nebo cererit (učinkuje pouze měsíc). Lépe vzhledem k počasí je hnojivá zálivka např kristalonu start (375 g rozpostit v 5 litrech a pak 200ml ředit 10 litry – … Pokračování textu Borůvky

Vřesoviště

Půda lehká, propustná, kyselá reakce. Do hloubky 30 cm doplnit pískem , listovkou a hlavně rašelinou. nehnojíme uměle. na povrch kůra. doplňkové rostliny: brusinka obecná., kručinka. vřesovce řežeme na jaře. i o 1/4. rozmnožovat hřížením. V červnu ohnout boční výhon a zasypat půdou. Kouká jen špička. zatížit kamenem. zalévat. Sazeničky odstřihnout a přesadit na jaře. … Pokračování textu Vřesoviště

Kapradiny

kapradiny jsou tajemné a nekvetou. Rozmnožování dělením trsů.Nebo uříznout list (kapradina osténkatá) a položit na množárenský substrát. za 2 měsíce vytvoří na okrajích lístků mladé rostliny.

Včely – jak přilákat na ovocnou zahradu?

Rukověť zahrádkáře 2013 rostliny kvetoucí v předjaří – sněženky, bledule,taloviny,krokusy z dřevin to jsou lísky, vrby, dříny, olše a břízy. rostliny kvetoucí dlouho do podzimu – rozchodníky, jiřiny, astry  

Střídání rostlin na 8 záhonech

Než se pustíte do výsadby, vezměte si tužku a papír, na nějž sepíšete, co chcete pěstovat. Pamatujete-li si, kde jste měli vloni zasazené kedlubny, pak je letos vysaďte jinam. Najděte jim záhon splňující jejich požadavky na přísun živin a stejně postupujte u ostatních druhů. Unavené záhony Pěstujete-li několik let po sobě na záhonu zeleninu plodovou … Pokračování textu Střídání rostlin na 8 záhonech

Ačokča

Cyklantera. Čeleď tykvovitých. Jednoletá rostlina. Stonek až 5 metrů. Rozšířena v Americe. Vlhké a teplé klima. Předpěstovat. vysadit na jižní stranu tam kde se mohou pnout. Dostatek vody a živin. Plodí kolem srpna a září. Do salátů, do guláše, zeleninové polévky. Mladé do sladkokyselého nálevu. V syrovém stavu proti cukrovce.

Ostružiník

Ostružiník Ostružiny – návod tisk.docx U ostružiníku dáváme přednost jarní výsadbě. Rostliny mají být dobře zakořeněné v bazální části a v kořenovém systému mají mít vytvořené adventivní pupeny. Právě z těchto pupenů se zpravidla v prvním roce vytvoří dva až tři mladé pruty. Dlouhé výhony při výsadbě zkrátíme na dva až tři pupeny, čímž podpoříme růst … Pokračování textu Ostružiník

Jedlé květy

Mnoho květů nepatří mezi jedlé ale přímo výborné chuti. česnek, cibule-nechat nějakou vykvést a pak stonek i květ nasekat do salátu begónie– nakyslý křupavý prvek. Ozdoba salátu měsíček lékařský-hořká štiplavá chuť (jako šafrán). posypat polévku, těstoviny, bylinkové máslo Roketa setá– chuť jako listy, saláty, masová jídla Mečík-, ozdova salátu, květ lze polinit pomazánkovým sýrem a … Pokračování textu Jedlé květy

Čaje z bylinek

Máta  – uvolňuje žaludek, při bolestech hlavy Brutnák lékařský – přináší úlevu při napětí Fenykl (rozdrcená semena) – pomáhá při bronchitidě, zažívacích problémech a kašli, likviduje bakterie (pít po večeři ) Meduňka – po ránu na klidný den, při plynatosti a nadmutí, při zánětu průdušek, vysokém tlaku, bolesti zubů hlavy Tymián– bronchitidy, kašel, zánět dutin, … Pokračování textu Čaje z bylinek

Chilli papričky

Potřebují teplo a světlo. Klíčení semen při teplotě 21°C. Pěstování ve fóliovníku: je potřeba zajistit ventilaci. Lze pěstovat v květináči i přímo v zemi. Dostatečně teplá půda – 19°C a více. Přikryjte řádky fólií. Rozestup 45 cm. Za velkého horka přes poledne fóliovník stínit. Hnojení pravidelně tekutým hnojivem téměř při každém zalévání. NPK hodnoty: N4,P2,K7. … Pokračování textu Chilli papričky

Mečíky

Mečíky pěstujeme na slunném stanovišti v humózní půdě. V březnu přeneseme do teplejší místnosti než je sklep a zbavíme šupin. Výsadba koncem dubna. Předem připravené brázdy. Řádky 30 cm. hlízy 5-15 cm od sebe. Velké hlízy do hloubky 15 cm. menší do menší hloubky. Hodně zalít. Nezalévat často, ale důkladně. Do třetího listu pohnojit dusíkatým … Pokračování textu Mečíky

Péče o půdu

Půda živí rostliny a sama potřebuje také živit. Krycí plodiny zaryjeme. Používám bobovité – jejich bakterie váží kyslík. Dodáme živiny zvenčí. Hnůj, kompost. Mleté minerály (vápenec, sádrovec, minerální fosfáty) nemusíte dodávat každý rok. Nedoporučuje se minerály míchat jako jednu směs. Je potřeba je zapravit do země (nenechat na povrchu). Pěstební plochy je potřeba střídat. Azola … Pokračování textu Péče o půdu

Kukuřice s pnoucí fazolí

Když trochu pozdní kukuřice vyroste je možno nasázet pnoucí fazole, které se po ní pnou. Je však potřeba zalévat, protože o vodu spolu bojují. Když fazole dozrávají nastal by rozpor, protože fazole se pak už nezalévají. Dá se to udělat tak, že otrháme zralé lusky, nezralým voda nevadí, a pak zaléváme. Sladké kukuřici sš daří … Pokračování textu Kukuřice s pnoucí fazolí

vysazování

Před setím a sázením je nutné půdu dlouho zalévat, aby se vody dostala co nejníže. Při setí za sucha je dobré semínka nechat ve předklíčit. Sazenice zbavit listů a pod. Sazenice je nutné dobře zasadit a neporušit půdní kapilaritu. např. Nožem jen odklonit jednu stranu a sazbu přitlačit k té neporušené. Sázet raději v chladném … Pokračování textu vysazování

Tráva

Dokonalý trávník pěstuji jen kvůli sousedům. Zbytečná práce. Vždy někde nechám kus přirozené louky (různá semínka). Čím víc hnojíte, tím víc musíte sekat. Mulčovací sekačka, sype trávník zpět a zachovává živiny.

Zalévání a voda

Přezimující plodiny nepotřebují zalévat (např.česnek). Pozornost si zaslouží množství organických látek v půdě. Zarýt krycí plodiny (listí, mulč) – organický materiál lépe zadrží vodu. vyvýšené záhony rychle vysychají. Ponořené záhony více zadržují vodu. není dobré dělat zeleninové záhony pod stromy. Kořínky stromů konkurují. Mulč chrání před vysycháním tím, že při suchu nejprve proschne mulč a … Pokračování textu Zalévání a voda

Mulčování rajčat

Rajčata potřebují spousty vody a jsou citlivá na změny vlhkosti, při nichž plody praskají. jakmile rajčata zakoření a půda se prohřeje, je možné je mulčovat 5-8 cm slámy. Pak stačí zalévat jednou týdně. Po sezoně jsem mulč zapracovala do země. Na malých záhonech lze použít mulč z posekaná trávy, ale jenom slabou vrstvu, jinak se … Pokračování textu Mulčování rajčat

Pletí

Malou zahrádku pleji ručně. Větší se dá mezi řádky plít motyčkou. Při hrůbkování se půda z prostoru mezi řádky nahrne na řádek. Některé plodiny můžeme sít tak hustě, že sami potlačí plevel. (Dýně). Když zachytíte růst plevele včas je snadnější záhon odplevelit. Trvalé plevele je potřeby vytáhnout i s kořínky. Nářadí je nutné brousit správným … Pokračování textu Pletí

Rakytník řešetlákový

Rukověť zahrádkáře: umístění Rakytník potřebuje hluboké, propustné, provzdušněné půdy s neutrální až slabě kyselou reakcí – písčitohlinité. Dobře osluněné. Sklizeň– v malém vždy ručně. nestříhat! Košík přivázat k tělu a trhat oběma rukama. Zpracování- odšťavňovač a smíchat s cukrem a převařenou vodou. Tuhé zbytky usušit a smíchat s trochou slunečnicového oleje. pak sedimentovat a olej … Pokračování textu Rakytník řešetlákový

Muchovník

Plody muchovníku, stejně třeba jako zelený čaj, obsahují velké množství polyfenolových sloučenin… I když v našich končinách je Muchovník olšolistý (Amelanchier alnifolia) zatím poměrně neznámou dřevinou, za velkou louží se těší značné oblibě. Pochází totiž ze severní Ameriky – především USA a Kanady, kde jeho příznivé účinky objevili Indiáni a tamní domorodí obyvatelé kanadských prérií. Ti totiž plody muchovníku … Pokračování textu Muchovník

lískové ořechy

Do některých oříšků se dostanou červa na strome a spadnou. Červy ze země lezou na oříšky. zanedbané stromy mají takovou koncentraci červů, že prakticky každý oříšek skončí červivý, Začněme s tím, že sesbíráme spadané ořechy. Pak zatřeste a sesbírejte ořechy nové. Pokud nejde oříšek cvrnknutím vyloupnout, zahoďte ho. Je červavý. Ty zdravé nechte pár dnů … Pokračování textu lískové ořechy

Pampeliška – léčivka

Listy do salátu i polévky převzato z https://www.prozeny.cz/ Listy pampelišky jsou skvělým zdrojem vitaminu C, A, D, ale i vitaminů skupiny B. Je v nich kyselina křemičitá, betakaroten, draslík, vápník, měď a železo. Obsahují ale i třísloviny či silice, které mají pro tělo blahodárné účinky. Listy pampelišek, sotva se objeví, mohou sbírat i konzumovat ti, … Pokračování textu Pampeliška – léčivka

33 pravidel zahradničení

(převzato z knihy Nezdolný zahradník – Carlo Deppe) Farmáři si nepůjčují peníze, nekupují nic, co si mohou udělat sami, nekupují nové, ale používají staré = minimalizují náklady. Snaží se vypěstovat co nejvíce svých potravin. Jedině tak budou ziskoví. Nejlepší hloubka výsevu záleží na typu půdy a na počasí během rašení. Na sáčku se semínek je … Pokračování textu 33 pravidel zahradničení

Červená řepa

Lze pěstovat všude. Např, u cuket, kukuřice Červenou řepu vyséváme od poloviny dubna do konce května. Vegetační doba trvá od 60 až do 120 dnů, dle odrůdy. Pozdější výsev je žádoucí, pokud chceme vypěstovat menší lahůdkové bulvičky, určené k nakládání vcelku, nebo i k přímé konzumaci za syrova. Červená řepa nemá zvláštní nároky na půdu, nesnáší jen … Pokračování textu Červená řepa

Zeleninové rady

celer – omýt, vařit malou chvilku. Ochladit ve studené vodě. Odkapat. vinný ocet s kapkami olivového oleje, trocha soli a pepře. Do hliněného hrnku zalít a ovázat. na chladném místě fazole v soli – nakrájet na nudličky a promíchat se solí. napěchovat do sklenic a zapečetit. Na vzdušném místě. Před použitím omýt. Zelenina v páře … Pokračování textu Zeleninové rady

Ovocné rady

Blanšírování – na chvíli do vařící vody a ihned opláchnout studenou. Dobře se loupe Ovoce nazapíjíme vodou Pektin – rosoluje nejvíce rybíz, nezralá jablka Angrešt – natrhat pevný, rozložit na tác a dát do chladu Borůvky – sušit na řídké tkanině v jedné vrstvě. na slunci a dosušit v troubě Broskvový kompot získá kořeněnou chuť, … Pokračování textu Ovocné rady

Křen

vysadit kořenové řízky. Dálka 10 cm a průměr 2 cm. Na podzim vodorovně do jamek 30 cm hluboko. Pod něj do 50 cm dát plochý kámen. Válcovité kořeny získáte zasahováním do vývoje kořenového systému. Omezit počet výhonů a vedlejších kořínků. Odstraňovat květenství! (vysiluje rostlinu)

nevyhazujte – využijte

pařez – jako květináč staré nádoby, holinky, konve, nábytek – jako květináče ptačí budku – hrneček přilepný na talířek – krmítko, pneumatika – obruba záhonku lavór – fontánka, květináč pet lahev – mnoho využití. vertikální zahrádka, skleníček mini, zavlažování rajčat rozbité květináče – zakrytí odtokových odtvorů jmenovky na sázení –  vše na co se dá … Pokračování textu nevyhazujte – využijte

Prosinec

zahrada v prosinci Odběr roubů třešní a višní (až do konce ledna). Zdravé jednoleté výhony (ne vlky – ale koncové z obvodu koruny) za bezmrazého počasí. Mišpule sklízet až po mrazech – změkne odstranit scvrklé plody ze stromů shazujte sníh ze stálo zelených rostlin sklizeň kadeřávku -při silných mrazech přihrnout a přikrýt netkanou textilií. Sklízet … Pokračování textu Prosinec

leden

Setřásání sněhu ze stromů ochrana kmenů před mrazem a osluněním -vápenný roztok (čerstvě hašené a trochu hlíny a oleje – kmen a spodní větve v teplém lednu vykvetou jasmín, vilín, lýkovec Trávník zbavte listí kontrola zdravotního stavu uskladněných hlíz vyzkoušet semen z vlastní sklizně, koupená nemusíme výsev petúnii – výsevní substrát pro petúnie (také salvie, … Pokračování textu leden

Cibuloviny – květiny

Jiřinky sázejí se v květnu.Slunné stanoviště. Hlízy po mrazících odložit do sklepa do bedny s vlhkým pískem. měčíky sází se v dubnu. odstup 10-20 cm. Půda humus a spíše písčitá.  Milují slunce. Na podzim hlízy vyhrabat a přezimovat v suchu. Lilie bělostná sází se v srpnu a září. Tři cibulky. Slunné stanoviště, kvalitní propustná půda. … Pokračování textu Cibuloviny – květiny

Květiny trvalky

Orlíček roste na loukách a ve světlých lesích.Vlhčí humózní půda.  Roste i v polostínu. Výška 40 cm. Kvete od května do června. Hvězdnice rozkvétá na podzim. Slunné stanoviště. propustná bohatá půda. vysoké formy včas přivázat. Polštářkovité formy mají rádi motýlui. Chryzantémy rozkvétají na podzim. Původem z Asie. Slunné stanoviště. odstup 60 cm.Organické hnojivo a kopřivová … Pokračování textu Květiny trvalky

Dvouletky květiny

Hvozdík bradatý výsadba v červnu . Přesadit pozdním létě. odstu 20 cm. příští rok výška 40 cm. Vysemeňuje se sám. Náprstník červený roste na lesních světlinách. Výsev v červnu. Přesadit v září rozpon 30 cm. Polostinné stanoviště. Kvete od června do července. Chejr vonný na jaře provoní zahrádku. vysévá se v květnu. pak přesadit. rozpon … Pokračování textu Dvouletky květiny

Bobulovité keře – angrešt, rybíz

je to lesní rostlina. půda do hloubky nakypřená. později nerušit okopáváním.. Humusovité.  Slunné stanoviště.  do spodní vrstvy rohové odřezky a organické hnojivo pod rybízem lze pěstovat mátu a pelyněk nebo jiné aromatické rostliny – chrání se tím od padlí a rzi sázení : kořeny mírně zkrátit. větve 2/3 vrchní plocha mulčovací vrstva. (tráva, nasekané dřevité … Pokračování textu Bobulovité keře – angrešt, rybíz

Maliník

Maliník návod – tisk.docx drobné ovoce výsadba během září a října nebo časně z jara  (po rozmrznutí půdy). Rozestup 60 cm. řádky 120 cm hloubka cca 20 cm. Do závětří, aby tam nebyl vítr. Opěrný sytém. Kompost, dusík, kamenná moučka bez vápna! Mlučovací vrstva – obnovovat v průběhu roku lesní nakyslá půda – hrabanka, nezralý … Pokračování textu Maliník

Rozmarýna lékařská

Lze vysít do nádoby a umístit na teplé místo v domě od poloviny května na zahrádku výška 50-120 cm Na zimu zase zpět není odolná mrazu koření se hodí k masu, rajčatům, italské pokrmy čaj posiluje krevní oběh

Česnek medvědí

Víceletá bylina mladé rostlinky vysadit březen/duben. rozestup 20cm Na podzim do země malé cibule. Záhon se promění v koberec listů a květů Polo stinné stanoviště (pod keře, stromy) vlhkou humózní půdu sklizeň čerstvé listy na jaře před květením. jakokoření do salátů konzervace jako pesto

Roketa setá

vysévat v dubnu a průběžně dosévat dobrá obvodová rostlina, nebo truhlík a květináč sklizeň nejlépe chutnají mladé listy jedlé jsou i kvaty do salátů nebo konzervace ja tzv.pesto  

Majoránka zahradní

Výsev až do května – zem prohřátá odstupy 20-25 cm jen posypat tenkou vrstvou půdy vyklíčené protrhat! jedna rostlinka na 20 cm. vytvoří keříky sklizeň lístky pop celou sezonu nať pokud jsou baculaté květní poupate ještě zavřená k bramborům, rajčatům, zeleninovým směsím čaj zahřeje žaludek a uvolní křeče

Meruňky a broskve

MERUŇKY Čerstvý plod obsahuje 12 volných aminokyselin. 100gr obsahuje 2100 jednotek provitaminu A (kariten) a 130 jednotek vitaminu B. Minerální látky: Draslík, fosfor, vápník, hořčík…. regulují krevní tlak, snižuji aterosklerotické změny cév,urychlují rekonvalescenci Stanoviště Hluboký zimní spánek končí na konci prosince. Od poloviny ledna mají nucený odpočinek.Hledat proto místo, kde nehrozí velké kolísání teplot.(nejlepší polohy … Pokračování textu Meruňky a broskve

Kadeřavá a růžičková kapusta

Kadeřavá kapusta zimní druh zeleniny. Výsev v květnu nebo červnu. Přesadí se spon 40 x40 cm na uvolněná místa po sklizni. Může projít mrazem. Růžičková kapusta – může projít mrazem výsev v dubnu. Přesadit v červnu, 50×50 cm V září odstranit vrcholy rostlin, aby se soustředila do růžiček.

Výsev na záhony

Nejlepší hloubka výsevu záleží na typu půdy a na počasí během rašení. Na sáčku se semínek je rada a my jí použijeme dle svého. Udělám si tak průměr hloubky. Vyseji raději víc semen, aby alespoň některá vzešla. některá hlouběji , jiná mělčeji. Malá semínka rozhodím na plochu a hráběmi zapravím do různých hloubek. Malá semínka … Pokračování textu Výsev na záhony

Předpěstování na parapetu a pařeniště a ve skleníku

Parapet kebrlík, kopr, bazalka rajčata, cukety, okurky viz rady za parapet níže Pařeniště a fóliové tunely Podlahové topení z koňského hnoje – 20-30 cm na podzim a na to humus. Udržujte vlhkost a za teplého počasí větrejte Hlávový salát,listový salát, ředkvička, ředkev, kedlubna, bylinky skleník Předpěstování pro dřívější sklizeň. Potom vysadit teplomilné rostliny rajčat, okurky, … Pokračování textu Předpěstování na parapetu a pařeniště a ve skleníku

Jíchy

Jícha z přesličky : 1kg natě a 10 l vody na 24 hodin. pak mírně povařit Zřdit 1:5 a za slunečného dne dopoledne rozprašovat. Opakovat po 14 dnech. začít hned časně z jara. Jícha z česneku a cibule odolnost vůči houbám. Do 10 litrů naložit 1/2 kg cibule a několik stroužků česneku. Nechte kvasit. Rozředit … Pokračování textu Jíchy

Rzi – houbové onemocnění

rez růžová – skvrny rezavohnědé a pak opadávají listy – rostlina je oslabena rez slézová a vejmutovka – na podzim nesmíte nechat ležet infikované rostliny v horkých dnech nezalévajte roztřikovačem plíseň bramborová a na rajčatech – vinou je sychravé počasí. Hnědočerné zbarvení – jako spálení. Na hlízách světle šedí skvrny. nevysazujte brambory a rajčata vedle … Pokračování textu Rzi – houbové onemocnění

Plísně

Libují si ve vlhku a měkkém pletivu, napadají oslabené jedince. Napadají jahody, okurky, rajčata, cibulovou zeleninu i květiny (např.pivoňky) Nedávat příliš hnojiva přesličková jícha, kamenná moučka, sláma pod jahody, aby ležely v suchu. Včas opdstraňovat a tím bránit šíření infekce

Padlí – houbová infekce

Hostiteli jsou růže, ostrožka, okurky, jahody, angrešty. Šíří se za dusného počasí s vysokou vzdušnou vlhkostí. U všech druhů dbejte na odstupy mezi rostlinami a jejich umístění na sluníčku. Vyvarujte se přehnojení. Preventivně působí postřik z přesličkové jíchy nebo také česnekový čaj Proti skvrnitosti růží Výtažek z listů rajčat. V odšťavňovači výtažek smíchat s 2 … Pokračování textu Padlí – houbová infekce

Mšice – prostředky v boji

Přirození protivníci: slunéčko sedmitečné, zlatoočko, zákeřnice, lumci, škvoři a ptáci jednoduché zákroky: rozmačkat, odplavit proudem vody, zálivka kopřivovou jíchou(posílá rostlinu) Výroba vlastních přípravků: Jícha vratiče 330 g čerstvých kvetoucích natí, 10 litrů vody, druhý den pomalu vařit 30 minut. vychlazenou přecedit a postřk rostliny i půdy pod rostlinou Jícha z kapradin:Listy kapradě samce. 1 kg … Pokračování textu Mšice – prostředky v boji

Biozahrádka

základy bio pěstování

Ředkvičky

V obchodech je seženete po celý rok, ty první jarní jsou ale stejně nejlepší. Jejich sezóna plynule navazuje na poslední zásoby černé ředkve a zároveň se překrývá s prvními kedlubnami. Ředkvičky s nimi mají i společný obranný mechanismus, který jim uděluje jejich typickou palčivost. V chuti to ale nemusí být jejich jediná poloha a při úpravě za tepla můžeme v … Pokračování textu Ředkvičky

Zpracování odřezků ze zeleniny

Zeleninové odřezky, slupky, tuhé stonky a nať. Podle druhu zeleniny tvoří až třetinu hmotnosti celé rostliny. Nejčastěji končí v koši nebo v lepším případě na kompostu. Pokud ale víte, jak je zpracovat, můžete skutečný odpad smrsknout na minimum. V přehledu najdete spoustu příkladů, kdy má zpracování zbytků smysl. Naučíte se využít celé rostliny a ještě … Pokračování textu Zpracování odřezků ze zeleniny

září

sklizeň rakytníku sběr vlašských ořechů likvidace shnilého ovoce – zasypat vápnem sklízet vinnou révu výsadba jehličnanů výsadba dřiš´táli nehnojit trávník, ale provzdušnit sklizeň paprik, rajčat, lilku, patisonu, cukety, dýně. fazolek, červené řepy. Konzervujte, zmrazujte, sušte výsev mrkve v září a chránit chvím při hlolomrazech setba rebarbory podložit tykve část bylinek přesadit do květináčů a dát … Pokračování textu září

srpen

Maliník odstraňujte u země odpolozené řez broskvoní, meruňek, třešní, višní, angreštů a rybízu hrozny vinné révy chraňte papírovými sáčky osečkování révy – výhony zklrátit za 6 listem Slunce na hrozny. vylamujte fazochy výsev zeleného hnojení – ale ne na záhon, kde budou košťáloviny chraňte pórek před vrtalkou pŕovou- přikryjte textilií. chraňte rajčata a okurky a … Pokračování textu srpen

červenec

podpěry úrody na stromech zalévejte ovocné stromy a keře letní řez jádrovin uklízet spadané ovoce zalévejta za sucha trávník a provzdušňujte posečenou trávu sušte než jí dáte do kompostu kropit okurky na list ráno (proti svilušce) ale tak aby do večera oschnuly (jemně) rajčata zalévejte a hnojte Po sklizni sázet zimní úrodu sklizeň zelí, když … Pokračování textu červenec

červen

část zahrady sekejte až v červnu/červenci – kousek louky a nechte rostliny ležet -semínka dozrají a vypadnou. Druhé sekání v září/říjnu letní řez stromů tvarujte živé ploty hnojit ovocné stromy a vinnou révu. Organická hnojiva uklízejte spadané plody ručně proberte plody – příliš vysoká násada zastřihujte letorosty vinné révy sbírejte slimáky. Pivní pasti likvidujte plevel … Pokračování textu červen

květen

přesait choulostivé dřeviny z květináčů kvetoucí stromy v případě potřeby zalévejte, odstraňujte plevel a mulčujte chraňte květy před mrazíky. Po nočním mrazu zalít a rozprašovačem zamlžit tvarujte živé ploty skejte a plejte trávník po odkvětu hnojit stromy dusíkatým hnojivem postřik proti strupovitosti pravidelně odstraňujte plevel krycí plodiny pro ochranu proti plevelům: pohanka, svazenka, hořčice, aksamitník, … Pokračování textu květen

duben

výsadba ovocných stromků řez ostružiníku základní řez růží mulč pod ovocné stromy (max 1 cm – aby kořeny nerostly k povrchu) odstraňte kořenové odnože šeříku zakládáíní trávníku nový trávník sekat až když je vysoká 8 cm otrhat suché a odumřelé listy jahod, nakypřit půdu jakmile mají jahody srdéčka použijte hnojivo na drobné ovoce nebo zkvašený … Pokračování textu duben

Březen

dokončit sklizeň zimní zeleniny (Kadeřábek, řůžičková kapusta, pór postřik stromů mědnatými přípravky před rašením (kadeřavost) vhodný čas kdy začne kvést líska nebo rašit angrešt dokončit řez jádrovin v bezmrazých dnech dokončit řez listnatých keřů (ne časně kvetoucí) odstranit prkna, která chránila stromy hrabejte zbytek listí zastřihněte okrasné trávy (pozor na rašící pupeny – proto 10 … Pokračování textu Březen

Únor

Okrasná zahrada v únoru Každý bezmrazý zimní den je využít k větrání a ke kontrole usklad­něných hlíz (mečíky, Jiřinky). Hlízy Jiřinek bývají ohroženy většinou tehdy, jestliže je ve skladovacím prostoru příliš vlhký vzduch.Leží-li na hromadě, musíte je neustále překládat. Hlízy mečíků častěji prohlížejte, aby se na nich nešířily skladištní plísně. Během února je nutno dokončit prosvětlování a případný průklest … Pokračování textu Únor

Papriky

PĚSTOVÁNÍ PAPRIK VÝSEV Papriky vyséváme od poloviny února do 10.března do hrubého perlitu, který má průměr alespoň 3 mm (k dostání v zahrádkářských potřebách pod názvem Agroperlit). Pozor, písková forma perlitu je naprosto nevhodná, semena nevzklíčí! Agroperlit řádně navlhčíme, naplníme květináčky s dírkami, které vložíme do nepropustné misky, tak aby květináčky byly stále ve vodě … Pokračování textu Papriky

Mechy

Máte na zahrádce kyselou zem a problémy s mechem ? Nezapomeňte ji právě teď zneutralizovat. Kyselost půdy Rostliny ke svému životu požadují výživu, ale i další faktory  rostlinky ovlivňují. Jedním z nich je i kyselost půdy. Ta do značné míry určuje, co lze v daném místě pěstovat, ale dá se do značné míry regulovat. Do kyselé půdy lze zapravit vápno, … Pokračování textu Mechy

Plži

Co plže odpuzuje a co jim chutná Keře a cibuloviny Chrpa (Centaurea), jaterník (Hepatica), kakost (Geranium), lomikámen (Saxifraga), pivoňky (Paeonia), plamenka (Phlox), pupalka (Oenothera), sasanka (Anemone), udatna (Aruncus), vratič (Tanacetum), zběhovec (Ajuga) Zelenina, saláty, koření Čekanka (Cichorium), česnek (Allium), dobromysl (Origanum), chřest (Asparagus), kozlíček (Valerianella), mateřídouška, tymián (Thymus), rozmarýn (Rosmarinus), saturejka (Satureja), smil (Helichrysum) Okrasné … Pokračování textu Plži

Listopad

dokončit výsadbu ovocných stromů sklizeň mišpule zmlazení starých jabloní ochrana stromků před zvěří hrabat listí výsadba česneku (ne tam, kde byla cibule) vápnění půdy pro listovou a kořenovou zeleninu (ne však spolu s hnojem) přikrýt jahody chvojím k růžím přihrnout zem a chvojí desinfekce půdy ve skleníku vápnem kontrolujte uskladněné ovoce   Zeleninová zahrádka v … Pokračování textu Listopad

Říjen

výsadba ovocných stromků bílení kmenů výsadba malin, angreštu, rybízu, josty, borůvky sběr a zpúracování šípků poslední sekání trávy hrabání listí posekat zelené hnojení a zapracovat do půdy založte kompost sklizeň celeru sklizeň dýní zastřihnout růže hortenzii pokrýt listím a pak chvojím výsadba tuluipánů odstranit listy v jezírku Zahrádka v říjnu Výsevem mrkve ke konci října se můžete … Pokračování textu Říjen

Kompost

Místo : v polostínu, dobře přístupné kolečkem. Lépe více kompostů a sud s jíchou, kopřivy a kostival. zásady: čerstvý vzduch – cirkulace, vlhkost – rovnoměrná (ne moc, ale ne sucho), teplo – lépe kousky než velké kusy (rychlejší rozklad) Kompostovací sila musí stát na prokypřené půdě, aby tam mohli žížaly. Spodek: hrubý dřevitý materiál (odtok … Pokračování textu Kompost

Prostředky k hubení plevele

Soli, mýdla a oleje – – chřest, řepa červená jí snáší popel  a navrch lžička cukru – dobrý herbicit Mýdlové a saponátové roztoky – pozoruhodné účinky za horkého léta Kyselina octová — rozpustí povrch plevele, narušuje vnitřní pochody vřelá vody – plevel na cestičkách. Zbytek z konvice vodu ze zeleniny pára, horký vzduch a plemeny … Pokračování textu Prostředky k hubení plevele

jak na plevel

Co je plevel – rostlina rostoucí na nežádoucím místě Proč plevel roste- V každé lžíci půdy jsou semena (kyselá půda má semínka pro kyselou půdu, vápencová půda pro zasaditou atd.) Když půdu ponecháte sama sobě – zaroste. Plevel roste rychleji než mladé rostlinky – zadusí je Plejte často. Okopávejte motyčkou Vyrostlé cibuli může plevel prospět … Pokračování textu jak na plevel

řepa červená

Řepa červená převzato z http://www.zahradkarjerome.cz/zelenina2.html Pěstuje se v II. trati. Nenáročná na půdu, nerada čerstvé vyhnojení. Citlivá na chlad, při příliš časném výsevu někdy vybíhá do květu. Přímý výsev ven v dubnu až červenci, sklizeň v červenci až říjnu.

Brokolice

Brokolice (převzato z http://www.zahradkarjerome.cz/zelenina2.html) Netkaná textilie, nechat asi měsíc. Pěstuje se v I. nebo II. trati. I do vyšších poloh, snese mráz asi do -8 stupňů. Brokolice výsev výsadba Raná 2 4 – pol.5 Letní 3/4 5 – pol.6 Pozdní zač.6 pol.7 Vysévat od dubna do června. Přesadit na záhon s odstupem 40 cm. Daří se … Pokračování textu Brokolice

Borůvka kanadská

kyselá půda – rašelina
chlad a vlhkost – mulčování

Jahody

každé 4 roky vyměnit – přirozeně narostlé odnože do hliněných květináčů, jakmlie zakoření odstřihneme šlahouny a zasadíme na záhon

Cuketa – cucurbita pepo

od poloviny dubna doma, později přímo na záhon (tři semena do hloubky 2 cm vzdálené 80 cm) jako skleník pet 5 litrů lahev dostetečně zalévat sazeničky vysazujeme v květnu těžká půda obohacená kompostem a slunné stanoviště sklizeň: lahodnější čím je dříve sklidíme (pak se nemusí ani loupat)

Pastiňák – pastinaca sativa

dvouletá, pěstovaná jako jednoletá jí se i sysrový, nastrouhaný uvařný v páře pečený v troubě rozmixovaný v polévce výsev od února do června. ze starého sáčku hustě z nového 15 cm mezera. 1 cm hluboko, zem udusat provzdušněná půda hodně světla a slunce sklizeň od začátku léta do zimy čím déle tím je sladší

Rebarbora – Rheum rhabarbarum

může zabrat a ž 2 m2 působivě kveta půda bohatá na živiny sázení: jáma 50×50 a naplnit kompostem stinné místo působí i jako projímadlo z listů povařit a je to postřik do řádků na brukvovité rostliny (prevence nádorů)

Estragon – pelyněk kozalec – Artemisa dracunculus

Stanoviště: Pro pěstování je vhodné slunné stanoviště. Voda: Vyžaduje vydatnou zálivku. V květináči však nesnáší přelití. Zaléváme vždy tak, kdy půda mírně vyschne. Množeni: Množí se semeny. Sadba: Pěstování je možné ze semen. Sazenice vysazujeme do záhonu v polovině května. Estragon je oblíbený především ve francouzské, španělské a balkánské kuchyni, kde nesmí chybět. Je nasládlé jemné lístky jako koření omáček, marinády, … Pokračování textu Estragon – pelyněk kozalec – Artemisa dracunculus

Jahodník – Fragaria vesca

Nálev čistí krev a zvyšuje imunitu
čaj po lžičkách pomáhá při průjmu

Měsíček – Calendula officinalis

měsíček ve středověku nahrazoval drahý šafrán stanoviště vlhké půdy bohaté na živiny slunné jižní strany vysévá se od dubna do řádků 30 cm klíčení trvá až tři týdny jestliže dozraje, množí se sám sklizeň květy se suší štrným způsobem ve stínu 20g se přelije 0,25 l vařící vody a po deseti minutách se scedí protizánětlivé … Pokračování textu Měsíček – Calendula officinalis

Vratič – Tanacetum vulgare

čerstvé nasekané listy do koláčů a omelet a vaječných jídel
suší se kvetoucí vrcholky lodyh

Máta – Mentha x piperita

čaj hasí žízeň a tlumí zažívací potíže
při migréně se pije horký po malých doušcích

Meduňka – melissa officinalis

v nálevu při nadýmání a žaludečních katarech
při neuróze a poruchách spánku a migréně
koupele při revmatiznmu

Sléz – malva sylvestris

okrouhlé, pětilaločné listy až 100 cm kvete od května do září stanoviště okraje cest, rumiště kyprou písčitou půdu, propustnou osluněné do květinovýxch záhonů jako pozdě kvetoucí ošetřování během sucha zalévat vysévá se časně z jara sklizeň květy od června do září suší se ve stínu macerát (výluh za studen – přelití vodou a louhování) při … Pokračování textu Sléz – malva sylvestris

Levandule – levandula angustifolia

nálev uklidňující prostředek při neurastenii, závratích a nespavosti
proti žaludečnímu kataru a nadýmání
sušené proti molům

Heřmánek pravý -Matricarie chamomilla

vnější použití na záněty kůže a ošetření ran
kloktadlo při nemocech dutiny ústní a hrtanu
v nálevu při střevních a žaludečních poruchách a křečích
uklidňuje malé děti

Třezalka – Hybericus perfoliatum

čaj k posílení nervů

Sedmikráska – Bellis perennis

rozmačkaná jako obklad k tišení bolesti modřin a pohmožěnin
v nálevu při zánětech horních cest dýchacích

Kontryhel – Alchemilla mollis

od června do srpna se sklízí kvetoucí nať
nebo jednotlivé lístky

Kozlík lékařský – Valeriana officinalis

Láká kočky svým zápachem

Yzop – Hyssopus officinalis

Yzop- písčité, lehké půdy na slunci , chráněné před větrem
skalka

Tymián – Thymus vulgaris

tymián – lehké písčité půdy na slunci, chránit před větrem a prudkým deštěm
nejlépa na skalce

Pažitka (česnek pažitka)- allium schoenoprasum

pažitka – živiny a vlhko, víceletá, přezimuje

Řebříček – Achillea millefolium

Řebříček- čaj čistí krev a podporuje matabolizmus, reguluje trávicí trakt

Šťovík – Rumex acetosa

šťovík- do salátů troch pro kyselou chu´t
vařený jako špenát
rozdrcený na odřeniny a malé spáleniny a drobné řezné rány

Šalvěj – Salvie officinalis

šalvěj – k pečenému masu několik stonků
skopové, jehněčí, zvěřina, drůbež

Rozmarýn – Rosmarinus officialis

Rozmarýn – pomalu rostoucí keř s úzkými listy, stříhat opatrně

Krkavec Sanguisorma minor

Krokavec – přidává se nasekaný do salátů a koření se jím ryby
čerstvě rozdrcené zastaví krvácení (odtud krkavec)
čaj je močopudný a poporuje trávení (30g na litr -vroucí vodou – pijeme horký)

Petržel -Petroselinum crispus

Dvouletá bylinka 5 g čertvé natě pokryje denní potřebu vitaminu A Stanoviště není náročná , na slunci i v polostínu. Humózní substrát pěstovat více druhů výsev spolu s mrkví – chrání se.  Vysévá se k rajčatům, dodá jim vitalitu na jaře a druhá generace v srpnu nepěstovat dvakrát na stejném místě !! klíčí 3-6 týdnů … Pokračování textu Petržel -Petroselinum crispus

Dobromysl – Origanum vulgare

Oregano, roste i planě, může přezimovat víceleté hluchavkovitá je medonosná je hořčejší jak majoránka až 50 cm stanoviště slunná terasa, skalka je odolná a vystačí s málo živinami výsev od května přímo na záhon vápenitá půda propustná jednotí se na vzdálenost 3 cm semena lze přinést z přírody ošetřování seříznutí suchých větviček na jaře sklizeň … Pokračování textu Dobromysl – Origanum vulgare

majoránky – majorana hortensis

hluchavkovitá (příbuzná dobromysl, roegana) jednoletá u nás (v číně víceletá) kvete od července do srpna stanoviště kyprá , lehká, vápenatá slunné stanoviště výsev od března do truhlíku na okno klíčí na světl a proto jen zatlačit prkénkem vyjednotí se do hnízd po 4 rostlinách 15 cm od sebwe hnojí se hrstí kompostu při výsadbě ošetřování … Pokračování textu majoránky – majorana hortensis

Smetanka – taraxacum officinale

Pampeliška – suší se listy a kořeny

Libeček – Levisticum officinale

kořenová – víceletí při dostatku živín až 1,5 m stanoviště hlinitá půda, živiny, dostetek tepla a slunce hluboko koření ošetřování zajisit dostatečnou vlhkost příležitostně kompost sklizeň mladé listy během celého období polévky, saláty, mleté maso, skopové a vepřové pokrmy v malých dávkách

Řeřicha – Lepidium sativum

brukvovitá 30-50 cm malé bílé květy od června rychle klíčí a snadno se množí vysoký obsah vitamínů podporuje metabolizmus a tvorbu červených krvinek Stanoviště kdekoliv i v chudých půdách od března na záhony neustálá vlhkost za okny na mise, papírovém ubrousku oštřování stříhat už od 5-7 cm obohatí saláty, tvarohové pomazánky, polévky

Kebrlík – Anthristus cerefolium

Kořeninová jednoletá zelenina 40-60 cm jemné světlezelené listy Bílá okolíkatá květenství od května celé léto stanoviště oolná proti chladu škodí jí průvan a sucho výsev koncem března (do truhlíku začátkem) – Lze stále přisévat. ošetřování previdelně zalévat sklizeň před květem čerstvý i sušený jako koření do polévek, salátů, bylinkové máslo. nesmí se vařit může se … Pokračování textu Kebrlík – Anthristus cerefolium

Lichořeřišnice – Tropaeolum hybridy

vyžaduje hodně slunce a teplo, chráněné pře větrem, při nedostatku světla hodně listů a málo květů sázení od května od sebe 20-25 cm. Roste bujně a rychle, popíná se – lze nechat popínat vzhůru délka až 2 m šířka 25-30 cm květy žluté, oranžové až červené stanovišta ošetřování hlinitopísčitá půda nebo pěstební substrát. Hodně zalévat, … Pokračování textu Lichořeřišnice – Tropaeolum hybridy

Kopr – Anthum graveolens

Slunné stanoviště jednoletá rostlina z čeledi miříkovitých výška až 120 cm od června vytváří jemné okolíky vysévat vysévat postupně od dubna do června Kopr je na zahrádce takový nezmar. Ze semínek velmi dobře klíčí a první lístky sklidíme již šest týdnů po provedení výsevu. Co se týká struktury půdy, nejlépe mu vyhovují lehčí až středně … Pokračování textu Kopr – Anthum graveolens

Kopřiva – urtica dioica

kopřiva dvoudomá – šíří se kořeny a jednodomá, které nese samčí i samičí květy stanoviště vlhká půda. omezovat , jinak vytlačí ostatní rostliny sklizeň na jaře a v létě se stříhají mladé listy a vrcholky lodyh a suší se ve stínu k jídlu se připravuje jako špenát vařením ztrácí žhavost

Brutnák – Borago officinalis

Brutnák lékařský z čeledi brutnákovitých výška až 80 cm má šedé, jemnými chlupy porostlé listy a lodyhy je mrazuvzdorný hodí se mezi různé zeleniny i jako dekorativní květina. modré květy jsou medonosné a přitahuje včely a čmeláky lze vysévat od dubna. Později ponechat jen několik zdatných rostlin.vysévá se v dubnu do volné půdy na vzdálenost … Pokračování textu Brutnák – Borago officinalis

Saturejka – saturejka hortensis

jednoletá z čeledi hluchavkovitých 20-30 cm kvete bíle až růžovofialově od června do září saturejka horská – víceleté skalnička se používí stejně jako jednoletá Pěstování předpěstovat na parapetu od konce dubna v písčité a nehnojené půdě od velikosti 7 cm se jednotí na 10 cm vzdálenost od poloviny května se vysazuje na vzdálenost 25 cm … Pokračování textu Saturejka – saturejka hortensis

Kostival lékařský

statná a vytrvalá rostlina čeledi brutnákovitých čtyřhrané, vzpřímené lodyhy až 80 cm listy porostlé chlupy a kopinaté stanoviště vlhké a bohaté na živiny i v polostínu. vykopat planě rostoucí a do země asi 5-10 cm sklizeň kořeny se sklízejí na jaře nebo na podzim. Suší se na slunci použítí mast na klouby a hojení ran … Pokračování textu Kostival lékařský

bazalka – ocidum basilicum

Hluchavkovitá rostlina jednoleté mý výšku 15-60 cm stanoviště slunné. nejlépe ve velkém květináči. nejprve předpěstovat přes 20°C na parapetu vysévání předpěstování 8-12 semínek na květináč. jen přitlačit prokénkem doba klíčení: týden vysazování na záhon: koncem května na chráněné místo chřadne při vlhkém a větrném počasí a nesnáší přemokření ani časté otrhávíní lístků sklizeň čerstvíé i … Pokračování textu bazalka – ocidum basilicum

bylinky zazimování

V klimaticky drsném prostředí vyrýt a přezimovat v domě. Platí pro rozmarýn, estragon, majoránku (světlá místnost 6-14°C) zalévat jen tak, aby zem nevyschla. Okamžitě odstanit uschlé části. Po odeznění květnových mrazíků postupně zvykat na světlo a venkovní teplotu. Po dvou týdnech aklimatizace na chráněné místo před větrem a prudkým světlem Doma lze pěstovat bazalku , … Pokračování textu bylinky zazimování

bylinky množení

pomocí řízků v červenci nebo srpnu ostrým nožem odřízněte jednoleté zdravé vrcholky výhonků. Zapíchejte je do kořenáčů s dostatečně vlhkým substrátem v rozestupo 10 cm a do hloubky nekolika cm. nejlépe ve skleníku. (nebo mikrotenový sáček na okenním parapetu) tymián, levandule, estragon, rozmarýn, šalvěj, dobromysl, yzop, majoránka, saturejka. množení dělením víceleté rostliny pokud jsou buujné. … Pokračování textu bylinky množení

bylinky prořezávání

Prořezávání na konci zimy u tymiánu, šalvej, estragobn, dobromysl, levandule časem i hlubším řezem (jinak začnou být nevzheldné. Nejdříve zkraťe dlouhé stonky, potom stonky až po dřevntou částl z lopňska. Libeček, meduňka a máta snášejí řez až pod úroveň terénu.

bylinky sklizeň

Pro správný okamžik je rozhodující chuť a obsah účinnýc látek. Každá sklizeň znamená pro rostlinku poranění. Mladé je třeba šetřit. meduňka roste v bytě i během zimy petržel zakrytá folié může růst ještě v době mrazu pažitku můžete na podzim radikálně ořezat (během roku jen prořezávat Spotřeba v kuchyni je však vyšší a proto je … Pokračování textu bylinky sklizeň

Bylinky hnojení

Dostatečný přísun hnojiva zajišťuje vlastnoručně vyrobený kompost. Půda nesmí být bohatá na živiny (ne čerstvý hnůj a dusíkatá hnojiva) Dále se hodí rohovinové piliny nebo rohovinokostní moučka (dusík s dlouhodobým uvolňováním) Silně písčité půdy potřebují dodat minerální látky – kamenná moučka hrst do litru vody. nesnáší zamokření Banánové slupky – do kompostu Muškáty – do … Pokračování textu Bylinky hnojení

bylinky přehled – tabulky

Zkoušky půdy

Písčitá je hrubozrnná, drhne mezi prsty, nelepí se a nedá se tvarovat Hlinitá půda se lepí na dlaň, při hnětení se drolí Jílovitá půda se lepí, lze ji tvarovat a je vláčná Humus má viditelný obsah organických látek 5% Rašelinná půda má až 30% odumřelehé organckého materiálu, lze z ní ždímat vopdu. Na bylinkovou zahrádku … Pokračování textu Zkoušky půdy

Plánování a rozvržení bylinkové zahrádky

Příliš bujné nepatří do středu, ale na okraj, kde je omezujete obrubníkem, který je alespoň 40 cm hluboký. jestliže bariéra sousedí s trávbníjkem, stačí kameny. Na bylinné louce se mohou rostliny vyvíjet mnoho let Spirálový záhon. Uprostřed je půda nejsušší (saturejka, šalvěj a heřmánek. Ve střední výšce – levandule, rozmarýn, tyminán, meduňka a krkavec. ve … Pokračování textu Plánování a rozvržení bylinkové zahrádky

Bylinky pro vlhká stanoviště

Na zahrádce příliš nebývají. Spíše na březích potoka. Trvale mkré nohy mohou mít řeřicha potoční kozlík lékařský kostival na silně vlhké půdě kebrlík kopr měsíček pažitka řeřichq kmín berborka a oně cád od nich máta peprná kozlík lékařský kostival jahodník lesní

Bylinky pro písčíté a chudé půdy

Dobromysl šalvěj levandule saturejka heřmánek třezalka krkavec

Bylinky pro humozní, propustnou půdu

bylinky pro okrajovou výsadbu bazalka, kebrlík lichořeřišnice petržel, pažitka meduňka měsíček bylinky pro středovou výsadbu brutnák kopr česnek dobromysl

Autor: Zuzana Rigdová Chválim Ťa, Pane (Laudato si),© Copyright www.cestaplus.sk

Tu je zopár tipov, ako na to: 1. Recyklovať triediť odpad každým možným spôsobom hľadať doma inovatívne možnosti, ako vec znova použiť, prešiť, vymyslieť jej nový účel, využiť ju ako hračku a pod. naučiť sa opäť opravovať – upustiť od zmýšľania „použi a vyhoď“ nekupovať zbytočnosti Keď sa človek trochu oprostí, zistí, že na život až … Pokračování textu Autor: Zuzana Rigdová Chválim Ťa, Pane (Laudato si),© Copyright www.cestaplus.sk

Hnojiva při biologickém pěstování

Algomin – podporuje aktivitu bakterií, ústup plevele – mechů. Na jaře nebo na podzim 70 g na m2. Ideální pro jlinitou půdu Bentonit – pro lehké a písčité půdy, pojí postřiky na stromy Kamenná moučka . dodává minerály, hořčík 5 kg na 100 kg kompostu. U jahod se rozptýlí přímo na rostliny. Stejně na hrách, … Pokračování textu Hnojiva při biologickém pěstování

Výživné látky

pomocné prostředky pro pěstování

Extrakt ze studeného nálevu bylin : 12-24 hodin louhovat ve stuené vodě Odvar: – 24 hodin loihovat a po té povařit Močůvka: zelené části rostlin do nádoby s vodou, přikryjeme, denně mícháme, dokud pění probíhá kbašení. Před použitím je nutné ředit Čaj : čerstvé nebo sušené byliny přelijeme horkou vodou a 24 hodi louhujeme . … Pokračování textu pomocné prostředky pro pěstování

Drobní živočichové a užitečný hmyz

Slepýši – křoviny na stráních, hnízdo v kompostu Ještěrky – suché a teplé prostředí v hromadě kamení Žáby- vlhká místa, pod porostem hustých listů, potřebují vodní zdroj Mloci – vlhká místa. K vidění jen v noci lasička – loví hraboše, žije v hromadách dřeva netopýři – žerou noční hmyz Slunéčko sedmitečné – loví mšice listové … Pokračování textu Drobní živočichové a užitečný hmyz

Mateřídouška časná „plíživá červená“

víceletá. suché stanoviště s plným slunečním zářením celou sezonu větvičky s lístky. na sušení ještě před rozkvětem k masu čaj při kašli a nachlazení —- Jak už název napovídá, mateřídouška se svým růstem jakoby plíží po zemi, kořenech a kamenech. Má kobercový růst do výšky 5cm, je půdokryvná, při větší výsadbě se dává 16ks na … Pokračování textu Mateřídouška časná „plíživá červená“

Hrách

rostliny chránit roštím nebo sítí před ptáky

Fazole

motýlokvěté rostliny a proto nepotřebují hnojení potřebuje draslík a fosfor potřebuje teplo nesázet do vlhké půdy a do chladna. v pařeništi pěstovat od dubna. Pozor na mráz ! popínavé od poloviny května jedno semeno každých 5 cm nabo 5 semen do jamek po 40 cm chránit půdy mulčem, aby zůstala vlhká, ale v čase zasychání … Pokračování textu Fazole

Rajčata

Rajčata – tabulka-tisk Předpěstovat doma semena vyseji na začátku dubna do malých květináčků (2-3 semena). Přikrýt tenkou vrstvou zeminy a rukou zatlačit. zalít teplou vodou. Po určité době nechat jen nejsilnější rostlinku. Potřebují světlo a čerstvý vzduch. Pozor na teplotu, která by neměla přesahovat 20 stupňů, a dostatek světla, aby rostliny nevytáhly. Semenáčky pak přepichujeme , … Pokračování textu Rajčata

Brambory

Brambory pocházejí z Peru. Pěstovat v řádcích nebo i smíšených kulturách s falozemi, kedlubnou. nepěstovat tam, kde se poslední 4 roky pěstovaly brambory, lilky, papriky, tabák. (střídat plochy). Po kukuřici, ale ano. Po bramborách Protože se na zahradách pěstují převážně rané a polorané odrůdy, je třeba myslet i na následné plodiny. Rané brambory se sklízejí … Pokračování textu Brambory

Fenykl

blahodárně na trávicí ústrojí řapíky listy jako koření málo hnoje teplé klima na podzim nasít po mrkvi, pastynáku a celeru

Dýně a cukety

původem z jihu a proto teplo a slunce humusovitá půda a dostatek vlhkosti, slunce (zastíněné dozrávají později) a teplo. Jsou schopné růst v čistém kompostu. Podlehnou i nejslabšímu mrazu. dusík, draslík – pole, fosfor sklízí se  polozralé není třeba je loupat U plazivých je lepší přímé setí. (V kořenáčku má velký kořen, který se při … Pokračování textu Dýně a cukety

Okurky

vypuzují z těla vodu, rozpouští kyselinu močovou mají rádi zahřátou půdu bohatou na humus Předpěstovat na parapetu. Keříčkové fazolky jsou okurkám prospěšné. Také je lze pěstovat s jahodami. Jedna rostlina celeru mezi sedm keříčků fazole je výhodné sousedství. Okurky nemají rády brambory. v těžké půdě se jim daří na hrůbcích – asi 30 sm vysoký, … Pokračování textu Okurky

Pórek

pomáhá látkové výměně půda bohatá na živiny – draslík – pole dřevěný a dost uleželého hnoje. Pórek od března do pařeniště. Pozdní pórek od května do července. Štíhlé sazenice do 15 cm hlubokých rýh od sebe 20 cm. malinko zkrátit příliš dlouhé kořeny. Rýhy zahrnout a kolem rostliny substrát sázet do brázdiček (sami se zanesou … Pokračování textu Pórek

česnek – Allium salivum

česnek -návod – tisk.docx česnek – návod stručný – k tisku A4 cibulovitá rostlina ploché listy až 30 cm kulovité okvětí – pacibulky hodně zdraví prospěšných látek obsahuje látky odpuzující škůdce Stanoviště (nesnáší zelí a fazole) humusovitou půdu bohatou na výživné látky i do polostínu stroužky 10 – 15 cm od sebe, řádky 20-25 cm Opatření: … Pokračování textu česnek – Allium salivum

Cibule

Cibule – návod i na šalotku – tisk. docx působí protizánětlivě, ve stáří, arterioskleróza a to více jak česnek daří se jí v hlinitých půdách nevyžaduje čerstvé hnojení v červnu lehce nadzvihnout rycími vidlemi – dostane více vody zalít vonícími bylinami proti škůdcům vychází s řepou, rajčaty, salátem, saturejsou (nesnáší fazole a hrách) lépe pěstovat … Pokračování textu Cibule

Mrkev

kyprá, propustná zemina (písčitá). Kompost, draselné hnojivo (málo popela), ne příliš hnojit. Ne hnůj. Ne kopřivová jícha. nesázet po petrželi a celeru potřebuje draslík – dřevený popel, chce i trochu vápníku sázení do hrůbku. široký cca 50 cm. Na něm 3 řádky od sebe 7 cm. Semínka sázet 5 cm od sebe (nebo 2,5 cm a … Pokračování textu Mrkev

Celer

Celer odvodňuje. Jí se i listy. Půda bohatá na draslík  dřevěný popel) a dusík, kompost a kamenná moučka ne příliš hluboko do země. Od července nekypřit Hnojit přesličkovou močůvkou celer řapíkový a naťový potřebuje odhalovat bulvu a odstraňovat vrchní kořínky Celer je výhodné pěstovat v kruhu do kterého vysadíme pórek listy se mohou sušit na … Pokračování textu Celer

Ředkvičky

lehce antibiotická půda bohatá na humus (ne čerstvě pohnojenou) hodí se pěstovat jako předkultura, kultura, následná kultura a smíšená kultura. Vyplňují mezery na záhonech v létě však musíme sít speciální odrůdu mezi ředkvičky patří Brukev řepák

Mangold

listový a řapíkatý listový má chuť jako špenát pozdní výsev v červenci – zůstane na záhonu přes zimu a poskytne ranou sklizeň na jaře Perpetual Spinach (Gator) Listová odrůda lahůdkového mangoldu s tmavozelenými listy poskytuje několik sklizní, pro první ponechejte list do výšky 15 cm. Rostliny obrůstají, chutné jsou velmi mladé listy z dalších sklizní.  SemoMangold odrůda … Pokračování textu Mangold

Špenát

Potřebuje jen málo kompostu ranný výsev v březnu až v dubnu Druhý výsev v srpnu

Salát

V průběhu roku lze neustále sklízet. vyžaduje dobře hnojenou a vlhkou půdu. Různé druhy rostou různě dlouho. Římský salát, hlávkový salát, čínský salát, ledový salát, čekankový salát, polníček, Čekanka listová,Kozlíček polníček vyséváme na konci srpna a začátkem září. Salát převzato z http://www.zahradkarjerome.cz/zelenina2.html Pěstuje se ve II. nebo III. trati. Nenáročný, ale rád slunce, možno sázet i … Pokračování textu Salát

Kedluben

Brassica eleracea convar na volné půdě a ve skleníku i na podzim -ideální na dosazování na volná místa v porostech-dřevnatost je vytvářena suchem, nedostatekm světla půda- humózní půda, zásobená živinami a vodou. nepravidlné zásobování vede k praskání hlíz Výsev- od poloviny prosince k rychlení při 15stupňu celsia. Od konce března do začátku dubna  na široko … Pokračování textu Kedluben

Kadeřávek

Brassica oleracea V německu se podává se šťavnatým salámem a má vysoký obsah vitaminu C. jeho chu´t se zlepšuje po prvních mrazech. Sklízí se od začátku ledna půda- nenáročný, písčitá a v polostínu. Přemokření způsobuje žloutnutí výsev- řídce od května do začátku července, spon 50×50 hnojení- kompost , 70g m komletní hnojivo 2x odrůdy – … Pokračování textu Kadeřávek

Pekingské zelí – podzimní rostlina

Brassica pekinensis Pro následný výsev  od poloviny června – čtverec spon 30×30 – Předpěstovat v pařeništi Hnojení – stačí kompost 2 x ošetřování – okopávat sklizeň – před mrazem škůdci – housenka běláska – udržovat záhon stále vlhký. Květilka zelená – přikrýt záhon sítí proti hmyzu odrůdy – masumune F11 Zelí převzato z http://www.zahradkarjerome.cz/zelenina2.html Pěstuje se … Pokračování textu Pekingské zelí – podzimní rostlina

Květák

Stále bohatě zásobován vodou půda úrodná, vododržná – hlinitá s obsahem humusu. běžně z předpěstovaných sazenic. Pod sklo sejeme od ledna. do volné půdy až v srpnu. Pro předpěstování nepoužívat substráty, ale jen slabě hnojenou zeminu, Výsadba – po 5 týdnech do sponu 50 x 50 Hnojení : snáší kompost a chlévskou mrvu. odběr živin … Pokračování textu Květák

Osivo

Zkouška klíčivosti – na zvlhčeném savém papíru při pokojové teplotě. při méně jak 50% vyhodit a koupit nové uskladnění osiva – zavařovací láhve v chladné bezmrazé místnosti. Výsev- po zime jen lehce zkypříme hráběmi, abychom nenarušily kapiláry. Násadou protáhneme rovnou linii řádku. Semena řídce – jinak jdou do květu. fazole ve špetkách 5-7 . později … Pokračování textu Osivo

Škůdci

 U mne na zahrádce Dřepčíci na ředkvi – kruhovité otvory v mmladých listech. Stačí více zalévat. Slimáci – saláty, všechny druhy zeleniny sežerou. Porýt na začátku zimy, klást návnady a sbírat. zalévat cíleně ne celoplošně, často okopávat, nemulčovat, podporovat ježky a chrousty. Bránit přístupu pilinami. vadnutí okurek ve skleníku. – vyměnit zem, rostliny zničit. Pěstuji … Pokračování textu Škůdci

Predátoři na zahrádce

Pestřenka- malá vosa co se pohybuje trhaně. Pro člověka neškodaná. její larvy hubí mšice. Kuklice – podobá se chlupaté masařce. larvy parazitují na housenkách obalečů a zelných bělásků Bzikavka – dlouhá jemně zelené křídla. její larvy loví mšice Lumek – parazitují do housenek běláska zelného. Živí se nektarem mrkvovitých rostlin Slunéčko sedmitečné – konzumuje mšice, … Pokračování textu Predátoři na zahrádce

Rychlení pomocí fólie a rouna

Zvýšená teplota urychluje klíčení a podporuje růst mladých rostlin. Mikroklima. Fólii rozprostřeme po výsevu na záhon a zatížime kameny. Později jako tunel. Pařeniště a skleníky – pro rozmnožování rostlin. (existuje i olejové otevírání skel bez elektřiny.) koňský nebo kravský hnůj sešlapeme  ve vrstvě 40 cm a na něj 15 cm kompostu. dvojité desky z akrylátu … Pokračování textu Rychlení pomocí fólie a rouna

Hrůbky a vyvýšené záhony

Vyvýšené záhony jsou lepší pro těžké a středně těšké půdy. nevýhoda – vysušování půdy a hraboči. hrůbek 180 cm široký a cca 70 cm vysoký a libovolně dlouhý (vyrytou zeminu použijeme k zakrytí záhonu). Prkna, kulatiny. Jádro posekané větve a podrcený materiál. Dálaší vrstva listy a rostlinný odpad. posekaná tráva a sláma. další vrstva vlhké … Pokračování textu Hrůbky a vyvýšené záhony

Smíšené kultury na záhonu

Tymián, máta, šalvěj odpuzují létající hmyz Kopr a cibule chrání mrkev, Aksamitník chrání rajčata, mrkev a růže levandule, celer, pažitka a rajčata odpuzjí mšice slunečnice a řeřišnice chrání ovocné stromy lebeda odhání mšice z fazolí česnek odpuzuje padlí a rzivost pelyněk chrání rybíz před rzí Na malé ploše šetří místo. zatímco kedlubny dozrávají, okraje záhonu … Pokračování textu Smíšené kultury na záhonu

Zelenina – jak zacházet s půdou

é lehké půdy – nemají moc humusu, vyždují neustálé hnojení během roku (kompost, chlévská mrva). Výhoda snadněji se zahřívají hlinité půdy – mnoho čístic, které se na rozdíl od jílovité nespojují. Zahradní hodnota je dobrá, ale vyždují též dodávat humus. teplomilné rostliny v ní dozrávají později. pěstování v hrůbcích pro rychlejší zahřívání. Jílovité půda – … Pokračování textu Zelenina – jak zacházet s půdou

Zelenina – založení zahrady

Na osobu počítáme plochu záhonů – 20 m2 vyžaduje zásadně plné slunce od východu do západu (červená řepa, salát k řezu, špenát a mangold se spokojí s polostínem) skleník vyžaduje slunné místo cesty mezi záhony 75cm, příčné chodníčky 40 cm šířka záhonů 120 (100) cm ochrana pře větrem – živé ploty -pomáhají teplomilným rostlinám, ale … Pokračování textu Zelenina – založení zahrady

Plody – dozrávání

Jahoda chránit dozrávající trsy plodů před plísní, stonožkami a slimáky – podkládat střeby z hliněných nádob Dýněpodložit prkénkem s vrstvou suchého mechu Víno – trs balit do gázovývh sáčků – brání přístupu vosám bylinky a zeleninu   sklízet při přibývajícím měsíci celer, červenou řepu, pastiňák, brambory, merkev, petržel, křena a kořenovou zeleninu a ovoce sklízejte po … Pokračování textu Plody – dozrávání

Květiny – řezání

řezat nejlépe velmi časně ráno stnky naříznout šikmo a duté (např. bramboříky ) ještě napříč dřevnaté stonky kousek oloupejte nebo na konci rozštípněte každé dva dny měnit vlažnou vodu (nebo hodit měděnou minci do vody – brání množení bakterií), nebo malý magnet životnost prodlouží také nasekané vrbové proutky (nebo tableta aspirinu)

Zelenina – uskladnění

vnější listy špenátu odlamovat – vydrží déle kadeřavá kapusta sklízená v zimě časně zjara vyžene postranní výhonky – je to delikatesa mangod a novolélandský špenát se musí pravidelně sklízet – přezrálé listy jsou tuhé, pokud už nespotřebujete – skliďte ako mulč aby usklaněný česnek neklíčil – zavěsit nad jeho palice žhavé uhlí zeleninu uskladňovali dříve … Pokračování textu Zelenina – uskladnění

Jablka – uskladnění

Na slupku před dozráváním nasadit Tau. Pod ním zůstane slupka bledá a dárek pro terciáře je na světa Otrhávají se nejprve ta největší jablka a ostatní se nechávala dozrát Sklízet pouze dopoledne – až oschly peckovité ovoce se sbírávalo vždy ráno dokud na něm byla ještě rosa vzácná jablka se balila do papíru napuštěného olejem, … Pokračování textu Jablka – uskladnění

Mráz

obalovat kmen meruňky, broskve pytlem, rákosovou rohočí, nebo kolem zavěit smrkové větve  aby zpozdili osvit sluncem a tím pádem i květ kolem stromů – (na na stromy) stěny např. stavařské ocelové sítě a ty zakrýt v případě mrazům. Odkrýt na pěkné dny a pak zakrýt Kolem stromů mulč – chrání půdu před ztrátou tepla. před … Pokračování textu Mráz

Přiletěli ptáci

kosy rádi ozobávají žluté krokusy – rozysapt kolem nich semeníky aksamitníku, nebo vyřazená jablka ze sklepa udělejte ptáčkům pítka na zahradě, nebodou okousávat kvítky čerstvě vysetý hrách a ostatní osivo přikryjte klestím síť proti ptákům přetahujte přes kůli s květináčem, aby se vám síť nepoškodila přes kůl

Begonie proti slimákům

Slimáci: listy, prkno na záhon – zalezou tam a pak sebrat na podzim  na jeden týden slepice – vyhrabou všechny vajířka slimáků na podzi, pokrýt záhon slabou vrstvou dubového listí nebo z kistí vlašského ořechu – (jeich silice zabraňují růstu plevelu a narušují vajíčka mezi zeleninu nasypat nasekanou krmnou řepu – slimáci jí milují (totéž … Pokračování textu Begonie proti slimákům

Mateřídouška časná „plíživá červená“

(Thymus praecox “ Creeping Red „)Jak už název napovídá, mateřídouška se svým růstem jakoby plíží po zemi, kořenech a kamenech. Má kobercový růst do výšky 5cm, je půdokryvná, při větší výsadbě se dává 16ks na m2. Je to nádherná odrůda s výraznými růžovými květy, kvete od června do srpna. Je velmi medonosná, voní. Vynikající na … Pokračování textu Mateřídouška časná „plíživá červená“

Topinambury

– Slunečnice topinambur, starším názvem topinambur hlíznatý, zkráceně jen topinambur, lidově zvaná židovské brambory nebo řidčeji také jeruzalémské artyčoky,  je bylina z čeledi hvězdnicovitých. V Evropě, kam se dostaly z Mexika nebo Brazílie, se pěstuje od 16. století. Později byly vytlačeny brambory. Topinambury jsou prý velmi vhodné pro diabetiky (nemáme osobní zkušenost), protože neobsahují škrob, kterého je mnoho v bramborách, ale diabeticky vhodný inzulín, dále železo, křemík, draslík … Pokračování textu Topinambury

Bylinky na slunce

Tymián obecný (Thymus vulgaris) patří mezi menší polokeře. Své využití najde v kuchyni k ochucování různých pokrmů nebo si z tymiánu můžeme připravit čaj, který se popíjí při nachlazení nebo zažívacích problémech. Tato rostlina je velmi podobná mateřídoušce. Patří mezi oblíbené medonosné rostliny. Pěstování: Vhodné je předpěstování ze semen od března do konce dubna. Později můžeme … Pokračování textu Bylinky na slunce

Bylinky do stínu

Bylinky do stínu a polostinných míst se mohou pěstovat ve vaší zahradě, na balkóně, nebo na oknech, která nejsou orientována na jih. Tyto bylinky a aromatické rostliny dobře snášejí zastínění nebo ho dokonce vyžadují. Při pěstování v extrémně stinných místech může mít rostlina menší obsah léčivých či aromatických látek, nebo zakrslejší růst. Tyto rostliny povětšinou … Pokračování textu Bylinky do stínu

Bylinky z farmy Mlýnec

Máta při jarní výsadbě půdu na podzim vyhnojenou chlévskou mrvou Rozamrýn, levandule dobromysl,saturejka –Bylinkám původem ze Středomoří se daří v půdách propustných, nezamokřených, s vyšším obsahem vápníku. Většina našich bylinek (máta, meduňka, pažitka) je vděčná za za dobrou zahradní zeminu, přiměřeně vlhkou, s možností závlahy v suchém období. Založení a ošetřování: téměř všechny rostliny jsou … Pokračování textu Bylinky z farmy Mlýnec

Garden panorama – zahrady ve světě

web pro všechny milovníky zahrad http://gardenpanorama.cz/garden-types/klasterni-zahrady https://www.facebook.com/gardenpanorama

Historie zahrad v Evropě

Středověké zahrady byly odrazem názorových proudů své doby, jejich základem bylo křesťanství. Dochází k výrazné změně jak životního stylu, tak chápání estetiky. Příroda a realita jako základ inspirace řeckého umění je nahrazena potřebou dokazování existence duchovní reality. V zahradách se ztrácí architektonická kompozice, základem pro uspořádání zahrad je čistě hospodářské využití bez výraznějšího výtvarného záměru. … Pokračování textu Historie zahrad v Evropě

klášterní zahrada léčivých rostlin podle Walahfrida Strabo

Zahrady byly nedílnou součástí klášterních areálů. Zahrady v nich plnily nejen užitkovou funkci (pěstovala se v nich zelenina, koření, ovoce a léčivé byliny), ale byly také místem symbolickým, odkazujícím k Bohu a víře v něj. Středověké zahrady léčivých rostlin měly jednoduché, pravoúhlé členění. Rostliny byly sázeny do čtvercových nebo obdélníkových záhonů. Často byly záhony vyvýšené a obehnané obrubou z vrbového … Pokračování textu klášterní zahrada léčivých rostlin podle Walahfrida Strabo

Klášterní zahrady středověku

Klášterní zahrady jsou velmi zajímavým a u nás dnes již vzácným dokladem historického vývoje zahradní architektury – po komunistickém vyplenění klášterů v padesátých letech 20. století řada z nich zanikla. Středověký pojem hortus conclusus označoval uzavřenou zahradu, která byla metaforou ráje – byla proto oddělena od okolního hříšného světa zdí, budovou kláštera nebo hradbami. V jejím středu … Pokračování textu Klášterní zahrady středověku

Léčivé rostliny ve středověkých zahradách

Mgr. Jarmila Skružná Botanická zahrada hl. m. Prahy_ http://www.edukafarm.cz/data/soubory/casopisy/16/42_zahrady.pdf

Klášterní zahrady

Zahrada je inspirována středověkými klášterními zahradami, které měly ryze praktický význam a sloužily k hospodářským účelům příslušného kláštera. Pro tyto zahrady je typická pravidelnost a maximální funkčnost jednotlivých částí. Zahrady měly také určitý duchovní rozměr, neboť byly pro mnichy místem meditace a rozjímání. Kláštery byly v dobách středověku nazývány „opatrovníky lékařských znalostí“. S největší pravděpodobností si toto … Pokračování textu Klášterní zahrady

Rostliny pro venkovskou zahradu

  Letničky: hrachor, astry, aksamitníky, ostálky, povíjnice, laskavce, slunečnice, rezedy, chrpy, okrasný mák, lichořeřišnice, černuchy, měsíčky. Dvouleté rostliny: sedmikrásky, pomněnky, chejry, divizny, náprstníky, violky, hvozdíky. Cibuloviny a hlíznaté rostliny: lilie, jiřiny, gladioly, tulipány a narcisy, šafrány. Trvalky: třapatky, kopretiny, plamenky, pivoňky, srdcovky, orlíčky, šátery, kohoutky, pupalky. Bylinky: máta, meduňka, heřmánek, tymián, majoránka, rozmarýn, levandule, topolovka, saturejka, sléz, … Pokračování textu Rostliny pro venkovskou zahradu

Zahrádka podle receptu našich babiček

Pravdou je, že naše babičky nebyly líné, ale jako životem protřelé matky si uměly usnadnit život a práci téměř všude. A za to jim patří obdiv. Na začátek je dobré vzít si papír formátu A4 a nakreslit si vaši zahrádku. Nemusí to být vůbec v měřítku, stačí jen tak orientačně „od oka“. Na vrch papíru byste si měli poznačit rostlinky, … Pokračování textu Zahrádka podle receptu našich babiček

Prevence a ochrana

Pozorní zahradníci si všimli, že se sousední rostliny vzájemně ovlivňují, růst svého souseda podporují nebo brzdí. Rostliny jsou v kontaktu prostřednictvím aromatických látek v kořenech. Dobří sousedé: Bob obecný: brukev,mrkev,celer, tykvovité, brambory, saturejka, bylinky (ne s česnekovými ) Brambory:lichořešnice, koriandr a měsíček podporují zdravý vývoj brambor hrášek, fazole, brukev, chřest, kukuřice (ne: rajčata a tykvovité) … Pokračování textu Prevence a ochrana

Hnojení a péče o rostliny

Kompostem hnojená zelenina chutná nejlépe. Pod listy dřevin se tak nevysušuje Kompost z listí urychlíte, když jej budete zalévat výtažkem z kopřiv. Nasekané listí zetlí rychleji (např. sekačkou na trávník) Každou vrstvu prolévejte kopřivovým a heřmánkovým výtažkem.

Užitečné květiny do zahrádky -jednoletky

Řimbaba (Tanacetum parthenimum) Léčivka při ženských nemocech, bohatá na květenství. Stvoly vydrží ve váze dlouho. Hodí se do sušených květin. V zahradách roste jak chce, sama si hledá místo.

Zelenina – rady našich babiček (Andrea Kern)

Bylinková lázeň na podporu růstu Řádové sestry z benediktýnského opatství nezasijí žádné semeno, které by nezměkčily bylinnou lázní. Směs z květů kozlíku lékařského, řebříčku, papelišky, kopřivy, heřmánku a dubové kůry. (Prodává se jako ‚Humofix‚]

Zahrádka s láskou a skromností