Archiv štítku: zelí

Zelenina

Zelí

Běláska odpuzuje yzop, tymián, pelyněk pravý a pelyněk brotan.

Vhodnými doprovodnými rostlinami jsou celer, kopr, heřmánek, šalvěj, máty, rozmarýna, cibule, brambory. (namají rádi fazole, rajčata, jahodník)

Potřebuje hodně kompostu nebo hnoje. Zapracovat do půdy před výsadbou. V horkém létě mulčujeme, zaléváme.

Když zelí a květák nedělají pěkné hlávky, chybí jim fosfor a draslík. nedostatek bóru způsobuje vymírání středu hlávky.

Zelí nepěstovat s cibulí

Zelí potřebuje hodně živin a vody 

Bílé i červené odrůdy zelí hlávkového mají jedno společné: vyžadují propustnou půdu zásobenou velmi dobře živinami. Při podzimním rytí proto přidejte do záhonu, který je určen tomuto náročnému strávníkovi, větší množství chlévského hnoje smíchaného s uleželým kompostem a nadrobno posekanou trávou.  

Dávejte pozor na přehnojení dusíkem!
V průběhu vegetačního období zelí vydatně a pravidelně zalévejte. Jak přebytek, tak i nedostatek vody škodí. Při přelévání dochází k poškození kořenového systému rostlin, naopak nedostatkem vody mohou hlávky zakrnět. Rostliny jsou pak celkově zesláblé a mají velmi nízký výnos.Více na:

Zelí pěstujte každý rok na jiném místě!  

Nezapomeňte na pravidelné střídání stanoviště. V souvislosti se značným nárůstem pěstování různých druhů brukvovitých, hlavně řepky, se po mnoha letech začala opět vyskytovat nádorovitost brukvovitých, způsobená sporami hlenky kapustové (Plasmodiophora brassicae).( Napadené rostliny poznáte jednoduše: jejich růst je značně zpomalený až zakrnělý a při déletrvajících obdobích velmi teplých dnů napadení jedinci vadnou a hynou. Na kořenovém systému jsou patrné značné výrůstky. Všechny napadené rostliny je nutné co nejdříve spálit, aby se choroba dále nešířila.)

Housenky

Zelí v takovém případě ztrácí svoji sytou barvu, churaví a často bývá napadeno běláskem zelným, který do něj klade vajíčka. Larvy z nich vyvinuté pak ničí vrchní vrstvu hlávek. U mladých, nevyvinutých rostlin je třeba zasáhnout velice rychle: larvy vykousávají střed růžice, čímž znehodnotí celou zeleninu. 

Raději pravidelně zelí prohlížejte od chvíle, kdy uvidíte na zahradě poletovat bělásky. Jakmile propásnete chvíli, kdy vylíhlé housenky vyrazí za potravou, budete mít co dělat, abyste zelí zachránili. Housenky jsou neuvěřitelně žravé, velice rychle rostou, pak ještě víc žerou a během dvou tří dnů zbude z listů jen kostra.



Zelenina

Pekingské zelí – podzimní rostlina

Brassica pekinensis

Pro následný výsev  od poloviny června – čtverec spon 30×30 – Předpěstovat v pařeništi

Hnojení – stačí kompost 2 x

ošetřování – okopávat

sklizeň – před mrazem

škůdci – housenka běláska – udržovat záhon stále vlhký. Květilka zelená – přikrýt záhon sítí proti hmyzu

odrůdy – masumune F11

Zelí

převzato z http://www.zahradkarjerome.cz/zelenina2.html

Pěstuje se v I. nebo II. trati, má rádo vápník. Je vhodné netkanou textilii nastýlat hned po výsadbě (volněji), odstranit asi po necelém měsíci.

  • Rané zelí z předpěstované sadby (výsev: únor, výsadba: březen/duben.)
  • Polopozdní a pozdní zelí – přímý výsev (výsev v polovině dubna, nebo z dubnové sadby výsadba začátkem června).

Zelí pekingské

To je to, které vytváří pevnou hlávku. Pěstuje se v I. trati, je nenáročné, vhodné i do vyšších poloh. Je vhodné netkanou textilii nastýlat hned po výsadbě. Při dlouhém dni vybíhá do květu.

  • Jarní výsev z předpěstované sadby (výsev: únor (skleník), výsadba: březen/duben.)
  • Podzimní výsev – začátkem července, výsadba v srpnu.

Zelí čínské

Nevytváří pevnou hlávku. Pěstuje se v I. trati, je nenáročné, ale více vyžaduje zálivku. Je vhodné netkanou textilii nastýlat hned po výsadbě.

  • Výsev: pol. června až zač. srpna, výsadba: červenec – srpen.

 

uskladnění, Zelenina

Zelenina – uskladnění

vnější listy špenátu odlamovat – vydrží déle

kadeřavá kapusta sklízená v zimě časně zjara vyžene postranní výhonky – je to delikatesa

mangod a novolélandský špenát se musí pravidelně sklízet – přezrálé listy jsou tuhé, pokud už nespotřebujete – skliďte ako mulč

aby usklaněný česnek neklíčil – zavěsit nad jeho palice žhavé uhlí

zeleninu uskladňovali dříve v hrobkách – jámy 60-100 cm hloubky 1-1,5 m. Proti myším vstlaná hustým pletivem. Podklad prodyšný a suchý. pro vlhké jámy nevjodné.-

hlávkové zelí vytahujte i s kořeny, oklepta a zvěste na chladné místo kořeny vzhůru

Pór a hlávkové zelí se zahrabávalo do písku (mírně vlhkého)

kořenová zelenina(pastiňák, petržle, celer) do vlhkého písku. Na jaře se písek prosál, vysušil a na slunci vydezinfikoval

uskladněné brambory – oproti plísni se postřikovali neředěným vývarem z česneku