třezalka tečkovaná
žlázky listů a květů obsahují hořký olej
stanoviště
na pkrajích cest, na mezích, naloukách
suchá půda na slunci
ošetřování
přihnojování může škodit
sklizeŇ
listy a vrcholky lodyh s květy
suší se
čaj k posílení nervů
třezalka tečkovaná
žlázky listů a květů obsahují hořký olej
stanoviště
na pkrajích cest, na mezích, naloukách
suchá půda na slunci
ošetřování
přihnojování může škodit
sklizeŇ
listy a vrcholky lodyh s květy
suší se
čaj k posílení nervů
Tymián obecný (Thymus vulgaris) patří mezi menší polokeře. Své využití najde v kuchyni k ochucování různých pokrmů nebo si z tymiánu můžeme připravit čaj, který se popíjí při nachlazení nebo zažívacích problémech. Tato rostlina je velmi podobná mateřídoušce. Patří mezi oblíbené medonosné rostliny.
Pěstování: Vhodné je předpěstování ze semen od března do konce dubna. Později můžeme provést i přímý výsev. Rostlinu můžete množit také oddénky. Rostlinám vyhovuje propustná vápenitá půda a slunné místo. Půda by neměla být nikdy dlouhodobě zamokřená. Rostlina časem dřevnatí, proto je dobré ji zastřihovat. Tymián je plně mrazuvzdorný. Dá se úspěšně pěstovat i v nádobách.
Použití: Tymián se již dlouho využívá na léčení respiračních onemocnění, ideální je jako doplňková léčba při astmatu. Olej a mastě s tymiánem mohou způsobovat podráždění. Tymián by se měl užívat pouze v malém množství, to platí především v případě těhotenství!
Nať sklízíme dle potřeby a při teplotách do 35 °C, nebo můžeme větvičky namáčet do oleje.
Yzop lékařský (Hyssopus officinalis) je polokeřovitá neopadavá rostlina, která se používá jako koření nebo léčivka.
Pěstování: Osivo si můžeme předpěstovat nebo vysévat přímo na stanoviště (březen). Yzop lékařský dobře snáší suché a na živiny chudé půdy, potřebuje však dostatek vápníku. Rostlina se může vysazovat na svazích, má protierozní účinky díky svým hlubokým kořenům. Množit ji lze řízky.
Na jaře svědčí rostlině hlubší řez. Nať se sklízí při začátku kvetení 1-2krát za rok.
Účinky: Zabraňuje pocení, vhodný při problémech s močovým ústrojím nebo při kašli. V kuchyni se používá jako koření k masu nebo luštěninám. Z yzopu si můžeme připravit i bylinkové máslo, použít do salátů, likérů atd. Usnadňuje zažívání. Odpuzuje škůdce brukvovitých zelenin.
Rostlina není vhodná pro těhotné, především ve větších množstvích.
Vrbovka malokvětá (Epilobium parviflorum) je keříčkovitá trvalka. Rostlina kvete fialovými až růžovými květy. Jedná se o vlhkomilnou rostlinu, proto ji můžeme najít na březích vod, v lučních příkopech, na dnech letněných rybníků apod.
Pěstování: Nenáročné, semena si můžeme předpěstovat doma. Přímý výsev a přesazení provádíme v květnu. Pro její pěstování potřebujete vlhké stanoviště, vyhovuje hlinitá, těžší půda.
Použití: Pozitivní účinky vrbovky malokvěté znají především muži, kteří mají problémy s prostatou. Je vhodná jako doplněk léčby zbytnění prostaty a celkově dezinfikuje močové ústrojí. Vhodná i jako prevence. Z listů vrbovky si můžete připravit čaj nebo nálev. Listy sbírejte před nebo v průběhu kvetení byliny.
Včelník moldavský (Dracocephalum moldavica), méně známá léčivá rostlina. Patří mezi medonosné rostliny.
Použití: Používá se na zklidnění organismu.
Rozrazil lékařský (Veronica officinalis) byl dříve jednou z nejčastějších léčivých rostlin. Germáni ho nazývali “lékem na všechno”. Dnes se již používá mnohem méně, přestože má skvělé léčebné výsledky.
Pěstování: Rostlina se pěstuje na sušších místech od nížin až po nadmořské výšky okolo 1200 mnm.
Použití: Čaje z rostliny se používají především při nachlazení a problémech s průduškami. Dále se používá na záněty močového ústrojí. Sbíráme nať při plném rozkvětu rostliny. Nať se rychle suší a později se používá především pro výrobu čajů.
Více o rozrazilu se dozvíte na těchto stránkách.
Bazalka patří mezi jednoleté byliny. Je vhodná jako rostlina do truhlíku, hodí se i pro pěstování na záhoně, a to na slunném místě.
Podporuje zažívání, působí protizánětlivě. Mladé lístky lze použít přímo do salátů, pod maso atd. Bazalku můžeme také mrazit nebo z ní připravit chutné pesto (nejvhodnějí bazalka citrónová). Nejlepší je sklízet lístky těsně před vykvetením.
Bazalka není zcela ideální pro sušení, protože rychle ztrácí aroma. Pokud ji přece jen sušíme, tak ve stínu do teploty 40°C. Další možnost uchování je její skladování v oleji, octu nebo soli. Rostlinu můžeme využít i při koupelích. Při pěstování na oknech odhání nepříjemný hmyz.
Pěstování: Je velmi jednoduché. Doporučujeme bazalku předpěstovat v květináčích. Pro vyklíčení potřebuje 15 – 20°C. Semínka nezasypávejte, jen lehce přitiskněte do půdy. Koncem května můžete již umístit truhlíky ven. Rostlině vyhovuje slunná poloha, výživná vlhká půda (ne přemokřená). Doporučuje se odštípávat květy (nedřevnatí stonek a má jemnější chuť). Na prvních lístcích si můžete pochutnat cca za 6 týdnů od výsevu.
Dobromysl obecná je bylina 30-50 cm vysoká, kvete růžovými květy. Mnozí (hlavně milovníci pizzy) tuto rostlinu znají pod názvem oregano.
Pěstování: Dobromysl můžeme začít pěstovat ze semene již koncem února v miskách. Od dubna můžeme vysazovat venku. Dobromysli nejlépe svědčí slunné stanoviště s propustnou stěrkovou půdou (snese i mírný stín). Nesnáší přemokřenou půdu. Starší rostliny na jaře sestříháme. Dobromysl je ideální bylinka na balkón a do skalky. Rostlinka nevymrzá.
Sklízíme v průběhu celého roku. Nejkvalitnější je však sběr před vykvetením. Rostlinu seřezáváme cca 15-30 cm od země. Listy můžeme sušit i nakládat do oleje. Toto koření je ideální do těstovinových a masitých jídel, z listů můžeme také připravit čaj nebo použít při koupeli. Svými účinky může pomoci od kašle a žaludečních potíží. Listy se používají sušené i v přírodním stavu.
Tip: Může být součástí bylinkového džemu, recept zde.
Benedykt lékařský patří mezi léčivé rostliny, které mají široké spektrum pozitivních účinků na organizmus. Benedykt lékařský se používá především jako přírodní antivirotikum (pásové opaty, atd.), své pozitivní účinky má na dnu a revmatismus, zklidňuje nervový systém. Sbírá se nať (účinné látky jsou v celé rostlině), ze které se po usušení připravuje čaj. Této bylině se také někdy říká starým označením Čubet. Rostlina má své využití také při výrobě piva a likérů. Mladé lístky jsou poživatelné i za syrova. Pupeny rostliny před rozkvetením se dají použít jako artyčok.
Pěstování: Benedikt je ze semen, která vyséváme přímo na stanoviště a to v dubnu nebo květnu. Rostlině svědčí slunné místo s lehce zásaditou půdou. Stanoviště může být i sušší. Rostlina je cca 70 cm vysoká. Jedná se o letničku.
Brutnák lékařský je jednoletá medonosná bylina, která má široké uplatnění.
Použití: Vhodný pro pacienty, kteří trpí na záněty močových cest, revma, nebo deprese (použití do čajů s čistícími a antidepresívními účinky). Rostlina je také sama o sobě velmi dekorativní. Mladé listy se mohou používat i do jarních a letních salátů nebo tepelně upravovat. Také se přidává do letních osvěžujících nápojů.
Pěstování: Jedná se o nenáročnou rostlinu. Spokojí se i s méně výživnou půdou, snese i mírné zastínění. Výsev přímo na stanoviště IV. až VI. Nať sklízíme průběžně. Snáší dobře zamokření i suchou půdu.
Heřmánek pravý, známý též pod pojmem heřmánek lékařský, je jednoletá rostlina s dutým květním lůžkem (základ při jeho rozpoznávání v přírodě).
Použití: Roste v trsech na suchých a lehkých (neutrálních nebo slabě kyselých) půdách . Pro zdárné pěstování heřmánek potřebuje slunnou polohu. Vhodný i jako léčivka k pozdním podzimním výsevům. Rostlina se na jednom místě udrží více let. Je však jednoletá. Samovýsev semen je pro tuto bylinu charakteristický. Květy sklízíme v průběhu celého léta (plně rozvinuté květy) a pomalu sušíme na stinném místě.
Použití: Má široké využití. Působí proti křečím, používá se na záněty kůže a také při nadýmání. Zabraňuje pocení. Bývá součástí dětských čajů a krémů. Další zajímavostí je, že rostlina odhání hmyz.
Další informace naleznete na těchto stránkách.
Jablečník obecný je vytrvalá rostlina, která má jako bylinka velmi široké spektrum využití. Své využití najde při problémech s průduškami, žaludeční nevolností, onemocnění jater atd.
Pěstování: Na pěstování nenáročný, stačí mu i lehce přistíněné místo. Půda spíše vápenitá, (lehčí, nemusí být bohatá na živiny). Semena můžeme vysévat již v březnu doma nebo v dubnu a květnu přímo na pozemek. Nať sbíráme postupně.
Použití: Vhodný je na vnitřní léčbu při problémech se srdcem, především nepravidelná a zrychlená činnost srdce. Zevně se používá při hojení ran. Čaj připravený z této bylinky je velmi hořký = zdraví :). Více k použití naleznete zde.
Jestřabina lékařská je vytrvalá až 1 m vysoká bylina. Rostlina je oblíbená především u cukrovkářů, protože přirozeně snižuje hladinu cukru v krvi. Použití má také pro kojící matky, výrazně totiž podporuje tvorbu mateřského mléka.
Pěstování: Jestřabině se dobře daří na vlhkých, na živiny bohatých stanovištích (jílovité půdy), snáší dobře stín i přímé slunce. Sbíráme kvetoucí nať, kterou sušíme do 40°C.
Více o této rostlině se dočtete zde.
Fenykl obecný je dvouletá až 2 metry vysoká bylina. Tato rostlina je velmi dekorativní a může vytvořit i živý plot. Z fenyklových se především výrabějí čaje. Mladé lístky můžeme použít jako koření především k rybám, ale i do různých salátů.
Pěstování: Můžeme si ho předpěstovat nebo ho vyséváme přímo na záhon. Rostlina potřebuje hlubokou vápenitou půdu a slunnou polohu. Před zimou ho ostříháme a zakryjeme chvojím.
Fenykl je vhodný při kojení, ale pozor na fenykl při těhotenství, kdy by se měl užívat rozumně, protože při větších dávkách může byt jedovatý.
Více o fenyklu se můžete dozvědět zde.
Levandule lékařská (Lavandula angustifolia) patří mezi vytrvalé rostliny (polokeře). V našich podmínkách může dosahovat výšky až 60 cm. Sušená levandule je základem pro různé rostlinné dekorace. Čerstvé listy v malém množství používáme jako koření ke slaným jídlům, květy jako koření ke sladkým.
Pěstovaní: Pěstuje se ze semen nebo ze zakoupených sazeniček. Semena můžeme vysévat na záhon již na podzim, nebo si můžeme levanduli předpěstovat doma. Levandule vyžaduje sušší propustnou vápenitou půdu a slunné stanoviště. Půda by neměla byt přehnojená (II. nebo III. trať). Na stanovišti vydrží mnoho let. Po odkvetení můžeme rostlinu seříznout aby jsme podpořili její další růst. Ve vyšších polohách je pro levanduli důležité zazimovaní, povětšinou stačí zakrýt rostliny větší vrstvou chvojí. Velmi zřídka mohou rostliny trpět na virové nebo houbové choroby.
Použití: Z levandule lékařské se vyrábí především různé aromaterapeutické pomůcky, jako olejem vonné polštářky a tinktury. K léčbě neduhů najde využití při léčbě depresí, popálenin a léčbě různých povrchových zranění. Sklízíme čerstvě rozvleklé květy spolu s lodyhou. Sušíme ve stínu do 35°C. Návod na přípravu domácího parfému z levandule najdete zde.
V našem eshopu máte k dispozici dva druhy levandule: levanduli lékařskou a levanduli francouzskou. Tento druh levandule patří mezi okrasné rostliny.
Měsíček lékařský nebo také zahradní (Calendula officinalis L.) je oranžově kvetoucí jednoletá léčivá rostlina, která má léčivou i estetickou hodnotu. Rostlina kvete od června do podzimu.
Pěstování: Vhodné jsou středně těžké půdy, a slunné místo (ve stínu se rostlina vytahuje a nevypadá tak pěkně). Nejvhodnější je přímý výsev osiva v březnu až květnu, můžeme provést i pozdní výsev semen (při předpěstování je schopen v teple vyklíčit za 3 dny). Velmi často se vysemeňuje a na stejném místě vyroste další rok samovolně. Nedoporučuje se jeho opětovné pěstování na stejném místě, protože výrazně vysiluje půdu.
Použití: Sbírat můžeme jen květy nebo celé květní úbory. Sušíme přirozeným nebo umělým teplem. Usušené květy mohou vázat vzdušnou vlhkost, proto se skladují v suchu. Čaj vyrobený z měsíčku podporuje tvorbu žluči, proti zánětům a křečím. Dále se květy používají do koupelí nebo do mastí. Používá se také k potravinářskému barvení.
Z listů se dá připravit chutný salát plný vitamínů. Odpuzuje hmyz a určité škůdce v hlíně, používá se také v kosmetice.
Více o této zajímavé letničce najdete zde.
Mochna stříbrná patří mezi nejznámější léčivé mochny. Existuje však mnoho dalších druhů jako např. husí (o jejích účincích naleznete více info zde), stříbrná, jarní atd.
Pěstování: Roste na zásadité půdě v plném oslunění. Dobře se jí daří i ve vyšších nadmořských výškách. Má univerzální použití v léčitelství.
Použití: Užívá se na křeče a problémy s ledvinami a na průjem. Sbírá se na začátku léta a suší pro pozdější použití.
Sléz maurský (Malva mauritiana) je víceletá dekorativní rostlina, která se pěstuje jako letnička. Kvetě tmavěfialovomodře a dosahuje výšky až 1,5m.
Pěstování: Sléz maurský má rád slunné chráněné plochy. Půda by měla být dobře prohnojená (nejlépe pěstovat po luskovinách). Výsev semen v březnu nebo dubnu, můžeme i předpěstovat sazeničky.
Použití: Rostlinu pěstujeme kvůli látkám obsažených v listech a především květech. Používá se při rekonvalescenci (obnovuje poškozené tkáně), především průdušek a horních dýchacích cest. Listy se mohou přikládat na špatně se hojící rány. Rostlina najde své využití také jako přírodní barvivo (modrá).
Spilant je poléhavá až převislá letnička vhodná do truhlíků. Květy a mladé lístky výrazně a krátce tlumí bololest v ústní dutině. Její používání je zcela bezpečné. Dá se také použít do salátů, má ale lehce štiplavou a nahořklou chuť. Pochází z oblasti Pará v Brazílii.
Použití: Anglicky se rostlina nazývá “toothache plant” – působí proti bolesti zubů.
Pěstování: Zčínáme předpěstovávat v březnu nebo dubnu. Ve světlé místnosti vysejeme na povrch substrátu a nezahrnujeme. Od května umístíme ven.
Třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum) je dřevnatící trvalka, charakteristická svými žlutými květy. Lidově se jí také mimo jiné říkalo čarovník, svatojánská bylina pro její uklidňující a sedativní účinky.
Pěstování: Svědčí ji slunné, sušší místo, snese i mírný stín. Půda propustná, vápenitá. Třezalka se pěstuje ze semen, nezahrnují se. Později se může množit i vegetativně. Třezalka tečkovaná se uplatní i ve vyšších polohách.
Použití: Produkty (tablety, tinktury a čaje) z této rostliny významně ovlivňují psychiku člověka. Působí příznivě při depresích, stresových stavech a při nespavosti. Má také antibakteriální a antivirotické účinky. Použití najde také u dětí, kde se používá při léčbě nočního pomočování. Příležitostně se mohou objevit nežádoucí vedlejší účinky, jako přecitlivění na světlo a vyrážky.
TŘEZALKA SE NESNÁŠÍ S ŘADOU LÉKŮ, U NĚKTERÝCH ZVYŠUJE NEBO SNIŽUJE JEJICH ÚČINKY. NIKDY NEKOMBINUJTE TŘEZALKU S LÉKY NA DEPRESE NEBO ÚZKOSTNÉ STAVY!!!
Těhotenství: Třezalka tečkovaná by se měla v těhotenství a pří kojení omezit. Měla by se užívat pouze v malých dávkách, a to nepravidelně.
Další informace si můžete přečíst zde.