Rajčata potřebují spousty vody a jsou citlivá na změny vlhkosti, při nichž plody praskají. jakmile rajčata zakoření a půda se prohřeje, je možné je mulčovat 5-8 cm slámy. Pak stačí zalévat jednou týdně. Po sezoně jsem mulč zapracovala do země.
Na malých záhonech lze použít mulč z posekaná trávy, ale jenom slabou vrstvu, jinak se z ní stane plesnivé bláto.
Předpěstovat doma
semena vyseji na začátku dubna do malých květináčků (2-3 semena). Přikrýt tenkou vrstvou zeminy a rukou zatlačit. zalít teplou vodou. Po určité době nechat jen nejsilnější rostlinku. Potřebují světlo a čerstvý vzduch. Pozor na teplotu, která by neměla přesahovat 20 stupňů, a dostatek světla, aby rostliny nevytáhly. Semenáčky pak přepichujeme , když děložní lístky dosáhnou vodorovné polohy. Když prokoření přesadím do větších nádob a pak začátkem května otužovat v pařeništi. Během chladných nocí však chránit před chladu. Ideální je předpěstování rajčat přímo v hrncích nebo sadbovačích, ze kterých pak můžeme rovnou provést výsadbu.
Po dvojím přepichování na venkovní záhon. Přerostlou sadbu se nebojte zasadit hlouběji. Sázejte na vodu (hlubší jamka, 2/3 země, zalít vodou a nechat vsáknout (opakovat i 2-3x). pak vrstva suché zeminy a už nezalévat.
Po 20.květnu na zahradu. nejlépe slunný záhon. zasadit hluboko až k prvnímu řapíku a trochu na šikmo. vedle kořenového balu zapusťte prázdný květináč s dírkou ke kořenům.
Vhodní sousedé na záhon: celer, košťálová zelenina, pórek, (špenát, lichořeřišnice -pokryjí celý záhon – mulčování) na okraj záhonu salát, petržel. Nepěstovat s bramborami (mají stejné choroby)
Záhon
Humusovitá a silně prohnojená půda (ne přehnojit !) potřebují živiny a teplo. V sezoně zalévat kopřivovou jíchou 2 x měsíčně ke kořenům 1:10 . Rajčatům svědčí nakypřená půda, nakopčení půdy k rostlinám je účelné, zvýší se kořenový systém, a sním i pozdější výnosy a počet plodů rajčete. Rajčata mají ráda vlhkost kořenů. zalévat rovnoměrně a dostatečně. . Zalévat ráno či v průběhu slunného dne, aby rychle oschly. Pozor : jen ke kořenům.Pravidelně mulčovat – ochrana před odpařováním (posekaná tráva, nastříhaný plevel, odpad z rajčat Velmi důležitá, zvláště po odkvětu, je závlaha.
V deštivých dnech zakrýt (nebo průsvitná stříška trvalá) Pravidelně vyštipovat výhonky v paží listů a vyvazovat. Ke konci srpna odstraňte poslední kvetoucí výhony – nedozrají a berou sílu
Pěstovat pouze v „suchém“ a větraném skleníku – Pedro, Dagmar, Tipo, Toro, Stupické skleníkové apod.. Od Startu jsem upustil – rychle měkne. Ve vlhkém častěji plíseň
svinuté listy bez choroby jsou příznakem přehnojení
Nejčastěji se vyskytující chorobou u rajčete je plíseň rajčete (plíseň bramborová). Pozná se podle charakteristických hnědých skvrn na listech, stoncích i plodech. Proti této chorobě je potřeba zasáhnou preventivně. Pokud očekáváme deštivé počasí, ošetřujeme rostliny přípravky Acrobat, Alliete, Ridomil, Kuprikol atd.
Pokud rajčata zaštupujeme, je možné odstranit i spodní listy, aby se tak u stonku rajčete nedrželo vlhko, a byl odolnější vůči zaplísnění.
Napadení stonku rajčete znamená konec rostliny jako takové, za krátko uvadá nebo celá odehnívá.
Černání pupku rajčete je porucha ve výživě rostliny – nedostatek vápníku. Postihuje plody a ty jsou pak zdeformované a na špičce plodu se objevuje černá skvrna. Rostliny pravidelně hnojíme. Pokud se porucha objeví rostliny ošetříme přípravky pro výživu vápníkem, jako je např. přípravek InCa.
Saví škůdci jako jsou např. mšice nebo svilušky napadají rajčata velmi často. Vhodné je i proti houbovým chorobám a savým škůdům použít přípravek Agro NATURA Symfonie 3 v 1.
Pro biozemědělství jsou vhodné přípravky Bioton a Bioan.
Keříčková rajčata
pěstujeme na venkovních záhonech. Většinou nezaštipujeme.
nejranější keříčková odrůda Latah.
Divoká rajčata
Divoké rajče roste a plodí s oporou i bez opory. Pokud má oporu, šplhá do výšky až dvou metrů a rozsochaté keře nezaberou na záhonech tolik místa. Rostliny se hodně větví, rostou do šířky (jedna rostlina dokáže zabrat plochu až 4 m2) a vzájemně se proplétají, takže záhy vytvářejí neproniknutelné houští, čímž ovšem vytěsní plevel a udrží si pod sebou vláhu. Keříky nemusíme zaštipovat, naopak čím víc bychom je zaštipovali, tím více by obrážely. Rostliny plodí až do prvních mrazíků, přezrálé plody praskají a samy se vysemeňují. Na rozdíl od běžných rajčat v organicky vyhnojené půdě rostou až příliš bujně a méně plodí, proto je lze s úspěchem vysazovat do druhé trati.
Semenáčky předpěstujeme stejně jako u běžných rajčat, bez předpěstování plodí později. Zhruba v první polovině března je vysejeme do směsi zeminy s kompostem (1:1). Jakmile se oteplí (po zmrzlých), přesadíme rostlinky na záhony na slunném místě a pohnojíme je třeba kopřivovou jíchou. Sázíme je zhruba 40 cm od sebe, aby keře měly dostatek místa. I tak vytvoří bohatou houštinu. Větve by neměly ležet na sobě, protože takové houští rádi napadají slimáci.
Nedozrálá rajčata skliďte, zabalte do novin a ve tmě nechte dozrát
Několik rad (Rukověť zahrádkáře)
Proti skvrnitosti růží
Výtažek z listů rajčat. V odšťavňovači výtažek smíchat s 2 litry vody a lžící kukuřičného škrobu. Postříkejte keříky růží
AKSAMITNÍK chrání před háďátk
Tymián, máta, šalvěj odpuzují létající hmyz
Kopr a cibule chrání mrkev,
Aksamitník chrání rajčata, mrkev a růže
levandule, celer, pažitka a rajčata odpuzjí mšice
slunečnice a řeřišnice chrání ovocné stromy
lebeda odhání mšice z fazolí
česnek odpuzuje padlí a rzivost
pelyněk chrání rybíz před rzí
Na malé ploše šetří místo. zatímco kedlubny dozrávají, okraje záhonu využíváme pro ředkvičku či salát, který má po sklizni dost místa.
Některé rostliny, vysazené vedle sebe, jsou si navzájem velmi dobrými pomocníky. Vzájemně se podporují v růstu, ovlivňují pozitivně chuťové vlastnosti souseda, chrání jedna druhou před nemocemi a škůdci apod. Je škoda, kdyby jsme této vzájemné symbiózy rostlin na své zahrádce nevyužili. V tabulce se dozvíte, kdo se s kým snese a kdo naopak ne. Pokud vysadíte rostliny vedle sebe nevhodně, může se to významně projevit na úrodě i na vzhledu a velikosti plodů. Tyhle znalosti bychom měli využívat i při přípravě pokrmů, neboť kdo se spolu nesnese v zahrádce, nesnese se spolu ani na talíři. Předejdeme tak nepříjemným zažívacím a trávícím obtížím.
| košťáloviny | + | rajčata, brambory, celer, mangold, červ.řepa, špenát, salát, pórek, hrách |
| cuketa | + | kukuřice, popínavá fazole, červená řepa, hrách, řeřicha, česnek, cibule, pór |
| hlávkový salát | + | veškerá zelenina a bylinky s vyjímkou petržele, fenyklu a celeru |
| cibule | + | mrkev, okurky, petržel, hlávkový salát, kedlubna, červená řepa, salát, jahody, kopr, heřmánek, rajčata, saturejka |
| fazole keříčkové | + | košťáloviny, salát, celer, červ.řepa,saturejka |
| brambory | + | zelí, kapusta, košťáloviny, afrikány, lichořeřišnice, heřmánek, kmín, špenát, fazole, kopr |
| celer | + | květák, rajčata, keříčkové fazole, košťáloviny, pórek, špenát, cibule, okurky, zelí |
| hrášek | + | mrkev, okurky, cukety, salát, košťáloviny, kopr |
| květák | + | rajčata |
| mrkev | + | cibule, pórek, pažitka, salát, mangold, pažitka, kopr |
| fazole | + | saturejka |
| česnek | + | jahody |
| petržel | + | afrikány, rajčata, cibule, ředkvičky, okurky |
| rybíz | + | pelyněk |
| ovocné dřeviny | + | česnek a pažitka |
| jahody | + | cibule, česnek, pažitka, salát, špenát, mrkev, pórek, zelí, křen, ředkvičky, měsíček |
| okurky | + | hrách, fazole, kopr, salát, pórek, cibule, celer, červená řepa, petržel, kedlubny, zelí |
| pórek | + | mrkev, celer, rajčata, salát, košťáloviny, jahody |
| ředkvička, ředkev | + | kapusta, kedluben, zelí, salát, řeřicha, hrách, fazol, mrkev, petržel, cuketa, rajče, brambor, cibule, mangold, červ.řepa |
| rajčata | + | košťáloviny, špenát, celer, čekanka, petržel, lichořeřišnice |
| špenát | + | veškerá zelenina kromě červené řepy |
| brambory | – | hrášek, cibule |
| hrách | – | fazole, porek, cibule, rajčata |
| košťáloviny | – | cibule, česnek, hořčice, jahody |
| rajčata | – | fenykl, bramory, hrách, červené zelí, červená řepa |
| salát | – | petržel |
| fazole keříčkové | – | cibule, pórek, česnek, hrách, fenykl |
| ředkvička, ředkev | – | okurek, čínské zelí |
| zelí | – | cibule |
| Choroba | pomocníci |
| pochmurnatka mrkvová, květilka cibulová | mrkev + cibule, šalvěj |
| mšice maková | fazole + saturejka |
| padlí (travní) | česnek + jahody |
| háďátka (hlístice) | afrikány + petržel |
| rez vejmutková | pelyněk + rybíz |
| mšice | lichořeřišnice vysetá u paty stromu, slunéčko sedmitečné, výtažek z kopřiv |
| mravenci | levandule, polníček, vratič, zahrabání mrtvé ryby |
| bělásek zelný | máta peprná, rajčata, šalvěj, tymián, pelyněk |
| roztoči | maliny |
| pilatky | vratič obecný |
| dřepřík | výtažek z černého bezu, pelyněk, máta peprná, česnek, cibule, salát |
| padlí | česnek, pažitka, bazalka |
| houbové choroby | pažitka, přeslička |
| plísně | cibuloviny |
| krtci | při ubývajícím měsíci nářadím nebo rukou otevřít krtinec a odkrýt otvor |
| hlemýždi | skořápky z čerstvých vajec rozsypané na půdu za přibývajícího Měsíce ve Štíru, popel ze dřeva, piliny, šalvěj, řeřicha, cibule, česnek, žáby, hlemýždě posbírat |
Vhodnou rostlinu vložte v přibývajícím Měsíci do 10 litrů studené vody. Nechte 24 hodin louhovat a potom výtažek nalijte ke kořenům rostliny, dejte však pozor, abyste nepolili ostatní části rostliny – listy, květy. Zředěný výtažek můžete později použít jako hnojivo.
Pozorní zahradníci si všimli, že se sousední rostliny vzájemně ovlivňují, růst svého souseda podporují nebo brzdí. Rostliny jsou v kontaktu prostřednictvím aromatických látek v kořenech.
Dobří sousedé:
Bob obecný: brukev,mrkev,celer, tykvovité, brambory, saturejka, bylinky (ne s česnekovými )
Brambory:lichořešnice, koriandr a měsíček podporují zdravý vývoj brambor hrášek, fazole, brukev, chřest, kukuřice (ne: rajčata a tykvovité)
Brukvovité, zelí: s červenou řepou a mangoldem, celerem, koprem, lichořeřišnicí, česnekové, hrášek, brambory (ne:fazol šarlatový a jahody)
celer: květák, keříčková fazole, pór – celer chrání košťáloviny před běláskem, rajčata
cibule: mrkev, hlávkový salát,štěrbák,jahody má ráda majoránku nebo oregano
červená řepa a mangold: fazole, okurka, kedlubny
česneku se dobře daří mezi saláty. také roste u kmenů stromů, zvláště u broskví, řepa a mangold, jahody, saturejka, rajčata (ne luštěniny)
fazole: hlávkový salát, červená řepa, kedlubny, celer, česnekovité, pastiňák, vodnice, tuřín, kukuřice (ne s fazolí šarlatovou, ne česnekovité)
fazole šarlatová: kukuřice, saturejka (ne řepa, mangold a kedluben)
Hlávkový salát: mrkev, kedlubny, pór , ředkev, ředkvičky, česnek, špenát, jahody, kebrlík
Hrách: mrkev,hlávková salát,hlávkové zelí, fazole, kukuřice, vodnice, brambory (ne : česnekovité)
Kukuřice setá: luštěniny, brukvovité a tykvovité, brambory a slunečnice
Kapusta: pór, celer, hrách
mrkev: pažitka, pórek, salát, česnekovité, cibule, pór,mangold, petržel, hrách a brambory
pór: mrkev, naťový celer,salát, jahody
Rajčata: chřest, bazalka, mrkev, brukví, česnekovité, petržel (Ne: kedlubny a brambory)
Sladká paprika a čili: s bazalkou (ne kedluben a ředkvička)
Slunečnice: s tykvovitými , s řeřichou (Ne : brabory, fazol šarlatová, kukuřice a traviny)
Tykvovité rostliny . okurky, cukety, tykev, meloun, dýně: s fazolí šarlatovou, fazolem, kukuřicí (ne : hrášek, bob, lichořeřišnice a brambory)
Vodnice a tuřín: s hráškem
kopřivy: mulčovat jimi zeleninu, trs kopřiv k černému nebo čevenému rybízu. pravidelně sekat a pak dát mulč k zelenině
ozimé žito je dobré jako zelené hnojivo
Okurky ocení přítomnost bazalky. také kopr má na okurky zdravý vliv.
Užitečné bylinky
Saturejka– odežene mšice od fazolí a salátu
Kebrlík chrání salát před mšicí Salát mezi, nebo lem záhonu z kebrlíku
narcisy u mladých stromků jabloní odhání hraboše
vlčí bob podporuje růst modřínů, smrků, borovic, obohacuje půdu o dusík
Brutnák lékařský: výtečný pro včely, zásobuje hnojivem lépe jak kopřiva – je bohaty na hořčík a dusík. prospívá jahodám
Cibule má ráda majoránku nebo oregano
konvalinka se sázela kolem třešní
Kopr vonný: prospívá zelí a salátu, cibuli , kukuřici a okurec, odpuzuje mšice a svilušky
Křen selský: pomáhá bramborám, škodí vinné révě. Shromažďuje vápník, draslík a síru. Odvar proti hnědé hnilobě jablek
koberec z máty peprné kolem ovocných stromů zlepší příjem vody a aroma
měsíček lékařský udržuje přátelství se všemi rostlinami. Na jaře posypat semínky měsíčku záhony se zeleninou, zvláště rajčata,kapusta, fazole. Službu dělá i pod ovocnými stromy.
pažitka: potlačuje plísňové nemoci, skvrnitost růží a strupovitost jabloní. Postřik z pažitky se používá proti padlí, plísni okurek a angreštu Nesvědčí luštěninám
Koriandr setý: postřk proti sviluškám, pomáhá klíčit anýzu ale škodí fenyklu.
Fenykl obecný: nemá rád koriandr, nesnáší pelyněk, tlumí růst fazolí a kmínu, kedlubnů a rajčat. Hostí pestřenky a vosičky. zastraší mšice.
Pelyněk:škodí brukvovitým, kmínu, fenyklu a šalvěji. Poskytuje nektar včelám. Postřik odrazuje kočky. Nedávat na kompost! Slpicím pomáhá odstranit čmelíky.
šalvěj je vhodná jako lem záhonů s kapustou. Také z jeho výtažku zalévat. odpuzuje housenky někdy i slimáky
řebříček podporuje zdravý vývoj zeleniny.
aksamitník sázejte jako návnadu pro slimáky mezi salát a kapustu. mezi řádky brambory zahání mandelinku.
Tymián– chrání kapustu před slimáky
Yzop lékařský: výtečný pro včely, prospívá vinné révě a odpuzuje běláska zelného. nemají ho rádi ředkvičky
Jablečník obecný: podporuje zrání rajčat
Heřmánek u salátu, červené řepy, celeru, cibule brání proti útokům hub
Máta: má rada společnost kopřiv, pomáhá zelí, rajčatům, zapudí mšice, postřik z čaje nesnáší mravenci a mandelinka bramborová. na podzim pomáhá divokým včelám
Máta peprná: zvyšuje přítomnost kopřiv, pomáhá heřmánku, brukvovitým proti běláskovi zelnému
slepice pomáhají svým hrabáním v ovocných zahradách
Užitečné plevely
Kopretiny a pampelišky přilákají užitečný hmyz
Opylovače přiláká: Kebrlík lesní, chrpa černá, starček Přímětník, smetanka lékařská
BYLINNÉ VÝTAŽKY A ČAJE
Na počátku léta výtažek z březového listí (1kg/1litr) – postřik jabloní a hrušek proti strupovitosti
směs čaje z přesličky rolní a bazalky – proti padlí na okurkách
nálev z prášku na pečivo zabraňuje americkému padlí na angreštu
čaj z výhonků tůje – odrazuje mandelinku bramborovou
čaj z vrbové kůry nebo na drobno nasekaných mladých výhonků – posiluje rostliny, totá umí aspirin
Přeslička rolní 1,5 kg na 10 l na jeden den namočit, pak povařit a v poměru 1:5 nebo 1:10 postřk proti strupovitosti, padlí, hnědé hnilobě, černé skvrnotosti
černý bez – vykvasit listy 1,5 kg na 10 l – lít do děr hrabošům
lichořežišnice – nasekat listy na drobno, přelít horkou vodou, tři hodiny louhovat – na vlnatku krvavou, na mšici listovou (1:20)
česnek: 100 g nakrájených stroužků litrem vařící vody. v poměru 1:7 proti roztočům na jahodách, ostružinách, vinné révě. Koncem dubna postřik půdy (4 x vždy po třech dnech). Proti kadeřavosti broskvoní postřik od února do vyrašení každé dva týdny
křen 300g listů a kořene na tři hodiny namočte, 30 minut vařte. smíchejte z 10 litry vody, nechte den odstát. Postřk stromů před květem, během květu a po něm (až včely zalezou) – předejdete hnilobě (monilii )ovoce u jabloní
Vratič obecný: vařte sušené květy v srpnu 30 g na 1 l. postřik jabloní před vyrašením
Rebarbora: rozmělněné listy 1kg na 5 l vařte půl hodiny- postřik proti molům a mšicím na fazolích, černém bezu a třešních, proti mravencům, mšicím, proti okusu divokou zvěří. (listy jsou jedovaté i pro člověka -antrachinony)
šalvěj listy a špičky výhonku (500g) zalijte horkou vodou a pak 5 litrů vody a dva dny louhovat. Postřik košťálovin jednou týdně odradí od běláska a mušky.. 1:1 zabrnuje hnití rajčat a brambor, padlí na vinné révě
rajčata: zálistky a přebytečné mladé rostliny (1kg/10l) nechte 14 dní kvasit – postřk na koš´táloviny 1:1 1 x týdně. zalévání půdy a sazenic 1:1 udrží záhony bez slimáků.
sbírejte lupky z cibule a česneku – 8-10 dní kvasit. 1:10 postřik jahod proti plísni šedé. 1:5 proti plísni bramborové
mladý kompost: kompostový výtažek brání rostliny. 1/2 kbelíku čerstvého kompostu, dolijte vodou, přidejte 2-3 lžíce mletého vápence. postavte na teplé místo. 3 x denně promíchejte. Týden. 1:5 naře´dte a důkladný postřik rostlin jedenkrát týdně. stříkejte i zespoda listů. Spotřebujte do týdne. A už můžete připravovat další.
výtažek z mechu: slimáci raději hladoví, než aby se pustili do mechu. Rozcupovaný trávníkový mech, přelijte horkou vodou a nechte 3 dny tát. Neředěným postřikujte zeleninu. Chrání především proti houbám, ale i slimákům. na vinnou révu působí, když stříkáte i zespoda listy.
ŠPATNÍ SOUSEDÉ
fazole: hrách , cibule
okurky: rajčata
brambory: celer,slunečnice,rajčata
kapusta: cibule , jahody
hlávkový salát: petržel
špenát: červená řepa
