Parapet
kebrlík, kopr, bazalka
rajčata, cukety, okurky
viz rady za parapet níže

Pařeniště a fóliové tunely
Podlahové topení z koňského hnoje – 20-30 cm na podzim a na to humus.
Udržujte vlhkost a za teplého počasí větrejte
Hlávový salát,listový salát, ředkvička, ředkev, kedlubna, bylinky

skleník
Předpěstování pro dřívější sklizeň. Potom vysadit teplomilné rostliny
rajčat, okurky, cukety

nápady:
Plata od vajíček – nemusíte pikýrovat
papírová rolička od toal. papíru – nastřihnout a udělat dno
pokojové plastové skleníčky –
Rajčata potřebují vápník – rozdrtit skořápky na prášek, dospodu květináče

Únor

• Sejeme semena zeleniny s dlouhou vegetační dobou – celer, celer řapíkatý, lilek, …
• Sejeme též zeleninu, kterou chceme dříve sklízet a je odolná vůči chladu – salát hlávkový, rané zelí, kapustu, kedlubny, květák, …
• Na konci února můžeme začít s předpěstováváním papriky.
• Za dobrého počasí můžeme v teplejších oblastech koncem února vysévat přímo na záhony mrazuvzdornou zeleninu – mrkev, petržel, pastinák a špenát (vydrží až -9 °C).

Březen

• Jde o ideální měsíc pro výsev semínek pro předpěstování většiny zeleniny, ale i květin.
• Pokud tedy necháme veškerý výsev na březen, nic nepokazíme, snad jen s výjimkou celeru.
• Do nádob za oknem či vytápěných skleníků sejeme rajčata, papriky, okurky, pór, brokolice, salát hlávkový, košťáloviny a bylinky.
• Do volné půdy můžeme přímo sít mrkev, petržel, pastinák, špenát, ředkvičky, hrách, kozlíček polníček a černý kořen.

Duben

• V dubnu již nezahajujeme předpěstovávání, ale semínka sejeme přímo do volné půdy na záhonech –  zelí, mangold, černý kořen, hrách, listovou zeleninu, červenou řepu, kopr, ředkve, ředkvičky, roketu, košťáloviny.
• Některé předpěstované sazeničky můžeme po otužování přesazovat do volné půdy – saláty, zelí a kedlubny.

Květen

• Od poloviny května přesazujeme do volné půdy předpěstované sazeničky celeru, rajčat, paprik, okurek, bylinek a další – vlastně všechny, co nám ještě zbyly.
• Začátku května se raději vyhýbáme, jelikož ještě hrozí noční a ranní mrazíky.

 

Rady setí na parapet

zpět

Semínka jednoduše zasetá do vlhkého substrátu časem vždy vyklíčí, pokud jsou zdravá. Ale tento proces můžete velmi urychlit a klíčení jim usnadnit. Máčení semínek je výhodné proto, že příroda je pojistila proti omylu. Aby nevyklíčila při prvním malém deštíku a pak nezaschla, brzdí je inhibitory klíčení. Ty se odplaví až s větším trvalejším přísunem vody.

Jak dlouho semínka máčet?

Podle velikosti, síly slupky a dalších vlastností semene se určuje optimální doba pro namáčení:

• salátu stačí 4 hodiny
• košťálovinám prospěje půl den až den
• rajčata  a papriky se namáčejí jeden až dva dny
• cibule, celer, mrkev a petržel se namáčí 3 dny

Další tipy a triky:

• Teplomilná semena rajčat a okurek se máčí ve vodě o teplotě nejméně 16°C
• Při delším máčení je třeba vodu dvakrát denně vyměnit
• Před výsevem semínka mírně osušte, aby se s nimi lépe pracovalo, ale nikdy je nenechejte zaschnout