Archiv štítku: Kopr

Kopr – Anthum graveolens

Slunné stanoviště

jednoletá rostlina z čeledi miříkovitých
výška až 120 cm od června vytváří jemné okolíky
vysévat

vysévat postupně od dubna do června

Kopr je na zahrádce takový nezmar. Ze semínek velmi dobře klíčí a první lístky sklidíme již šest týdnů po provedení výsevu. Co se týká struktury půdy, nejlépe mu vyhovují lehčí až středně těžké, písčité až hlinité půdy s dostatkem živin. Půdu pro pěstování kopru není nutné hnojit chlévským hnojem, každoročně stačí přidávat na podzim kompost, případně zarývat posekanou trávu s listím. Do prvních výsevů se pustíme na začátku března, kdy již sluníčko svítí déle, a tak mírně prohřeje půdu. Vyséváme vždy hustě -semena jen lehce přitlačit-, ale vzdálenost řádků by neměla být menší než 20 cm, už jen z toho důvodu, že většina odrůd dorůstá do větší výšky než 1 m. 

Během sezony jej používáme jako meziplodinu nebo zařadíme do smíšené kultury, kde vynikne mezi ostatními díky své sytě zelené nati. .

Kopr¨se dá pěstovat v květináči nebo v balkonových truhlících
nesmí stát ve vodě, ale má rád vlhkou půdu

při setí nešetřit semeny, protože mají kolísavou klíčivost (3 gr na m2)

ošetřování – pravidelná zálivka

sklizeň od června do září

mléčné omáčky, majonézy, ryby

čaj z koprových semen je proti nadýmání

bylinky sklizeň

Pro správný okamžik je rozhodující chuť a obsah účinnýc látek. Každá sklizeň znamená pro rostlinku poranění. Mladé je třeba šetřit.

meduňka roste v bytě i během zimy
petržel zakrytá folié může růst ještě v době mrazu
pažitku můžete na podzim radikálně ořezat (během roku jen prořezávat

Spotřeba v kuchyni je však vyšší a proto je nutné sušení, zmrazování

Sušení:

ustřihneme (uřízneme) celé stonky se zdravými a nepoškozenými listy. Mokré (např. omyjeme od bláta) nechte oschnout, ale ne na prudkém slunci.
svažte do kytice a zavěsta hlavou dolů na suchém a vzdušném místě. jakmile po někola dnec se listy drolí, uložte do sklenice se šroubovacím uzávěrem. Nalepit o jakou bylinu jde.

Pro sušení rozmarynu, yzopy a kořenů je jiná metoda. nařezat a sušit na plechu v troubě (max teplota 90°)

skladování sušených bylinek ve skleněné nádobě. na tmavém a suchém místě a to do doby než nasušíme nové.

Zmrazování : libeček, yzop. bazalku, kopr, petržel, estragon a suturejka nejprve předmrazit volně a pak uložit do mrazících pytlíků.

Výroba octa: tymián, levandule, rozmarýn, libeček, estragon, máta, kopr.

bylinkové oleje: s bazalkou, fenyklem, majoránkou, rozmarýnem, tymiánem. Listy smíchat s malým množstvím oleje a roztlučeme v hmoždíři. Směs pak vlijeme do olivového oleje a uzavřeme. Po dvou týdnech přefiltrujeme přes plátno nebo velmi jemné sítku. nalijeme do láhve a popíšeme.

Smíšené kultury na záhonu

míšené záhony_0001Tymián, máta, šalvěj odpuzují létající hmyz

Kopr a cibule chrání mrkev,

Aksamitník chrání rajčata, mrkev a růže

levandule, celer, pažitka a rajčata odpuzjí mšice

slunečnice a řeřišnice chrání ovocné stromy

lebeda odhání mšice z fazolí

česnek odpuzuje padlí a rzivost

pelyněk chrání rybíz před rzí

Na malé ploše šetří místo. zatímco kedlubny dozrávají, okraje záhonu využíváme pro ředkvičku či salát, který má po sklizni dost místa.

smíšené záhony.pdf

Některé rostliny, vysazené vedle sebe, jsou si navzájem velmi dobrými pomocníky. Vzájemně se podporují v růstu, ovlivňují pozitivně chuťové vlastnosti souseda, chrání jedna druhou před nemocemi a škůdci apod. Je škoda, kdyby jsme této vzájemné symbiózy rostlin na své zahrádce nevyužili. V tabulce se dozvíte, kdo se s kým snese a kdo naopak ne. Pokud vysadíte rostliny vedle sebe nevhodně, může se to významně projevit na úrodě i na vzhledu a velikosti plodů. Tyhle znalosti bychom měli využívat i při přípravě pokrmů, neboť kdo se spolu nesnese v zahrádce, nesnese se spolu ani na talíři. Předejdeme tak nepříjemným zažívacím a trávícím obtížím.

Vhodní sousedé v zahradě

košťáloviny + rajčata, brambory, celer, mangold, červ.řepa, špenát, salát, pórek, hrách
cuketa + kukuřice, popínavá fazole, červená řepa, hrách, řeřicha, česnek, cibule, pór
hlávkový salát + veškerá zelenina a bylinky s vyjímkou petržele, fenyklu a celeru
cibule + mrkev, okurky, petržel, hlávkový salát, kedlubna, červená řepa, salát, jahody, kopr, heřmánek, rajčata, saturejka
fazole keříčkové + košťáloviny, salát, celer, červ.řepa,saturejka
brambory + zelí, kapusta, košťáloviny, afrikány, lichořeřišnice, heřmánek, kmín, špenát, fazole, kopr
celer + květák, rajčata, keříčkové fazole, košťáloviny, pórek, špenát, cibule, okurky, zelí
hrášek + mrkev, okurky, cukety, salát, košťáloviny, kopr
květák + rajčata
mrkev + cibule, pórek, pažitka, salát, mangold, pažitka, kopr
fazole + saturejka
česnek + jahody
petržel + afrikány, rajčata, cibule, ředkvičky, okurky
rybíz + pelyněk
ovocné dřeviny + česnek a pažitka
jahody + cibule, česnek, pažitka, salát, špenát, mrkev, pórek, zelí, křen, ředkvičky, měsíček
okurky + hrách, fazole, kopr, salát, pórek, cibule, celer, červená řepa, petržel, kedlubny, zelí
pórek + mrkev, celer, rajčata, salát, košťáloviny, jahody
ředkvička, ředkev + kapusta, kedluben, zelí, salát, řeřicha, hrách, fazol, mrkev, petržel, cuketa, rajče, brambor, cibule, mangold, červ.řepa
rajčata + košťáloviny, špenát, celer, čekanka, petržel, lichořeřišnice
špenát + veškerá zelenina kromě červené řepy

Nevhodní sousedé v zahradě

brambory hrášek, cibule
hrách fazole, porek, cibule, rajčata
košťáloviny cibule, česnek, hořčice, jahody
rajčata fenykl, bramory, hrách, červené zelí, červená řepa
salát petržel
fazole keříčkové cibule, pórek, česnek, hrách, fenykl
ředkvička, ředkev okurek, čínské zelí
zelí cibule

Kombinace rostlin působící proti škůdcům a chorobám a další přírodní „zbraně“

Choroba pomocníci
pochmurnatka mrkvová, květilka  cibulová mrkev + cibule, šalvěj
mšice maková fazole + saturejka
padlí (travní) česnek + jahody
háďátka (hlístice) afrikány + petržel
rez vejmutková pelyněk + rybíz
mšice lichořeřišnice vysetá u paty stromu, slunéčko sedmitečné, výtažek z kopřiv
mravenci levandule, polníček, vratič, zahrabání mrtvé ryby
bělásek zelný máta peprná, rajčata, šalvěj, tymián, pelyněk
roztoči maliny
pilatky vratič obecný
dřepřík výtažek z černého bezu, pelyněk, máta peprná, česnek, cibule, salát
padlí česnek, pažitka, bazalka
houbové choroby pažitka, přeslička
plísně cibuloviny
krtci při ubývajícím měsíci nářadím nebo rukou otevřít krtinec a odkrýt otvor
hlemýždi skořápky z čerstvých vajec rozsypané na půdu za přibývajícího Měsíce ve Štíru, popel ze dřeva, piliny, šalvěj, řeřicha, cibule, česnek, žáby, hlemýždě posbírat

Jak připravit výtažek z rostlin

Vhodnou rostlinu vložte v přibývajícím Měsíci do 10 litrů studené vody. Nechte 24 hodin louhovat a potom výtažek nalijte ke kořenům rostliny, dejte však pozor, abyste nepolili ostatní části rostliny – listy, květy.  Zředěný výtažek můžete později použít jako hnojivo.