Archiv štítku: kompost

půda

Péče o půdu

Půda živí rostliny a sama potřebuje také živit. Krycí plodiny zaryjeme. Používám bobovité – jejich bakterie váží kyslík. Dodáme živiny zvenčí. Hnůj, kompost. Mleté minerály (vápenec, sádrovec, minerální fosfáty) nemusíte dodávat každý rok. Nedoporučuje se minerály míchat jako jednu směs. Je potřeba je zapravit do země (nenechat na povrchu). Pěstební plochy je potřeba střídat.

Azola je vodní rostlina, která na sebe váže dusík (asiaté jí pěstují spolu s rýží a Azola dodává rýži dusík) Azola roste v jezírku rychle a vytváří na vodní hladině hustý porost (možná pěstovat v kanfasu mimo jezírko. Hodit do kanfasu lopatu země. V čisté vodě neroste. Na slunci rychleji než v polostínu).

Hnůj může rozšiřovat nemoci. Prohnojit a pěstovat kukuřici (potřebuje živiny) Druhý rok nehnojit a pěstovat dýně. Třetí rok brambory nebo fazole. Takže takový záhon hnojit jednou za čtyři roky. Před setím je potřeba ho zarýt do země, aby nepopálil rostliny.

Mocné čůrání. Lidská moč neobsahuje parazity, je sterilní. (1:10 zředěná obnoví trávník) Dodává dusík, ale je potřeba hned dokud nevyvětrá. Ředit se dá v kropící konvi.

Listí sebrané sekačkou je dobrý do kompostu. K tomu dodáte hnůj a kompost je založen.

Posekanou trávu můžeme rozložit kolem česneku. Zmoklá pak vydala rychle živiny do záhony.

Na jaře se dusík dešti často odplaví. proto zalévám výluhem z plevele, sena, výluhem z kompostu, ředěnou močí. Ze sena dělat spíše výluh (obsahuje semena plevele)

Kompostování se vyplácí jen na malých zahradách

Proč se na velkých  nekompostuje? Nikdy ho nevyrobí dost. Trávu ponechává na místě. Listí nechává pod stromy. Jen asi kompostér na odpadky (pokud nemáte drůbež, která je sní). Na záhony koňský hnůj z nedaleké farmy, který je ( rok uleželý) . Dřevěné zbytky jsou na hromádce a tvoří prostor pro další živočichy či ptáky.

Celer, zelí, tykve, rajčata, cuketa – potřebují hodně kompostu 5-10l/m2

mangold, mrkev, červená řepa, salát, špenát 3-7l/m2

fazole, hrách, bylinky, bob, špenát, cibule 2-5l/m2

Dusík je důležitý pro růst

fosfor je důležitý pro tvorbu bílkovin V kyselých a vápenitých je pevně vázaný a rostliny ho nepřijmou

Draslík posiluje obrany schopnost

Vápník je potřeba pro růst a buněčné stěny

Biologická hnojiva: Rohovina je přírodní dusík. Totéž umí kukuřičné klíčky, melasa, ricinový šrot. Zelená hnojiva přispívají k úrodnosti-

biozahrady, Hnojení, půda

Biozahrádka

Základy

1.kompostování – zdravá půda

2.Přírodní hnojiva – doplnit živiny

3.Mulčování – povzbuzení půdy

4.výsadba smíšených kultur – kombinace podporuje růst

AD1 KOMPOST

Kompost omlazuje půdu.Založit v polostínu. Kolem vysadit černý bez, lísky a pod. Dobrý přístup s kolečkem. Udělejte i místo na sud s jíchou.Nejdříve naspod dejte hrubý, dřevitý materiál (odvod vod). Veškerý bio odpad ze zahrady (menší kousky), stará zem a promíchejte spolu, aby se nemohly slepit.Asi 20 cm vysoká. pak vrstvička vápna a malé množství organického hnojiva (např rohová moučka) Na podzim (deště) přidejte ještě práškový jíl, který na sebe naváže vodu a případně startér kompostu (stačí i zralý kompost) Hotový kompost chraňte před chladem (vrstva listí) a vlhkostí (rohož, staré pytle).pak čekejte 9-12 měsíců.

KOMPOSTÉR z pastu je vhodný na kuchyňské zbytky. Přidejte kamennou moučku, Zachytí vlhkost. Naházejte na každou vrstvu trochu zralého kompostu.

ZRALOST. Hnědý, drobivý humus vonící jako lesní půda – substrát. je úrodný. příliš jemnozrnný je pak spíše pro výsev.

V ZAHRADĚ. kompost na podzim, nebo časně z jara.- cm na záhon, mírně hráběma zapracovat. Pak přikrýt na zimu mulčem (např. posekaná tráva), jinak se vytvoří tvrdá krusta. Jemný kompost dáme pod zem.!

AD2 PŘÍRODNÍ HNOJIVA

Kravský hnůj (ne z velkochovu! – antibiotika) Do sila nedávat vápno (váže na sebe živiny). Koňský hnůj je výhřevné hnojivo do pařeniště. Mohou být v silu společně.Slepičí trus. V čerstvém stavu nesmí přijít na záhon.(fosfor, draslík) Podporuje tvorbu květů. Hnůj a trus je užitečný např. pro zelí.

Dřevěný popel (drasíl a vápník) – např. pro celer.

Rohová moučka (fosfor)

matoliny- zbytky vylisovaných hroznů.(stopové prvky)

ROSTLINNÉ JÍCHY

rychle se vstřebají a dodají dusík pro růst.

Kopřivová jícha. Nádoba na slunci 2/3 kopřivy (spíše kousky). Hladina vody 10 cm nad. rezerva na napěnění. Přidáte-li extrakt z květu kozlíku nebo hrst kamenné moučky. Jednou denně zamíchat(kvůli dávce kyslíku). za 10-20 dní. Zralou zakryjte.  ředit 1:10. zalévat veškerou zeminu (kromě : NE fazole, hrách, česnek a cibuli)

Zelené hnojení. Vlčí bob, jetel,svazenka, hořčice. na sklizené záhony.

Kamenná moučka. Stopové prvky, hořčík. Pozor na složení. Ne každá je vhodná.

AD3 MULČOVÁNÍ

Podívej se do lesa a pochopíš. Trochu změň nahlížení na to jak má zahrádka vypadat.

Posekaná tráva (kdekoliv), listí (kyselý humus- jahody, maliny, ostružiny,angrešt, rybíz, ovocné stromy, keře), mulčovací kůra (kyselý humus – bobulovité rostliny), sláma (jahody), směsný materiál ze zahrádky, kopřivy (nasekané), listy kostivalu a listy z rajčat(pod rajčata).

AD4 SMÍŠENÉ KULTURY

smíšené kultury proti chorobám:

mrkev a cibule
fazole a saturejka
česnek a jahody
afrikány a petržel
pelyněk a rybíz

Osvědčené kombinace:

brambory
se sousedy košťáloviny,afrikány, lichořeřišnice,heřmánek, kmín

celer
rajčata, keříčkové fazole, košťáloviny, pórek

cibule
mrkev, červená řepa,salát,jahody,kopr,heřmánek, saturejka

cukety
kukuřice,popínavá fazole, červená řepa

hlávkový salát
zelenina, bylinky (ne však petržel a celer)

hrách
mrkev,okurky,cukety,salát, košťáloviny, kopr

jahody
cibule,česnek,pažitka,salát,špenát

pórek
mrkev,celer,rajčata,salát,košťáloviny,jahody

rajčata
košťáloviny,špenát,celer,čekanka,petržel,lichořeřišnice

špenát
všechna zelenina – NE červená řepa

kombinace, které NE
fazole s pórkem, cibulí,česnekem, hrachem ,fenyklem
hrách s cibulí, pórkem, fazolí a rajčaty
košťáloviny s cibulí, česnekem,hořčicí, jahodami
rajčata s fenyklem, brambory, hrachem
salát s petrželí

Základem je přeměna v úrodnou půdu a udržování úrodnosti šetrným obděláváním, mulčováním a zeleným hnojením. Zalévat raději zachycenou mírně zteplalou dešťovou vodou. zahrada nemusí být dokonalá, důležitější je, aby vždy nabízela něco k objevování. Uvědomělý výběr odrůd a pestré společenstvo rostlin i v květinovém záhoně. Letní květiny oživí zeleninové řádky.

Nejlepší místo pro ovoce a zeleninu. Pro zásobení čtyřčlenné rodiny je potřeba cca 100m2. Jabloně a hrušky se dají pěstovat jako úzké živé ploty. Bobulovité keře prospívají i blízko plotu. Ohraničení užitkové a okrasné zahrady. Olemování ze zimostrázu chrání před syrovým větrem. přírodní jezírko je životním prostorem pro mnoho druhů živočichů a rostlin (včetně pobřežní oblasti s bahnitou zónou.

Princip biologicko-dynamického způsobu hospodaření pochází od rakouského filozofa Rudolfa Steinera.Zakladatelpermakultury Bill Mollison. Životní prostor je chápán jako ekologický systém dlouhodobá stabilní rovnováha.

Zelenina a ovoce a bylinky milují slunce. Záhony zakládat pokud možno v severojižním směru. Na severní straně rostou ředkvičky, salát, kopr, petržel, pažitka, šťovík, mangold, červená řepa, kedlubny, ostružiníky, rebarbora a višně. Předpěstovanou sadbu chraňte před studenou periodou -jinak rostou do květu. Již vysetou zeleninu chraňte zahradní textilií (hlavně v noci). vyhněte se průvanu (živý plot). Kyprá, provzdušněná a jemnozrnná půdy – ideální zemina. Humus je potřeba neustále dodávat. Bývá rychle spotřebován. řada rostlin se usadí sama o sobě.

půda

Kompost

Místo : v polostínu, dobře přístupné kolečkem. Lépe více kompostů a sud s jíchou, kopřivy a kostival.

zásady: čerstvý vzduch – cirkulace, vlhkost – rovnoměrná (ne moc, ale ne sucho), teplo – lépe kousky než velké kusy (rychlejší rozklad)

Kompostovací sila musí stát na prokypřené půdě, aby tam mohli žížaly.

Spodek: hrubý dřevitý materiál (odtok vody)

vrstvy: 20 cm organický odpad bez semen, rozdělený na menší kousky . 0,2 cm vápno, rohová moučka (ev. startér) a pak znova 20 cm odpad.

Zralost kompostu: hnědý, drobivý, voní jako lesní půda, takto na půl zralý je na půdu nejlepší. čím déle v kompostu, tím jemnější půda – spíše pro výsev. Jak poznat zda je kompost zralý? Do misky s přisátým kompostem nasypte lžíci řeřichových semen. Když po 4 dnech vzklíčí, je zralý.

Na zahradu na podzim  2-5 cm na záhon a jemně zapravit a hned zakrýt mulčem, aby nevyschnul (tráva, listí)

Jemný kompost dát pod zem

Vysoký podíl listů v kompostu – dobře zvlhčit, ale pozor listy neslepit

Posekaná tráva se nejprve zahřeje, pak se sesype a začne zahřívat. Kompost znovu rycími vidlemi znovu nakypřit.

postup: sbírejte zbytky a atd. Když je toho dost promíchejte a dodejte kompost pro naočkování.

vyzrálý kompost prosejte. Nejlépe ručním sítkem. Zbytky znovu kompostujte.

Vyzrálý kompost zapracujte do vrchní vrztvy záhonu na jaře 3litry na m2

Zelenina

Zelenina – jak zacházet s půdou

é lehké půdy – nemají moc humusu, vyždují neustálé hnojení během roku (kompost, chlévská mrva). Výhoda snadněji se zahřívají

hlinité půdy – mnoho čístic, které se na rozdíl od jílovité nespojují. Zahradní hodnota je dobrá, ale vyždují též dodávat humus. teplomilné rostliny v ní dozrávají později. pěstování v hrůbcích pro rychlejší zahřívání.

Jílovité půda – částice zadržují vodu. Půda je těžká a studená. Vhodná pro košťáloviny. Vysoké Ph. Vvyýšené záhony, hrůbky s bohatým zeleným hnojením, dávky kompostu a písku zlepší provzdušnění. Půdy připravit už na podzim, aby jim mráz pomohl.

Rašelinová půda – 30%humusu a dřevní hmoty. chudá na živiny a extrémně kyselá. zahradní plodiny v nírostou jen při povápění.

Kyselost snižujeme vápěním

Kyselost zvyšujeme rašelinou ( 2 balíky na ar zvýší o 1)

půdě pomáhají žížal, posklizňové zbytky zelené hnojení, hnůj, rašelina sláma

při sázení je nutné pořádně semena přitlačit a důkladně zalít

Cílem je droptovitá půda, která se po děšti neslévá

nezpracovávat rytím, neokopávat, ale hákem, zahnutými obloukovitými prsty

vysychání bránit mulčováním

Kompost má ležet ve stínu. Osázet např. květinami. Vysoký max metr. Na 20 cm odpadu, dáváme vrstu vápna (150g/m2)

Přidáváme dusíkaté vápno., rohoviny, kostní moučku. Poprvé přeložíme kompost po třech měsících

zelené hnojení – nejčastěji na podzim (ale klidně i jaro a léto). Po zmrznutí se se krátce zaryje.

Minerální hnojení má výhodu, že dodávají živiny rychle.

nedostatek dusíku: slabé zelené, tvrdé listy, nedostatečné kvetení

příliš mnoho dusíku:  velký růst listů s mělkým pletením

fosfor – používá se k tvorbě květů. většinou je ho dostatek. Dodávat pouze málo a preventivně

Draslík podporuje schopnost přijímat vodu a odolnost proti chorobám. nedostetk se projevuje zakrnělým růstem, usycháním listů

Vápno – neutralizuje půdu. Hnojíme každá 2-3 roky na těžkých půdách páleným vápnem 8 g na ar na lehkých mletým vápencem 15 kg na ar.

Hořčík – listová zeleň, energie. nedostatek – chloróza – nažloutlé listy (žilky jsou zelené). při zjevném poškození napomůže i postřik na list nebo hnojivo s obsahem síranu hořečnatého

Chybějící stopové prvky se projeví při nedosttčném střídání plodin. Dodavatelem je kamenné moučka. Příliš mnoho do zásoby není vhodné.

zahrádkáři používají kopletní hnojení Cereritem

 

bylinné výtažky, sousedé rostliny

Prevence a ochrana

Pozorní zahradníci si všimli, že se sousední rostliny vzájemně ovlivňují, růst svého souseda podporují nebo brzdí. Rostliny jsou v kontaktu prostřednictvím aromatických látek v kořenech.

Dobří sousedé:

Bob obecný: brukev,mrkev,celer, tykvovité, brambory, saturejka, bylinky (ne s česnekovými )

Brambory:lichořešnice, koriandr a měsíček podporují zdravý vývoj brambor hrášek, fazole, brukev, chřest, kukuřice (ne: rajčata a tykvovité)

Brukvovité, zelí: s červenou řepou a mangoldem, celerem, koprem, lichořeřišnicí, česnekové, hrášek, brambory (ne:fazol šarlatový a jahody)

celer: květák, keříčková fazole, pór – celer chrání košťáloviny před běláskem, rajčata

cibule: mrkev, hlávkový salát,štěrbák,jahody  má ráda majoránku nebo oregano

červená řepa a mangold: fazole, okurka, kedlubny

česneku se dobře daří mezi saláty. také roste u kmenů stromů, zvláště u broskví, řepa a mangold, jahody, saturejka, rajčata (ne luštěniny)

fazole: hlávkový salát, červená řepa, kedlubny, celer, česnekovité, pastiňák, vodnice, tuřín, kukuřice (ne s fazolí šarlatovou, ne česnekovité)

fazole šarlatová: kukuřice, saturejka (ne řepa, mangold a kedluben)

Hlávkový salát: mrkev, kedlubny, pór , ředkev, ředkvičky, česnek, špenát, jahody, kebrlík

Hrách: mrkev,hlávková salát,hlávkové zelí, fazole, kukuřice, vodnice, brambory (ne : česnekovité)

Kukuřice setá: luštěniny, brukvovité a tykvovité, brambory a slunečnice

Kapusta: pór, celer, hrách

mrkev: pažitka, pórek, salát, česnekovité, cibule, pór,mangold, petržel, hrách a brambory

pór: mrkev, naťový celer,salát, jahody

Rajčata: chřest, bazalka, mrkev, brukví, česnekovité, petržel (Ne: kedlubny a brambory)

Sladká paprika a čili: s bazalkou (ne kedluben a ředkvička)

Slunečnice: s tykvovitými , s řeřichou (Ne : brabory, fazol šarlatová, kukuřice a traviny)

Tykvovité rostliny . okurky, cukety, tykev, meloun, dýně: s fazolí šarlatovou, fazolem, kukuřicí (ne : hrášek, bob, lichořeřišnice a brambory)

Vodnice a tuřín: s hráškem

kopřivy: mulčovat jimi zeleninu, trs kopřiv k černému nebo čevenému rybízu. pravidelně sekat a pak dát mulč k zelenině

ozimé žito je dobré jako zelené hnojivo

Okurky ocení přítomnost bazalky. také kopr má na okurky zdravý vliv.

Užitečné bylinky

Saturejka– odežene mšice od fazolí a salátu

Kebrlík chrání salát před mšicí Salát mezi, nebo lem záhonu z kebrlíku

narcisy u mladých stromků jabloní odhání hraboše

vlčí bob podporuje růst modřínů, smrků, borovic, obohacuje půdu o dusík

Brutnák lékařský: výtečný pro včely, zásobuje hnojivem lépe jak kopřiva – je bohaty na hořčík a dusík. prospívá jahodám

Cibule má ráda majoránku nebo oregano

konvalinka se sázela kolem třešní

Kopr vonný: prospívá zelí a salátu, cibuli , kukuřici a okurec, odpuzuje mšice a svilušky

Křen selský: pomáhá bramborám, škodí vinné révě. Shromažďuje vápník, draslík a síru. Odvar proti hnědé hnilobě jablek

koberec z máty peprné kolem ovocných stromů zlepší příjem vody a aroma

měsíček lékařský  udržuje přátelství se všemi rostlinami. Na jaře posypat semínky měsíčku záhony se zeleninou, zvláště rajčata,kapusta, fazole. Službu dělá i pod ovocnými stromy.

pažitka: potlačuje plísňové nemoci, skvrnitost růží a strupovitost jabloní. Postřik z pažitky se používá proti padlí, plísni okurek a angreštu Nesvědčí luštěninám

Koriandr setý: postřk proti sviluškám, pomáhá klíčit anýzu ale škodí fenyklu.

Fenykl obecný: nemá rád koriandr, nesnáší pelyněk, tlumí růst fazolí a kmínu, kedlubnů a rajčat. Hostí pestřenky a vosičky. zastraší mšice.

Pelyněk:škodí brukvovitým, kmínu, fenyklu a šalvěji. Poskytuje nektar včelám. Postřik odrazuje kočky. Nedávat na kompost! Slpicím pomáhá odstranit čmelíky.

šalvěj je vhodná jako lem záhonů s kapustou. Také z jeho výtažku zalévat. odpuzuje housenky někdy i slimáky

řebříček podporuje zdravý vývoj zeleniny.

aksamitník sázejte jako návnadu pro slimáky mezi salát a kapustu. mezi řádky brambory zahání mandelinku.

Tymián– chrání kapustu před slimáky

Yzop lékařský: výtečný pro včely, prospívá vinné révě a odpuzuje běláska zelného. nemají ho rádi ředkvičky

Jablečník obecný: podporuje zrání rajčat

Heřmánek u salátu, červené řepy, celeru, cibule brání proti útokům hub

Máta: má rada společnost kopřiv, pomáhá zelí, rajčatům, zapudí mšice, postřik z čaje nesnáší mravenci a mandelinka bramborová. na podzim pomáhá divokým včelám

Máta peprná: zvyšuje přítomnost kopřiv, pomáhá heřmánku, brukvovitým proti běláskovi zelnému

slepice pomáhají svým hrabáním v ovocných zahradách

Užitečné plevely

Kopretiny a pampelišky přilákají užitečný hmyz

Opylovače přiláká: Kebrlík lesní, chrpa černá, starček Přímětník, smetanka lékařská

BYLINNÉ VÝTAŽKY A ČAJE

Na počátku léta výtažek z březového listí (1kg/1litr) – postřik jabloní a hrušek proti strupovitosti

směs čaje z přesličky rolní a bazalky – proti padlí na okurkách

nálev z prášku na pečivo zabraňuje americkému padlí na angreštu

čaj z výhonků tůje – odrazuje mandelinku bramborovou

čaj z vrbové kůry nebo na drobno nasekaných mladých výhonků – posiluje rostliny, totá umí aspirin

Přeslička rolní 1,5 kg na 10 l na jeden den namočit, pak povařit a v poměru 1:5 nebo 1:10 postřk proti strupovitosti, padlí, hnědé hnilobě, černé skvrnotosti

černý bez – vykvasit listy 1,5 kg na 10 l – lít do děr hrabošům

lichořežišnice – nasekat listy na drobno, přelít horkou vodou, tři hodiny louhovat – na vlnatku krvavou, na mšici listovou (1:20)

česnek: 100 g nakrájených stroužků litrem vařící vody. v poměru 1:7 proti roztočům na jahodách, ostružinách, vinné révě. Koncem dubna postřik půdy (4 x vždy po třech dnech). Proti kadeřavosti broskvoní postřik od února do vyrašení každé dva týdny

křen 300g listů a kořene na tři hodiny namočte, 30 minut vařte. smíchejte z 10 litry vody, nechte den odstát. Postřk stromů před květem, během květu a po něm (až včely zalezou) – předejdete hnilobě (monilii )ovoce u jabloní

Vratič obecný: vařte sušené květy v srpnu 30 g na 1 l. postřik jabloní před vyrašením

Rebarbora: rozmělněné listy 1kg na 5 l vařte půl hodiny- postřik proti molům a mšicím na fazolích, černém bezu a třešních, proti mravencům, mšicím, proti okusu divokou zvěří. (listy jsou jedovaté i pro člověka -antrachinony)

šalvěj listy a špičky výhonku (500g) zalijte horkou vodou a pak 5 litrů vody a dva dny louhovat. Postřik košťálovin jednou týdně odradí od běláska a mušky.. 1:1 zabrnuje hnití rajčat a brambor, padlí na vinné révě

rajčata: zálistky a přebytečné mladé rostliny (1kg/10l) nechte 14 dní kvasit – postřk na koš´táloviny 1:1 1 x týdně. zalévání půdy a sazenic 1:1 udrží záhony bez slimáků.

sbírejte lupky z cibule a česneku – 8-10 dní kvasit. 1:10 postřik jahod proti plísni šedé. 1:5 proti plísni bramborové

mladý kompost: kompostový výtažek brání rostliny. 1/2 kbelíku čerstvého kompostu, dolijte vodou, přidejte 2-3 lžíce mletého vápence. postavte na teplé místo. 3 x denně promíchejte. Týden. 1:5 naře´dte a důkladný postřik rostlin jedenkrát týdně. stříkejte i zespoda listů. Spotřebujte do týdne. A už můžete připravovat další.

výtažek z mechu: slimáci raději hladoví, než aby se pustili do mechu. Rozcupovaný trávníkový mech, přelijte horkou vodou a nechte 3 dny tát. Neředěným postřikujte zeleninu. Chrání především proti houbám, ale i slimákům. na vinnou révu působí, když stříkáte i zespoda listy.

 

 

 

 

ŠPATNÍ SOUSEDÉ

fazole: hrách , cibule

okurky: rajčata

brambory: celer,slunečnice,rajčata

kapusta: cibule , jahody

hlávkový salát: petržel

špenát: červená řepa