Archiv štítku: estragon

Estragon – pelyněk kozalec – Artemisa dracunculus

Stanoviště: Pro pěstování je vhodné slunné stanoviště.
Voda: Vyžaduje vydatnou zálivku. V květináči však nesnáší přelití. Zaléváme vždy tak, kdy půda mírně vyschne.
Množeni: Množí se semeny.
Sadba: Pěstování je možné ze semen. Sazenice vysazujeme do záhonu v polovině května.

Estragon je oblíbený především ve francouzské, španělské a balkánské kuchyni, kde nesmí chybět. Je nasládlé jemné lístky jako koření omáček, marinády, bylinkové máslo,

čeleď hvězdicovytých
zdřevnatělá lodyha a úzké kopinaté listy
stanovišta
předěstovat od konce dubna, semena asi 1 cm do mírně přihnojené země
semenáčky rozsadit po 560 cm do humózní půdy na slunce nebo do polostínu

ošetřování
přidávat humus, prvidelně zalévat
není mrazuvzdorná
přezimovat jako hrnková

  • Při deštivém počasí je estragon náchylný k houbovým chorobám, nekropíme jej proto na listy.
  • Množit lze dělením trsů i řízky.

sklizeń
Při sklizni, kterou můžeme provádět až třikrát do roka, uřezáváme 20 až 30 cm dlouhé vrcholky trsu dříve, než rozvijí poupata. V té době obsahuje nejvíce silice, která dodává koření příjemnou aromatickou vůni a ostrou, slabě nahořklou chuť.

starší dřevnaté zmladit řezem na jaře a po úroveň terénu

polévky
hořčice k mletému masu, druběži, rybám a omeletám

Hlavní účinek je stimulace vylučování trávicích šťáv a tímto způsobem zlepšují chuť do jídla a trávení. Je dobrý při nechutenství, gastritidě se sníženou kyselostí žaludku a žaludečním nadýmání, kolikách v žaludku, cholecystopatii, onemocněních jater a anémii. Má i protizánětlivé účinky a tonizující (povzbuzující) efekt při chřipce a nachlazení. Používají se také při střevních parazitech. Lidové léčitelství doporučuje pelyněk i při bílém výtoku u žen, nepravidelné menstruaci, malárii, angíně pectoris, nespavosti, epilepsii, ke zpevnění dělohy, při tuberkulóze, zvracení apod.

 

bylinky sklizeň

Pro správný okamžik je rozhodující chuť a obsah účinnýc látek. Každá sklizeň znamená pro rostlinku poranění. Mladé je třeba šetřit.

meduňka roste v bytě i během zimy
petržel zakrytá folié může růst ještě v době mrazu
pažitku můžete na podzim radikálně ořezat (během roku jen prořezávat

Spotřeba v kuchyni je však vyšší a proto je nutné sušení, zmrazování

Sušení:

ustřihneme (uřízneme) celé stonky se zdravými a nepoškozenými listy. Mokré (např. omyjeme od bláta) nechte oschnout, ale ne na prudkém slunci.
svažte do kytice a zavěsta hlavou dolů na suchém a vzdušném místě. jakmile po někola dnec se listy drolí, uložte do sklenice se šroubovacím uzávěrem. Nalepit o jakou bylinu jde.

Pro sušení rozmarynu, yzopy a kořenů je jiná metoda. nařezat a sušit na plechu v troubě (max teplota 90°)

skladování sušených bylinek ve skleněné nádobě. na tmavém a suchém místě a to do doby než nasušíme nové.

Zmrazování : libeček, yzop. bazalku, kopr, petržel, estragon a suturejka nejprve předmrazit volně a pak uložit do mrazících pytlíků.

Výroba octa: tymián, levandule, rozmarýn, libeček, estragon, máta, kopr.

bylinkové oleje: s bazalkou, fenyklem, majoránkou, rozmarýnem, tymiánem. Listy smíchat s malým množstvím oleje a roztlučeme v hmoždíři. Směs pak vlijeme do olivového oleje a uzavřeme. Po dvou týdnech přefiltrujeme přes plátno nebo velmi jemné sítku. nalijeme do láhve a popíšeme.