Červenou řepu vyséváme od poloviny dubna do konce května. Vegetační doba trvá od 60 až do 120 dnů, dle odrůdy. Pozdější výsev je žádoucí, pokud chceme vypěstovat menší lahůdkové bulvičky, určené k nakládání vcelku, nebo i k přímé konzumaci za syrova.
Červená řepa nemá zvláštní nároky na půdu, nesnáší jen půdy kyselé a štěrkovité. Je typickou rostlinou druhé tratě, pěstujeme ji tedy po raných zeleninách hnojených chlévským hnojem (např. po bramborách).
- Semena vyséváme v řádcích vzdálených 30 až 40 cm od sebe.
- Rostlinky protrháváme na vzdálenost 8, nejvýše 10 cm. Jen tak se vyvinou stejnoměrně veliké bulvy.
- Během vegetace porost řepy přihnojujeme plným hnojivem, uzrálým kompostem nebo rostlinnými výluhy.
- Zavlažujeme jen v letním suchém a horkém počasí.
Salátová řepa
Úžasná kořenová zelenina. V létě a na vrcholu sezóny si ji vychutnáváme i s natí Salátová řepa je ale stejně dobrá i po delším skladování, takže nám dělá společnost i na podzim a v zimě.
Typickou výbavou řepy je její intenzivní zbarvení díky betainovým pigmentům, které jsou rozpustné ve vodě a zabarví vše, na co příjdou. Řepa je zvláštní i tím, že i po delší tepelné úpravě drží svůj tvar podobně jako třeba bambusové výhonky nebo vodní kaštany.
Zemité aroma řepy má zase na svědomí geosmin, který si spojujeme s vůní zeminy. V chuti je řepa většinou příjemně nasládlá, obsah cukru se líší podle odrůdy. Krmná a cukrová řepa je šlechtěná právě za účelem co nejvyššího obsahu cukru.
Nákup a skladování
Sezónní řepu v létě nebo na přelomu podzimu můžeme vidět na trhu i natí. Na kvalitu a čerstvost řepy ale nemá přítomnost natě zásadní vliv. Skladovaná řepa bez natě tak vydrží i skrz dlouhé zimní měsíce v dobré kondici.
Na trhu najdete nejrůznější druhy řepy. Klasickou kulatou červenou řepu i její protáhlou variantu, která se díky tvaru výtečně zpracovává. Podle barvy pigmentu může být řepa červená, oranžová, světle žlutá i červená s bezbarvými proužky na průřezu.
Při nákupu vybírejte řepu, která je na svůj objem těžká. Bulvy by neměly být vyschlé, změklé ani nijak poškozené. Pro skladování je nejlepší spodní šuplík v lednici, kde řepa bez problémů vydrží několik dní.
Příprava
Před použitím je potřeba řepu vždy důkladně umýt, protože často obsahuje zbytky zeminy. Loupat je potřeba jen řepu, kterou chceme využít zasyrova. Pro tepelnou úpravu je lepší nechat řepu i se slupkou, která zabrání ztrátě barvy při vaření.
Při čištění zbavíme řepu zbytků stonku, slupky a drobných kořínků, které má řepa na konci. Škrabka a krátký nožík poslouží výborně.
Řepa na řezu nemění barvu, takže si ji můžete připravit ve větším množství i s předstihem. Zpracovanou a nakrájenou řepu pak stačí jen uskladnit v lednici a zakrýt, aby neosychala.
Syrová řepa a marinovaná řepa
Většina receptů počítá s řepou až po delším vaření nebo pečení. Řepa je ale úžasná i zasyrova a možná vás překvapí, jak se s ní dá snadno pracovat.
Syrová řepa je sice poměrně tvrdá a křupavá, stačí jí však prodloužený pobyt ve slaném nebo kyselém prostředí, kde krásně změkne, a navíc ještě pustí úžasnou šťávu. Pokud řepu párujete s ostatní zeleninou, počítejte s tím, že řepa vše ve svém okolí zabarví dočervena nebo dorůžova.
Efektní a měkké prakticky ihned po nakrájení jsou tenké plátky řepy. Středně velké kostky, tenké sirky i malé kostičky naopak potřebují alespoň chvíli na změknutí.
Nikdy se nebojte řepu dochutit výrazně. Její sladká chuť se skvěle páruje s výrazně kyselou chutí zálivky. Ocet, verjus, citrusy – jednoznačně ano!
Pečená řepa
Pečená řepa je možná nejpřístupnější poloha salátové řepy, vhodná i pro zaryté odpůrce. Řepa totiž po pečení krásně změkne a její chuť zesílí a zesládne, její textura pak vzdáleně připomíná maso.
Řepu pečeme očištěnou, ale vždy ve slupce . Dá se péct odkrytá (bude voňavější) i zabalená v alobalu (bude o fous šťavnatější). Nejlépe ji sluší vyšší teploty okolo 200 °C. Pečení vždy zabere něco okolo hodiny, a zda je řepa upečená, poznáte podle zapíchnutí nože nebo vidličky.
Upečenou řepu nechte po pečení mírně vychladnout a oloupejte hned, jak to bude možné. Porcujte a krájejte dle účelu. Po upečení je ještě víc nasládlá, proto se nebojte ji rázně okyselit.
Vařená řepa
Vařená řepa je oproti té pečené více šťavnatá a chybí jí hluboké chutě, které vznikají při pečení. Je proto lehčí a má v sobě ještě spoustu chutné šťávy.
Řepu vaříme vcelku a ve slupce. Nejšetrnější a téměř bez ztráty pigmentu je vaření na páře, oproti klasickému vaření ve vodě ale trvá o fous déle. Uvařená řepa se po mírném vychladnutí loupe téměř sama, slupka po uvaření totiž skoro úplně povolí.
Pokud budete řepu vařit oloupanou a třeba i nakrájenou, počítejte vždy s tím, že do tekutiny uvolní svůj pigment, a přijde tak o část své barvy i chuti. Pokud je ale tekutina na vaření součástí polévky a nebude se vylévat, není to vůbec na škodu!
Pyré z řepy
Parádní základ pro pikantní pomazánky a řadu tradičních receptů. Pyré si nejsnadněji připravíte z nakrájené vařené řepy (je šťavnatější oproti pečené). Postačí vám k tomu jakýkoliv robot nebo i nástavec pro tyčový mixér.
Pyré z řepy můžete s oblibou mísit s bramborami, bílým pečivem i luštěninami. Na místě je i výrazné ochucení a přiměřené naředění, aby mělo pyré tu správnou konzistenci. Opět platí, že řepa je v prvé řadě sladká, proto se nebojte pořádně okyselit nebo použít výrazné aroma pro ochucení (česnek, koření).
Nať z řepy
Nať z řepy má cenu zpracovat, pouze pokud je řepa zcela čerstvá, nezavadlá a pokud je nať v dobré kondici (a není napadena škůdci nebo chorobami). Nať po nákupu z řepy ihned odstraňte a skladujte samostatně. Před přípravou ji důkladně properte a osušte.
Pokud vám nať řepy připomíná mangold, tak nejste vůbec vedle. Protože mangold je botanicky velmi blízký příbuzný řepy a chuťově je od listů řepy téměř k nerozpoznání. Listy mají tužší křupavá žebra a šťavnatou listovou část, která se chová podbně jako špenát.
Před tepelnou úpravou můžete žebra odstranit a zpracovat listovou část zvlášť. Pokud jsou ale žebra tenká a nebude vám vadit, že zůstanou trochu křupavá, klidně je zpracujte dohromady.
V teple na pánvi a třeba na másle listy zavadnou a změknou téměř okamžitě, proto je nemusíte trápit dlouho. Zároveň se ale nebojte listy použít do hutnějších polévek, které se vaří déle. Řepná nať v nich bude fungovat jako skvělé osvěžení.