Archiv štítku: celer

Zelenina

Celer

Celer odvodňuje. Jí se i listy.

Půda bohatá na draslík  dřevěný popel) a dusík, kompost a kamenná moučka

ne příliš hluboko do země.

Od července nekypřit

Hnojit přesličkovou močůvkou

celer řapíkový a naťový potřebuje odhalovat bulvu a odstraňovat vrchní kořínky

Celer je výhodné pěstovat v kruhu do kterého vysadíme pórek

listy se mohou sušit na zimu.

Celer převzato z http://www.zahradkarjerome.cz/zelenina2.html
Vysévat doma, nebo pořídit sadbu?

Předpěstování je u bulvového celeru naprosto nezbytné. Při běžném pěstování se vyplatí nákup sazenic. Pokud chcete vysévat doma, počítejte s velkou pracností a pusťte se do toho již v únoru. Celer zasejte nejlépe do perlitu či výsevního substrátu. Naklíčí během dvou až tří týdnů. Po vzejití pozor na přeschnutí, rostlinky jsou drobné, a proto i choulostivé. Sadbu musíte přepíchat, a to hned dvakrát. Poprvé do sponu přibližně dvakrát tři centimetry. Až celer dostatečně zesílí a má pravé listy, dejte ho do jednotlivých nádobek – kelímků nebo sadbovačů. Při druhém přesazování zkraťte kořínky přibližně o třetinu, pěkně se pak zahustí.

Pěstuje se v I. nebo II. trati. Nároky na živiny a zálivku. Potřeba draslíku (možno půdu předem vyhnojit popelem ze dřeva). Nevhodná předplodina – mrkvovité (mrkev, petržel). Čísla v tabulce = kal. měsíce. Humózní, vlhká půda, bulvy lze sklidit i během vegetace. Malé bulvy – sazenice vysazeny příliš hluboko nebo příliš časná výsadba nebo nedostatek vláhy či živin. Duté bulvy – moc dusíku.

celer výsev výsadba sklizeň
bulvový (ven) 2,3 5 7-10
řapíkatý (ven) 2,3 5 8-10
listový (ven) 2,3 4 6-12

Vhodní sousedé : rajčata, brambory, celer, mangold, červ.řepa, špenát, salát, pórek, hrách

sousedé rostliny

Smíšené kultury na záhonu

míšené záhony_0001Tymián, máta, šalvěj odpuzují létající hmyz

Kopr a cibule chrání mrkev,

Aksamitník chrání rajčata, mrkev a růže

levandule, celer, pažitka a rajčata odpuzjí mšice

slunečnice a řeřišnice chrání ovocné stromy

lebeda odhání mšice z fazolí

česnek odpuzuje padlí a rzivost

pelyněk chrání rybíz před rzí

Na malé ploše šetří místo. zatímco kedlubny dozrávají, okraje záhonu využíváme pro ředkvičku či salát, který má po sklizni dost místa.

smíšené záhony.pdf

Některé rostliny, vysazené vedle sebe, jsou si navzájem velmi dobrými pomocníky. Vzájemně se podporují v růstu, ovlivňují pozitivně chuťové vlastnosti souseda, chrání jedna druhou před nemocemi a škůdci apod. Je škoda, kdyby jsme této vzájemné symbiózy rostlin na své zahrádce nevyužili. V tabulce se dozvíte, kdo se s kým snese a kdo naopak ne. Pokud vysadíte rostliny vedle sebe nevhodně, může se to významně projevit na úrodě i na vzhledu a velikosti plodů. Tyhle znalosti bychom měli využívat i při přípravě pokrmů, neboť kdo se spolu nesnese v zahrádce, nesnese se spolu ani na talíři. Předejdeme tak nepříjemným zažívacím a trávícím obtížím.

Vhodní sousedé v zahradě

košťáloviny + rajčata, brambory, celer, mangold, červ.řepa, špenát, salát, pórek, hrách
cuketa + kukuřice, popínavá fazole, červená řepa, hrách, řeřicha, česnek, cibule, pór
hlávkový salát + veškerá zelenina a bylinky s vyjímkou petržele, fenyklu a celeru
cibule + mrkev, okurky, petržel, hlávkový salát, kedlubna, červená řepa, salát, jahody, kopr, heřmánek, rajčata, saturejka
fazole keříčkové + košťáloviny, salát, celer, červ.řepa,saturejka
brambory + zelí, kapusta, košťáloviny, afrikány, lichořeřišnice, heřmánek, kmín, špenát, fazole, kopr
celer + květák, rajčata, keříčkové fazole, košťáloviny, pórek, špenát, cibule, okurky, zelí
hrášek + mrkev, okurky, cukety, salát, košťáloviny, kopr
květák + rajčata
mrkev + cibule, pórek, pažitka, salát, mangold, pažitka, kopr
fazole + saturejka
česnek + jahody
petržel + afrikány, rajčata, cibule, ředkvičky, okurky
rybíz + pelyněk
ovocné dřeviny + česnek a pažitka
jahody + cibule, česnek, pažitka, salát, špenát, mrkev, pórek, zelí, křen, ředkvičky, měsíček
okurky + hrách, fazole, kopr, salát, pórek, cibule, celer, červená řepa, petržel, kedlubny, zelí
pórek + mrkev, celer, rajčata, salát, košťáloviny, jahody
ředkvička, ředkev + kapusta, kedluben, zelí, salát, řeřicha, hrách, fazol, mrkev, petržel, cuketa, rajče, brambor, cibule, mangold, červ.řepa
rajčata + košťáloviny, špenát, celer, čekanka, petržel, lichořeřišnice
špenát + veškerá zelenina kromě červené řepy

Nevhodní sousedé v zahradě

brambory – hrášek, cibule
hrách – fazole, porek, cibule, rajčata
košťáloviny – cibule, česnek, hořčice, jahody
rajčata – fenykl, bramory, hrách, červené zelí, červená řepa
salát – petržel
fazole keříčkové – cibule, pórek, česnek, hrách, fenykl
ředkvička, ředkev – okurek, čínské zelí
zelí – cibule

Kombinace rostlin působící proti škůdcům a chorobám a další přírodní „zbraně“

Choroba pomocníci
pochmurnatka mrkvová, květilka  cibulová mrkev + cibule, šalvěj
mšice maková fazole + saturejka
padlí (travní) česnek + jahody
háďátka (hlístice) afrikány + petržel
rez vejmutková pelyněk + rybíz
mšice lichořeřišnice vysetá u paty stromu, slunéčko sedmitečné, výtažek z kopřiv
mravenci levandule, polníček, vratič, zahrabání mrtvé ryby
bělásek zelný máta peprná, rajčata, šalvěj, tymián, pelyněk
roztoči maliny
pilatky vratič obecný
dřepřík výtažek z černého bezu, pelyněk, máta peprná, česnek, cibule, salát
padlí česnek, pažitka, bazalka
houbové choroby pažitka, přeslička
plísně cibuloviny
krtci při ubývajícím měsíci nářadím nebo rukou otevřít krtinec a odkrýt otvor
hlemýždi skořápky z čerstvých vajec rozsypané na půdu za přibývajícího Měsíce ve Štíru, popel ze dřeva, piliny, šalvěj, řeřicha, cibule, česnek, žáby, hlemýždě posbírat

Jak připravit výtažek z rostlin

Vhodnou rostlinu vložte v přibývajícím Měsíci do 10 litrů studené vody. Nechte 24 hodin louhovat a potom výtažek nalijte ke kořenům rostliny, dejte však pozor, abyste nepolili ostatní části rostliny – listy, květy.  Zředěný výtažek můžete později použít jako hnojivo.

uskladnění, Zelenina

Zelenina – uskladnění

vnější listy špenátu odlamovat – vydrží déle

kadeřavá kapusta sklízená v zimě časně zjara vyžene postranní výhonky – je to delikatesa

mangod a novolélandský špenát se musí pravidelně sklízet – přezrálé listy jsou tuhé, pokud už nespotřebujete – skliďte ako mulč

aby usklaněný česnek neklíčil – zavěsit nad jeho palice žhavé uhlí

zeleninu uskladňovali dříve v hrobkách – jámy 60-100 cm hloubky 1-1,5 m. Proti myším vstlaná hustým pletivem. Podklad prodyšný a suchý. pro vlhké jámy nevjodné.-

hlávkové zelí vytahujte i s kořeny, oklepta a zvěste na chladné místo kořeny vzhůru

Pór a hlávkové zelí se zahrabávalo do písku (mírně vlhkého)

kořenová zelenina(pastiňák, petržle, celer) do vlhkého písku. Na jaře se písek prosál, vysušil a na slunci vydezinfikoval

uskladněné brambory – oproti plísni se postřikovali neředěným vývarem z česneku

bylinné výtažky, sousedé rostliny

Prevence a ochrana

Pozorní zahradníci si všimli, že se sousední rostliny vzájemně ovlivňují, růst svého souseda podporují nebo brzdí. Rostliny jsou v kontaktu prostřednictvím aromatických látek v kořenech.

Dobří sousedé:

Bob obecný: brukev,mrkev,celer, tykvovité, brambory, saturejka, bylinky (ne s česnekovými )

Brambory:lichořešnice, koriandr a měsíček podporují zdravý vývoj brambor hrášek, fazole, brukev, chřest, kukuřice (ne: rajčata a tykvovité)

Brukvovité, zelí: s červenou řepou a mangoldem, celerem, koprem, lichořeřišnicí, česnekové, hrášek, brambory (ne:fazol šarlatový a jahody)

celer: květák, keříčková fazole, pór – celer chrání košťáloviny před běláskem, rajčata

cibule: mrkev, hlávkový salát,štěrbák,jahody  má ráda majoránku nebo oregano

červená řepa a mangold: fazole, okurka, kedlubny

česneku se dobře daří mezi saláty. také roste u kmenů stromů, zvláště u broskví, řepa a mangold, jahody, saturejka, rajčata (ne luštěniny)

fazole: hlávkový salát, červená řepa, kedlubny, celer, česnekovité, pastiňák, vodnice, tuřín, kukuřice (ne s fazolí šarlatovou, ne česnekovité)

fazole šarlatová: kukuřice, saturejka (ne řepa, mangold a kedluben)

Hlávkový salát: mrkev, kedlubny, pór , ředkev, ředkvičky, česnek, špenát, jahody, kebrlík

Hrách: mrkev,hlávková salát,hlávkové zelí, fazole, kukuřice, vodnice, brambory (ne : česnekovité)

Kukuřice setá: luštěniny, brukvovité a tykvovité, brambory a slunečnice

Kapusta: pór, celer, hrách

mrkev: pažitka, pórek, salát, česnekovité, cibule, pór,mangold, petržel, hrách a brambory

pór: mrkev, naťový celer,salát, jahody

Rajčata: chřest, bazalka, mrkev, brukví, česnekovité, petržel (Ne: kedlubny a brambory)

Sladká paprika a čili: s bazalkou (ne kedluben a ředkvička)

Slunečnice: s tykvovitými , s řeřichou (Ne : brabory, fazol šarlatová, kukuřice a traviny)

Tykvovité rostliny . okurky, cukety, tykev, meloun, dýně: s fazolí šarlatovou, fazolem, kukuřicí (ne : hrášek, bob, lichořeřišnice a brambory)

Vodnice a tuřín: s hráškem

kopřivy: mulčovat jimi zeleninu, trs kopřiv k černému nebo čevenému rybízu. pravidelně sekat a pak dát mulč k zelenině

ozimé žito je dobré jako zelené hnojivo

Okurky ocení přítomnost bazalky. také kopr má na okurky zdravý vliv.

Užitečné bylinky

Saturejka– odežene mšice od fazolí a salátu

Kebrlík chrání salát před mšicí Salát mezi, nebo lem záhonu z kebrlíku

narcisy u mladých stromků jabloní odhání hraboše

vlčí bob podporuje růst modřínů, smrků, borovic, obohacuje půdu o dusík

Brutnák lékařský: výtečný pro včely, zásobuje hnojivem lépe jak kopřiva – je bohaty na hořčík a dusík. prospívá jahodám

Cibule má ráda majoránku nebo oregano

konvalinka se sázela kolem třešní

Kopr vonný: prospívá zelí a salátu, cibuli , kukuřici a okurec, odpuzuje mšice a svilušky

Křen selský: pomáhá bramborám, škodí vinné révě. Shromažďuje vápník, draslík a síru. Odvar proti hnědé hnilobě jablek

koberec z máty peprné kolem ovocných stromů zlepší příjem vody a aroma

měsíček lékařský  udržuje přátelství se všemi rostlinami. Na jaře posypat semínky měsíčku záhony se zeleninou, zvláště rajčata,kapusta, fazole. Službu dělá i pod ovocnými stromy.

pažitka: potlačuje plísňové nemoci, skvrnitost růží a strupovitost jabloní. Postřik z pažitky se používá proti padlí, plísni okurek a angreštu Nesvědčí luštěninám

Koriandr setý: postřk proti sviluškám, pomáhá klíčit anýzu ale škodí fenyklu.

Fenykl obecný: nemá rád koriandr, nesnáší pelyněk, tlumí růst fazolí a kmínu, kedlubnů a rajčat. Hostí pestřenky a vosičky. zastraší mšice.

Pelyněk:škodí brukvovitým, kmínu, fenyklu a šalvěji. Poskytuje nektar včelám. Postřik odrazuje kočky. Nedávat na kompost! Slpicím pomáhá odstranit čmelíky.

šalvěj je vhodná jako lem záhonů s kapustou. Také z jeho výtažku zalévat. odpuzuje housenky někdy i slimáky

řebříček podporuje zdravý vývoj zeleniny.

aksamitník sázejte jako návnadu pro slimáky mezi salát a kapustu. mezi řádky brambory zahání mandelinku.

Tymián– chrání kapustu před slimáky

Yzop lékařský: výtečný pro včely, prospívá vinné révě a odpuzuje běláska zelného. nemají ho rádi ředkvičky

Jablečník obecný: podporuje zrání rajčat

Heřmánek u salátu, červené řepy, celeru, cibule brání proti útokům hub

Máta: má rada společnost kopřiv, pomáhá zelí, rajčatům, zapudí mšice, postřik z čaje nesnáší mravenci a mandelinka bramborová. na podzim pomáhá divokým včelám

Máta peprná: zvyšuje přítomnost kopřiv, pomáhá heřmánku, brukvovitým proti běláskovi zelnému

slepice pomáhají svým hrabáním v ovocných zahradách

Užitečné plevely

Kopretiny a pampelišky přilákají užitečný hmyz

Opylovače přiláká: Kebrlík lesní, chrpa černá, starček Přímětník, smetanka lékařská

BYLINNÉ VÝTAŽKY A ČAJE

Na počátku léta výtažek z březového listí (1kg/1litr) – postřik jabloní a hrušek proti strupovitosti

směs čaje z přesličky rolní a bazalky – proti padlí na okurkách

nálev z prášku na pečivo zabraňuje americkému padlí na angreštu

čaj z výhonků tůje – odrazuje mandelinku bramborovou

čaj z vrbové kůry nebo na drobno nasekaných mladých výhonků – posiluje rostliny, totá umí aspirin

Přeslička rolní 1,5 kg na 10 l na jeden den namočit, pak povařit a v poměru 1:5 nebo 1:10 postřk proti strupovitosti, padlí, hnědé hnilobě, černé skvrnotosti

černý bez – vykvasit listy 1,5 kg na 10 l – lít do děr hrabošům

lichořežišnice – nasekat listy na drobno, přelít horkou vodou, tři hodiny louhovat – na vlnatku krvavou, na mšici listovou (1:20)

česnek: 100 g nakrájených stroužků litrem vařící vody. v poměru 1:7 proti roztočům na jahodách, ostružinách, vinné révě. Koncem dubna postřik půdy (4 x vždy po třech dnech). Proti kadeřavosti broskvoní postřik od února do vyrašení každé dva týdny

křen 300g listů a kořene na tři hodiny namočte, 30 minut vařte. smíchejte z 10 litry vody, nechte den odstát. Postřk stromů před květem, během květu a po něm (až včely zalezou) – předejdete hnilobě (monilii )ovoce u jabloní

Vratič obecný: vařte sušené květy v srpnu 30 g na 1 l. postřik jabloní před vyrašením

Rebarbora: rozmělněné listy 1kg na 5 l vařte půl hodiny- postřik proti molům a mšicím na fazolích, černém bezu a třešních, proti mravencům, mšicím, proti okusu divokou zvěří. (listy jsou jedovaté i pro člověka -antrachinony)

šalvěj listy a špičky výhonku (500g) zalijte horkou vodou a pak 5 litrů vody a dva dny louhovat. Postřik košťálovin jednou týdně odradí od běláska a mušky.. 1:1 zabrnuje hnití rajčat a brambor, padlí na vinné révě

rajčata: zálistky a přebytečné mladé rostliny (1kg/10l) nechte 14 dní kvasit – postřk na koš´táloviny 1:1 1 x týdně. zalévání půdy a sazenic 1:1 udrží záhony bez slimáků.

sbírejte lupky z cibule a česneku – 8-10 dní kvasit. 1:10 postřik jahod proti plísni šedé. 1:5 proti plísni bramborové

mladý kompost: kompostový výtažek brání rostliny. 1/2 kbelíku čerstvého kompostu, dolijte vodou, přidejte 2-3 lžíce mletého vápence. postavte na teplé místo. 3 x denně promíchejte. Týden. 1:5 naře´dte a důkladný postřik rostlin jedenkrát týdně. stříkejte i zespoda listů. Spotřebujte do týdne. A už můžete připravovat další.

výtažek z mechu: slimáci raději hladoví, než aby se pustili do mechu. Rozcupovaný trávníkový mech, přelijte horkou vodou a nechte 3 dny tát. Neředěným postřikujte zeleninu. Chrání především proti houbám, ale i slimákům. na vinnou révu působí, když stříkáte i zespoda listy.

 

 

 

 

ŠPATNÍ SOUSEDÉ

fazole: hrách , cibule

okurky: rajčata

brambory: celer,slunečnice,rajčata

kapusta: cibule , jahody

hlávkový salát: petržel

špenát: červená řepa