Archiv štítku: brambory

Brambory

Brambory pocházejí z Peru.

Pěstovat v řádcích nebo i smíšených kulturách s falozemi, kedlubnou. nepěstovat tam, kde se poslední 4 roky pěstovaly brambory, lilky, papriky, tabák. (střídat plochy). Po kukuřici, ale ano.

Po bramborách
Protože se na zahradách pěstují převážně rané a polorané odrůdy, je třeba myslet i na následné plodiny. Rané brambory se sklízejí v červnu či v červenci, po nich se tedy uplatní třeba zelí pro skladování, špenát, keříčkové fazole, kedlubny nebo endivie.

Potřebuje kyprou, drobovitou, provzdušněnou půdu (kompost). Hrůbkovat se nemusí, jestliže je tam mulč nebo smíšený záhon. Může být pak i rovný rovný řádek. Nejlépe v zemi s převrácenými drny.

Na jaře by měly dostat dřevěný popel a extra dávku hnojiva (nevápnit!) Rozhodně nechtějí čerstvý hnůj a mnoho dusíku. spíše plochu osadit krycí rostlinou a pak na podzim zaorat.

Na zahrádce stačí pro chuť dva řádky.

Kypření před sázením je nutné za optimální vlhkosti, aby nedocházelo k tvorbě hrudek. Co nejvíce hluboko.

Sázíme (viz též dole) mělce (5 cm) od urovnaného povrchu a pak alespoň 15 cm nahrnout z brázdy. Vzdálenost řádků alespoň 50 cm.

Rané (teplota prohřáté půdy 7 stupňů) zasadíme v teplejších oblastech v březnu. Mnohem lepší je však nechat předklíčit a sázet později (duben) Předklíčené (1) ztrátu doženou snadno.Do žlábku zralý kompost a rohové odřezky. Žlábek postupně zasypáváme a vytváříme hrůbek

Při mrazech je dobré vzešlé rostliny přihrnout zemí, zalít a přikrýt.

(1) Předklíčit – položit na pupek do bedny na světlé a teplé místo. Dva řádky znamená 120 cm široký záhon.

Zalévat více v době květení. zalévat močůvkou z kopřiv.Jinak moc ne, ale pravidelně. Pokud jsou v hluboké půdě nemusí se zalévat. Při nedostatku srážek zalévat nejvíce v červnu. Brambory snášejí sucho. Je potřeba je plít a okopávat.

Hnilobu natě postřikem z česneku nebo cibule každých 7 dní

Brambory na sadbu po sklizni položit na slunce dokud nejsou pořádně zelené.

Brambory na uskladnění nechat osušit na slunci a pak 2 – tři týdny v teplotě 12-18°C, aby došly. Pak teprve do teploty 4-6°C na uskladnění.

Brambory snášejí sucho. Je potřeba je plít.

Syrové brambory jsou nejedlé.

další zkušenosti:

  • Nemají rády příliš zásaditou půdu (pH nad 7), s předplodinou nemívají problém, půdu vyhnojím na podzim či na jaře vyzrálým kompostem (ne čerstvým hnojem). Nejlépe však na podzim. Dávka hnoje 50 kg na 10 m2.
  • Kypření půdy za optimální vlhkosti. Co nejhlouběji..
  • Pěstuji vždy jen nějakou ranou odrůdu. Nechávám brambory předklíčit (při teplotě asi 10 – 15 stupňů – na světle, ) – koncem března. Mám je přitom asi tak napůl ponořené ve vrstvě půdy, nenechám zaschnout ani utopit. Očka by měla být nahoře. Často použiji brambory ze sklepa, které z oček pustily největší klíčky (neulomit!).
  • Předklíčení. 6 týdnů před sadbou do tmavé místnosti s teplotou 8-12 C. Po vytvoření klíčků (cca 3-5 mm) zvýšit teplotu na 12-18C a přístup světla. Lze doporučit vylomení vrcholového klíčku, aby se probudila ostatní očka. (vyšší počet stonků)
  • Asi po měsíci, když brambory pěkně zakoření, jdou na záhon. To je zhruba na přelomu dubna/května. teplota půdy 6-7C. Dávám je asi 15 cm hluboko (spon 60×30 cm – tedy 30 cm mezi rostlinami). Počítáno i s hrůbkem. (Jinak 5 cm a pak hrůbek 10-15 cm. Asi za dva týdny (po zmrzlých) začnou vylézat první lístky, ach, to je vždy radosti a příležitost k oslavě! Ale nesnáší mráz (pokud „vylezou“ dříve, lze lístky ochránit netkanou textilií).
  • Po sázení sledujeme klíčení plevelů a snažíme se opakovaným vláčením a kypřením, udržet povrch půdy bez plevelů a shonky kypré a provzdušněné, kypření 2 x do vzejití a 2 x po vzejití. Ukončime v době zapojení porostu.
  • Když brambory povyrostou, bývá zvykem je přihrnovat (cca 3krát – odplevelení, provzdušnění, vyživení). Do brázd potom pouštíme zálivku. Chce to hodně vody, až do kvetení. Nenechat hrůbek vyschnout – nečekat až je suchý. Kdo vodou šetří, malých brambor se dočká. V chladnějších regionech není nutná závlaha často. 2 -3 závlahy v suchých měsících.
  • Sklizeň probíhá po odkvětu, nebo když žloutne a polehává nať. Nať se oseká a pak ještě 14 dní brambory necháme v zemi – týká se těch co chceme na skladování. Rané sníme. Sbírat za chladného počasí, jestliže jsou mokré, nechte oschnout. Pozor na mechanické poškození.
  • Skladování. nejprve vyšší teplota 12-18 °C. Hlízy se vydýchávají. Pak ochlazení na 4-8C.  Ve tmě, vlhkost 98%. 8-12 °C (sadbové 0-2 C). Před vařením týden doma při 20°C
  • Chceme-li vytvořit nový záhon, brambory nám mohou pomoci – a ještě můžeme mít i podzimní sklizeň. V červenci položíme staré brambory na posekaný trávník a zasypeme vrstvou kompostu, na něj můžeme dát vrstvu trávy ze sekačky. Na podzim sklízíme.

Kdy, kam a jak vysadit brambory?

Kdo jednou propadl chuti dobrých brambor, nerad se spoléhá na dodávky v obchodech. Zvlášť v případě raných brambor pochází téměř polovina produkce od drobných pěstitelů. Pěstování brambor nevyžaduje žádné velké dovednosti. Výhodou raných odrůd je, že záhon můžete po sklizni opět využít.

Brambory patří mezi plodiny s vysokými nároky na živiny. Vyžadují na podzim důkladné vyhnojení chlévským hnojem, případně dostatečným množstvím kvalitního kompostu či zeleného hnojení. V osevním postupu, kdy dbáme na vhodné střídání rostlin, patří brambory do I. trati, ale na vhodně ošetřeném pozemku je můžeme zařadit i do II. trati.

kvalitní sadba – základ úspěšného pěstování je kvalitní (certifikovaná) sadba. Sázet bychom tedy neměli běžné konzumní brambory, ale sadbové. Tak nejsnáze předejdeme nebezpečí přenosu chorob. Nabídka odrůd je poměrně široká, ale důležité je začít shánět sadbu včas.

střídání plodin – brambory jsou po sobě pěstitelsky snášenlivé, ale neměly by se zařazovat na stejný pozemek dříve než čtvrtým, lépe pátým rokem. Jinak hrozí jednostranné odčerpání živin a stopových prvků z půdy (únava půdy). Ještě větší nebezpečí představuje zamoření půd chorobami (rakovina brambor) a háďátkem bramborovým.

urychlení sklizně – nejrychleji se sklizně dočkáme, pokud sadbu brambor předem narašíme (délka klíčků do 5 mm) či předklíčíme (délka klíčků 15 – 22 mm). Důležitou roli také hraje volba odrůdy. Podle vegetační doba jednotlivých odrůd (od výsadby do zralosti) dělíme brambory na:

  • velmi rané – 90 – 110 dní
  • rané – 110 – 120 dní
  • polorané – 120 – 130 dní
  • polopozdní – 130 – 145 dní
  • pozdní nad 145 dní

ideální čas na výsadbu – doba výsadby závisí na teplotě a stavu půdy (půda by se neměla lepit na nářadí). Naklíčené brambory sázíme do půdy teplé 6 – 8 °C, kterou jsme předem dobře prokypřili do hloubky 15 – 20 cm. Ve vyšších oblastech prohřátí půdy uspíšíme použitím netkané textilie či fólie. Obvyklý termín výsadby se pohybuje od konce března v nejteplejších oblastech až po druhou polovinu května v podhorských a horských oblastech.

vzdálenost při výsadbě (spon) – hlízy brambor vysazujeme do brázd tak, abychom později mohli k jednotlivým trsům dobře přihrnovat zeminu (hrůbkovat). Při pěstování v zahradě stačí vzdálenost mezi brázdami 60 – 70 cm, u ranných brambor stačí i 50 cm. Hlízy v řádku sázíme na vzdálenost 30 cm u raných a 35 – 40cm u ostatních odrůd.

hloubka výsadby – hlízy brambor nesázíme příliš hluboko. Hloubku určuje výška hlízy. Tj. sázíme tak hluboko, jak je hlíza vysoká, popř. o 1 – 2 cm hlouběji. Důležité je dostatečné nahrnutí půdy nad hlízami (5 – 7 cm, někdo doporučuje 10 – 15 cm).

Maličkosti, které mohou pokazit vaše snažení:

  • špatná orientace hlízy – při výsadbě je důležité, aby vrcholová očka směřovala nahoru. Pokud hlízu vysadíme opačně, hlízu zbytečně připravíme o množství zásobních látek a energie a oddálíme začátek růstu.
  • nedostatek vzduchu – pro zdárný růst potřebují brambory dostatečně kyprou půdu, kterou proudí vzduch. Proto po výsadbě zeminu nepřitlačujeme a neušlapáváme.

převzato https://www.zahrada-centrum.cz/clanky/nahled/575-kdy-kam-a-jak-vysadit-brambory

Zelenina – uskladnění

vnější listy špenátu odlamovat – vydrží déle

kadeřavá kapusta sklízená v zimě časně zjara vyžene postranní výhonky – je to delikatesa

mangod a novolélandský špenát se musí pravidelně sklízet – přezrálé listy jsou tuhé, pokud už nespotřebujete – skliďte ako mulč

aby usklaněný česnek neklíčil – zavěsit nad jeho palice žhavé uhlí

zeleninu uskladňovali dříve v hrobkách – jámy 60-100 cm hloubky 1-1,5 m. Proti myším vstlaná hustým pletivem. Podklad prodyšný a suchý. pro vlhké jámy nevjodné.-

hlávkové zelí vytahujte i s kořeny, oklepta a zvěste na chladné místo kořeny vzhůru

Pór a hlávkové zelí se zahrabávalo do písku (mírně vlhkého)

kořenová zelenina(pastiňák, petržle, celer) do vlhkého písku. Na jaře se písek prosál, vysušil a na slunci vydezinfikoval

uskladněné brambory – oproti plísni se postřikovali neředěným vývarem z česneku

Prevence a ochrana

Pozorní zahradníci si všimli, že se sousední rostliny vzájemně ovlivňují, růst svého souseda podporují nebo brzdí. Rostliny jsou v kontaktu prostřednictvím aromatických látek v kořenech.

Dobří sousedé:

Bob obecný: brukev,mrkev,celer, tykvovité, brambory, saturejka, bylinky (ne s česnekovými )

Brambory:lichořešnice, koriandr a měsíček podporují zdravý vývoj brambor hrášek, fazole, brukev, chřest, kukuřice (ne: rajčata a tykvovité)

Brukvovité, zelí: s červenou řepou a mangoldem, celerem, koprem, lichořeřišnicí, česnekové, hrášek, brambory (ne:fazol šarlatový a jahody)

celer: květák, keříčková fazole, pór – celer chrání košťáloviny před běláskem, rajčata

cibule: mrkev, hlávkový salát,štěrbák,jahody  má ráda majoránku nebo oregano

červená řepa a mangold: fazole, okurka, kedlubny

česneku se dobře daří mezi saláty. také roste u kmenů stromů, zvláště u broskví, řepa a mangold, jahody, saturejka, rajčata (ne luštěniny)

fazole: hlávkový salát, červená řepa, kedlubny, celer, česnekovité, pastiňák, vodnice, tuřín, kukuřice (ne s fazolí šarlatovou, ne česnekovité)

fazole šarlatová: kukuřice, saturejka (ne řepa, mangold a kedluben)

Hlávkový salát: mrkev, kedlubny, pór , ředkev, ředkvičky, česnek, špenát, jahody, kebrlík

Hrách: mrkev,hlávková salát,hlávkové zelí, fazole, kukuřice, vodnice, brambory (ne : česnekovité)

Kukuřice setá: luštěniny, brukvovité a tykvovité, brambory a slunečnice

Kapusta: pór, celer, hrách

mrkev: pažitka, pórek, salát, česnekovité, cibule, pór,mangold, petržel, hrách a brambory

pór: mrkev, naťový celer,salát, jahody

Rajčata: chřest, bazalka, mrkev, brukví, česnekovité, petržel (Ne: kedlubny a brambory)

Sladká paprika a čili: s bazalkou (ne kedluben a ředkvička)

Slunečnice: s tykvovitými , s řeřichou (Ne : brabory, fazol šarlatová, kukuřice a traviny)

Tykvovité rostliny . okurky, cukety, tykev, meloun, dýně: s fazolí šarlatovou, fazolem, kukuřicí (ne : hrášek, bob, lichořeřišnice a brambory)

Vodnice a tuřín: s hráškem

kopřivy: mulčovat jimi zeleninu, trs kopřiv k černému nebo čevenému rybízu. pravidelně sekat a pak dát mulč k zelenině

ozimé žito je dobré jako zelené hnojivo

Okurky ocení přítomnost bazalky. také kopr má na okurky zdravý vliv.

Užitečné bylinky

Saturejka– odežene mšice od fazolí a salátu

Kebrlík chrání salát před mšicí Salát mezi, nebo lem záhonu z kebrlíku

narcisy u mladých stromků jabloní odhání hraboše

vlčí bob podporuje růst modřínů, smrků, borovic, obohacuje půdu o dusík

Brutnák lékařský: výtečný pro včely, zásobuje hnojivem lépe jak kopřiva – je bohaty na hořčík a dusík. prospívá jahodám

Cibule má ráda majoránku nebo oregano

konvalinka se sázela kolem třešní

Kopr vonný: prospívá zelí a salátu, cibuli , kukuřici a okurec, odpuzuje mšice a svilušky

Křen selský: pomáhá bramborám, škodí vinné révě. Shromažďuje vápník, draslík a síru. Odvar proti hnědé hnilobě jablek

koberec z máty peprné kolem ovocných stromů zlepší příjem vody a aroma

měsíček lékařský  udržuje přátelství se všemi rostlinami. Na jaře posypat semínky měsíčku záhony se zeleninou, zvláště rajčata,kapusta, fazole. Službu dělá i pod ovocnými stromy.

pažitka: potlačuje plísňové nemoci, skvrnitost růží a strupovitost jabloní. Postřik z pažitky se používá proti padlí, plísni okurek a angreštu Nesvědčí luštěninám

Koriandr setý: postřk proti sviluškám, pomáhá klíčit anýzu ale škodí fenyklu.

Fenykl obecný: nemá rád koriandr, nesnáší pelyněk, tlumí růst fazolí a kmínu, kedlubnů a rajčat. Hostí pestřenky a vosičky. zastraší mšice.

Pelyněk:škodí brukvovitým, kmínu, fenyklu a šalvěji. Poskytuje nektar včelám. Postřik odrazuje kočky. Nedávat na kompost! Slpicím pomáhá odstranit čmelíky.

šalvěj je vhodná jako lem záhonů s kapustou. Také z jeho výtažku zalévat. odpuzuje housenky někdy i slimáky

řebříček podporuje zdravý vývoj zeleniny.

aksamitník sázejte jako návnadu pro slimáky mezi salát a kapustu. mezi řádky brambory zahání mandelinku.

Tymián– chrání kapustu před slimáky

Yzop lékařský: výtečný pro včely, prospívá vinné révě a odpuzuje běláska zelného. nemají ho rádi ředkvičky

Jablečník obecný: podporuje zrání rajčat

Heřmánek u salátu, červené řepy, celeru, cibule brání proti útokům hub

Máta: má rada společnost kopřiv, pomáhá zelí, rajčatům, zapudí mšice, postřik z čaje nesnáší mravenci a mandelinka bramborová. na podzim pomáhá divokým včelám

Máta peprná: zvyšuje přítomnost kopřiv, pomáhá heřmánku, brukvovitým proti běláskovi zelnému

slepice pomáhají svým hrabáním v ovocných zahradách

Užitečné plevely

Kopretiny a pampelišky přilákají užitečný hmyz

Opylovače přiláká: Kebrlík lesní, chrpa černá, starček Přímětník, smetanka lékařská

BYLINNÉ VÝTAŽKY A ČAJE

Na počátku léta výtažek z březového listí (1kg/1litr) – postřik jabloní a hrušek proti strupovitosti

směs čaje z přesličky rolní a bazalky – proti padlí na okurkách

nálev z prášku na pečivo zabraňuje americkému padlí na angreštu

čaj z výhonků tůje – odrazuje mandelinku bramborovou

čaj z vrbové kůry nebo na drobno nasekaných mladých výhonků – posiluje rostliny, totá umí aspirin

Přeslička rolní 1,5 kg na 10 l na jeden den namočit, pak povařit a v poměru 1:5 nebo 1:10 postřk proti strupovitosti, padlí, hnědé hnilobě, černé skvrnotosti

černý bez – vykvasit listy 1,5 kg na 10 l – lít do děr hrabošům

lichořežišnice – nasekat listy na drobno, přelít horkou vodou, tři hodiny louhovat – na vlnatku krvavou, na mšici listovou (1:20)

česnek: 100 g nakrájených stroužků litrem vařící vody. v poměru 1:7 proti roztočům na jahodách, ostružinách, vinné révě. Koncem dubna postřik půdy (4 x vždy po třech dnech). Proti kadeřavosti broskvoní postřik od února do vyrašení každé dva týdny

křen 300g listů a kořene na tři hodiny namočte, 30 minut vařte. smíchejte z 10 litry vody, nechte den odstát. Postřk stromů před květem, během květu a po něm (až včely zalezou) – předejdete hnilobě (monilii )ovoce u jabloní

Vratič obecný: vařte sušené květy v srpnu 30 g na 1 l. postřik jabloní před vyrašením

Rebarbora: rozmělněné listy 1kg na 5 l vařte půl hodiny- postřik proti molům a mšicím na fazolích, černém bezu a třešních, proti mravencům, mšicím, proti okusu divokou zvěří. (listy jsou jedovaté i pro člověka -antrachinony)

šalvěj listy a špičky výhonku (500g) zalijte horkou vodou a pak 5 litrů vody a dva dny louhovat. Postřik košťálovin jednou týdně odradí od běláska a mušky.. 1:1 zabrnuje hnití rajčat a brambor, padlí na vinné révě

rajčata: zálistky a přebytečné mladé rostliny (1kg/10l) nechte 14 dní kvasit – postřk na koš´táloviny 1:1 1 x týdně. zalévání půdy a sazenic 1:1 udrží záhony bez slimáků.

sbírejte lupky z cibule a česneku – 8-10 dní kvasit. 1:10 postřik jahod proti plísni šedé. 1:5 proti plísni bramborové

mladý kompost: kompostový výtažek brání rostliny. 1/2 kbelíku čerstvého kompostu, dolijte vodou, přidejte 2-3 lžíce mletého vápence. postavte na teplé místo. 3 x denně promíchejte. Týden. 1:5 naře´dte a důkladný postřik rostlin jedenkrát týdně. stříkejte i zespoda listů. Spotřebujte do týdne. A už můžete připravovat další.

výtažek z mechu: slimáci raději hladoví, než aby se pustili do mechu. Rozcupovaný trávníkový mech, přelijte horkou vodou a nechte 3 dny tát. Neředěným postřikujte zeleninu. Chrání především proti houbám, ale i slimákům. na vinnou révu působí, když stříkáte i zespoda listy.

 

 

 

 

ŠPATNÍ SOUSEDÉ

fazole: hrách , cibule

okurky: rajčata

brambory: celer,slunečnice,rajčata

kapusta: cibule , jahody

hlávkový salát: petržel

špenát: červená řepa

 

 

Zahrádka s láskou a skromností