- část zahrady sekejte až v červnu/červenci – kousek louky a nechte rostliny ležet -semínka dozrají a vypadnou. Druhé sekání v září/říjnu
- letní řez stromů
- tvarujte živé ploty
- hnojit ovocné stromy a vinnou révu. Organická hnojiva
- uklízejte spadané plody
- ručně proberte plody – příliš vysoká násada
- zastřihujte letorosty vinné révy
- sbírejte slimáky. Pivní pasti
- likvidujte plevel průběžně
- sklízejte první brambory
- vysévaje dál saláty, zelí, kapustu a pór
- rajčata pěstujte na jeden výhon, ostatní zaštipujte a hnojte organickým hnojivem
- průběžná sklizeň zeleniny
- na prázdná místa vysévejte keříčkové fazolky, ledový salát, ozimý pór, hrách
- odkvetlé květiny seřízněte asi 10 cm nad zemí. ještě pokvetou
- azalkám a rododendronům vyštipujte odkvetlé květy
- přihnojte růže po dešti nebo zalití
- podepřete vysoké rostliny
- po třech letech vyjměte cibule tulipánů. osušte a vysaďte na podzim znovu
- přesazujte trvalky co kvetly na jaře
- vysévejte dvouletky na příští rok
- sklizeň prvních brambor, k pozdním bramborám přihrnujte podruhé, zalévejte do brázd
- do jezírka možno sázet rostliny
Zahrádka v červnu
Chcete-li umožnit skleníkovým okurkám, aby dobře rostly, dbejte na pravidelné zavlažování a na regulaci teploty vzduchu. Za trvale slunečného počasí větrejte již časně zrána, aby se mohl skleník či fóliovník dostatečně ochladit.
Nedostatek živin poznáte podle toho, že zejména mladší listy ztrácejí svou zdravou barvu. Ve většině případů máte co dělat s nedostatkem dusíku.
Skleníková rajčata mají vysokou potřebu živin a je třeba je od začátku června každý týden hnojit.
Celer můžete sázet ještě na začátku června, tedy často v horkém počasí. Věnujte velkou pozornost zaléváni. Ani po přijetí mu nesmíte nechat vyschnout půdu kolem kořenů.
Květák, který jste vysadili v květnu, potřebuje v červnu poměrně hodně vody a živin.
Rostliny mohou přijímat živiny pouze při vhodné půdní vlhkosti, a proto musíte půdu udržovat trvale vlhkou, ale nepřemokřenou.Chcete-li sklízet nádherné bílé růžice květáku, včas je chraňte před sluncem i jinými povětrnostními vlivy. Nejjistější je, když vršky vnějších listů svážete, jakmile zjistíte, že se začíná tvořit růžice. Můžete to řešit jen zalomením listů, potom musíte úplně zlomit jejich střední žebro, protože by se jinak zase narovnaly.
Brokolici letních odrůd, kterou jste vysadili v květnu, nejpozději v půli června poprvé přihnojte.
Římský salát, který jste vysadili v květnu, by měl dostat v červnu asi tak v 10 denních časových odstupech tři dávky živného roztoku.
Okurky, vysazené v prvních červnových dnech, přinášejí často lepší výnosy než rostliny z přímých květnových výsevů. To je třeba si uvědomit především ve vyšších polohách, kde v květnu často není půda ještě dost prohřátá. K červnové výsadbě jsou zapotřebí silné, vzrůstné, hrnkové sazenice. Předpěstujte si je v květnu v pařeništi. Ani v jejich případě neuškodí, když budou mít vyvinutý i druhý pravý list. K urychlení růstu okurek se doporučuje použít mulčovací fólii. Pozdě vysazené okurky zakryjte až do zakořenění překlopenými kořenáči, nikoli obvyklými poklopy na rostliny. To je důležité především tehdy, když při výsadbě panuje horké, slunné počasí. Velikost kořenáčů zvolte takovou, aby se pod nimi rostliny netísnily.Pěstování okurek na špalíru vyžaduje sice trochu práce navíc, za deštivého léta má ale nesporné přednosti. Okurky vyvažované ke konstrukcím zůstávají za nepříznivého počasí nápadně zdravé a začínají i o něco dříve plodit. Jako konstrukci k pěstování okurek můžete použít drátěné nebo perlonové pletivo s velkými oky, ale i obyčejnou laťkovou mříž s napnutými dráty. Výška konstrukce by měla činit 150 až 180 cm.
Studená voda z vodovodu je učiněný jed pro okurky i pro další teplomilné druhy zeleniny, jako je např. paprika, melouny a lilek vejcoplodý.
Nejvhodnější doba výsadby pozdního kedlubnu pro zimní spotřebu je druhá polovina června. V každém případě byste měli pozdní odrůdy vysadit do začátku července, protože potřebují od výsadby do sklizně asi 2,5 až 3 měsíce. Střídání sucha a velkého vlhka způsobí, že u kedlubnu dojde k popraskání hlíz. Při déle trvajícím suchu ztvrdnou vnější stěny hlízy. Následuje-li poté deštivé počasí, není divu, že popraskají. Pravidelně rostliny zalévejte, aby kedluben kvůli suchu nezastavil svůj růst. Pozornost zaměřte také na přísun živin.
Při červnové výsadbě ledového a hlávkového salátu musíte klást největší důraz na odrůdy, které snášejí vysoké teploty (letní odrůdy). Stále si připomínejte, že hlávkový salát je třeba sázet mělce, pouze tak vypěstujete velké a pevné hlávky. Ledový salát je křehký a odolává vysokým teplotám. Listy jsou poněkud zkadeřené a často mívají nádech do červena. Vnitřek hlávek je však stejně jako u jiných odrůd žlutý a velice jemný. Doba vývoje je delší než u běžného hlávkového salátu. V případě ledového salátu je obzvlášť důležité pečlivé zavlažování. Zaléváte-li ho přespříliš, dojde snadno k zahnívá-ní, zejména když se začnou tvořit hlávky.
Také v červnu můžete průběžně vysévat ředkvičky. Od výsevu do sklizně potřebuje ředkvička průměrně nejvýše 30 dní. Pro dobrou jakost bulviček je rozhodující rovnoměrné zásobování vodou. Chcete-li zajistit pokrytí červencové a srpnové potřeby ředkve, musíte ji vyset právě v červnu. Nejlépe se k tomu hodí polorané odrůdy, u nichž trvá vývoj 50 až 60 dnů.
U růžičkové kapusty dosáhnete dobré sklizně, když ji vysadíte do půli června.
Pozdní odrůdy červeného zelí, bílého zelí a hlávkové kapusty, vysazené v květnu vyžadují od června hodně vody a živin. Hlavně nesmíte nechat vyschnout půdu, pouze tak mohou rostliny přijímat živiny, které jsou v půdě přítomny. Je lepší přihnojit víckrát ve dvoutýdenních intervalech než dát jednu vysokou dávku.
Odstraňování listů během vývoje celeru nepříznivě ovlivňuje růst bulvy. Pouze listy mohou hlízám dodávat stavební látky, takže je důležitý každý list. Celer nesmí nikdy utrpět takový šok, aby se zabrzdil v růstu. Klaďte, proto velký důraz na zalévání a hnojení. Záhony osázené celerem nesmějí během celého vegetačního období nikdy vyschnout. V červnu ošetřete celer preventivně proti septorióze a proti strupovitosti bulvy celeru.
V případě tyčkových rajčat nesmíte zanedbat vylamování postranních výhonů (tzv. zálistků), ani vyvazování hlavních výhonů k opoře. Rajčata přihnojujte plným hnojivem, u nějž jsou všechny tři hlavní živiny (dusík, fosfor, draslík) zastoupeny přibližně stejnou měrou.
Cibule kuchyňská, pěstovaná pro cibule, má vyšší potřebu živin než lahůdkové druhy pěstované hlavně pro nať. Poskytněte jí proto na začátku a pak znovu na konci června dávku 4 g dusíku na m2, nejlépe v kapalné formě. Začínají-li se tvořit cibule, zvyšuje se také spotřeba vody, takže od této doby je třeba dbát na pravidelné zásobování vodou.V červnu mohou dostat vyseté, ale i vysazené cibule ještě jednu dávku hnojiva bohatého na dusík. Ještě v první polovině června je třeba bojovat proti květilce cibulové.
Nepůjdete-li přesličce rolní a svlačci rolnímu energicky „po krku“, stanou se tyto plevele metlou zahrady. Těchto úporných plevelů se nejlépe zbavíte tak, že budete soustavně uřezávat několik centimetrů pod povrchem půdy každičký výhonek, který se objeví. Každý týden zahradu jednou projděte. Silný výskyt přesličky svědčí o nedostatku vápníku. Roste-li svlačec na volném prostranství a v jeho bezprostřední blízkosti nejsou žádné kulturní rostliny, je možné proti němu zasáhnout chemickými prostředky. V každém případě ho opakujte, objevíte-li čerstvě vyrašené listy svlačce. V růstovém období od května do června dosáhnete tímto postupem nejlepších výsledků.
Na hromadách zeminy nesmíte propást vhodnou dobu k odstranění ptačince žabince.
Právě tento plevel nasazuje již jako mladá rostlinka ohromné množství semen, která se roznášejí větrem. Dokáže zamořit celý kompost. Průběžně sledujte každý kout zahrady, aby se žádnému plevelu nepodařilo nasadit semena.
Dobře známý pěťour maloúborný nenechte na zahradě růst, protože ho často napadají svilušky.
Nebudete-li si ho všímat, nesmíte se pak divit, že tito škůdci silně napadnou vaše okurky a fazole, růže a další okrasné rostliny.
Neobyčejně příznivé působení nastýlky půdy na všechny rostliny by měl využít každý zahrádkář.
Tam, kde nevystačí k mulčování vyzrálý chlévský hnůj a rašelina, můžete se stejně dobrým výsledkem použít trávu, získanou při sečení trávníku. Je důležité, abyste před nanesením nastýlky důkladně nakypřili povrch půdy mezi rostlinami.
Larvy slunéčka sedmitečného požírají velmi intenzivně mšice.
Všude, kde se hojně vyskytuje slunéčko sedmitečné, najdete ve velkém množství i jeho larvy. Jsou neklamným znamením přítomnosti listových mšic. Nejen larvy, nýbrž i dospělci zahubí velké množství těchto škůdců. Slunéčka chraňte a vzdejte se veškerého postřikování nebo poprašování insekticidy.
Nespleťte si kukly slunéčka sedmitečného s larvami mandelinky bramborové. Co do barvy jsou si larvy sice velmi podobné, ale při bližším zkoumání snadno rozpoznáte rozdíly. Kukly slunéčka sedmitečného drží pevně na listech, nepohybují se a nemají nohy. Na larvách mandelinky bramborové lze dobře rozpoznat hlavu a nohy. Pohybují se a ožírají listy.
V boji proti škůdcům na zahradě je cenným pomocníkem ježek. Loví hmyz, plzáky a hlemýždě. Chovejte se k němu přátelsky a nerušte jeho klid na místech, kde odpočívá.
Děti ale musíte poučit, aby chytaly užitečné ropuchy jen pod vaším dozorem. Tyto žáby totiž vylučují sekret, který může u alergiků vyvolat záněty kůže.
Přes celé léto vznikají na zahradě i v domácnosti odpady, jejichž různorodá směs se hodí pro přípravu rychlého kompostu v kompostovači. V létě dbejte víc na dostatečnou vlhkost. Za vhodných podmínek stoupne uvnitř těchto kompostovačů teplota až na +75 °C. Přitom se již při teplotě nad 50 °C zničí většina semen plevelů, Škůdců i zárodků chorob. I k rychlému tlení potřebují bakterie hodně uhlíku, který je obsažen především ve zdřevnatělých částech rostlin, ve slámě a v listí. Potřebný dusík je obsažen obzvláště v zelených částech rostlin. Je-li ho nedostatek, musíte si vypomoci organickými dusíkatými hnojivy.
O rovnoměrné provzdušnění se v kompostovačích postarají hrubší organické odpady, jako například tenké větvičky, které rozmělníte drtičem.
Okrasná zahrádka v červnu
U stromkových růží průběžně kontrolujte, jestli jsou dostatečně zajištěny proti zlomení větrem. Chcete-li, aby růže mohly po první vlně kvetení brzy začít kvést podruhé, musíte pří stříhání květů více zkracovat výhony. Především nesmíte odříznout celý letorost. Nový výhon by se pak musel vytvořit jen ze slabě vyvinutého nebo spícího očka. Stonky s květy řežte jen tak dlouhé, aby na růži zůstalo první dobře vyvinuté očko v dolní třetině výhonu. Z oček v horní třetině výhonu budou sice brzy nové květy, ale jenom malé a slabé.
Květy růží můžete nechat rozkvést a odkvést přímo na rostlině, ale potom nepromeškejte vhodný časový okamžik k odstranění květů, které již jsou nevzhledné.
Čím déle zůstanou květy na rostlinách, tím víc se opozdí rašení nových výhonů a tím i začátek druhé vlny kvetení. Nenechávejte je proto na rostlině zbytečně dlouho.
Příchod druhé vlny kvetení urychlíte, jestliže každou růži přihnojíte vydatnou dávkou živin.
Občas nastane situace, kdy na růžích a dalších okrasných rostlinách objevíte listové růžice a nenajdete žádná slunéčka sedmitečná, zlatoočky ani jejich larvy.
S intenzivním zaléváním mečíků byste měli začít teprve poté, co z hlízy vyroste stonek s květenstvím. Tuto skutečnost zjistíte snadno. Stačí, když jemně prohmatáte ploché strany mečíkových výhonů mezi palcem a ukazovákem. Postupujte od země směrem vzhůru a podle náhlého zploštění poznáte, jak daleko již květenství sahá. Neobjevíte-li žádné ztloustlé místo, je květní stonek ještě příliš hluboko.
Vysoké odrůdy jiřinek musíte chránit před větrem, aby se nepolámaly. Vyvažujte je ke kůlům. V případě, že jste kůly nezarazili do země již při výsadbě jiřinek, musíte je nyní zatlouci tak, aby se nepoškodily hlízy. Kůly zarazte hodně hluboko, pak budou mít rostliny dostatečnou oporu.
Trvalky, které tvoří polštářky, většinou v červnu přestávají kvést. Tyto druhy zkracujte, aby nepřerůstaly prostor, který jste jim vymezili.
Rozdělíte-li trvalky počátkem června, budou do podzimu tak mohutné, že na jaře zaplní celý prostor, který jste jim vymezili. O ochranu před sluncem se starejte tak dlouho, než se rozdělené sazenice ujmou. Nesmí jim chybět ani voda. V horkém období roku můžete na stanovišti s trvalkami podstatně ovlivnit hospodaření s vodou. Stačí pravidelně okopávat.
Toto opatření je důležité především tam, kde jste nesnížili výpar nastýlkou (mulčováním). Nesmíte dopustit, aby se na povrchu půdy vytvořil škraloup.
Všechny nové výhony popínavých rostlin musíte čas od času vyvazovat, aby se nerozrostly mimo rámec prostoru, který jste jim vymezili. Porostlá plocha by měla být zaplněna rovnoměrně a neměla by se v ní objevovat prázdná místa.
Hrachor vonný krásně pokvete, když budete průběžně odstraňovat odkvetlá květenství.
Cibule, které vyrýváte, můžete znovu okamžitě vysadit do země, jakmile je volné nové stanoviště pro jejich vysazení. V tomto případě nemusíte cibule sušit, pouze odstraňte případné zbytky starých cibulí. Chcete-li předejít poškození cibulí, vezměte si k vyrývání místo rýče motyčku s hroty či ruční vidlici. Při vyrýváni pamatujte, že cibule většiny květin jsou uloženy hluboko v zemi.
Narcisy se většinou ponechávají v zemi dlouhou řadu let po sobě, tulipány byste měli vyrývat každé dva roky. Tulipány vyryjte ještě v tomtéž roce, jestliže jste na nich během kvetení zpozorovali nějaké choroby.
Astra čínská sice má i odrůdy odolné proti vadnutí aster, ale v některých letech mohou touto houbovou chorobou trpět i ony. Jedná se přitom o houbovou chorobu, s níž se velmi těžko bojuje, a proto se vyhýbejte všemu, co podporuje její šíření. V první řadě je to nelítostná likvidace všech rostlin, které vykazují i nepatrné projevy vadnutí. Vadnutí začíná velmi často jen na některých částech rostlin. Postupně však odumírá celá rostlina. Rostliny je nutno spálit celé, včetně kořenů. Trpí-li vaše květiny vadnutím aster, neměli byste astru čínskou pěstovat po dobu čtyř až pěti let. Během uvedené doby je třeba půdu několikrát vyvápnit, případně použít dusíkaté vápno.