Archiv rubriky: květiny

vysoká květina Stračka

Pěstování

Stračky potřebují plně osluněné stanoviště, ale při výběru bychom si měli dát pozor, zda tam příliš neprofukuje. I tak jim ale musíme poskytnout oporu, aby je při běžné bouřce nepolámal vítr. Opěrné tyčky je třeba napíchat hned z jara, dokud rostlina nepřesáhne výšku 30 cm. Výjimkou jsou zakrslé odrůdy, které umístíme na skalce.

Tyto rostliny vyžadují do hloubky zrytou propustnou půdu, bohatě zásobenou humusem, a vydatnou zálivku. K docílení nádherného květenství musíme také pamatovat na výživu a během růstu ji jednou za 14 dní dodávat formou tekutého hnojiva. Pro zajištění kvalitního květenství je také třeba zavčas zredukovat počet lodyh, kterých by nemělo být více než sedm. Ideální jsou dvě až tři.

Bezprostředně po odkvětu je vhodné do hloubky seříznout stonek, rostlinu pohnojit a dostatečně zalít. Díky tomuto opatření budeme mít velkou šanci, že nám stračky vykvetou na konci léta podruhé.

Na podzim, po odumření lodyh odřízneme těsně u země celou rostlinu. Během zimy dbáme, aby se záhon zbytečně nepromáčel.

Množení

Semena je třeba vysít časně z jara nebo i dříve do skleníku či domácího fóliovníčku. Zejména jednoleté odrůdy je vhodné vysévat už v lednu. Předpěstované rostliny vysazujeme na otevřený záhon v květnu po odeznění nočních mrazíků.

Dospělé rostliny můžeme též množit pomocí kořenových řízků, které odebíráme na začátku jara.

Zajímavosti

Delphinia jsou řazena mezi mírně jedovaté rostliny, jejichž požití může způsobit vážné komplikace. Také kontakt s listy přináší určitá rizika, většinou se jedná o podráždění kůže. Alergici by proto při ošetřování měli používat ochranné rukavice.

Surfinie

Surfinie vyžaduje světlé stanoviště. Optimální umístění je na jih, jihovýchod, případně jihozápad. Dbejte ale na to, aby na ně nedopadalo přímé sluneční světlo. Ven je umisťujte, až nebudou hrozit přízemní mrazíky, ideálně tedy až ve druhé polovině května. Rostlinám vyhovují teploty okolo 21 °C – 24 °C. I když jsou surfinie odolnější než klasické petúnie, mělo by stanoviště být chráněné před silným větrem. Déšť a dlouhodobé větrné počasí velkým a křehkým květům petúnií nesvědčí. Po déletrvajících deštích odstraňte všechny rozmoklé, poškozené a uvadlé květy, rostlina bude za několik dní opět v plném květu.

Na zálivku jsou surfinie hodně citlivé. Měla by být dostatečná a pravidelná. Provádějte ji nejlépe brzy z rána nebo v podvečer, kdy slunce příliš nepálí. Pozor si ale dejte na přelívání. V příliš vlhkém prostředí rostliny přestávají růst, trpí chorobami, nekvetou a uhnívají. Důležité je proto nechat pěstební substrát vždy mírně vyschnout a teprve pak zalívat. Nikdy ho však nenechte vyschnout úplně. Za chladných a vlhkých dní zálivku omezte. Ideální volbou pro pěstování surfinií jsou samozavlažovací truhlíky a květináče. 

Pro bohaté květenství a zdárné prospívání surfinií je potřeba dodávat rostlinám potřebné množství živin. Jejich nedostatek dávají najevo žloutnutím listů. Během vegetace vydatně přihnojujte hnojivy se zvýšeným obsahem draslíku a fosforu. Vyhněte se ale hnojivům s vyšším obsahem dusíku, která oddálí kvetení a přispívají k rozvoji houbovitých chorob. Vhodné je například přimíchat do substrátu hnojivo Plantacote, které uvolňuje živiny po celou sezónu.

Průběžně pak můžete rostliny přihnojovat například  BIO-hnojivem Muškát nebo Kristalonem. Pokud se na listech objeví chloróza, je nutné přihnojení hnojivem s vyšším obsahem železa. Během kvetení pečlivě odstraňujte odkvetlé květy, abyste podpořili násadu nových poupat. 

Jak řízkovat surfinie

Surfinie se snadno množí. Postačí, když ze silné a zdravé matečné rostliny uříznete nebo ulomíte řízek dlouhý okolo 10–12 centimetrů. Řezná rána nemusí být přesná, na spodní části nového řízku mohou zůstat také listy. Takto připravený řízek namočte do stimulátoru a zapíchněte do květináče naplněného množárenským substrátem, který by se měl skládat z jedné třetiny písku a dvou třetin rašeliny. Substrát udržujte vlhký, pro udržení vlhkosti můžete přes květináč přetáhnout mikrotenový sáček. Dbejte na to, aby květináč s řízkem nebyl vystaven přímému slunci. Pěstební teplota by se měla pohybovat okolo 25 °C. Asi po třech týdnech můžete zakořeněné rostlinky přesadit. 

Jak na pěstování petúnií

Pěstování ze semen tak je znatelně výhodnější alternativou. Jak se tedy o budoucí petúnie postarat, abychom se za čas mohli těšit z překrásných květů?

Pokud se rozhodnete vyzkoušet výsev petúnií, je dobré začít dost brzy. Ideálně v období ledna až března při teplotě 15–18 °C, nejlépe ve skleníku nebo v bytě u okna. 

První zásada zní: Vždy vyséváme na povrch substrátu. Nikdy na ně nesypte zeminu, ke zdárnému vývoji jim totiž dopomáhá světlo. Zeminu nezapomeňte zalít, je potřeba ji udržet vlhkou, nikoli však mokrou. Rostliny pro svůj růst potřebují adekvátní vlhkost. O tu se jim postaráte zakrytím sklem, případně vám bude stačit obyčejný igelitový sáček. Než semínka vyklíčí, měli byste je udržet při teplotě zhruba mezi 20 a 22 °C.

Po vyklíčení jim bude stačit méně, asi 16 °C. Zhruba za dva týdny tak můžete teplotu už snížit. To má i svůj praktický smysl: Díky nižší teplotě se vám nakonec rostliny tak „nevytáhnou”. Byť porostou pomaleji, budou košatější.

Za další dva týdny už budou rostlinky dost odolné na to, abyste s nimi mohli manipulovat a přesadit je do květináčů. Jakmile ještě povyrostou, přesuňte je do větších květináčů. Pamatujte na to, že potřebují neutrální až mírně kyselou zeminu a měly by rovněž mít dostatek hořčíku a vápníku. A nezapomeňte s nimi stále zacházet opatrně, abyste jim nepoškodili kořeny. Pak by totiž hrozilo, že poškozená rostlina bude pomalu růst, neboť se vám musí nejprve „vzpamatovat” z necitlivého zásahu.

Ven je dejte až tehdy, když jste si jisti, že už nehrozí, že by je zasáhl mráz. Rostliny poté musíme pravidelně přihnojovat a dopřávat jim zálivku měkkou vodou.

Kosatce

Kosatce jsou vzpřímené trvalky, listy jsou mečovité, s odenkem (někdy i cibulí). Skalky, břehy vod, bažinaté zahrady (dle typu a odrůdy). vysazují se na slunných místech (alespoň 1/2 dne – v zastínění nekvetou), vzdušné, ale chráněné před silným větrem. Půda humózní (ne čerstvě vyhnojená), propustná a nespékavá. Humus s dolomitickým vápencem, vylepšenou pískem pod odenkem. Výsadba na konci července, aby do zimy se usadil. Vzdálenost 25 cm od sebe, před výsadbou namočit do fungicidu 30 min. Horní část odenku je viditelná, list zkrátit na 30 cm.

Záhon čistý, odplevelený. Na jaře po mrazech odstranit staré listy (poškozené listy lze zalít 2 tablety acylpiriny v 10 l) V dubnu proti houbovým chorobám. a trochu cereritu.

Po odkvětu odstranit květní stvol. V průběhu vegetace šetrně odstraňujeme staré a suché listy. Začátkem září přihnojíme draselným hnojivem.

Přesazování po 3-4 letech. Na stejné místo za 5 let. vyjmout celý trs. Staré a hnijící odenky odstranit (kromě těch co mají očka) Sázet tak, aby voda odtékala. V zimě přikrýt chvojím.

Kopretiny

Kopretiny jsou trvalky rostoucí v trsu a vyžadují od nás jen minimálně péče, za kterou se nám odvděčí krásnými květy, podle odrůdy od května až do konce léta. Neměly by chybět na žádné zahrádce.

Stanoviště

Vyšlechtěným kopretinám se daří nejlépe na slunném stanovišti. Půda by měla být propustná a výživná, ale nikdy přemokřená, což tyto rostliny nesnášejí. Vysoké kultivary špatně odolávají silnějšímu větru a je nutné vyvazovat je k opoře. Na jednom stanovišti vydrží kopretiny nejdéle tři roky.

Zeminu volíme propustnou, bohatou na živiny, nejlépe zahradní zeminu s přidáním kompostu a případně i kostní moučky, pak budou i bohatě kvést, může být i s příměsí vápna. V kyselé půdě se kopretinám příliš nedaří. Často se také vysazují do skupin s barvenými liliemi, ostrožkami a vysokými floxy. 

Kopretiny nepotřebují pravidelnou zálivku, zavlažujeme jen v době většího sucha. Kořeny před vysycháním i před mrazem chráníme mulčovací kůrou. Druhým až třetím rokem musíme trsy rozdělit a rozsadit, to proto, že by jen omezeně kvetly a mohly by i vyhynout. Mnoho odrůd, když po odkvětu seřízneme, budou remontovat (znovu rozkvetou). Na podzim po odkvětu kopretiny seřízneme až u země. Odrůdy náchylné k namrzání, přikryjeme na zimu chvojím a ob rok je rozsadíme.

Lobelky

Lobelka drobná

Lobelka drobná (lat. Lobelia erinus) je rostlinou tvořící bohatý keřík dorůstající cca 10 – 15 cm. Listy jsou drobné, podlouhlého tvaru. Lobelky kvetou velkým množstvím menších květů různých barev.Nejčastější je modrá barva, některé odrůdy kvetou fialově a bíle. Každý květ se skládá ze tří korunních lístků. Skupina plně rozkvetlých lobelek vytvoří nádherný barevný koberec. Převislou formou lobelky drobné jsou lobelky nesoucí označení “Pendula”. Tyto lobelky nejlépe vyniknou v závěsných nádobách v nichž utvoří dlouhý závěs ozdobený velkým množstvím drobných kvítků.

Osivo vyséváme od ledna do začátku března. Pokud jsme odkázáni pouze na podmínky bytu, je třeba dbát na to, aby měly výsevy co nejvíce světla. Časným zimním výsevům je vhodné přisvěcovat zářivkou s denním spektrem, později světla přibývá a těsně u okna orientovaného nejlépe na jihovýchod či jihozápad ho může být dostatek. Lobelkám svědčí pokojová teplota.

  • Semeno je velmi jemné, a proto je nezasypáváme.
  • Zalévat musíme velmi opatrně, nejvhodnější je rosení.
  • Klíčení uspíší mikroklima, které vytvoří pokojový skleníček nebo překrytí fólií či průsvitným pastem.
  • Mladé rostlinky během března poprvé přepichujeme asi po pěti kusech do truhlíčku.
  • Podruhé pak jednotlivé svazečky sázíme do sadbovačů či květináčků.

Na venkovní stanoviště je můžeme umístit až ve 2. polovině května. Po odkvětu můžeme lobelky seříznout, po krátké době znovu rozkvetou. Velmi oblíbené jsou v kombinaci s ostatními letničkami.

Dostupné odrůdy lobelky drobné

  • Lobelka drobná  “Křišťálový palác” je letničkou dorůstající do výšky cca 20 cm. Tyto rostliny vyniknou vysazené jednotlivě do truhlíků i osázené na větší ploše. Do jednoho truhlíku by mělo přijít 4 – 5 rostlin. Lobelky odrůdy Křišťálový palác kvetou modrými květy.
  • Lobelka drobná “Karmínově červená” je letničkou, která ocení slunné i polostinné stanoviště. Daří se jí v lehkých a dostatečně výživných půdách s dostatkem vláhy. Karmínově červenou lobelku je možné pěstovat v truhlících i na záhonech.
  • Nelze zapomenout ani na lobelku drobnou s bílými a fialovými květy. Pro milovníky lobelek, kteří se nemohou rozhodnout jakou lobelku si pořídit, je v nabídce našeho e-shopu připraven výběr těch nejkrásnějších lobelek s různými barvami květů – lobelka drobná “Mix”.
  • Lobelka drobná převislá je vhodná k pěstování v závěsných truhlících, vytvoří v nich bohaté závěsy květů. Závěsné nádoby jsou okouzlující, když hýří různými barvami drobných květů. Právě to si můžete dopřát díky vybrané kombinaci různě kvetoucích lobelek – lobelka převislá “Mix”.

Pěstování lobelky drobné

Lobelkám drobným vyhovují slunné i polostinné stanoviště s dostatečným přísunem vzduchu.  Ideální je pěstování v humózní půdě s dostatkem živin. Nezbytná je pravidelná zálivka, která se v době kvetení kombinuje s přihnojováním. Při hnojení je nutné dát pozor na obsah dusíku v hnojivu, protože nadbytek dusíku způsobuje pozdní a špatné kvetení. Aby byly lobelky rozvětvenější, provádí se pravidelné zaštipování. Odkvetlé květy se by se měly odstranit co nejdříve po odkvětu, aby zbytečně neodebíraly živiny potřebné pro vývoj dalších květů. Lobelky nejsou příliš často napadány chorobami a škůdci, občas se na nich mohou objevit mšice