Kopretiny jsou trvalky rostoucí v trsu a vyžadují od nás jen minimálně péče, za kterou se nám odvděčí krásnými květy, podle odrůdy od května až do konce léta. Neměly by chybět na žádné zahrádce.

Stanoviště

Vyšlechtěným kopretinám se daří nejlépe na slunném stanovišti. Půda by měla být propustná a výživná, ale nikdy přemokřená, což tyto rostliny nesnášejí. Vysoké kultivary špatně odolávají silnějšímu větru a je nutné vyvazovat je k opoře. Na jednom stanovišti vydrží kopretiny nejdéle tři roky.

Zeminu volíme propustnou, bohatou na živiny, nejlépe zahradní zeminu s přidáním kompostu a případně i kostní moučky, pak budou i bohatě kvést, může být i s příměsí vápna. V kyselé půdě se kopretinám příliš nedaří. Často se také vysazují do skupin s barvenými liliemi, ostrožkami a vysokými floxy. 

Kopretiny nepotřebují pravidelnou zálivku, zavlažujeme jen v době většího sucha. Kořeny před vysycháním i před mrazem chráníme mulčovací kůrou. Druhým až třetím rokem musíme trsy rozdělit a rozsadit, to proto, že by jen omezeně kvetly a mohly by i vyhynout. Mnoho odrůd, když po odkvětu seřízneme, budou remontovat (znovu rozkvetou). Na podzim po odkvětu kopretiny seřízneme až u země. Odrůdy náchylné k namrzání, přikryjeme na zimu chvojím a ob rok je rozsadíme.