Jak na rozmnožování vinné révy řízky

 vinné révy platí stejně jako u ostatních ovocných rostlin, že pro zachování daných vlastností odrůdy je potřeba rozmnožovat rostlinu pomocí její části, tedy řízkováním, nikoliv semenem. Vegetativní množení vinné révy, která dobře zakořeňuje z dřevitých řízků, je tak už po tisíciletí hlavním způsobem rozšiřování kulturních odrůd evropské révy. Množení semenem, tedy takzvané generativní množení, se využívá pouze pro šlechtitelské účely. Révu si můžete rozmnožit sami, nebo si můžete koupit již štěpované sazenice. Jestliže jste si zvolili první možnost, mohly by vám pomoci následující řádky o řízkování vinné révy.

Odběr odnoží na řízky

Řízky na množení vinné révy lze odebírat od podzimu, a to v době, kdy opadají vinné révě listy, až do jara těsně před rašením révy. Každý termín má svoje plus i minus. Kde hrozí silné mrazy, které mohou poškodit pupeny, je vhodné odebrat řízky už v říjnu. V případě podzimního odběru je nutné řízky uskladnit při teplotě kolem 0 °C, většinou je nutné ošetřit je proti plísním. Někteří pěstitelé doporučují takzvanou zlatou střední cestu, to znamená odebrat řízky na konci prosince – do této doby zpravidla silné mrazy nebývají, navíc obvykle nastává vánoční obleva před lednovým ochlazením. Některé vědecké poznatky naznačují, že je optimální, když vinná réva před řezem projde mrazem okolo -10 °C. Není problém nechat zakořenit řízek už před Vánocemi, ale jestliže nemáte vytápěný skleník, nebudete vědět kam s ním – venku by zmrzl, za oknem by se nedostatkem světla příliš vytahoval. Z tohoto důvodu bychom doporučovali nezačínat s řízkováním dříve než koncem února nebo začátkem března. Určitě by se však odběr řízků neměl provádět za mrazu. Réví musí být patřičně vyzrálé, neboť nevyzrálé réví rychle plesniví a nemá v sobě dostatek živin pro zakořenění. Réví ustřihněte 30 až 40 cm dlouhé, tedy tak, aby na řízku byla tři až čtyři očka. Horní řez proveďte 2–3 cm nad horním očkem, dolní pak bezprostředně pod kolénkem (nodem). Doporučuje se, aby spodní část řízku měla původně úponek, lépe vám zakoření. Pro volbu začátku zakořeňování jsou tedy rozhodující i vaše možnosti pěstování.

Příprava řízků

Řízky před zakořeněním nejprve celé namočte nejméně na 24 hodin do vody. V případě výskytu plísně můžete řízky omýt v 5% roztoku Sava, ale většinou stačí, když je jen omyjete ve vodě. Obvykle se zakořeňují tříočkové řízky, ale měl by vám zakořenit i jednočkový řízek. Horní řez na řízku není nutné obnovovat, pouze ten spodní řez by se měl udělat bezprostředně po spodním nodem (místem na stonku, kde vyrůstají listy nebo větve květenství – kolénko), navíc se doporučuje provést ho opravdu ostrým nožem, aby byl řez ideálně hladký. U tříočkových řízků se většinou vyslepuje spodní očko. Jednoočkové řízky se připraví tak, že se horní řez udělá opět 2 až 3 cm nad očkem a spodní část řízků se nechá co nejdelší, aby měl řízek co největší délku réví a tím co nejvíce zásobních látek potřebných pro své zakořenění. Řízky nejlépe koření v místech okolo nodu, nejhůře v polovině vzdálenosti mezi nody. K dobrému zakořenění řízků se doporučuje použít stimulátor. Namočte řízky čerstvě obnoveným spodním řezem například do gelového stimulátoru Clonex (ten obsahuje jako účinnou látku kyselinu 3-indolylmáselnou).

Pěstování řízků

Pokud řízky množíte v pokojových podmínkách, je pro zakořenění nutné zabezpečit u kořenů vyšší teploty (cca 25 °C) než u horních částí řízků (pod 10 °C), aby nedošlo k vyrašení výhonků dřív, než vyrostou letorosty. Zkuste postupovat třeba tímto způsobem: Do plechové bedny s namočeným perlitem dejte pod sklo topnou fólii pod terária, která má podle rozměrů příkon 15 až 100 W. Perlit bude působit (vedle toho, že dobře udržuje vlhkost) jako tepelný izolant, takže i přes minimální příkon udržíte pomocí termostatu teplotu mezi 25 a 27 °C ve spodní části „množárny“. Perlit obden prolijte vodou, a aby voda mohla odtékat, nezapomeňte na jedné straně množárny udělat otvory. Díky rozdílu teplot se nejdříve začnou tvořit kořeny (asi do tří týdnů) a teprve po zasazení do substrátu a přenesení sazenic do prostředí s vyšší teplotou se probudí i pupeny.

Jiným způsobem zakořenění řízků je postavit na parapet, na slunné místo PET lahve s odřezanou horní částí, na dno položit vatu a tu zalít 2 až 3 cm vody a do ní řízky vložit – použijte převařenou vodu, a abyste zabránili jejímu rychlému zkažení, přidejte slabě růžový roztok hypermanganu. V prvním týdnu, než očka napučí, je dobré lahev přikrýt uřezanou horní částí nebo nahoru pomocí gumičky upevnit plastový sáček s několika otvory a řízky jimi prostrčit, aby stály ve vodě. Asi po týdnu horní část nebo sáček sundejte. Pro zakořenění potřebuje réva vyšší teplotu, než má v průběhu uskladnění (jestliže jste řízky pořídily už na podzim), optimální jsou mezi 20 až 30 °C, což jsou běžné pokojové teploty. Světlo nepotřebují révové řízky první týden žádné, teprve až pupeny vyraší je potřeba umístit PET lahev na světlo, aby se výhony nevytahovaly. V průběhu zakořeňování dolévejte vodu. Aby řízky nezahnívaly, umývejte je pravidelně pod tekoucí vodou a místo čisté vody dávejte do PET lahve slabý roztok manganistanu draselného (slabě růžová barva), který po několika dnech podle potřeby vyměňte. Podle okolní teploty se po 2 až 3 týdnech objeví výhony a po dalším týdnu kořínky. Při objevení několika výhonů se doporučuje ten nejmohutnější vylomit, aby se řízek nevyčerpával růstem výhonu. Jakmile jsou kořínky dlouhé asi půl centimetru, je nutné řízky opatrně zasadit do nádoby s kvalitním substrátem (o něm viz dále).

Substrát

Aby řízky dobře zakořenily, vysazujte je do kvalitního substrátu. Použít můžete například Substrát na řízkování 10 l od firmy Agro. Jde o vzdušný substrát s jemnou strukturou, nižším obsahem živin a stopových prvků. Obsahuje vybrané druhy rašeliny a křemičitý písek.

Vhodný je rovněž AGRO Substrát pro výsev a množení 20 l, jehož speciální struktura – rašelina, písek, upravená reakce, jemná struktura, nízký obsah živin – je určena pro klíčení semen, k přepichování mladých rostlin, k zakořeňování řízků, k předpěstování sadby květin i zeleniny a k vegetativnímu množení rostlin. Navíc obsahuje aktivátor zakořeňování.

Firma Forestina má ve své nabídce Substrát supresivní pro výsev a množení 5 l, který svým složením odpovídá nejvyšším nárokům hobby pěstitelů i profesionálů. Supresivní výsevní substrát je určen speciálně pro výsevy a množení rostlin. Je připraven ze směsi vytříděné světlé a tmavé rašeliny s upravenou pH reakcí a perlitem. Je vhodný jak k setí semen, tak k přepichování řízků rostlin. Substrát je obohacen hnojivem se základními i stopovými živinami v nezbytném rozsahu, což má vliv na bezproblémové zakořeňování řízků a klíčení výsevů. Supresivní substrát obsahuje 2 druhy hub, které potlačují původce významných houbových onemocnění a preventivně působí proti hmyzím škůdcům.

Přesazení řízků do vinohradu

Zakořeněné řízky vysazujte, když je půda prohřátá cca na 10 °C, což bývá cca v třetí dekádě dubna. Do té doby nechte sazenice uložené ve studeném a stinném sklepě, nejlépe ve vlhkém písku. Jamky pro výsadbu vyryjte teprve v den vysazení, aby zbytečně nevysychaly. Jamku připravte zhruba na hloubku délky sazenice, to je asi 30 cm. Sazenici vždy dávejte do jamky šikmo, naroubovanou částí k opoře. Pokud jste sazenici v místě srůstu podnože a roubu zavoskovali, může tato část vyčnívat nad zeminu (cca 5 cm). Není-li tomu tak, je třeba kvůli vysychání oček navršit hlínu i na roub. Jamku i se sazenicí nejprve zasypte do poloviny dobrou zeminou (může být smíchaná nejen s kompostem, ale i s trochou písku) a poté zalijte asi 3 až 5 litry vody. Až se voda zcela vsákne do půdy, zahrňte zbytek jamky. Rašení začíná obvykle po třech týdnech, záleží na klimaticko-půdních podmínkách. Když chcete zkontrolovat, jestli očko vyrašilo, odkrývejte vždy zeminu velmi opatrně, abyste rašící očko nevylomili.

Péče o rostlinu po vysazení

V prvním roce uvazujte vyrašené letorosty během růstu k opoře provázkem, aby se nepoškodily větrem nebo prudkými dešti. Vylamujte u nich zálistky a při velkém suchu révu zalévejte. Nezapomeňte ani na ochranu proti okusu před domácím zvířectvem, případně zajíci, mají-li přístup na váš pozemek. Odstraňujte i takzvané rosné kořínky, které se objevují těsně pod zemí, kde rostou z naštěpované části.

Autor: © Mgr. Jana Válková

Pěstování vinné révy pro začátečníky

Pěstování vinné révy pro začátečníky

https://www.ceskenapady.cz/pestovani-vinne-revy-pro-zacatecniky-cnp-1039-8091.html#rez-vinne-revy-pro-zacatecniky

  • Řez vinné révy pro začátečníky
  • Řez vinné révy na pergole
  • Přezimování
  • Hnojení

V článku Příprava na pěstování vinné révy pro začátečníky jsme se věnovali výběru vhodné odrůdy, nejlepšího místa pro její pěstování, přípravě půdy, opor a výsadbě samotné rostliny. Největší práce vás ale čeká poté, co se vám réva ujme a začne růst. Následující řádky by vám tedy měly poskytnout alespoň základní rady ohledně řezu vinné révy, o tom, jak a čím ji hnojit a jak se o révu starat v zimě.

Řez vinné révy pro začátečníky

Péče v 1. roce

Když se vám réva ujme, začne na jaře rašit a z hlavních oček vyběhnou silné výhony. Vedle nich se však probudí také „spící neviditelná“ očka, jejichž slabé výhony musíte vylomením odstranit. Takže by vám měly zůstat jen dva hlavní výhony. Zeminu opět přihrňte k sazenici, teprve v červnu kopečky země (růvky) postupně rozhrnujte a během července silnější ze dvou silných výhonů začněte vést podle opory, to znamená, přivažte ho ke kolíku nebo ke drátěnce. Ten druhý buď zcela odstraňte, nebo zkraťte cca na délku 15 cm. Tento zkrácený výhon vám vytvoří řadu oček, která pak můžete využít v případě, že by hlavní výhon v zimě vymrzl. Půdu kolem sazenic kypřete a odplevelujte. Plné hnojivo použijte poprvé začátkem léta, podruhé začátkem srpna. Na podzim kolem sazenice zryjte půdu a přidejte vyzrálý kompost nebo zetlelý hnůj. Před zimou k sazenici opět přihrňte okolní zeminu.

Péče ve 2. roce

Na jaře odhrňte půdu a kratší ze dvou výhonů zakraťte na 1 očko. Pokud je delší výhon vyzrálý a silný asi jako tužka, sestřihněte ho na 60–90 cm, podle toho, jak vysoký chcete mít budoucí kmen. Je-li však tento výhon slabý a málo vyzrálý, zkraťte ho na 2 očka, ostatní výhony odstraňte. Během roku vám budou přirůstat další výhony a takzvané fazochy (neplodné výrůstky, zálistky, které je potřeba odstraňovat stejně jako u rajčat). Během léta přihnojujte, ošetřujte proti houbovým chorobám, na podzim zaryjte hnůj nebo kompost a přidejte menší množství kombinovaného hnojiva. Do podzimu mohou výhony dorůst až do délky 1,5–2 m. Je tedy čas vytvořit vinné révě kvalitní oporu. Kmínek volně přivazujte k opoře, nejlépe páskami z PVC. Na zimu opět nahrňte zeminu a vytvořte růvek, který ochrání očka před mrazem.

Péče v dalších letech

Brzy zjara se provádí řez dle způsobu vedení révy. Řez by měl být hotov do poloviny března, pokud však trvá nebezpečí příchodu silnějších mrazů, révu zatím neřežte, mráz by snadno poškodil očka. Neořezaný keř snáší zimní mrazy lépe. Je třeba si uvědomit, že kvalitní plodné letorosty vyrůstají z loňského dřeva, a proto je nutné zabezpečit jeho obnovu řezem. U stolních odrůd obvykle platí, že nejlepší hrozny vyrůstají na výhonech vyrostlých z 5–7 očka, proto je u nich lepší delší řez na takzvané tažně. Řez má vliv na plodnost révy, provádějte ho tedy vždy svědomitě. Účelem řezu je, aby réva dala sice menší počet hroznů, ale o to větších a vyvinutějších. Řezem se také udržuje keř ve vhodném tvaru. U nás je asi nejčastěji používaný řez na hlavu, aby se vytvořilo kolínko, ze kterého se nechají vyrůst 2–3 hlavní výhony (tažně), z nichž se bude réva dále vyvíjet, a další, na nichž již bude plodit. Pokud pěstujete vinnou révu ve skleníku, zaštípněte vzhůru rostoucí výhon až na 2 m, pak vyberte další silný výhon, který vyveďte také vzhůru a zaštípněte stejným způsobem. Ostatní postranní výhony uštípněte až v polovině září. Jestliže máte révu u opěrné zdi, můžete nechat tři hlavní výhony, které povedete vedle sebe. Během léta zastrkávejte výhony (letorosty) do drátěnky nebo je přivazujte k opoře. Na sklonku léta vinnou révu přihnojujte.

Pokud nenecháte révu přerůst a budete ji pravidelně na jaře zastřihávat, dočkáte se velké úrody. Mnozí pěstitelé doporučují vinnou révu zastřihávat na jaře a potom po násadě květů, kdy se už začnou tvořit malé bobulky. Naposledy se ještě sestřihává při dozrávání hroznového vína asi jeden či dva listy za posledním střapcem s hrozny.

Řez vinné révy na pergole

Jestli vám nejde o krásu, ale o úrodu, řežte révu úplně stejně, jako kdybyste ji pěstovali na drátěnce, tedy na jeden nebo dva tažně. Ale časem asi zjistíte, že to není ono, že vinná réva na pergole potřebuje stříhat trochu jinak. Je dobře nechat révu pěkně se po pergole plazit, aby ji mohla postupně na vámi stanovených místech porůst. A hlavně aby hrozny visely na správném místě, nejlépe přímo nad posezením a nad hlavami vašich návštěvníků. Révě rostoucí u pergoly nechte postupně vyrůst několik větví kryjících celou pergolu nebo stěnu. Pouze občas odstraňte větev od kmínku, která je nejstarší a má nejhorší kvalitu výhonků. V létě z nových zelených výhonků z kmínků vyberte ty nejlepší a nechte zase během let postupně vyrůst. Odstraňujte větve, které jsou příliš zahuštěné takzvanými fazochy (neplodnými výrůstky). U rozrostlé révy pravidelně na jaře proveďte základní řez na na 2–3 očka a během celého léta, než odplodí, ji vystřihujte, vylamujte a vyštipujte, jinak by byla příliš zahuštěná, což není dobré vzhledem k různým chorobám. Samozřejmě záleží na odrůdě révy a její vzrůstnosti.

Přezimování

Po sklizni se keř očistí, přičemž se odstraní neplodné a nepotřebné letorosty/výhony, které keř zbytečně zahušťují. Zároveň se vylamují zálistky/fazochy. Starší zálistky začínají dřevnatět a při vylamování by se snadno mohly poškodit i zálistkové pupeny, takže příliš velké fazochy raději sestřihněte za druhým až třetím listem. Celkově se keř zakracuje, aby do zimy zesílil a přečkal bez úhony období mrazu. Odolnost vinné révy proti zimním mrazům je závislá na odrůdě, klimatu a vašich opatřeních. Před poškozením mrazem se sama réva chrání přeměnou škrobu v pletivech na cukr, dochází k takzvané hydrolýze škrobu a vzniklé množství cukru chrání pletiva před zmrznutím. Přicházejí-li zimní mrazy pozvolna, je to pro révu z hlediska adaptace lepší. Odrůdy vinné révy, které se po staletí vyvíjely v evropské geograficko-ekologické oblasti, mají tenké réví s menším průměrem dřeně a hustou stavbu dřeva, jsou tudíž odolné proti zimním mrazům. Naopak odrůdy z černomořské nebo kaspické oblasti se vyznačují bujným růstem letorostů s velkým průměrem dřeně a řídkou stavbou dřeva, hůře tedy snášejí zimní mrazy.

Měsícem přípravy vinné révy na přezimování je říjen. Suchem poškozené keře, které dosud úplně nezaschly, je třeba důkladně zavlažit, aby se dobře připravily na přezimování. A jak chránit révu před mrazy? Dobře vyzrálé dřevo by mělo zimu vydržet bez problémů, ale pokud máte náchylnější odrůdu (mráz dovede poškodit révu dle odrůd již při -15 °C), raději rostlinu přihrňte zeminou a hlavní plodonosné tažně zabalte do fólie nebo do tvrdého papíru.

A nezapomeňte na jaře zimní ochranu révy odstranit, aby nezačala předčasně rašit.

Hnojení

Hnojení révy je velmi důležité, a to především v období, kdy čekáte úrodu. Na keřích révy vinné postupně vylamujte zálistky ve spodní části letorostů. Půdu kolem keřů kypřete a přihnojujte roztokem dusíkatého hnojiva, zejména pokud keře špatně rostou. Někteří pěstitelé doporučují pro větší výnosy a kvalitní plody na jaře použít vedle dobrého kompostu také dávku Kristalonu Start a v srpnu dávku Kristalonu Podzim. Jiní radí rozhodit na jaře kolem keře 2–3 hrsti Cereritu a zapravit do půdy okolo rostliny.

Nezapomínejte na pravidelné přihnojování, protože vinná réva trpívá nedostatkem mikroprvků, jako je bor, molybden nebo železo, což může následně zapříčinit chlorózy a jiné fyziologické nemoci. K přihnojování můžete používat buď granulovanou chlévskou mrvu, nebo speciální vodorozpustné hnojivo pro vinnou révu. Použití hnojiva je velmi jednoduché, stačí do konve nasypat vrchovatou lžíci hnojiva na 10 litrů studené vody a každých 14 dní použít cca 5–10 l pro jednu sazenici (záleží na velikosti rostliny).

Vinnou révu můžete podpořit také postřikem na list (nejlépe v červenci, kdy keř dosahuje maximální listové plochy). Rostlina si tak může potřebné látky brát kořeny i listy a nezatěžuje ji tak rozvod živin. Hlavními prvky, které hrají při výživě révy rozhodující roli, jsou dusík, fosfor, draslík, hořčík, vápník, bor, zinek, molybden, měď, železo a mangan.

Jedním z prvních příznaků nedostatku (ale někdy i nadbytku) výše uvedených prvků je žloutnutí a takzvané tabákovatění listů. Tyto příznaky však mohou být i ukazatelem mnoha dalších chorob, ať už virových či bakteriálních – o tom viz níže Choroby a škůdci vinné révy.

Potřebnou výživu může vašemu keři dodat například hnojivo PREMIUM – VINNÁ RÉVA, které je 100% vodorozpustné a obsahuje všechny potřebné živiny včetně důležitých mikroprvků. Optimální poměr jednotlivých živin splňuje nároky na zdravý růst rostliny a zajišťuje bohatou úrodu kvalitních hroznů. Zvýšený obsah draslíku příznivě ovlivňuje délku skladování hroznů po sklizni, obsah hořčíku zlepšuje chuťové vlastnosti hroznů. Aplikační roztok připravíte rozpuštěním 10 g hnojiva v 10 l vody. Doporučená dávka roztoku je 5–10 l k sazenici. Doporučená intenzita přihnojování je maximálně 1x za týden v období vegetace (duben–srpen) v závislosti na půdních podmínkách. Hnojivo lze použít i pro listovou aplikaci, přičemž je možné ho kombinovat s přípravky na ochranu rostlin. Roztok se připraví rozmícháním 50–100 g hnojiva v 10 l vody, roztok se rovnoměrně aplikuje postřikem na list v množství 0,04 l/m2. Postřik lze aplikovat před květem 2x ve čtrnáctidenních intervalech a 3x po odkvětu, neaplikovat v době kvetení.

Jako granulované organické hnojivo na hnojení vinné révy můžete použít výrobek Trumf Réva. Toto zahradní hnojivo je vyrobeno čistě z přírodních surovin (přírodní hnojivo). Obsahuje hořčík pro chutnější hrozny a také zvýšený obsah draslíku pro vyšší trvanlivost hroznů po sklizni. Vyrovnaný přístup živin zajišťuje unikátní forma drobků, které účinkují rychleji než granule, a to od 1 týdne po aplikaci. A jak používat toto hnojivo? Při vysazování révy aplikovat 100 g/m2, během růstu (tedy cca 3 měsíce po vysazení) pak 50–100 g na jednu rostlinu.

Autor: © Mgr. Jana Válková

vysoká květina Stračka

Pěstování

Stračky potřebují plně osluněné stanoviště, ale při výběru bychom si měli dát pozor, zda tam příliš neprofukuje. I tak jim ale musíme poskytnout oporu, aby je při běžné bouřce nepolámal vítr. Opěrné tyčky je třeba napíchat hned z jara, dokud rostlina nepřesáhne výšku 30 cm. Výjimkou jsou zakrslé odrůdy, které umístíme na skalce.

Tyto rostliny vyžadují do hloubky zrytou propustnou půdu, bohatě zásobenou humusem, a vydatnou zálivku. K docílení nádherného květenství musíme také pamatovat na výživu a během růstu ji jednou za 14 dní dodávat formou tekutého hnojiva. Pro zajištění kvalitního květenství je také třeba zavčas zredukovat počet lodyh, kterých by nemělo být více než sedm. Ideální jsou dvě až tři.

Bezprostředně po odkvětu je vhodné do hloubky seříznout stonek, rostlinu pohnojit a dostatečně zalít. Díky tomuto opatření budeme mít velkou šanci, že nám stračky vykvetou na konci léta podruhé.

Na podzim, po odumření lodyh odřízneme těsně u země celou rostlinu. Během zimy dbáme, aby se záhon zbytečně nepromáčel.

Množení

Semena je třeba vysít časně z jara nebo i dříve do skleníku či domácího fóliovníčku. Zejména jednoleté odrůdy je vhodné vysévat už v lednu. Předpěstované rostliny vysazujeme na otevřený záhon v květnu po odeznění nočních mrazíků.

Dospělé rostliny můžeme též množit pomocí kořenových řízků, které odebíráme na začátku jara.

Zajímavosti

Delphinia jsou řazena mezi mírně jedovaté rostliny, jejichž požití může způsobit vážné komplikace. Také kontakt s listy přináší určitá rizika, většinou se jedná o podráždění kůže. Alergici by proto při ošetřování měli používat ochranné rukavice.

Řepík lékařský- Agrimonia eupatoria

Řepík lékařský– Agrimonia eupatoria, s lidovým názvem také Řepíšek či konopěc je vytrvalá léčivá rostlina, dosahující výšky až 60 cm. Potkáme se s ní na slunečných prostranstvích ve vápencové půdě. Vytváří žluté květy od června až do srpna. 

Návod na pěstování řepíku:

Semena řepíku vyséváme buď na jaře či na podzim. Pokud semena vyséváme na jaře, doporučujeme provést tzv. studenou stratifikaci. Semena vyséváme do hloubky 1 cm, do substrátu bohatého na živiny. Doporučujeme nechat 30 cm mezeru mezi jednotlivými rostlinami. Spon: 40 x 30 cm

Převzato z https://www.bylinky.net/repik.php :

Řepík je asi 30- 120 cm vysoká trvalka s přímým stonkem, na kterém jsou drobné žluté kvítky uspořádané do klasu. Klas rozkvétá postupně od června do září, poté vytváří lepkavá semena, která se ráda zachycují na oblečení a obtížně se odstraňují.

Roste na sušších místech: okrajích cest, řídkých lesích, na slunných loukách, mezích, křovinách, převážně na vápenitých půdách.

Pěstování je nenáročné, spokojí se s jakoukoliv půdou, snad kromě trvale zamokřené. Může se množit semenem, které nasbíráme při procházce v přírodě. Vyséváme přímo na záhon, případně vysazujeme nové mladé sazenice, tak se dočkáme úrody dříve. Pokud ponecháme na několika rostlinách květy, snadno se po dozrání vysemení a bylinka se na zahradě sama rozšíří.

Sbíráme v době květu nať (bez zdřevnatělých stonků) a přízemní listy od června do září. Používáme nejraději v čersvém stavu až do podzimu, na zimu nasušíme a poté uchováváme na temném a suchém místě.

Použití:

  • reguluje činnost žlučníku, jater, slinivky, žaludku i dvanácterníku
  • napomáhá trávení
  • tlumí veškeré záněty v těle
  • pomáhá při katarech žaludku a střev
  • pomáhá zlepšovat metabolismus tuků a cholesterolu
  • zklidňuje průjmy
  • používá se při výskytu písku v močovém měchýři, ledvinách a žlučníku – funguje při dlouhodobějším pití
  • je dobrý podpůrný prostředek při onemocnění horních cest dýchacích
  • posiluje obranyschopnost
  • jako podpůrný prostředek při zánětlivém onemocnění kloubů
  • zevně slouží jako přísada do koupele při únavě
  • používá se jako kloktadlo při bolestech v krku
  • jako kloktadlo při namožených hlasivkách pro zpěváky a všechny kdo musí denně hodně namáhat hlasivky, například učitelé
  • slouží k omývání při kožních vyrážkách, akné apod.

Můžeme připravit 2 minutový  odvar  z 1 čajové lžičky na 200ml vody – má silnější účinek.

Častěji připravujeme nálev s jemnějším působením.

Pro zevní použití k omývání při kožních vyrážkách je vhodný koncentrovanější odvar. Používá se také jako obklad na rány. Při celkové únavě si dopřejeme koupel nohou s nálevem řepíku.

Řepík je stará léčivá rostlina s velmi širokým a univerzálním použitím, čaj z něj má příjemnou chuť i vůni. Nemá žádné vedlejší účinky ani kontraidikace, proto se může pít i dlouhodobě. Je vhodný pro děti, těhotné a kojící ženy. Dříve se využíval v magii k zahánění zlých duchů.

Surfinie

Surfinie vyžaduje světlé stanoviště. Optimální umístění je na jih, jihovýchod, případně jihozápad. Dbejte ale na to, aby na ně nedopadalo přímé sluneční světlo. Ven je umisťujte, až nebudou hrozit přízemní mrazíky, ideálně tedy až ve druhé polovině května. Rostlinám vyhovují teploty okolo 21 °C – 24 °C. I když jsou surfinie odolnější než klasické petúnie, mělo by stanoviště být chráněné před silným větrem. Déšť a dlouhodobé větrné počasí velkým a křehkým květům petúnií nesvědčí. Po déletrvajících deštích odstraňte všechny rozmoklé, poškozené a uvadlé květy, rostlina bude za několik dní opět v plném květu.

Na zálivku jsou surfinie hodně citlivé. Měla by být dostatečná a pravidelná. Provádějte ji nejlépe brzy z rána nebo v podvečer, kdy slunce příliš nepálí. Pozor si ale dejte na přelívání. V příliš vlhkém prostředí rostliny přestávají růst, trpí chorobami, nekvetou a uhnívají. Důležité je proto nechat pěstební substrát vždy mírně vyschnout a teprve pak zalívat. Nikdy ho však nenechte vyschnout úplně. Za chladných a vlhkých dní zálivku omezte. Ideální volbou pro pěstování surfinií jsou samozavlažovací truhlíky a květináče. 

Pro bohaté květenství a zdárné prospívání surfinií je potřeba dodávat rostlinám potřebné množství živin. Jejich nedostatek dávají najevo žloutnutím listů. Během vegetace vydatně přihnojujte hnojivy se zvýšeným obsahem draslíku a fosforu. Vyhněte se ale hnojivům s vyšším obsahem dusíku, která oddálí kvetení a přispívají k rozvoji houbovitých chorob. Vhodné je například přimíchat do substrátu hnojivo Plantacote, které uvolňuje živiny po celou sezónu.

Průběžně pak můžete rostliny přihnojovat například  BIO-hnojivem Muškát nebo Kristalonem. Pokud se na listech objeví chloróza, je nutné přihnojení hnojivem s vyšším obsahem železa. Během kvetení pečlivě odstraňujte odkvetlé květy, abyste podpořili násadu nových poupat. 

Jak řízkovat surfinie

Surfinie se snadno množí. Postačí, když ze silné a zdravé matečné rostliny uříznete nebo ulomíte řízek dlouhý okolo 10–12 centimetrů. Řezná rána nemusí být přesná, na spodní části nového řízku mohou zůstat také listy. Takto připravený řízek namočte do stimulátoru a zapíchněte do květináče naplněného množárenským substrátem, který by se měl skládat z jedné třetiny písku a dvou třetin rašeliny. Substrát udržujte vlhký, pro udržení vlhkosti můžete přes květináč přetáhnout mikrotenový sáček. Dbejte na to, aby květináč s řízkem nebyl vystaven přímému slunci. Pěstební teplota by se měla pohybovat okolo 25 °C. Asi po třech týdnech můžete zakořeněné rostlinky přesadit. 

Jak na pěstování petúnií

Pěstování ze semen tak je znatelně výhodnější alternativou. Jak se tedy o budoucí petúnie postarat, abychom se za čas mohli těšit z překrásných květů?

Pokud se rozhodnete vyzkoušet výsev petúnií, je dobré začít dost brzy. Ideálně v období ledna až března při teplotě 15–18 °C, nejlépe ve skleníku nebo v bytě u okna. 

První zásada zní: Vždy vyséváme na povrch substrátu. Nikdy na ně nesypte zeminu, ke zdárnému vývoji jim totiž dopomáhá světlo. Zeminu nezapomeňte zalít, je potřeba ji udržet vlhkou, nikoli však mokrou. Rostliny pro svůj růst potřebují adekvátní vlhkost. O tu se jim postaráte zakrytím sklem, případně vám bude stačit obyčejný igelitový sáček. Než semínka vyklíčí, měli byste je udržet při teplotě zhruba mezi 20 a 22 °C.

Po vyklíčení jim bude stačit méně, asi 16 °C. Zhruba za dva týdny tak můžete teplotu už snížit. To má i svůj praktický smysl: Díky nižší teplotě se vám nakonec rostliny tak „nevytáhnou”. Byť porostou pomaleji, budou košatější.

Za další dva týdny už budou rostlinky dost odolné na to, abyste s nimi mohli manipulovat a přesadit je do květináčů. Jakmile ještě povyrostou, přesuňte je do větších květináčů. Pamatujte na to, že potřebují neutrální až mírně kyselou zeminu a měly by rovněž mít dostatek hořčíku a vápníku. A nezapomeňte s nimi stále zacházet opatrně, abyste jim nepoškodili kořeny. Pak by totiž hrozilo, že poškozená rostlina bude pomalu růst, neboť se vám musí nejprve „vzpamatovat” z necitlivého zásahu.

Ven je dejte až tehdy, když jste si jisti, že už nehrozí, že by je zasáhl mráz. Rostliny poté musíme pravidelně přihnojovat a dopřávat jim zálivku měkkou vodou.

Zahrádka s láskou a skromností