Zelenina – rady našich babiček (Andrea Kern)

Bylinková lázeň na podporu růstu

Řádové sestry z benediktýnského opatství nezasijí žádné semeno, které by nezměkčily bylinnou lázní. Směs z květů kozlíku lékařského, řebříčku, papelišky, kopřivy, heřmánku a dubové kůry. (Prodává se jako ‘Humofix‘]

Kapustu a křen – 15 minut, ředkvičky 30 minut, čekanka, kopr, fenykl, pórek, mangold, paprika, petržel, červená řepa, salát, pažitk, rajčata, cibule-60minut, mrkev a celer-90minut.

blahodárná chlévská mrva (nebo kompostu) – lopatu mrvy promíchejte v kbelíku vody a na teplém místě každý den promíchejte (skleník) a po třech dnech zceďte. Naberte malý kelímek a řeďte 1:10-20 a nalejte na misku kam nasypete semínka.

Předehřejte půdu pro semínka než je budete sázet

Sázejte do rýhy, aby se tam lépe držela voda. Voda časem rýhu srovná.

Cibuloviny namáčet do nálevu z kravské mrvy

hrách fazole a ředkvičky do vody ze studny

Pokud je ve starých semenech ještě život, značně jim pomůže lázeň ve scezená kváskové vodě

Římané namáčeli kourky, dýni, melouny do syrovátky nebo do mléka

Hrách, keříčkovou fazoli, popínavou fazoli, chřest, čočku, bob svinský či vlčí bob je dobré namočit před výsadbou do heřmánkového čaje (dvě lžičky květů na jden šálek, vyluhovat 10-12 hodin)

Cibule, pór, rajčata, paprika, mochyně peruánská a letničky,  namočit do kozlíku lékařského

okurky a cuketu , rajčata ochrání před houbovitými chorobami rozmělněný česnek a křen, který  přelijete vlažnou převařenou vodou a po třech hodinách scedíte.

Pórek sázejte spolu s mrkví. Pórek roste pomalu a mrkev sklidíte a porek protrháte na 15 cm pro každou rostlinu.

Petržel, mrkev a celer smíchejte s vlhkým pískem a sázejte do bedýnky blízko kamen. Ven po dvou až třech dnech

Celer předpěstujte v květináči.

Semínka salát nasypte na vlhkou papírovou utěrku a dejte na dva dny do lednice. Pak i sppírem je vložeto na zem a přihrňte. Salát nesmí nikdy vyschnout. Dobré je přikrýt záhon vlhkým starým ubrusem.

Sazenice vysazujte ráno do 10,00 nebo po 16,00. Přenášejte je ve vlhkých novinách. Osvědčil se zvyk namočit sazeničky do odvru přesličky rolní. Před sklizní je také postříkat odvarem 1 – 2 krát měsíčně.

Salát vysazujte na hrobeček, aby jej nezaplavila vody.

Rajčata sázejte šikmo a hlouběji až po první listy.

Sázejte do trojúhelníku. Šetří to místo.

Pórku při sázení zkraťte kořeny a o třetinu listy. v Humózní půdě sázejte do hluboké jamky (vada ji postupně zaplní hlínou) a pórek bude bílý. V jílovité to nedělejte. Tři týdny před sklizní zabalte pórky do balícího nebo černého papíru, aby byl bílý.

Celeru také zkraťe o třetinu a nsázejte příliš hluboku.

Okorkuy se zází do náspů a Květák potřebuje dolík, stín a vlhko. A tak se sází spolu. Násep je dobré mulčovat jetelovou sekankou.

Brambory na počátku dubna. Hlízi nechat ve světlé místnosti (10-15 C). Vydatná kopuiel v odvaru přesličky před výsabou je cesta k obrynschopnosti. Klíčkem nahoru. Brambory patří na kompost. někdo pěstuje brambory na zemi smíchané s hnojem a pak je přikrývá postupně slámou. Vhodné pro malé plochy.

Ovocné stromy sázejte s původním balem, který nejprve ponoříte do hliněné kaše obohacené vývarem z česneku a kopřiv. Kopřivy můžete nahrubo nasekané vysypat do jámy

Vyvarujte se zeleného koberce trávy u zákrsků. Okolí kořenů posypat přeličkou, kostivalem, meduňkou či jetelem (nahrubo nasekat)

U vetších stromů zasejte vlčí bob. Vytváří dusík pro kořeny stromy. Sít kus od paty stromu (u paty nejsou kořeny). Vyžaduje zalévání. Po posekání zůstanou kořeny v zemi a hnojí strom. Totéž lze s měsíčkem. Ješte lpší je máta peprná (zvláště u třešní a jabloní.) také meuňka, či lichořeřišnice či česnek medvědí