Archiv štítku: rajčata

Rajčata

Rajčata – tabulka-tisk

Předpěstovat doma

semena vyseji na začátku dubna do malých květináčků (2-3 semena). Přikrýt tenkou vrstvou zeminy a rukou zatlačit. zalít teplou vodou. Po určité době nechat jen nejsilnější rostlinku. Potřebují světlo a čerstvý vzduch. Pozor na teplotu, která by neměla přesahovat 20 stupňů, a dostatek světla, aby rostliny nevytáhly. Semenáčky pak přepichujeme , když děložní lístky dosáhnou vodorovné polohy.  Když prokoření přesadím do větších nádob a pak začátkem května otužovat v pařeništi. Během chladných nocí však chránit před chladu. Ideální je předpěstování rajčat přímo v hrncích nebo sadbovačích, ze kterých pak můžeme rovnou provést výsadbu.
Po dvojím přepichování na venkovní záhon.

Po 20.květnu na zahradu. nejlépe slunný záhon. zasadit hluboko až k prvnímu řapíku a trochu na šikmo. vedle kořenového balu zapusťte prázdný květináč s dírkou ke kořenům.

Vhodní sousedé na záhon: celer, košťálová zelenina, pórek, (špenát, lichořeřišnice -pokryjí celý záhon – mulčování) na okraj záhonu salát, petržel. Nepěstovat s bramborami (mají stejné choroby)

Záhon

Humusovitá a silně prohnojená půda (ne přehnojit !) potřebují živiny a teplo. V sezoně zalévat kopřivovou jíchou 2 x měsíčně ke kořenům 1:10 . Rajčatům svědčí nakypřená půda, nakopčení půdy k rostlinám je účelné, zvýší se kořenový systém, a sním i pozdější výnosy a počet plodů rajčete. Rajčata mají ráda vlhkost kořenů. zalévat rovnoměrně a dostatečně. . Zalévat ráno či v průběhu slunného dne, aby rychle oschly..Pravidelně mulčovat – ochrana před odpařováním (posekaná tráva, nastříhaný plevel, odpad z rajčat Velmi důležitá, zvláště po odkvětu, je závlaha.
V deštivých dnech zakrýt (nebo průsvitná stříška trvalá) Pravidelně vyštipovat výhonky v paží listů a vyvazovat. Ke konci srpna odstraňte poslední kvetoucí výhony – nedozrají a berou sílu

Pěstovat pouze  v “suchém” a větraném skleníku – Pedro, Dagmar, Tipo, Toro, Stupické skleníkové apod.. Od Startu jsem upustil – rychle měkne. Ve vlhkém častěji plíseň

svinuté listy bez choroby jsou příznakem přehnojení

Nejčastěji se vyskytující chorobou u rajčete je plíseň rajčete (plíseň bramborová). Pozná se podle charakteristických hnědých skvrn na listech, stoncích i plodech. Proti této chorobě je potřeba zasáhnou preventivně. Pokud očekáváme deštivé počasí, ošetřujeme rostliny přípravky Acrobat, Alliete, Ridomil, Kuprikol atd.

Pokud rajčata zaštupujeme, je možné odstranit i spodní listy, aby se tak u stonku rajčete nedrželo vlhko, a byl odolnější vůči zaplísnění.
Napadení stonku rajčete znamená konec rostliny jako takové, za krátko uvadá nebo celá odehnívá.
Černání pupku rajčete je porucha ve výživě rostliny – nedostatek vápníku. Postihuje plody a ty jsou pak zdeformované a na špičce plodu se objevuje černá skvrna. Rostliny pravidelně hnojíme. Pokud se porucha objeví rostliny ošetříme přípravky pro výživu vápníkem, jako je např. přípravek InCa.

Saví škůdci jako jsou např. mšice nebo svilušky napadají rajčata velmi často. Vhodné je i proti houbovým chorobám a savým škůdům použít přípravek Agro NATURA Symfonie 3 v 1.

Pro biozemědělství jsou vhodné přípravky Bioton a Bioan.

Keříčková rajčata

pěstujeme na venkovních záhonech. Většinou nezaštipujeme.

nejranější keříčková odrůda Latah.

 

Divoká rajčata

Divoké rajče roste a plodí s oporou i bez opory. Pokud má oporu, šplhá do výšky až dvou metrů a rozsochaté keře nezaberou na záhonech tolik místa. Rostliny se hodně větví, rostou do šířky (jedna rostlina dokáže zabrat plochu až 4 m2) a vzájemně se proplétají, takže záhy vytvářejí neproniknutelné houští, čímž ovšem vytěsní plevel a udrží si pod sebou vláhu. Keříky nemusíme zaštipovat, naopak čím víc bychom je zaštipovali, tím více by obrážely. Rostliny plodí až do prvních mrazíků, přezrálé plody praskají a samy se vysemeňují. Na rozdíl od běžných rajčat v organicky vyhnojené půdě rostou až příliš bujně a méně plodí, proto je lze s úspěchem vysazovat do druhé trati.

Semenáčky předpěstujeme stejně jako u běžných rajčat, bez předpěstování plodí později. Zhruba v první polovině března je vysejeme do směsi zeminy s kompostem (1:1). Jakmile se oteplí (po zmrzlých), přesadíme rostlinky na záhony na slunném místě a pohnojíme je třeba kopřivovou jíchou. Sázíme je zhruba 40 cm od sebe, aby keře měly dostatek místa. I tak vytvoří bohatou houštinu. Větve by neměly ležet na sobě, protože takové houští rádi napadají slimáci.

  • Je odolné proti plísni bramborové.
  • Můžeme je pěstovat bez velkých nároků na péči jako takzvané minihouštiny
  • Má vynikající sladkou chuť
  • Je velmi odolné proti nízkým teplotám i úžehu.
  • I v tom nejdeštivěším roce a ve vyšší nadmořské výše je úroda jistá.
  • Plodí velmi brzy, zhruba 3 týdny před všemi ostatními odrůdami.
  • Je vhodné i do menších nádob.

Nedozrálá rajčata skliďte, zabalte do novin a ve tmě nechte dozrát

 

Smíšené kultury na záhonu

míšené záhony_0001Tymián, máta, šalvěj odpuzují létající hmyz

Kopr a cibule chrání mrkev,

Aksamitník chrání rajčata, mrkev a růže

levandule, celer, pažitka a rajčata odpuzjí mšice

slunečnice a řeřišnice chrání ovocné stromy

lebeda odhání mšice z fazolí

česnek odpuzuje padlí a rzivost

pelyněk chrání rybíz před rzí

Na malé ploše šetří místo. zatímco kedlubny dozrávají, okraje záhonu využíváme pro ředkvičku či salát, který má po sklizni dost místa.

smíšené záhony.pdf

Prevence a ochrana

Pozorní zahradníci si všimli, že se sousední rostliny vzájemně ovlivňují, růst svého souseda podporují nebo brzdí. Rostliny jsou v kontaktu prostřednictvím aromatických látek v kořenech.

Dobří sousedé:

Bob obecný: brukev,mrkev,celer, tykvovité, brambory, saturejka, bylinky (ne s česnekovými )

Brambory:lichořešnice, koriandr a měsíček podporují zdravý vývoj brambor hrášek, fazole, brukev, chřest, kukuřice (ne: rajčata a tykvovité)

Brukvovité, zelí: s červenou řepou a mangoldem, celerem, koprem, lichořeřišnicí, česnekové, hrášek, brambory (ne:fazol šarlatový a jahody)

celer: květák, keříčková fazole, pór – celer chrání košťáloviny před běláskem, rajčata

cibule: mrkev, hlávkový salát,štěrbák,jahody  má ráda majoránku nebo oregano

červená řepa a mangold: fazole, okurka, kedlubny

česneku se dobře daří mezi saláty. také roste u kmenů stromů, zvláště u broskví, řepa a mangold, jahody, saturejka, rajčata (ne luštěniny)

fazole: hlávkový salát, červená řepa, kedlubny, celer, česnekovité, pastiňák, vodnice, tuřín, kukuřice (ne s fazolí šarlatovou, ne česnekovité)

fazole šarlatová: kukuřice, saturejka (ne řepa, mangold a kedluben)

Hlávkový salát: mrkev, kedlubny, pór , ředkev, ředkvičky, česnek, špenát, jahody, kebrlík

Hrách: mrkev,hlávková salát,hlávkové zelí, fazole, kukuřice, vodnice, brambory (ne : česnekovité)

Kukuřice setá: luštěniny, brukvovité a tykvovité, brambory a slunečnice

Kapusta: pór, celer, hrách

mrkev: pažitka, pórek, salát, česnekovité, cibule, pór,mangold, petržel, hrách a brambory

pór: mrkev, naťový celer,salát, jahody

Rajčata: chřest, bazalka, mrkev, brukví, česnekovité, petržel (Ne: kedlubny a brambory)

Sladká paprika a čili: s bazalkou (ne kedluben a ředkvička)

Slunečnice: s tykvovitými , s řeřichou (Ne : brabory, fazol šarlatová, kukuřice a traviny)

Tykvovité rostliny . okurky, cukety, tykev, meloun, dýně: s fazolí šarlatovou, fazolem, kukuřicí (ne : hrášek, bob, lichořeřišnice a brambory)

Vodnice a tuřín: s hráškem

kopřivy: mulčovat jimi zeleninu, trs kopřiv k černému nebo čevenému rybízu. pravidelně sekat a pak dát mulč k zelenině

ozimé žito je dobré jako zelené hnojivo

Okurky ocení přítomnost bazalky. také kopr má na okurky zdravý vliv.

Užitečné bylinky

Saturejka– odežene mšice od fazolí a salátu

Kebrlík chrání salát před mšicí Salát mezi, nebo lem záhonu z kebrlíku

narcisy u mladých stromků jabloní odhání hraboše

vlčí bob podporuje růst modřínů, smrků, borovic, obohacuje půdu o dusík

Brutnák lékařský: výtečný pro včely, zásobuje hnojivem lépe jak kopřiva – je bohaty na hořčík a dusík. prospívá jahodám

Cibule má ráda majoránku nebo oregano

konvalinka se sázela kolem třešní

Kopr vonný: prospívá zelí a salátu, cibuli , kukuřici a okurec, odpuzuje mšice a svilušky

Křen selský: pomáhá bramborám, škodí vinné révě. Shromažďuje vápník, draslík a síru. Odvar proti hnědé hnilobě jablek

koberec z máty peprné kolem ovocných stromů zlepší příjem vody a aroma

měsíček lékařský  udržuje přátelství se všemi rostlinami. Na jaře posypat semínky měsíčku záhony se zeleninou, zvláště rajčata,kapusta, fazole. Službu dělá i pod ovocnými stromy.

pažitka: potlačuje plísňové nemoci, skvrnitost růží a strupovitost jabloní. Postřik z pažitky se používá proti padlí, plísni okurek a angreštu Nesvědčí luštěninám

Koriandr setý: postřk proti sviluškám, pomáhá klíčit anýzu ale škodí fenyklu.

Fenykl obecný: nemá rád koriandr, nesnáší pelyněk, tlumí růst fazolí a kmínu, kedlubnů a rajčat. Hostí pestřenky a vosičky. zastraší mšice.

Pelyněk:škodí brukvovitým, kmínu, fenyklu a šalvěji. Poskytuje nektar včelám. Postřik odrazuje kočky. Nedávat na kompost! Slpicím pomáhá odstranit čmelíky.

šalvěj je vhodná jako lem záhonů s kapustou. Také z jeho výtažku zalévat. odpuzuje housenky někdy i slimáky

řebříček podporuje zdravý vývoj zeleniny.

aksamitník sázejte jako návnadu pro slimáky mezi salát a kapustu. mezi řádky brambory zahání mandelinku.

Tymián– chrání kapustu před slimáky

Yzop lékařský: výtečný pro včely, prospívá vinné révě a odpuzuje běláska zelného. nemají ho rádi ředkvičky

Jablečník obecný: podporuje zrání rajčat

Heřmánek u salátu, červené řepy, celeru, cibule brání proti útokům hub

Máta: má rada společnost kopřiv, pomáhá zelí, rajčatům, zapudí mšice, postřik z čaje nesnáší mravenci a mandelinka bramborová. na podzim pomáhá divokým včelám

Máta peprná: zvyšuje přítomnost kopřiv, pomáhá heřmánku, brukvovitým proti běláskovi zelnému

slepice pomáhají svým hrabáním v ovocných zahradách

Užitečné plevely

Kopretiny a pampelišky přilákají užitečný hmyz

Opylovače přiláká: Kebrlík lesní, chrpa černá, starček Přímětník, smetanka lékařská

BYLINNÉ VÝTAŽKY A ČAJE

Na počátku léta výtažek z březového listí (1kg/1litr) – postřik jabloní a hrušek proti strupovitosti

směs čaje z přesličky rolní a bazalky – proti padlí na okurkách

nálev z prášku na pečivo zabraňuje americkému padlí na angreštu

čaj z výhonků tůje – odrazuje mandelinku bramborovou

čaj z vrbové kůry nebo na drobno nasekaných mladých výhonků – posiluje rostliny, totá umí aspirin

Přeslička rolní 1,5 kg na 10 l na jeden den namočit, pak povařit a v poměru 1:5 nebo 1:10 postřk proti strupovitosti, padlí, hnědé hnilobě, černé skvrnotosti

černý bez – vykvasit listy 1,5 kg na 10 l – lít do děr hrabošům

lichořežišnice – nasekat listy na drobno, přelít horkou vodou, tři hodiny louhovat – na vlnatku krvavou, na mšici listovou (1:20)

česnek: 100 g nakrájených stroužků litrem vařící vody. v poměru 1:7 proti roztočům na jahodách, ostružinách, vinné révě. Koncem dubna postřik půdy (4 x vždy po třech dnech). Proti kadeřavosti broskvoní postřik od února do vyrašení každé dva týdny

křen 300g listů a kořene na tři hodiny namočte, 30 minut vařte. smíchejte z 10 litry vody, nechte den odstát. Postřk stromů před květem, během květu a po něm (až včely zalezou) – předejdete hnilobě (monilii )ovoce u jabloní

Vratič obecný: vařte sušené květy v srpnu 30 g na 1 l. postřik jabloní před vyrašením

Rebarbora: rozmělněné listy 1kg na 5 l vařte půl hodiny- postřik proti molům a mšicím na fazolích, černém bezu a třešních, proti mravencům, mšicím, proti okusu divokou zvěří. (listy jsou jedovaté i pro člověka -antrachinony)

šalvěj listy a špičky výhonku (500g) zalijte horkou vodou a pak 5 litrů vody a dva dny louhovat. Postřik košťálovin jednou týdně odradí od běláska a mušky.. 1:1 zabrnuje hnití rajčat a brambor, padlí na vinné révě

rajčata: zálistky a přebytečné mladé rostliny (1kg/10l) nechte 14 dní kvasit – postřk na koš´táloviny 1:1 1 x týdně. zalévání půdy a sazenic 1:1 udrží záhony bez slimáků.

sbírejte lupky z cibule a česneku – 8-10 dní kvasit. 1:10 postřik jahod proti plísni šedé. 1:5 proti plísni bramborové

mladý kompost: kompostový výtažek brání rostliny. 1/2 kbelíku čerstvého kompostu, dolijte vodou, přidejte 2-3 lžíce mletého vápence. postavte na teplé místo. 3 x denně promíchejte. Týden. 1:5 naře´dte a důkladný postřik rostlin jedenkrát týdně. stříkejte i zespoda listů. Spotřebujte do týdne. A už můžete připravovat další.

výtažek z mechu: slimáci raději hladoví, než aby se pustili do mechu. Rozcupovaný trávníkový mech, přelijte horkou vodou a nechte 3 dny tát. Neředěným postřikujte zeleninu. Chrání především proti houbám, ale i slimákům. na vinnou révu působí, když stříkáte i zespoda listy.

 

 

 

 

ŠPATNÍ SOUSEDÉ

fazole: hrách , cibule

okurky: rajčata

brambory: celer,slunečnice,rajčata

kapusta: cibule , jahody

hlávkový salát: petržel

špenát: červená řepa