Rajčata

Rajčata – tabulka-tisk

Předpěstovat doma

semena vyseji na začátku dubna do malých květináčků (2-3 semena). Přikrýt tenkou vrstvou zeminy a rukou zatlačit. zalít teplou vodou. Po určité době nechat jen nejsilnější rostlinku. Potřebují světlo a čerstvý vzduch. Pozor na teplotu, která by neměla přesahovat 20 stupňů, a dostatek světla, aby rostliny nevytáhly. Semenáčky pak přepichujeme , když děložní lístky dosáhnou vodorovné polohy.  Když prokoření přesadím do větších nádob a pak začátkem května otužovat v pařeništi. Během chladných nocí však chránit před chladu. Ideální je předpěstování rajčat přímo v hrncích nebo sadbovačích, ze kterých pak můžeme rovnou provést výsadbu.
Po dvojím přepichování na venkovní záhon. Přerostlou sadbu se nebojte zasadit hlouběji. Sázejte na vodu (hlubší jamka, 2/3 země, zalít vodou a nechat vsáknout (opakovat i 2-3x). pak vrstva suché zeminy a už nezalévat.

Po 20.květnu na zahradu. nejlépe slunný záhon. zasadit hluboko až k prvnímu řapíku a trochu na šikmo. vedle kořenového balu zapusťte prázdný květináč s dírkou ke kořenům.

Vhodní sousedé na záhon: celer, košťálová zelenina, pórek, (špenát, lichořeřišnice -pokryjí celý záhon – mulčování) na okraj záhonu salát, petržel. Nepěstovat s bramborami (mají stejné choroby)

Záhon

Humusovitá a silně prohnojená půda (ne přehnojit !) potřebují živiny a teplo. V sezoně zalévat kopřivovou jíchou 2 x měsíčně ke kořenům 1:10 . Rajčatům svědčí nakypřená půda, nakopčení půdy k rostlinám je účelné, zvýší se kořenový systém, a sním i pozdější výnosy a počet plodů rajčete. Rajčata mají ráda vlhkost kořenů. zalévat rovnoměrně a dostatečně. . Zalévat ráno či v průběhu slunného dne, aby rychle oschly. Pozor : jen ke kořenům.Pravidelně mulčovat – ochrana před odpařováním (posekaná tráva, nastříhaný plevel, odpad z rajčat Velmi důležitá, zvláště po odkvětu, je závlaha.
V deštivých dnech zakrýt (nebo průsvitná stříška trvalá) Pravidelně vyštipovat výhonky v paží listů a vyvazovat. Ke konci srpna odstraňte poslední kvetoucí výhony – nedozrají a berou sílu

Pěstovat pouze  v “suchém” a větraném skleníku – Pedro, Dagmar, Tipo, Toro, Stupické skleníkové apod.. Od Startu jsem upustil – rychle měkne. Ve vlhkém častěji plíseň

svinuté listy bez choroby jsou příznakem přehnojení

Nejčastěji se vyskytující chorobou u rajčete je plíseň rajčete (plíseň bramborová). Pozná se podle charakteristických hnědých skvrn na listech, stoncích i plodech. Proti této chorobě je potřeba zasáhnou preventivně. Pokud očekáváme deštivé počasí, ošetřujeme rostliny přípravky Acrobat, Alliete, Ridomil, Kuprikol atd.

Pokud rajčata zaštupujeme, je možné odstranit i spodní listy, aby se tak u stonku rajčete nedrželo vlhko, a byl odolnější vůči zaplísnění.
Napadení stonku rajčete znamená konec rostliny jako takové, za krátko uvadá nebo celá odehnívá.
Černání pupku rajčete je porucha ve výživě rostliny – nedostatek vápníku. Postihuje plody a ty jsou pak zdeformované a na špičce plodu se objevuje černá skvrna. Rostliny pravidelně hnojíme. Pokud se porucha objeví rostliny ošetříme přípravky pro výživu vápníkem, jako je např. přípravek InCa.

Saví škůdci jako jsou např. mšice nebo svilušky napadají rajčata velmi často. Vhodné je i proti houbovým chorobám a savým škůdům použít přípravek Agro NATURA Symfonie 3 v 1.

Pro biozemědělství jsou vhodné přípravky Bioton a Bioan.

Keříčková rajčata

pěstujeme na venkovních záhonech. Většinou nezaštipujeme.

nejranější keříčková odrůda Latah.

 Divoká rajčata

Divoké rajče roste a plodí s oporou i bez opory. Pokud má oporu, šplhá do výšky až dvou metrů a rozsochaté keře nezaberou na záhonech tolik místa. Rostliny se hodně větví, rostou do šířky (jedna rostlina dokáže zabrat plochu až 4 m2) a vzájemně se proplétají, takže záhy vytvářejí neproniknutelné houští, čímž ovšem vytěsní plevel a udrží si pod sebou vláhu. Keříky nemusíme zaštipovat, naopak čím víc bychom je zaštipovali, tím více by obrážely. Rostliny plodí až do prvních mrazíků, přezrálé plody praskají a samy se vysemeňují. Na rozdíl od běžných rajčat v organicky vyhnojené půdě rostou až příliš bujně a méně plodí, proto je lze s úspěchem vysazovat do druhé trati.

Semenáčky předpěstujeme stejně jako u běžných rajčat, bez předpěstování plodí později. Zhruba v první polovině března je vysejeme do směsi zeminy s kompostem (1:1). Jakmile se oteplí (po zmrzlých), přesadíme rostlinky na záhony na slunném místě a pohnojíme je třeba kopřivovou jíchou. Sázíme je zhruba 40 cm od sebe, aby keře měly dostatek místa. I tak vytvoří bohatou houštinu. Větve by neměly ležet na sobě, protože takové houští rádi napadají slimáci.

  • Je odolné proti plísni bramborové.
  • pozor kuřáci, Rajče je náchylné k chorobám z tabáku.
  • Můžeme je pěstovat bez velkých nároků na péči jako takzvané minihouštiny
  • Má vynikající sladkou chuť
  • Je velmi odolné proti nízkým teplotám i úžehu.
  • I v tom nejdeštivěším roce a ve vyšší nadmořské výše je úroda jistá.
  • Plodí velmi brzy, zhruba 3 týdny před všemi ostatními odrůdami.
  • Je vhodné i do menších nádob.

Nedozrálá rajčata skliďte, zabalte do novin a ve tmě nechte dozrát

Několik rad (Rukověť zahrádkáře)

  • nevhnou předpolodinou jsou brambory a lilkovoté.
  • mají hluboko kořeny – nebojte se přerostlou sazeničku zasadit hluboko (i se spodními listy)
  • sázejte na vodu. Jamka. Zahrnout 2/3. voda. Vsáknout a znovu. pak zasypat suchou zeminou.
  • rajče tyčkové má 6- 8 vyjanů. Kolem sedmého zaštípněte rostlinu. další vyjanu už nedozrají.
  • Odstraňte listy až po spodní, právě sklizený vijan. nejsou už fotosynteticky aktivní.
  • Ve skleníku vyžadují průvan a nižší teploty. proto sázet ke vchodu.
  • vylamovat boční výhony velikosti 5-10 cm.
  • Torino F1 – venku. je ranné.
  • Tornádi F1 – velmi chutné. Vyžaduje vyrovnanou závlahu.
  • keříčková Darinka F1 – je velmi ranná.

Proti skvrnitosti růží

Výtažek z listů rajčat. V odšťavňovači výtažek smíchat s 2 litry vody a lžící kukuřičného škrobu. Postříkejte keříky růží

AKSAMITNÍK chrání před háďátk