VÝSEV

Semena jemně zasypeme

suchým hrubým Agroperlitem (není nutné) a přikryjeme filtračním papírem nebo novinami. Mírně zaléváme tak, aby papír byl stále vlhký. Do spodní nádoby doléváme vodu do výšky 1 cm. Nejlépe osivo klíčí při teplotě 28 – 30 °C. Po 3 – 5 dnech semena klíčí a jakmile se objeví děložní lístky, sejmeme papír a nadále mírně kropíme a udržujeme spodní závlahu. To vše za dostatku světla.

PIKÝROVÁNÍ

Po dokonalém rozvinutí děložních lístků (asi 7. – 10. den) papriku přepícháme, zásadně po jedné rostlině do květináčku o průměru 8 cm. Zemina, kterou plníme do květináčků, musí být kvalitní, nejlépe – speciální substrát pro vypěstování sazenic zeleniny. Ihned po pikýrování rostlinky ošetříme PREVICUREM, nebo jiným přípravkem proti padání klíčících rostlin.

DOPĚSTOVÁNÍ

Sazenice pravidelně mírně zaléváme, udržujeme při teplotě 20 °C a dostatku světla. Je dobré 1x týdně sazenice přihnojit listovými hnojivy (WUXAL, KRISTALON). Při těchto optimálních podmínkách rostliny dobře prokoření a vysazovat můžeme již koncem dubna. Pokud sazenice začínají kvést, všechny květy
před výsadbou otrháme!

PŘÍPRAVA PŮDY A VÝSADBA

Vysazujeme do dobře vyhnojené a vydezinfikované půdy. Dezinfekci je možno provádět na podzim DUSÍKATÝM VÁPNEM a pak na jaře řádně vyhnojíme chlévskou mrvou (Živinový kompost). Těsně před výsadbou přihnojíme zásobním hnojivem HYDROKOMPEX nebo CERERITEM. Půdu prohrábneme a máme ji dokonale vyrovnanou a připravenou k výsadbě.

Vykopejte stružky (dvojřádky) – vždy dva řádky ve vzdálenosti 40 cm, pak 80 cm mezera a další dvojřádek. Všechny je řádně prolijte vodou, vláha by měla dosahovat asi 40 cm hluboko. Dobrý start paprik podpoří hnůj a kombinované hnojivo. V jednom řádku umístěte rostliny po 35 cm. Sázejte je střídavě “cikcak” tak, aby v mezeře mezi dvěma paprikami byla jedna rostlina z druhého řádku. Až vyrostou, budou se papriky svými korunami podpírat.

nebo

Takto připravenou plochu přikryjeme černou textilií NEOTEX: Pegas-Agro 50. Nožem či zhotoveným dírkovačem uděláme dírky tvaru kříže, abychom mohli po výsadbě textilií přiložit až k rostlině. Délka řezu je 8 – 10 cm a do těchto dír sázíme rostliny. Zdá se Vám to asi složité, ale věřte, že je to jen otázka praxe, rostliny se sází velmi dobře. Tkaninu lze použít 2 – 3 roky po sobě.Rostliny paprik vysazujeme do řad ve sponu 0,7 – 0,8 m podle možnosti a zvyku a v řádcích 35 – 45 cm od sebe. Zásadně po jedné rostlině! Přičemž děložní lístky sazenic musí být těsně nad zemí. Krajní řady mohou být jen 30 cm od skla či fólie.

OŠETŘOVÁNÍ BĚHEM VEGETACE

Závlaha
Po výsadbě řádně zalejeme tak, aby v řádcích stála voda a byli jste přesvědčeni, že do hloubky 20 cm je půda promočená. Druhý den to opakujeme a pak alespoň 5 – 10 dnů nezaléváme, jen mlžíme. Při vyšších teplotách mlžíme od 9 hodin každou hodinu tak, aby tkanina byla zvlhčena. V průběhu vegetace zaléváme při vysokých teplotách jednou za 3 – 4 dny, ale řádně, aby jste byli přesvědčeni, že celý kořenový obal je řádně prosycen vodou. Při chladném a deštivém počasí zaléváme dle potřeby, jednou za 7 – 10 dnů. Zásadně nezaléváme denně, neboť rostlin buď přemokříme, nebo trpí suchem, protože zavlažíte pouze vrchní část kořenů. Do tvorby prvního plodu každodenně při vyšších teplotách mlžíme, později zaléváme pouze podmokem. POZOR, paprika nesnáší okopávku, porušuje se kořenový systém a místo tvorby plodů rostlina obnovuje kořenovou síť, čímž se snižuje výnos.

“Vždy utrhnout první květ nebo papričku. Má totiž tendenci vyrůst hodně velká a bere si pro sebe moc živin. Když ji obětujeme, energie je dost i pro ostatní a papriky rostou větší.” Dále se doporučuje očistit spodní polovinu kmene a přisypat asi 8 cm zeminy. Paprice zesílí kmen a zhoustnou jí kořeny.

Choroby

Při pěstování dejte pozor na suchou plíseň, která se projevuje hnědnutím až zčernáním listů. To značí, že rostliny mají nedostatek vápníku. Plísni předejdete, pokud v létě přisypete k záhonu vápenec. Když už plíseň papriky napadla, zkuste rostlinu k večeru postříkat například přípravkem Kalkosol 25. Prohlíčet občas listy zespodu kvůli škůdcům.

Větrání

Proti jarním mrazíkům po výsadbě je vhodné rostliny chránit (ve studených sklenících a fólnících) bílou textilií. Musí být připevněna asi 10 cm nad rostlinou papriky. Zaléváme přes textilií, je propustná. Upozorňujeme, že je velice účelné do čel fólníků či skleníků příčně upevnit folii asi 40 – 50 cm vysokou, abychom zabránili průvanu ke kořenům a snadno ji mohli překročit. Vrchní průvan je naopak důležitý! Při vyšších teplotách důkladně oboustranně větráme.
Upevnění
Až rostliny povyrostou, zatloukáme za každou 6. rostlinou kůly cca 1,80 m dlouhé a pak podél řady vyvazujeme provazem ve výšce 20 – 30 cm od země, od kůlu je kůlu. Na konci řady se vracíme druhou stranou, takže si vytváříme paprikový “plot”. Vyvazujeme pevně, nemějte obavy, že rostliny polámeme. Pozor, aby vrchní provaz byl vždy asi 15 cm pod hlavním vegetačním vrcholem. Všechny boční výhony, větvení ponecháme, nic nevyštipujeme!

Přihnojování

V průběhu vegetace přihnojujeme pravidelně každý týden spodní závlahou (KRISTALON, WUXAL) a každý třetí týden zkvašeným slepičím trusem nebo LEDKEM VÁPENATÝM, HYDRO-LEDKEM. POZOR, vždy přihnojujeme mimo stonek rostliny a do důkladně zalité půdy, hrozí popálení!

Dobré hnojivo se dá vyrobit ze šlupek banánů. Má hodně draslíku. Omýt šlupky pod tekoucí vodou, aby se zbavily postřiků. Pak nechat vyluhovat ve kbelíku tak dlouho až má voda hnědou barvu. Zalévat pak ke kořenům. Prospívá i růžím.

SKLIZEŇ

Plody sbíráme v konzumní a botanické zralosti. Po sklizni odstraňujeme všechny zbytky a poškozené listy či větve, aby se netvořily příznivé podmínky pro vznik chorob.

Přejeme Vám bohatou úrodu!

Uchování rostliny přes zimu

Nemusíte rostliny likvidovat. Rodí i další roky. Rostliny přesaďte do květináče, otrhejte nemocné listy. Dejte do místnosti kde bude 10°-14°C. Až rostlině opadají na podzim listy, zastříhněte jí (nechat 2-3 výhony ve tvaru Y) a vrchní část asi 4 cm. Na konci dubna začněte zalévat. Při stabilní teplotě 12-15°C přesadit na zahradu a přihnojit hnojivem na papriky.

NEJZÁVAŽNĚJŠÍ CHYBY

• • • chemické postřiky a přihnojování na list prováděné za plného slunce způsobují   poškození rostlin
    • přílišné větrání může vést k podchlazení rostlin
    • nikdy nezaléváme na večer, přílišná vlhkost v uzavřeném skleníku způsobuje hnilobu.
    • nepěstovat s rajčaty a v půdě po rajčatech. Hodně hnojit

Jak uspět s pěstováním paprik

převzato z https://dobrasemena.cz/clanky/jak-uspet-s-pestovanim-paprik

Jsou zeleniny, které rostou samy. A pak jsou ty, o které se musíte starat od rána do večera. Paprika patří mezi ty druhé. “Slečny papriky” je třeba hýčkat a na noc jim ještě zazpívat ukolébavku. Této u nás tradičně skleníkové kultuře prospívá globální oteplování posledních let, její pěstování na záhonu se posouvá z Jižní Moravy dále na sever.

Papriku není potřeba představovat, zahrnuje širokou škálu odrůd od drobných ostrých chilli přes jalapeno, alma papriku, kvadratické a jehlancovité papriky, kapie, obří papriky LAMUYO až po papriku kořeninové. A to nezmiňujeme u nás téměř neznámé typy serrano, poblano, shishito … Paprika se pěstuje po celém světě a je těžko si představit, že se z Ameriky začala rozšiřovat pouze před několika sty lety. Ano, i paprika patří tak jako rajčata, brambory, dýně, kukuřice či fazole mezi zeleniny Nového Světa. Je ale příjemné žít v naší době a mít všechny tyto plodiny na zahrádce a na talíři. Ty záhony časného středověku musely být bez nich mnohem chudší…

Mít krásný a zdravý, plně plodící porost papriky není jen tak. Paprika je náročná teplomilná plodina. Vyžaduje teplo od klíčení přes pěstování až po období sklizně. Během svého vývoje nemá ráda střídání teplých a studených období, ani výraznější výkyvy teplot v průběhu dne. Pojďme se v jednoduchých dvaceti a jednom kroku podívat na to, jak při pěstování paprik, těchto náročných slečen, uspět.

1) Pro výsev použijte kvalitní výsevní substrát s pH upraveným v rozmezí 6 – 8. Podmínkou je nižší obsah živin, pro klíčení a předpěstování paprik jsou nevhodné substráty zasolené nebo kyselejší. Rostliny v nich jsou často nevyrovnané a chlorotické. Můžete použít i hrubý Agroperlit.

2) Nevysévejte příliš brzy, druhá polovina února a začátek března jsou optimální. V této době je již delší den a více světla, což malým rostlinkám prospěje. Vyseté semínka zasypte několikamilimetrová vrstvičkou jemně přeosátého substrátu.

3) Po vysetí udržujte substrát přiměřeně vlhký. Papriky potřebují ke klíčení vysoké teploty, optimum je 26 – 30 ° C. V bytě se tyto teploty těžko dosahují, zkuste se jim proto alespoň přiblížit. Pro klíčení paprik je důležitá teplota, světlo je až do objevení se děložních lístků druhořadé.

4) Když se začnou objevovat děložní lístky, snižte teplotu na 20 – 22 ° C přes den a 14 – 16 ° C v noci. Pokud jste vyseli řídčeji, nechte semenáčky papriky před rozsazováním zesílit.

5) Když začínají rostlinky tvořit první pravý lístek, můžete pikýrovat. Rostliny potřebují dostatek prostoru, květináče o průměru 6 – 8 cm jsou optimální. Můžete si vypěstovat i tzv. prostokořennou sadbu, když přepikýrujete rostliny do bedniček s vrstvou substrátu 6 – 7 cm.

6) Dopřejte rostoucím sazenicím dostatek světla a teploty přibližně 22 ° C v přes den a kolem 15 ° C v noci. Při zamračeném počasí teplotu snižte.

7) Rostoucí rostlinky polévejte opatrně, optimálně 2 – 3 x týdně. Papriky nemají rády přemokření a zemina musí mezi poléváním občas proschnout.

8) Zdravá sazenice připravena na výsadbu má být pevná, nepřerostlá, s prvními nasazenými květními poupaty. Pokud se stane, že jste nuceni vlivem nepříznivého počasí vysazovat sazenice přerostlé, otrhejte nejdříve všechny kvetoucí květiny včetně malých plodů. Rostlina musí před založením plodů dostatečně zmohutnět, aby ji tyto příliš nevysilovaly. Sazenice týden před výsadbou na záhon otužujte.

9) Pokud máte vytápěný skleník, můžete do něj vysazovat papriku již v druhé polovině března. Do studeného skleníku vysazujte v druhé polovině dubna. Když musíte pěstovat v krytých prostorách více plodin, dejte papriku doprostřed a rajčata do průvanu, na kraj ke dveřím.

10) Na vnější záhon vysazujte až po zmrzlých v polovině května. Pro papriku vyberte na zahradě plně osluněné a chráněné místo se záhřevnou polohou a půdou bohatou na humus i živiny, optimálně s neutrální půdní reakcí. Studené, těžké půdy nemá paprika ráda. Pokud ale této plodině zajistíte dostatek vody, kterou potřebuje, můžete ji pěstovat i na vysloveně lehkých a písčitých půdách.

11) Papriku zařaďte v osevním postupu jako plodinu druhé tratě, před výsadbou půdu pohnojte průmyslovými hnojivy s obsahem mikroprvků a poměrem hlavních živin 1,2 N: 1 P₂O₅: 1,4 K₂O.

12) Paprika pozitivně reaguje na nastlání půdy mezi rostlinami černou netkanou textilií. Tato brání prorůstání plevelů a zlepšuje prohřátí půdy.

13) Rostliny vysaďte do řádku tak, abyste jim mohli poskytnout v průběhu vegetace oporu. Paprika má tzv. dichotomické větvení (rozdvojení výhonů) a bez opory se mohou jednotlivé větve zatížené dozrávajícími plody vylamovat. V řádku zatlučte kolíky a rostliny k nim postupně, jak rostou, vyvazujte podélně nataženými provázky.

14) Plevele ubírají rostlinám živiny, stíní je a vytvářejí prostředí vhodné pro rozvoj nemocí. Udržujte proto porost paprik čistý. Při okopávání nezapomínejte na to, že papriky koření mělce a hlubší překopání může poškodit kořeny. Papriky potřebují dostatek vzduchu v půdě a nesnášejí půdu utlačenou. Snažte se proto při kultivaci, ošetřování i při sklizni našlapovat co nejméně do kořenové zóny rostlin.

15) Paprika má značné nároky na vodu v průběhu celé vegetace. Mezi jednotlivými závlahovými dávkami ale nechte půdu dostatečně proschnout, aby ke kořenům mohl vzduch. Na těžších půdách a při mulčování černou netkanou textilií poškozuje přemokření rostliny výrazněji než nedostatek vláhy.

16) Optimální teplota pro pěstování papriky ve skleníku je 24 – 28 ° C přes den a 16 – 20 ° C v noci. Při vyšších teplotách větrejte, nezapomínejte ale na to, že paprika nesnáší průvan.

17) Jemné listy paprik bývají často napadané mšicemi a sviluškou chmelovou. Prohlížejte proto pravidelně své rostliny a v případě zjištění napadení zareagujte co nejdříve. Mšice škodí nejen přímým sáním na rostlinách, současně mohou přenášet nebezpečné virózy. K jejich potlačení se používají selektivně aficidy, olejové preparáty nebo biologická ochrana prostřednictvím mšicomarů.

18) Novým škůdcem paprik posledních let je roztočík široký (Polyphagotarsonemus latus). Napadá růstové vrcholky i listy, které jsou deformované, žloutnou až bronzovatějí. Nejtypičtějším poškozením plodů je jejich matný povrch až jemná korkovitost způsobena sáním predátora. Ochrana zatím není vypracována, chemická ochrana proti svilušce chmelové ale podle pozorování praktiků snižuje i populaci tohoto škůdce.

19) Plody paprik lze sklízet v tzv. technologicky zralosti (zelené, botanicky nedozrálé) nebo v zralosti botanické – plně vybarvené podle odrůdy červené, žluté nebo oranžové barvy. Vždy ale sklízejte plody, které jsou dostatečně narostlé a vyzrálé. “Podtržené” plody mají tenčí stěnu a po sklizni rychle vadnou.

20) V období sběru plodů se musíme vyvarovat vysoké vzdušné vlhkosti v skleníku či foliovníku. Ta je hlavní příčinou rozvoje nemocí v místě ran po odlomených plodech. Po sklizni intenzivně větrejte až do doby, než dojde k zacelení posklizňových ran. Pravidelně odstraňujte z porostu rostlinné zbytky – polámané listy nebo větve po sklizni, které mohou být příčinou šíření nemocí.

Dodržet do detailu všech dvacet zde popsaných doporučení asi není možné. Mohou vám ale někdy pomoci odpovědět si na otázku, proč vaše papriky nerostou a neplodí tak, jak by bylo optimální. Ale nebojte se, příroda nezná 100% a také ideální porost paprik je něco, k čemuž se můžete blížit ale nikdy ho nedosáhnete. Ale netruchlete, protože na závěr máme pro vás ještě jednu informaci.

21) Vaše papriky bohužel nejsou nesmrtelné. První silnější mráz je zničí. Ale to už většinou přinesly dostatečnou úrodu a způsobily hodně radosti.

Váš Peter Gajdoštin