Archiv štítku: Libeček lékařský

bylinky sklizeň

Pro správný okamžik je rozhodující chuť a obsah účinnýc látek. Každá sklizeň znamená pro rostlinku poranění. Mladé je třeba šetřit.

meduňka roste v bytě i během zimy
petržel zakrytá folié může růst ještě v době mrazu
pažitku můžete na podzim radikálně ořezat (během roku jen prořezávat

Spotřeba v kuchyni je však vyšší a proto je nutné sušení, zmrazování

Sušení:
svažte do kytice a zavěsta hlavou dolů na suchém a vzdušném místě. jakmile po někola dnec se listy drolí, uložte do sklenice se šroubovacím uzávěrem. Nalepit o jakou bylinu jde.

Pro sušení rozmarynu, yzopy a kořenů je jiná metoda. nařezat a sušit na plechu v troubě (max teplota 90°)

Zmrazování : libeček, yzop. bazalku, kopr, petržel, estragon a suturejka nejprve předmrazit volně a pak uložit do mrazících pytlíků.

Výroba octa: tymián, levandule, rozmarýn, libeček, estragon, máta, kopr.

Bylinky do stínu

Bylinky do stínu a polostinných míst se mohou pěstovat ve vaší zahradě, na balkóně, nebo na oknech, která nejsou orientována na jih.

Tyto bylinky a aromatické rostliny dobře snášejí zastínění nebo ho dokonce vyžadují. Při pěstování v extrémně stinných místech může mít rostlina menší obsah léčivých či aromatických látek, nebo zakrslejší růst. Tyto rostliny povětšinou oceňují vlhčí půdní substrát.

Řecké oregano (Origanum heracleoticum) je trvalka, vhodná na skalky, suché zídky nebo do volných trvalkových výsadeb. Pochází z Afriky a je důležitou součástí středomořské kuchyně. Tvoří vzpřímené ale taky poléhavé keříky. Dobře snáší písčitohlinitou, alkalickou půdu. Potřebuje slunné a chráněné stanoviště, Je taky ideální bylinkou do stínu.
Vysévá se zjara a kvete v červenci až v září. Mladé lístky a špičky výhonů se mohou otrhávat podle potřeby průběžně po celé léto. K sušení sklízíme kvetoucí nať, kdy rostlina obsahuje nejvíce silice  s velmi příjemnou vůní. Nať se seřízne v délce 15–20 cm a také je možné ji sušit ve slabší vrstvě nebo zavěšenou ve stínu na vzdušném místě. Má specifickou chuť s mírně peprným aroma. Sušenou nať používáme v kuchyni i v léčitelství.

kostival lékaKostival lékařský (Symphytum officinale), je vytrvalá léčivá rostlina. Pěstujeme ji na neutrální humózní půdě, vždy vlhké. Rostlině vyhovuje polostín. Pro léčivé účinky se sbírá kořen a to na jaře nebo na podzim. Nejlépe je kořen použít čerstvý (dá se skladovat ve sklepě jako mrkev nebo sušit).

Vnitřně by kostival lékařský měli používat jen znalci. Obsahuje alkaloidy!
Bez problémů můžeme z kostivalu vyrobit mast, která má výborné hojivé účinky. Používá se na spáleniny, omrzliny, bércové vředy a jiné vážné dermatitidy. Podáván vnitřně působí hojivě na trávicí trakt, na záněty žaludku a střev, uplatní se i při léčbě respiračních chorob spojených s kašlem.

 

 

Libeček lékařský je vytrvalá léčivá bylina. Listy sklízíme průběžně a používáme jako polévkové koření. Po dvou až třech letech  můžeme z kořene připravit drogu, která je účinná při zánětech močového měchýře. Dorůstá až do 2m výšky. Někdy může zaplnit okolí ze samovýsevu semen. Libeček má rád stinné a vlhčí prostředí, je odolný vůči mrazu, a tudíž dobře přezimuje. Libeček nesnáší přímé přihnojování. Potřebuje pravidelně okopávat.

Ostropestřec mariánský je jednoletá rostlina dorůstající až do 1,5m. Semena se používají při regeneraci jater a očistě organismu. Semena lze použít i syrová nebo je přidat do nálevu nebo vyluhovat v alkoholu. Snáší dobře i pěstování ve stínu. Snadný na pěstování. Palice je třeba sklízet v celku těsně před dozráním plodů, které by se jinak uvolnily. Pak se nechají dozrát a usušit na teplém, vzdušném a tmavém místě a poté zbaví chmýří a vytřídí. V plodech („semenech“) ostropestřece se nachází komplex účinných látek zvaný sylimarin, sestávající především ze silic a flavolinganových sloučenin. Tento komplex játra prokazatelně posiluje. Zvyšuje také produkci glutathionu, látky, která je nezbytná při detoxikačních procesech, které v játrech probíhají. Ostropestřec má také antioxidační účinky, ještě silnější, než proslulé vitamíny C a E.

Vrbovka malokvětá (Epilobium parviflorum) patří mezi přírodní prostředky, které se osvědčily při prostatických problémech.Sitosterin, který obsahuje, tlumí zánět a usnadňuje odtok moči. Vrbovka malokvětá se pěstuje převažně na vlhkých místech. Ideální léčivá rostlina do polostínu. Je vhodná pro pěstování v květináčích, truhlících i ve volné půdě.

Máta peprná (bylina) patří  mezi bohatě větvené a rychle rostoucí trvalky. Máta je zcela nenáročná na pěstování a velmi rychle se rozrůstá. Listy se sklízejí nejlépe v červnu a červenci. Suší se při teplotách do 25 °C. Skladuje se v suchu a temnu. Máta má široké využití i jako čerstvá. Můžeme si z ní připravit chutné alkoholické i nealkoholické nápoje jako mojito. Čaj z máty peprné má osvěžující a antiseptické účinky. Obsahuje mentol, který uvolňuje dýchací cesty. Take zklidňuje žaludek a rozpouští žlučové kameny. Pomáhá od překyselení žaludku a pálení žáhy. Máta je také ideální na ozdobu různých sladkých jídel.

Libeček patří mezi léčivé i aromatické trvalky. Z rostliny se zpracovává nať, ale také i semena. Libečku svědčí vlhká půda a stinné místo. Libeček je ideální léčivá rostlina do stínu. Podporuje vylučování solí z těla, povzbuzuje sekreci trávících šťáv, stimuluje vylučování žlučníku, mírní nadýmání. Listy se používají především ke kořenění polévek, zejména hovězích.

Kerblík třebule patří mezi jednoleté aromatické rostliny. Svědčí mu polostín a vlhčí půda. Kerblík se hodí k masu i polévce. Přidává se i do salátů a dá se zpracovat jako zelí nebo špenát. Syrové listy jsou zdrojem vitamínu C, karotenu, železa a hořčíku. Více o kerblíku můžete najít na stánkách idnes zde.

Dobromysl je rostlina podobná majoránce. Ideální do pizzy a těstovinových pokrmů. Sklízí se průběžně. Dobromysli se výborně daří na slunném místě a propustné půdě. Vhodná i jako bylinka do větších nádob. Zvláště napomáhá trávit tučná jídla.

rozchodniceRozchodnice (Rhodiola rosea), velmi odolná trvalka. Má samčí i samičí rostliny. Rostlinu pěstujeme kvůli kořenu, ten se následně suší a vyrábí se z něj extrakt. Rhodiola se používá především pro neurologické a psychiatrické problémy (zvyšuje hladinu serotoninu až o 30%). Pěstujeme v mírném stínu.

Rhodiola má pozitivní vliv na astenické stavy po infekčních nemocích, intoxikacích, fyzických a duševních traumatech. Dále se uvádí její protihorečnatý účinek, léčení žaludečních a některých gynekologických chorob. Pozor účinky psychofarmak a této rostliny se mohou navzájem ovlivňovat!