Estragon – pelyněk kozalec – Artemisa dracunculus

Stanoviště: Pro pěstování je vhodné slunné stanoviště.
Voda: Vyžaduje vydatnou zálivku. V květináči však nesnáší přelití. Zaléváme vždy tak, kdy půda mírně vyschne.
Množeni: Množí se semeny.
Sadba: Pěstování je možné ze semen. Sazenice vysazujeme do záhonu v polovině května.

Estragon je oblíbený především ve francouzské, španělské a balkánské kuchyni, kde nesmí chybět. Je nasládlé jemné lístky jako koření omáček, marinády, bylinkové máslo,

čeleď hvězdicovytých
zdřevnatělá lodyha a úzké kopinaté listy
stanovišta
předěstovat od konce dubna, semena asi 1 cm do mírně přihnojené země
semenáčky rozsadit po 560 cm do humózní půdy na slunce nebo do polostínu

ošetřování
přidávat humus, prvidelně zalévat
není mrazuvzdorná
přezimovat jako hrnková

  • Při deštivém počasí je estragon náchylný k houbovým chorobám, nekropíme jej proto na listy.
  • Množit lze dělením trsů i řízky.

sklizeń
Při sklizni, kterou můžeme provádět až třikrát do roka, uřezáváme 20 až 30 cm dlouhé vrcholky trsu dříve, než rozvijí poupata. V té době obsahuje nejvíce silice, která dodává koření příjemnou aromatickou vůni a ostrou, slabě nahořklou chuť.

starší dřevnaté zmladit řezem na jaře a po úroveň terénu

polévky
hořčice k mletému masu, druběži, rybám a omeletám

Hlavní účinek je stimulace vylučování trávicích šťáv a tímto způsobem zlepšují chuť do jídla a trávení. Je dobrý při nechutenství, gastritidě se sníženou kyselostí žaludku a žaludečním nadýmání, kolikách v žaludku, cholecystopatii, onemocněních jater a anémii. Má i protizánětlivé účinky a tonizující (povzbuzující) efekt při chřipce a nachlazení. Používají se také při střevních parazitech. Lidové léčitelství doporučuje pelyněk i při bílém výtoku u žen, nepravidelné menstruaci, malárii, angíně pectoris, nespavosti, epilepsii, ke zpevnění dělohy, při tuberkulóze, zvracení apod.