Archiv štítku: červená řepa

Červená řepa

Salátová řepa

Úžasná kořenová zelenina. V létě a na vrcholu sezóny si ji vychutnáváme i s natí Salátová řepa je ale stejně dobrá i po delším skladování, takže nám dělá společnost i na podzim a v zimě.

Typickou výbavou řepy je její intenzivní zbarvení díky betainovým pigmentům, které jsou rozpustné ve vodě a zabarví vše, na co příjdou. Řepa je zvláštní i tím, že i po delší tepelné úpravě drží svůj tvar podobně jako třeba bambusové výhonky nebo vodní kaštany.

Zemité aroma řepy má zase na svědomí geosmin, který si spojujeme s vůní zeminy. V chuti je řepa většinou příjemně nasládlá, obsah cukru se líší podle odrůdy. Krmná a cukrová řepa je šlechtěná právě za účelem co nejvyššího obsahu cukru.

Nákup a skladování

Sezónní řepu v létě nebo na přelomu podzimu můžeme vidět na trhu i natí. Na kvalitu a čerstvost řepy ale nemá přítomnost natě zásadní vliv. Skladovaná řepa bez natě tak vydrží i skrz dlouhé zimní měsíce v dobré kondici.

Zlatá řepa je sladší a vynikající do salátů. Protáhlá varianta řepy se zase snadno loupe a zpracovává.

Na trhu najdete nejrůznější druhy řepy. Klasickou kulatou červenou řepu i její protáhlou variantu, která se díky tvaru výtečně zpracovává. Podle barvy pigmentu může být řepa červená, oranžová, světle žlutá i červená s bezbarvými proužky na průřezu.

Při nákupu vybírejte řepu, která je na svůj objem těžká. Bulvy by neměly být vyschlé, změklé ani nijak poškozené. Pro skladování je nejlepší spodní šuplík v lednici, kde řepa bez problémů vydrží několik dní.

Příprava

Před použitím je potřeba řepu vždy důkladně umýt, protože často obsahuje zbytky zeminy. Loupat je potřeba jen řepu, kterou chceme využít zasyrova. Pro tepelnou úpravu je lepší nechat řepu i se slupkou, která zabrání ztrátě barvy při vaření.

Při čištění zbavíme řepu zbytků stonku, slupky a drobných kořínků, které má řepa na konci. Škrabka a krátký nožík poslouží výborně.

Řepa na řezu nemění barvu, takže si ji můžete připravit ve větším množství i s předstihem. Zpracovanou a nakrájenou řepu pak stačí jen uskladnit v lednici a zakrýt, aby neosychala.

Syrová řepa a marinovaná řepa

Většina receptů počítá s řepou až po delším vaření nebo pečení. Řepa je ale úžasná i zasyrova a možná vás překvapí, jak se s ní dá snadno pracovat.

Pár minut v marinádě a plátky řepy hezky změknou. Křupavost ale neztratí.

Syrová řepa je sice poměrně tvrdá a křupavá, stačí jí však prodloužený pobyt ve slaném nebo kyselém prostředí, kde krásně změkne, a navíc ještě pustí úžasnou šťávu. Pokud řepu párujete s ostatní zeleninou, počítejte s tím, že řepa vše ve svém okolí zabarví dočervena nebo dorůžova.

Efektní a měkké prakticky ihned po nakrájení jsou tenké plátky řepy. Středně velké kostky, tenké sirky i malé kostičky naopak potřebují alespoň chvíli na změknutí.

I větší kostky v marinádě mírně změknou. Sirky a mini kostičky křupou v salátu jen malinko.

Nikdy se nebojte řepu dochutit výrazně. Její sladká chuť se skvěle páruje s výrazně kyselou chutí zálivky. Ocet, verjus, citrusy – jednoznačně ano!

Pečená řepa

Pečená řepa je možná nejpřístupnější poloha salátové řepy, vhodná i pro zaryté odpůrce. Řepa totiž po pečení krásně změkne a její chuť zesílí a zesládne, její textura pak vzdáleně připomíná maso.

Upečená řepa má neuvěřitelně koncentrovanou chuť a masitou pevnost.

Řepu pečeme očištěnou, ale vždy ve slupce . Dá se péct odkrytá (bude voňavější) i zabalená v alobalu (bude o fous šťavnatější). Nejlépe ji sluší vyšší teploty okolo 200 °C. Pečení vždy zabere něco okolo hodiny, a zda je řepa upečená, poznáte podle zapíchnutí nože nebo vidličky.

Upečenou řepu nechte po pečení mírně vychladnout a oloupejte hned, jak to bude možné. Porcujte a krájejte dle účelu. Po upečení je ještě víc nasládlá, proto se nebojte ji rázně okyselit.

Vařená řepa

Vařená řepa je oproti té pečené více šťavnatá a chybí jí hluboké chutě, které vznikají při pečení. Je proto lehčí a má v sobě ještě spoustu chutné šťávy.

Řepu vaříme vcelku a ve slupce. Nejšetrnější a téměř bez ztráty pigmentu je vaření na páře, oproti klasickému vaření ve vodě ale trvá o fous déle. Uvařená řepa se po mírném vychladnutí loupe téměř sama, slupka po uvaření totiž skoro úplně povolí.

Pokud budete řepu vařit oloupanou a třeba i nakrájenou, počítejte vždy s tím, že do tekutiny uvolní svůj pigment, a přijde tak o část své barvy i chuti. Pokud je ale tekutina na vaření součástí polévky a nebude se vylévat, není to vůbec na škodu!

Pyré z řepy

Parádní základ pro pikantní pomazánky a řadu tradičních receptů. Pyré si nejsnadněji připravíte z nakrájené vařené řepy (je šťavnatější oproti pečené). Postačí vám k tomu jakýkoliv robot nebo i nástavec pro tyčový mixér.

Uvařenou řepu v pohodě rozmixujete s minimem přidané tekutiny.

Pyré z řepy můžete s oblibou mísit s bramborami, bílým pečivem i luštěninami. Na místě je i výrazné ochucení a přiměřené naředění, aby mělo pyré tu správnou konzistenci. Opět platí, že řepa je v prvé řadě sladká, proto se nebojte pořádně okyselit nebo použít výrazné aroma pro ochucení (česnek, koření).

Nať z řepy

Nať z řepy má cenu zpracovat, pouze pokud je řepa zcela čerstvá, nezavadlá a pokud je nať v dobré kondici (a není napadena škůdci nebo chorobami). Nať po nákupu z řepy ihned odstraňte a skladujte samostatně. Před přípravou ji důkladně properte a osušte.

Pokud na trhu uvidíte řepu s podobně krásnou natí – berte ji a na nic se neohlížejte!

Pokud vám nať řepy připomíná mangold, tak nejste vůbec vedle. Protože mangold je botanicky velmi blízký příbuzný řepy a chuťově je od listů řepy téměř k nerozpoznání. Listy mají tužší křupavá žebra a šťavnatou listovou část, která se chová podbně jako špenát.

Před tepelnou úpravou můžete žebra odstranit a zpracovat listovou část zvlášť. Pokud jsou ale žebra tenká a nebude vám vadit, že zůstanou trochu křupavá, klidně je zpracujte dohromady.

V teple na pánvi a třeba na másle listy zavadnou a změknou téměř okamžitě, proto je nemusíte trápit dlouho. Zároveň se ale nebojte listy použít do hutnějších polévek, které se vaří déle. Řepná nať v nich bude fungovat jako skvělé osvěžení.

Prevence a ochrana

Pozorní zahradníci si všimli, že se sousední rostliny vzájemně ovlivňují, růst svého souseda podporují nebo brzdí. Rostliny jsou v kontaktu prostřednictvím aromatických látek v kořenech.

Dobří sousedé:

Bob obecný: brukev,mrkev,celer, tykvovité, brambory, saturejka, bylinky (ne s česnekovými )

Brambory:lichořešnice, koriandr a měsíček podporují zdravý vývoj brambor hrášek, fazole, brukev, chřest, kukuřice (ne: rajčata a tykvovité)

Brukvovité, zelí: s červenou řepou a mangoldem, celerem, koprem, lichořeřišnicí, česnekové, hrášek, brambory (ne:fazol šarlatový a jahody)

celer: květák, keříčková fazole, pór – celer chrání košťáloviny před běláskem, rajčata

cibule: mrkev, hlávkový salát,štěrbák,jahody  má ráda majoránku nebo oregano

červená řepa a mangold: fazole, okurka, kedlubny

česneku se dobře daří mezi saláty. také roste u kmenů stromů, zvláště u broskví, řepa a mangold, jahody, saturejka, rajčata (ne luštěniny)

fazole: hlávkový salát, červená řepa, kedlubny, celer, česnekovité, pastiňák, vodnice, tuřín, kukuřice (ne s fazolí šarlatovou, ne česnekovité)

fazole šarlatová: kukuřice, saturejka (ne řepa, mangold a kedluben)

Hlávkový salát: mrkev, kedlubny, pór , ředkev, ředkvičky, česnek, špenát, jahody, kebrlík

Hrách: mrkev,hlávková salát,hlávkové zelí, fazole, kukuřice, vodnice, brambory (ne : česnekovité)

Kukuřice setá: luštěniny, brukvovité a tykvovité, brambory a slunečnice

Kapusta: pór, celer, hrách

mrkev: pažitka, pórek, salát, česnekovité, cibule, pór,mangold, petržel, hrách a brambory

pór: mrkev, naťový celer,salát, jahody

Rajčata: chřest, bazalka, mrkev, brukví, česnekovité, petržel (Ne: kedlubny a brambory)

Sladká paprika a čili: s bazalkou (ne kedluben a ředkvička)

Slunečnice: s tykvovitými , s řeřichou (Ne : brabory, fazol šarlatová, kukuřice a traviny)

Tykvovité rostliny . okurky, cukety, tykev, meloun, dýně: s fazolí šarlatovou, fazolem, kukuřicí (ne : hrášek, bob, lichořeřišnice a brambory)

Vodnice a tuřín: s hráškem

kopřivy: mulčovat jimi zeleninu, trs kopřiv k černému nebo čevenému rybízu. pravidelně sekat a pak dát mulč k zelenině

ozimé žito je dobré jako zelené hnojivo

Okurky ocení přítomnost bazalky. také kopr má na okurky zdravý vliv.

Užitečné bylinky

Saturejka– odežene mšice od fazolí a salátu

Kebrlík chrání salát před mšicí Salát mezi, nebo lem záhonu z kebrlíku

narcisy u mladých stromků jabloní odhání hraboše

vlčí bob podporuje růst modřínů, smrků, borovic, obohacuje půdu o dusík

Brutnák lékařský: výtečný pro včely, zásobuje hnojivem lépe jak kopřiva – je bohaty na hořčík a dusík. prospívá jahodám

Cibule má ráda majoránku nebo oregano

konvalinka se sázela kolem třešní

Kopr vonný: prospívá zelí a salátu, cibuli , kukuřici a okurec, odpuzuje mšice a svilušky

Křen selský: pomáhá bramborám, škodí vinné révě. Shromažďuje vápník, draslík a síru. Odvar proti hnědé hnilobě jablek

koberec z máty peprné kolem ovocných stromů zlepší příjem vody a aroma

měsíček lékařský  udržuje přátelství se všemi rostlinami. Na jaře posypat semínky měsíčku záhony se zeleninou, zvláště rajčata,kapusta, fazole. Službu dělá i pod ovocnými stromy.

pažitka: potlačuje plísňové nemoci, skvrnitost růží a strupovitost jabloní. Postřik z pažitky se používá proti padlí, plísni okurek a angreštu Nesvědčí luštěninám

Koriandr setý: postřk proti sviluškám, pomáhá klíčit anýzu ale škodí fenyklu.

Fenykl obecný: nemá rád koriandr, nesnáší pelyněk, tlumí růst fazolí a kmínu, kedlubnů a rajčat. Hostí pestřenky a vosičky. zastraší mšice.

Pelyněk:škodí brukvovitým, kmínu, fenyklu a šalvěji. Poskytuje nektar včelám. Postřik odrazuje kočky. Nedávat na kompost! Slpicím pomáhá odstranit čmelíky.

šalvěj je vhodná jako lem záhonů s kapustou. Také z jeho výtažku zalévat. odpuzuje housenky někdy i slimáky

řebříček podporuje zdravý vývoj zeleniny.

aksamitník sázejte jako návnadu pro slimáky mezi salát a kapustu. mezi řádky brambory zahání mandelinku.

Tymián– chrání kapustu před slimáky

Yzop lékařský: výtečný pro včely, prospívá vinné révě a odpuzuje běláska zelného. nemají ho rádi ředkvičky

Jablečník obecný: podporuje zrání rajčat

Heřmánek u salátu, červené řepy, celeru, cibule brání proti útokům hub

Máta: má rada společnost kopřiv, pomáhá zelí, rajčatům, zapudí mšice, postřik z čaje nesnáší mravenci a mandelinka bramborová. na podzim pomáhá divokým včelám

Máta peprná: zvyšuje přítomnost kopřiv, pomáhá heřmánku, brukvovitým proti běláskovi zelnému

slepice pomáhají svým hrabáním v ovocných zahradách

Užitečné plevely

Kopretiny a pampelišky přilákají užitečný hmyz

Opylovače přiláká: Kebrlík lesní, chrpa černá, starček Přímětník, smetanka lékařská

BYLINNÉ VÝTAŽKY A ČAJE

Na počátku léta výtažek z březového listí (1kg/1litr) – postřik jabloní a hrušek proti strupovitosti

směs čaje z přesličky rolní a bazalky – proti padlí na okurkách

nálev z prášku na pečivo zabraňuje americkému padlí na angreštu

čaj z výhonků tůje – odrazuje mandelinku bramborovou

čaj z vrbové kůry nebo na drobno nasekaných mladých výhonků – posiluje rostliny, totá umí aspirin

Přeslička rolní 1,5 kg na 10 l na jeden den namočit, pak povařit a v poměru 1:5 nebo 1:10 postřk proti strupovitosti, padlí, hnědé hnilobě, černé skvrnotosti

černý bez – vykvasit listy 1,5 kg na 10 l – lít do děr hrabošům

lichořežišnice – nasekat listy na drobno, přelít horkou vodou, tři hodiny louhovat – na vlnatku krvavou, na mšici listovou (1:20)

česnek: 100 g nakrájených stroužků litrem vařící vody. v poměru 1:7 proti roztočům na jahodách, ostružinách, vinné révě. Koncem dubna postřik půdy (4 x vždy po třech dnech). Proti kadeřavosti broskvoní postřik od února do vyrašení každé dva týdny

křen 300g listů a kořene na tři hodiny namočte, 30 minut vařte. smíchejte z 10 litry vody, nechte den odstát. Postřk stromů před květem, během květu a po něm (až včely zalezou) – předejdete hnilobě (monilii )ovoce u jabloní

Vratič obecný: vařte sušené květy v srpnu 30 g na 1 l. postřik jabloní před vyrašením

Rebarbora: rozmělněné listy 1kg na 5 l vařte půl hodiny- postřik proti molům a mšicím na fazolích, černém bezu a třešních, proti mravencům, mšicím, proti okusu divokou zvěří. (listy jsou jedovaté i pro člověka -antrachinony)

šalvěj listy a špičky výhonku (500g) zalijte horkou vodou a pak 5 litrů vody a dva dny louhovat. Postřik košťálovin jednou týdně odradí od běláska a mušky.. 1:1 zabrnuje hnití rajčat a brambor, padlí na vinné révě

rajčata: zálistky a přebytečné mladé rostliny (1kg/10l) nechte 14 dní kvasit – postřk na koš´táloviny 1:1 1 x týdně. zalévání půdy a sazenic 1:1 udrží záhony bez slimáků.

sbírejte lupky z cibule a česneku – 8-10 dní kvasit. 1:10 postřik jahod proti plísni šedé. 1:5 proti plísni bramborové

mladý kompost: kompostový výtažek brání rostliny. 1/2 kbelíku čerstvého kompostu, dolijte vodou, přidejte 2-3 lžíce mletého vápence. postavte na teplé místo. 3 x denně promíchejte. Týden. 1:5 naře´dte a důkladný postřik rostlin jedenkrát týdně. stříkejte i zespoda listů. Spotřebujte do týdne. A už můžete připravovat další.

výtažek z mechu: slimáci raději hladoví, než aby se pustili do mechu. Rozcupovaný trávníkový mech, přelijte horkou vodou a nechte 3 dny tát. Neředěným postřikujte zeleninu. Chrání především proti houbám, ale i slimákům. na vinnou révu působí, když stříkáte i zespoda listy.

 

 

 

 

ŠPATNÍ SOUSEDÉ

fazole: hrách , cibule

okurky: rajčata

brambory: celer,slunečnice,rajčata

kapusta: cibule , jahody

hlávkový salát: petržel

špenát: červená řepa