Brambory

Brambory pocházejí z Peru.

Pěstovat v řádcích nebo i smíšených kulturách s falozemi, kedlubnou. nepěstovat tam, kde se poslední 4 roky pěstovaly brambory, lilky, papriky, tabák. (střídat plochy). Po kukuřici, ale ano.

Po bramborách
Protože se na zahradách pěstují převážně rané a polorané odrůdy, je třeba myslet i na následné plodiny. Rané brambory se sklízejí v červnu či v červenci, po nich se tedy uplatní třeba zelí pro skladování, špenát, keříčkové fazole, kedlubny nebo endivie.

Potřebuje kyprou, drobovitou, provzdušněnou půdu (kompost). Hrůbkovat se nemusí, jestliže je tam mulč nebo smíšený záhon. Může být pak i rovný rovný řádek. Nejlépe v zemi s převrácenými drny.

Na jaře by měly dostat dřevěný popel a extra dávku hnojiva (nevápnit!) Rozhodně nechtějí čerstvý hnůj a mnoho dusíku. spíše plochu osadit krycí rostlinou a pak na podzim zaorat.

Na zahrádce stačí pro chuť dva řádky.

Kypření před sázením je nutné za optimální vlhkosti, aby nedocházelo k tvorbě hrudek. Co nejvíce hluboko.

Sázíme (viz též dole) mělce (5 cm) od urovnaného povrchu a pak alespoň 15 cm nahrnout z brázdy. Vzdálenost řádků alespoň 50 cm.

Rané (teplota prohřáté půdy 7 stupňů) zasadíme v teplejších oblastech v březnu. Mnohem lepší je však nechat předklíčit a sázet později (duben) Předklíčené (1) ztrátu doženou snadno.Do žlábku zralý kompost a rohové odřezky. Žlábek postupně zasypáváme a vytváříme hrůbek

Při mrazech je dobré vzešlé rostliny přihrnout zemí, zalít a přikrýt.

(1) Předklíčit – položit na pupek do bedny na světlé a teplé místo. Dva řádky znamená 120 cm široký záhon.

Zalévat více v době květení. zalévat močůvkou z kopřiv.Jinak moc ne, ale pravidelně. Pokud jsou v hluboké půdě nemusí se zalévat. Při nedostatku srážek zalévat nejvíce v červnu. Brambory snášejí sucho. Je potřeba je plít a okopávat.

Hnilobu natě postřikem z česneku nebo cibule každých 7 dní

Brambory na sadbu po sklizni položit na slunce dokud nejsou pořádně zelené.

Brambory na uskladnění nechat osušit na slunci a pak 2 – tři týdny v teplotě 12-18°C, aby došly. Pak teprve do teploty 4-6°C na uskladnění.

Brambory snášejí sucho. Je potřeba je plít.

Syrové brambory jsou nejedlé.

další zkušenosti:

  • Nemají rády příliš zásaditou půdu (pH nad 7), s předplodinou nemívají problém, půdu vyhnojím na podzim či na jaře vyzrálým kompostem (ne čerstvým hnojem). Nejlépe však na podzim. Dávka hnoje 50 kg na 10 m2.
  • Kypření půdy za optimální vlhkosti. Co nejhlouběji..
  • Pěstuji vždy jen nějakou ranou odrůdu. Nechávám brambory předklíčit (při teplotě asi 10 – 15 stupňů – na světle, ) – koncem března. Mám je přitom asi tak napůl ponořené ve vrstvě půdy, nenechám zaschnout ani utopit. Očka by měla být nahoře. Často použiji brambory ze sklepa, které z oček pustily největší klíčky (neulomit!).
  • Předklíčení. 6 týdnů před sadbou do tmavé místnosti s teplotou 8-12 C. Po vytvoření klíčků (cca 3-5 mm) zvýšit teplotu na 12-18C a přístup světla. Lze doporučit vylomení vrcholového klíčku, aby se probudila ostatní očka. (vyšší počet stonků)
  • Asi po měsíci, když brambory pěkně zakoření, jdou na záhon. To je zhruba na přelomu dubna/května. teplota půdy 6-7C. Dávám je asi 15 cm hluboko (spon 60×30 cm – tedy 30 cm mezi rostlinami). Počítáno i s hrůbkem. (Jinak 5 cm a pak hrůbek 10-15 cm. Asi za dva týdny (po zmrzlých) začnou vylézat první lístky, ach, to je vždy radosti a příležitost k oslavě! Ale nesnáší mráz (pokud “vylezou” dříve, lze lístky ochránit netkanou textilií).
  • Po sázení sledujeme klíčení plevelů a snažíme se opakovaným vláčením a kypřením, udržet povrch půdy bez plevelů a shonky kypré a provzdušněné, kypření 2 x do vzejití a 2 x po vzejití. Ukončime v době zapojení porostu.
  • Když brambory povyrostou, bývá zvykem je přihrnovat (cca 3krát – odplevelení, provzdušnění, vyživení). Do brázd potom pouštíme zálivku. Chce to hodně vody, až do kvetení. Nenechat hrůbek vyschnout – nečekat až je suchý. Kdo vodou šetří, malých brambor se dočká. V chladnějších regionech není nutná závlaha často. 2 -3 závlahy v suchých měsících.
  • Sklizeň probíhá po odkvětu, nebo když žloutne a polehává nať. Nať se oseká a pak ještě 14 dní brambory necháme v zemi – týká se těch co chceme na skladování. Rané sníme. Sbírat za chladného počasí, jestliže jsou mokré, nechte oschnout. Pozor na mechanické poškození.
  • Skladování. nejprve vyšší teplota 12-18 °C. Hlízy se vydýchávají. Pak ochlazení na 4-8C.  Ve tmě, vlhkost 98%. 8-12 °C (sadbové 0-2 C). Před vařením týden doma při 20°C
  • Chceme-li vytvořit nový záhon, brambory nám mohou pomoci – a ještě můžeme mít i podzimní sklizeň. V červenci položíme staré brambory na posekaný trávník a zasypeme vrstvou kompostu, na něj můžeme dát vrstvu trávy ze sekačky. Na podzim sklízíme.

Kdy, kam a jak vysadit brambory?

Kdo jednou propadl chuti dobrých brambor, nerad se spoléhá na dodávky v obchodech. Zvlášť v případě raných brambor pochází téměř polovina produkce od drobných pěstitelů. Pěstování brambor nevyžaduje žádné velké dovednosti. Výhodou raných odrůd je, že záhon můžete po sklizni opět využít.

Brambory patří mezi plodiny s vysokými nároky na živiny. Vyžadují na podzim důkladné vyhnojení chlévským hnojem, případně dostatečným množstvím kvalitního kompostu či zeleného hnojení. V osevním postupu, kdy dbáme na vhodné střídání rostlin, patří brambory do I. trati, ale na vhodně ošetřeném pozemku je můžeme zařadit i do II. trati.

kvalitní sadba – základ úspěšného pěstování je kvalitní (certifikovaná) sadba. Sázet bychom tedy neměli běžné konzumní brambory, ale sadbové. Tak nejsnáze předejdeme nebezpečí přenosu chorob. Nabídka odrůd je poměrně široká, ale důležité je začít shánět sadbu včas.

střídání plodin – brambory jsou po sobě pěstitelsky snášenlivé, ale neměly by se zařazovat na stejný pozemek dříve než čtvrtým, lépe pátým rokem. Jinak hrozí jednostranné odčerpání živin a stopových prvků z půdy (únava půdy). Ještě větší nebezpečí představuje zamoření půd chorobami (rakovina brambor) a háďátkem bramborovým.

urychlení sklizně – nejrychleji se sklizně dočkáme, pokud sadbu brambor předem narašíme (délka klíčků do 5 mm) či předklíčíme (délka klíčků 15 – 22 mm). Důležitou roli také hraje volba odrůdy. Podle vegetační doba jednotlivých odrůd (od výsadby do zralosti) dělíme brambory na:

  • velmi rané – 90 – 110 dní
  • rané – 110 – 120 dní
  • polorané – 120 – 130 dní
  • polopozdní – 130 – 145 dní
  • pozdní nad 145 dní

ideální čas na výsadbu – doba výsadby závisí na teplotě a stavu půdy (půda by se neměla lepit na nářadí). Naklíčené brambory sázíme do půdy teplé 6 – 8 °C, kterou jsme předem dobře prokypřili do hloubky 15 – 20 cm. Ve vyšších oblastech prohřátí půdy uspíšíme použitím netkané textilie či fólie. Obvyklý termín výsadby se pohybuje od konce března v nejteplejších oblastech až po druhou polovinu května v podhorských a horských oblastech.

vzdálenost při výsadbě (spon) – hlízy brambor vysazujeme do brázd tak, abychom později mohli k jednotlivým trsům dobře přihrnovat zeminu (hrůbkovat). Při pěstování v zahradě stačí vzdálenost mezi brázdami 60 – 70 cm, u ranných brambor stačí i 50 cm. Hlízy v řádku sázíme na vzdálenost 30 cm u raných a 35 – 40cm u ostatních odrůd.

hloubka výsadby – hlízy brambor nesázíme příliš hluboko. Hloubku určuje výška hlízy. Tj. sázíme tak hluboko, jak je hlíza vysoká, popř. o 1 – 2 cm hlouběji. Důležité je dostatečné nahrnutí půdy nad hlízami (5 – 7 cm, někdo doporučuje 10 – 15 cm).

Maličkosti, které mohou pokazit vaše snažení:

  • špatná orientace hlízy – při výsadbě je důležité, aby vrcholová očka směřovala nahoru. Pokud hlízu vysadíme opačně, hlízu zbytečně připravíme o množství zásobních látek a energie a oddálíme začátek růstu.
  • nedostatek vzduchu – pro zdárný růst potřebují brambory dostatečně kyprou půdu, kterou proudí vzduch. Proto po výsadbě zeminu nepřitlačujeme a neušlapáváme.

převzato https://www.zahrada-centrum.cz/clanky/nahled/575-kdy-kam-a-jak-vysadit-brambory

Zahrádka s láskou a skromností