Kapusta listová

Zimní kapustu v podzimní zahradě. Snese i průměrnou zimní teplotu, když jí ochráníme.

Sít do jedné řádky se zimním zelím na začátku srpna po fazolích nebo hrachu

Kapusta je velmi odolnou rostlinou, která není náročná na klimatické podmínky. Dobře snáší i chladnější podmínky, bez známek poškození odolá i 15 stupňovým mrazům. Například růžičková kapusta přešlá mrazem má dokonce lepší chuť, přitom neztrácí vitamíny. Pokud hrozí větší mrazy, stačí kapustu přikrýt slámou nebo na každou hlávku posadit obrácenou zavařovací sklenici a přes tu ještě na noc přehodit slámu. Většinou se však pěstuje ve skleníku. Pěstování kapusty tak není příliš složité, je však třeba si dát pozor na odrůdy. V závislosti na odrůdě kapusta přezimuje po vytvoření cca 5 pravých listů, nebo po vytvoření hlávky.

Kapustě nejlépe vyhovují středně těžké hlinité půdy, v nichž je obsažen dostatek humusu a vláhy. Pěstovat kapustu můžeme z předpěstované sadby, ale také ze semen, které vyséváme na konci února do skleníků. Pokud jde o rané odrůdy, vysazují se ven v dubnu a to ve sponu 40 x 50 cm. Vegetační doba raných odrůd kapusty je 50 až 70 dní a se sklízí v červnu nebo červenci. Pozdní odrůdy se vysazují na konci dubna, případně ještě v květnu ve sponu 50 x 50 – 60 x 60 cm. Sklízí se od srpna do října, ale mohou na stanovišti zůstat až do listopadu. Vegetační doba je u nich delší, u poloraných odrůd trvá 100 – 120 dní, u podzimních odrůd pak 102 – 160 dní. Ozimé odrůdy mají nejdelší vegetační dobu, trvá 240 až 250 dní.

NEvhodní sousedé
cibule, česnek, hořčice, jahody

Vhodní sousedé Rajčata a celer odpuzují škůdce, brutnák celkově podporuje vitalitu rostlin, hlávky jsou pevnější a lépe se skladují. Růžičkové kapustě se daří i s heřmánkem, který ji povzbuzuje k růstu a vytváření hezkých růžiček. Vhodná předplodina jsou ranné brambory, já pěstuji hlávkovou kapustu přímo mezi brambory a mám pocit, že se jí to náramně líbí.