Fóliovník

….. umožňují vysadit například saláty ředkvičky již od brzkého jara, neboť zahradní fóliovník ochrání rostliny až do -5°C. 

Předpěstování rostlin

Mezi nejranější plodiny pěstované ve fóliovníku patří především jarní hlávkové saláty, ledové saláty nebo listové saláty. Oblibu si získávají i bylinky jako je pažitka, řeřicha, oregano, bazalka, meduňka a mnohé další. Fóliovníky jsou velice vhodné i pro předpěstování brukve, květáku, brokolice, zelí, celeru, pórku a kapusty.

Pěstování v létě

Jakmile tyto rostliny přemístíte na volný záhon, vznikne Vám ve Vašem fóliovníku prostor pro další zeleninu – rajčata tyčková, hrnková, keříková nebo cherry, kapie, lilky, dýně, cukety, papriky pálivé i sladké a všechny druhy okurek.

PRAVIDLA:

Obměňujte půdu

Ve skleníku vzniká prostředí příhodné pro rozvoj některých chorob a škůdců, jejichž zárodky se drží v půdě. Proto ji buď každoročně, ob rok nebo jednou za několik let vyměňte až do hloubky šedesát centimetrů. Do nového substrátu přidejte hodně vyzrálého kompostu, který poslouží jako výživa po celou sezonu.

Pěstujte v nádobách

Květináče různé velikosti oceníte, pokud skleník stojí na podloží nevhodném pro tvorbu záhonů nebo pokud chcete rostliny přemísťovat. Alternativou je pěstování v pytlích, ať již na plocho položených a opatřených otvory nebo stojících. Pozor, půda v nádobách snáze vyschne a musíte dbát na zavlažování.

Využijte veškerý prostor

Skleníkové regály či parapety jsou šikovné pro předpěstování sazenic. Později je můžete sklopit, pokud to konstrukce umožňuje, aby nepřekážely vyšším rostlinám. Nebo pod nimi naopak pěstovat rostliny nižší a na nich nechat bujet truhlíky s bazalkou a dalšími teplomilnými bylinkami. Plné parapety se zvednutými okraji můžete vyplnit štěrkem nebo pískem a ten podle potřeby vlhčit. Rostliny v pěstebních nádobách zasazených do písku si budou odebírat vlhkost podle potřeby. Děrované parapety zase umožní volné proudění vzduchu kolem rostlin i ve více patrech, čímž chráníte rostliny před případným napadením chorobami a škůdci. Využít se dají i závěsné košíky, na záhony kolem rajčat vysejte saláty a bylinky.

Nezapomeňte na větrání

Rostlinám skleníkové mikroklima, tedy vlhký a teplý vzduch, svědčí. Ale nezbytné je i dostatečné větrání. Bez přísunu čerstvého vzduchu prospívat nebudou a zdolají je houbové choroby a plísně. Měla by být nejméně dvě, aby vzduch proudil. V horkém létě pak nechte otevřené i dveře – k rajčatům a paprikám se musí dostat také opylovači.

Příliš mnoho slunce škodí

Zatímco v jarních měsících jsou sluneční paprsky žádané, v horkém létě, navíc zesílené sklem, mohou listy až popálit. Teploty ve skleníku snadno vyrostou tak prudce nahoru, že se stane spíš saunou, a i teplomilným rostlinám pak hrozí uvaření. Proto je za slunných letních dnů potřebné stínění.

Správně načasovaná výsadba

Zvolte správný termín výsadby. Některým druhům zeleniny (patří mezi ně například ředkvičky, raná mrkev, salát, roketa, hrách, košťáloviny či pórek)prospívá denní teplo a neohrozí je ani noční chlad, proto je lze i do nevytápěného skleníku vysévat poměrně časně. Naopak choulostivá rajčata, lilky, papriky, dýně, okurky, melouny či cukety může mrazivá noc zničit, proto je ani do skleníku neumísťujte předčasně. Pravda, lehký mráz nemusí do vyhřátého skleníku proniknout. Jestliže meteorologové hlásí ochlazení a vy už máte vysazeno, pomůže například jejich zabalení do netkané textilie.

Využijte biologickou ochranu

V relativně uzavřeném prostoru skleníku lze velmi snadno aplikovat biologickou ochranu proti savým škůdcům. Proti mšicím sem nasaďte parazitické vosičky Aphidius colemani, proti molicím vosičky Encarsia formosa, se sviluškami si poradí draví roztoči Phytoseiulus persimilis, s třásněnkami roztoči jménem Amblyseiulus cucumeris.

Napsat komentář