Archiv rubriky: okrasná zahrada

Únor

Okrasná zahrada v únoru

Každý bezmrazý zimní den je využít k větrání a ke kontrole usklad­něných hlíz (mečíky, Jiřinky).

Hlízy Jiřinek bývají ohroženy většinou tehdy, jestliže je ve skladovacím prostoru příliš vlhký vzduch.Leží-li na hromadě, musíte je neustále překládat.

Hlízy mečíků častěji prohlížejte, aby se na nich nešířily skladištní plísně.

Během února je nutno dokončit prosvětlování a případný průklest okrasných dřevin.

Veškeré ořezané části pečlivě vysbírejte a spalte, protože i na okrasných dřevinách přezimují zárodky škůdců a chorob.

Okrasné dřeviny, které jste vysadili na podzim a neseřezali je, se musí prořezat, nejpozději do konce března. Neplatí to ovšem zakrslé dřeviny a pro jehličnany, jež jste zakoupili dostatečně velkých nádobách a vysadili, aniž by došlo k narušení kořenového balu.

Plané růže a podobné keře, které nevyžadují v zimě žádnou ochranu, můžete řezat za bezmrazových dnů již koncem února.

U planých růží se omezujte pouze na prosvětlování. Silný zpětný řez dělejte jen u velmi starých a příliš přerostlých keřů. Nejstarší větve odřízněte až u ze­mě, aby se mohly keře zase obnovit z mladých vý­honů. Budete-li již od samého počátku každoročně odstraňovat staré větve a necháte místo nich růst mladé výhony, budete muset přikročit k radikálnímu zmlazovacímu řezu jen výjimečně.

Není-li půda promrzlá, připravte místa pro výsadbu okrasných dřevin již během února.

Obecně stačí, když půdu nakypříte na hloubku dvou rýčů. Při výsadbě skupiny keřů je nejlepší zrýt celý kus pozemku, při výsadbě jednotlivého keře zpracuj­te plochu přibližně l m2. Do horní vrstvy půdy, tedy na hloubku jednoho rýče, zapravte kompost nebo uleželý chlévský hnůj. Obohatíte ji tak humusem.

Ve školce nebo v zahradnickém středisku byste měli zásadně kupovat jen sazenice s mladými výhony nebo zboží v nádobách. Účel použití hraje při objed­návání velkou roli. Pro výsadbu na místo solitéry volte bohatě a nápadně kvetoucí dřeviny, např.: meruzalka krvavá, pustoryl vonný, šeřík obecný, zlatice převislá, štědřenec odvislý, kdoulovec japonský, kalina nebo tušalaj, lýkovec jedovatý, tavolník, tamaryšek fran­couzský a růžovec zahradní. K zamaskování nepěkných zákoutí na zahradě se hodí všechny ostatní okrasné keře.

Stálezelené keře a trvalky chraňte v únoru za silných mrazů před půso­bením slunečních paprsků, které v této době bývají opravdu intenzivní.

Je-li v únoru půda ještě silně promrzlá, nemohou rostliny přijímat vodu z půdy. Může se stát, že uschnou, neboť transpirace (výpar) z jejich listoví značně vzrůstá, svítí-li na ně slunce. Na ochranu stačí rozvěsit stará prostěradla nebo záclony, jako se to používá na ochranu před sluncem i u pařenišť.

Čas začít zalévat stálezelené dřeviny nastane při suchém počasí, kdy ne­mrzne. Velice důležité je to zejména v letech, kdy je v zi­mě málo srážek. Před zaléváním zem pod rostlina­mi důkladně nakypřete, aby do ní mohla snadno pronikat voda. Rostliny zalijte tak vydatně, aby to vydrželo delší dobu. Po zálivce je nejlepší zakrýt půdu nastýlkou z kompostu nebo vyzrálého hnoje, pokud jste to neudělali už na podzim.

Po rozmrznutí půdy prohlédněte tr­valky, které jste vysadili na podzim, jestli je mráz nepovytáhl ze země. Opomenutí tohoto opatření vám může přivodit velké ztráty. Podle míry povytažení rozhodnete, zda je nutno postižené rostliny vyrýpnout a znovu zasadit, nebo zda je stačí pevně přimáčknout. Po zákroku půdu zalijte, pokud není dostatečně vlhká.

Potřebujete-li, aby živé ploty na jaře vyhnaly pěkné letorosty, musíte do­končit jejich řez koncem února nebo začátkem března.To se týká především živých plotů z ptačího zobu obecného z habru obecného a z hlohu obecného ‘Živé ploty ze zlatice převislé a kdoulovce japonského stříhejte až po odkvětu. Špatně tvarované živé ploty prořezejte velmi silně.

Chcete-li postavit suchou zídku, začněte s přípravami již v únoru. Na jaře se na zahradě nahromadí tolik práce, že je lepší udělat to, co jde, pokud možno už teď.
K přípravám na stavbu suché zídky patři i obstarání kamenů. Obecně po­užívejte takový druh, jaký se vyskytuje v blízkém okolí.Pro suchou zeď se hodí nejlépe takové druhy kamene, které se dají snadno opracovávat. Především je to vápenec, pískovec a šedé droby, které se podobají pískovci. Použitelná je i břidlice. V oblastech, kde se vyskytuje žula, je možno použít i tento kámen. Pro stavbu suché zdi se nejlépe upravují ploché kameny, které v ní také nejlépe vypadají. Dají se koupit již přitesané. Kameny nemusí být všechny stejně velké. Je dokonce lepší, když mají různou ve­lkost. Nemusí mít ani stejnou tloušťku.

 Koncem února se objevují ve skalce a mezi trvalkami první květy, jako příklad talovín zimní Postarejte se o to, aby jim nic nebránilo spatřit denní světlo. Odstraňte chvojí a vyberte naváté listí. Chvojí však nezahazujte, mohlo by rostlinám v případě silných mrazů ještě poskytnout určitou ochranu.

Ještě v únoru můžete vysazovat cibule tulipánů, pokud není půda promrzlá.
Předpokladem je, že cibule byly dobře uskladněny. Při sázení dávejte pozor, aby se nepoškodilo většinou již zduřené lůžko cibule, případně i výhonek. Cibule nesmíte do půdy zatla­čit silo
Pravidelně kontrolujeme dvouletky přezimující pod vrstvou chvojí. Tuto ochrannou vrstvu občas odstraníme, abychom rostliny vyvětrali. Koncem měsíce odkrýváme trvalky, odstraníme všechny jejich nadzemní části a pohnojíme je. Prověřujeme stav uskladněných cibulovin. U balkónových rostlin, které máme na přezimování v chladnu, zkontrolujeme přítomnost škůdců.

Neměli bychom vstupovat na zmrzlý trávník, aby mrazem zkřehlá stébla trávy neodumírala a nevznikla tak holá místa. Pokud už v teplých oblastech půda rozmrzne, můžeme na trávník přidat jemný kompost, popřípadě můžeme založit nový.

Další důležité práce:
V teplých místnostech či sklenících již můžeme osázet truhlíky.

  • Vyséváme letničky do nádob, aby se mohly rychleji vyvíjet pro pozdější výsadbu.
  • Můžeme ještě vysazovat trvalky, které vyžadují zimní přemrznutí.
  • Okrasné keře seřízneme těsně nad zemí. U keřů, které kvetou již zjara, odstraníme jen suché nebo poškozené větve.
  • Nemocné a odumřelé dřeviny odstraníme i s kořeny.
  • Pokud nejsou mrazy, můžeme omladit stálezelené listnaté stromy a živé ploty.
  • Řežeme větve javorů a hlohů, abychom dali jejich korunám tvar.

OVOCNÁ ZAHRADA
V únoru můžeme prořezat stromy, které potřebují zmladit. Řez ostatních jádrovin bychom měli nechat až na květen, peckoviny bychom pak neměli řezat vůbec. Prořezat bychom měli naopak bobuloviny, které tím zmladíme a zároveň tak napomůžeme kvalitní sklizeni. Stříháme výhony starší čtyř let, které poznáme podle toho, že mají načernalou barvu.

Pokud není mrazivé počasí, provedeme postřik, kterým opláchneme kmeny a silné větve stromů, na nichž se zpravidla nachází nejvíc larev škůdců. Máme-li na zahradě problémy se zvýšeným výskytem mšic, postříkáme také letorosty, kde se vyskytuje nejvíc jejich vajíček. Kmeny stromů bychom měli chránit zastiňovacími deskami nebo postřikem proti přehřátí sluncem. Broskvoně bychom měli ošetřit přípravkem proti kadeřavosti.

Další důležité práce:

  • Můžeme začít s hnojením rostlin.
  • Sklizeň jahod můžeme urychlit tím, že rostlinky přikryjeme fólií, kterou ale nesmíme úplně uzavřít, aby mohly být jahodníky opylovány včelami. Rostliny nám díky fólii vykvetou již v dubnu a plodit začnou počátkem června.
  • Okopeme zem kolem révy vinné.
  • Vyhloubíme jámy, abychom do nich na jaře mohli zasadit ovocné dřeviny.
  • Meruňky, třešně a višně můžeme začít roubovat koncem měsíce.
  • Po sněhové pokrývce můžeme rozhodit komplexní hnojivo nebo kompost, protože s vodou z tajícího sněhu jejich živiny proniknou do půdy.
  • Shrabeme a zkompostujeme poslední zbytky zahradního listí.
  • Kontrolujeme stav uloženého ovoce. Zkažené či kazící se odstraníme.

ZELENINOVÁ ZAHRADA
V únoru sklízíme ozimou cibuli, špenát, růžičkovou kapustu, cibuli sečku a listy kadeřávku. Za příznivých podmínek můžeme v teplejších oblastech vysévat cibuli, mrkev, ředkvičky a špenát, které přikryjeme netkanou textilií, abychom je ochránili před mrazy. Brambory můžeme již nyní připravovat na ranou výsadbu.

V tomto měsíci bychom měli převrstvit kompost, který jsme založili loni. Na dně by měla být vrstva hrubšího materiálu, nad ním pak kompost samotný a nahoru by měl opět přijít hrubší materiál. Nakonec můžeme kompost prolít močůvkou. Čtyři až pět měsíců po založení již můžeme kompostu používat a rozvážet po zahradě.

Měli bychom pohnojit košťálovou, plodovou zeleninu a brambory. Saláty, listová, cibulová a kořenová zelenina naopak čerstvé hnojení, kterým bychom podpořili hnilobu a kořenové škůdce, mít nesmějí.

Další důležité práce:

  • Abychom předpěstovali sazenice, vyséváme do nádob raný salát, letní pór, ranou košťálovou zeleninu, rajčata, papriku, bazalku a majoránku.
  • Do nádob přepichujeme semenáčky různých druhů zeleniny.
  • Zryjeme půdu v záhonech a poté je pohnojíme.
  • Záhony ještě před výsadbou povápníme páleným vápnem.
  • Kontrolujeme stav uložené zeleniny. Zkaženou a kazící se odstraníme.
  • prořezávání stromů
  • kveta zlatice a líska
  • rododendron zalít, když rozmrzne půda
  • kontrola postřikovačů a postřiků
  • zakrýt česnek netkanou tkaninou a odkrýt až v dubnu. Ochrana proti houbomilce česnekové
  • vysévat semena bylinek na parapet. zakrýt fólií
  • kvete čemeřice. Vysadte různé barvy s různou dobou kvetení.
  • sněženky, bledule. V době květu či hned po něm lze rozsadit na víc míst.Polostín,humuvitá půda.
  • výsev na vnitřní parapet. salát, rajčata, papriky, brokolice
  • vysít do většího květináče lichořeřišnici. lehčí zemina.
  • ke konci února muškáty a fuchsie. Přezimované muškáty zkrátit.