Archiv rubriky: Typy zahrad

rašeliniště

Zahradní rašeliniště je vlastně jezírko plné neustále mokré rašeliny. V přírodě je na povrchu živý rašeliník, který stále přirůstá, jeho spodní vrstvy odumírají a za nepřístupu vzduchu tvoří rašelinu. Na tyto podmínky se adaptovaly rostliny, jež by jinde konkurenčně neobstály.   


Rašelina nesmí nikdy proschnout, budete tedy potřebovat zásobu měkké vody pro suchá období. Nouzově použijte vodu z čistého potoka, ale převažovat by měla dešťová. Chlorované vodě se vyhněte úplně. 
Ke dnu ukotvěte pomocí kamene několik pruhů geotextilie, které povedou téměř k povrchu. Budou sloužit jako knoty, zlepší distribuci vody a celkový vodní režim rašeliniště

Vybrané české rašeliništní druhy:

  • borůvka bažinná (Vaccinium myrtillus);
  • brusnice brusinka (Vaccinium vitis-idaea);
  • bříza zakrslá (Betula nana);
  • klikva bahenní (Oxycoccus palustris);
  • kyhanka sivolistá (Andromeda polyfolia);
  • ostřice bažinná (Carex limosa);
  • ostřice obecná(Carex nigra);
  • ostřice zobánkatá (Carex rostrata);
  • prha arnika (Arnica montana);
  • prstnatec Fuchsův (Dactylorhiza fuchsii);
  • prstnatec májový (Dactylorhiza majalis);
  • rojovník bahenní (Ledum palustre);
  • rosnatka dlouholistá (Drosera anglica);
  • rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia);
  • rosnatka prostřední (Drosera intermedia);
  • suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum);
  • suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium);
  • šicha černá (Empetrum nigrum);
  • tučnice obecná (Pinguicula vulgaris);
  • tučnice česká (Pinguicula bohemica);
  • vlochyně bahenní (Vaccinium uliginosum);
  • vrba plazivá (Salix repens);
  • vrba rozmarýnolistá (Salix rosmarinifolia);
  • vřes obecný (Calluna vulgaris);
  • všivec ladní (Pedicularis sylvatica). Více na: https://abecedazahrady.dama.cz/clanek/zahradni-raseliniste-biotop-nejen-pro-masozravky


Kromě udržování hladiny vody nebudete mít s rašeliništěm v sezoně příliš práce. Protože je chudé na živiny, plevelem příliš nezarůstá. Na zimu doporučuji zakrýt je jednou vrstvou chvojí a  kromě dlouhých období sucha nezalévat. Zkušenosti s přezimováním jsou různé podle konkrétních podmínek lokality. Vyzkoušejte a o své zkušenosti se s námi podělte.





Fóliovník

….. umožňují vysadit například saláty ředkvičky již od brzkého jara, neboť zahradní fóliovník ochrání rostliny až do -5°C. 

Předpěstování rostlin

Mezi nejranější plodiny pěstované ve fóliovníku patří především jarní hlávkové saláty, ledové saláty nebo listové saláty. Oblibu si získávají i bylinky jako je pažitka, řeřicha, oregano, bazalka, meduňka a mnohé další. Fóliovníky jsou velice vhodné i pro předpěstování brukve, květáku, brokolice, zelí, celeru, pórku a kapusty.

Pěstování v létě

Jakmile tyto rostliny přemístíte na volný záhon, vznikne Vám ve Vašem fóliovníku prostor pro další zeleninu – rajčata tyčková, hrnková, keříková nebo cherry, kapie, lilky, dýně, cukety, papriky pálivé i sladké a všechny druhy okurek.

PRAVIDLA:

Obměňujte půdu

Ve skleníku vzniká prostředí příhodné pro rozvoj některých chorob a škůdců, jejichž zárodky se drží v půdě. Proto ji buď každoročně, ob rok nebo jednou za několik let vyměňte až do hloubky šedesát centimetrů. Do nového substrátu přidejte hodně vyzrálého kompostu, který poslouží jako výživa po celou sezonu.

Pěstujte v nádobách

Květináče různé velikosti oceníte, pokud skleník stojí na podloží nevhodném pro tvorbu záhonů nebo pokud chcete rostliny přemísťovat. Alternativou je pěstování v pytlích, ať již na plocho položených a opatřených otvory nebo stojících. Pozor, půda v nádobách snáze vyschne a musíte dbát na zavlažování.

Využijte veškerý prostor

Skleníkové regály či parapety jsou šikovné pro předpěstování sazenic. Později je můžete sklopit, pokud to konstrukce umožňuje, aby nepřekážely vyšším rostlinám. Nebo pod nimi naopak pěstovat rostliny nižší a na nich nechat bujet truhlíky s bazalkou a dalšími teplomilnými bylinkami. Plné parapety se zvednutými okraji můžete vyplnit štěrkem nebo pískem a ten podle potřeby vlhčit. Rostliny v pěstebních nádobách zasazených do písku si budou odebírat vlhkost podle potřeby. Děrované parapety zase umožní volné proudění vzduchu kolem rostlin i ve více patrech, čímž chráníte rostliny před případným napadením chorobami a škůdci. Využít se dají i závěsné košíky, na záhony kolem rajčat vysejte saláty a bylinky.

Nezapomeňte na větrání

Rostlinám skleníkové mikroklima, tedy vlhký a teplý vzduch, svědčí. Ale nezbytné je i dostatečné větrání. Bez přísunu čerstvého vzduchu prospívat nebudou a zdolají je houbové choroby a plísně. Měla by být nejméně dvě, aby vzduch proudil. V horkém létě pak nechte otevřené i dveře – k rajčatům a paprikám se musí dostat také opylovači.

Příliš mnoho slunce škodí

Zatímco v jarních měsících jsou sluneční paprsky žádané, v horkém létě, navíc zesílené sklem, mohou listy až popálit. Teploty ve skleníku snadno vyrostou tak prudce nahoru, že se stane spíš saunou, a i teplomilným rostlinám pak hrozí uvaření. Proto je za slunných letních dnů potřebné stínění.

Správně načasovaná výsadba

Zvolte správný termín výsadby. Některým druhům zeleniny (patří mezi ně například ředkvičky, raná mrkev, salát, roketa, hrách, košťáloviny či pórek)prospívá denní teplo a neohrozí je ani noční chlad, proto je lze i do nevytápěného skleníku vysévat poměrně časně. Naopak choulostivá rajčata, lilky, papriky, dýně, okurky, melouny či cukety může mrazivá noc zničit, proto je ani do skleníku neumísťujte předčasně. Pravda, lehký mráz nemusí do vyhřátého skleníku proniknout. Jestliže meteorologové hlásí ochlazení a vy už máte vysazeno, pomůže například jejich zabalení do netkané textilie.

Využijte biologickou ochranu

V relativně uzavřeném prostoru skleníku lze velmi snadno aplikovat biologickou ochranu proti savým škůdcům. Proti mšicím sem nasaďte parazitické vosičky Aphidius colemani, proti molicím vosičky Encarsia formosa, se sviluškami si poradí draví roztoči Phytoseiulus persimilis, s třásněnkami roztoči jménem Amblyseiulus cucumeris.

33 pravidel zahradničení

(převzato z knihy Nezdolný zahradník – Carlo Deppe)

  • Osivo a rady používejte místní
  • Pěstujte rostliny, co se pěstují kolem vás
  • zjistěte kterým odrůdám se daří na vašem pozemku
  • mějte poznámky, co jste vysadili, kam a kdy
  • nahlížejte k sousedům co pěstují oni
  • kupujte jen kvalitní rostliny a semena
  • rostliny potřebují slunce (více nebo méně)
  • rostliny potřebují teplo – zjistěte si to
  • jiné potřebují chladno (pastiňák)
  • půda je základ
  • spotřebované živiny musíme nahradit
  • připravte pečlivě záhony
  • pěstovat lze v řádcích i smíšeně
  • Sázejte a sejte ve správný okamžik (Na obalu, v internetu)
  • Vysévejte do správné hloubky (na obalu návod)
  • Něco je nutné zalévat a něco roste i bez zalévání
  • Sázejte ve správném sponu, rostliny potřebují prostor
  • Musíte plít nebo osázet tak,aby plevel neměl prostor
  • nedělejte zbytečnosti – řádky tak aby se dalo okopávat, fungicity většinou nepotřebujete
  • Musíte jednotit. Rostliny by si neměli konkurovat
  • Chraňte rostliny před hmyzem, škůdci a býložravci
  • Chraňte rostliny před nemocemi
  • Někdy rostliny chraňte před počasím
  • Vypěstujte si sazenice ze svých semínek
  • Některé rostliny potřebují oporu (fazole, rajčata)
  • Některé rostliny potřebují prořezávat (stromy, ostružiny)
  • Sklízejte a skladujte dle návodu>
  • experimentujte (zkoušejte na zahrádce různé metody)
  • Dělejte si poznámky (čas výsevu, odrůdu,sklizeň
  • Uvažujte v malém – jen to co zvládnete, ne všechna semínka z obalu a pod.
  • všechno co děláte souvisí s něčím dalším
  • Zpomalte – užívejte si
  • všeho si všímejte (objevili se mravenci, vosy. proč? Co se děje?)
  • Uchovávejte semena z toho co se vám daří a chutná


Farmáři si nepůjčují peníze, nekupují nic, co si mohou udělat sami, nekupují nové, ale používají staré = minimalizují náklady. Snaží se vypěstovat co nejvíce svých potravin. Jedině tak budou ziskoví.
Nejlepší hloubka výsevu záleží na typu půdy a na počasí během rašení. Na sáčku se semínek je rada a my jí použijeme dle svého. Udělám si tak průměr hloubky. Vyseji raději víc semen, aby alespoň některá vzešla. některá hlouběji , jiná mělčeji. Malá semínka rozhodím na plochu a hráběmi zapravím do různých hloubek. Malá semínka zalévám rosením, aby se nevyplavila.
sazenice (např. rajčat) sázíme až po zmrzlých. Hrách nechávám naklíčit 1-2 dny. V míse měním vodu (bakterie) Když vidím malinký kulový kořínek, připravený prorazit, v ten okamžik je vysadím. (Pouštím je do vhloubené rýhy). Dá se sázet i v únoru. další várku už sázím bez namáčení. Kukuřici v květnu sázím rovnou (je mokro) ale v červnu už jí namáčím. Kadeřávek smíchám s mokrým substrátem a pak jej vysévám i sním. (Více semen na jedno místo a pak vyjednotit) Brukvovitým stačí den až dva. mrkev 3 týdny.

Biozahrádka

Základy

1.kompostování – zdravá půda

2.Přírodní hnojiva – doplnit živiny

3.Mulčování – povzbuzení půdy

4.výsadba smíšených kultur – kombinace podporuje růst

AD1 KOMPOST

Kompost omlazuje půdu.Založit v polostínu. Kolem vysadit černý bez, lísky a pod. Dobrý přístup s kolečkem. Udělejte i místo na sud s jíchou.Nejdříve naspod dejte hrubý, dřevitý materiál (odvod vod). Veškerý bio odpad ze zahrady (menší kousky), stará zem a promíchejte spolu, aby se nemohly slepit.Asi 20 cm vysoká. pak vrstvička vápna a malé množství organického hnojiva (např rohová moučka) Na podzim (deště) přidejte ještě práškový jíl, který na sebe naváže vodu a případně startér kompostu (stačí i zralý kompost) Hotový kompost chraňte před chladem (vrstva listí) a vlhkostí (rohož, staré pytle).pak čekejte 9-12 měsíců.

KOMPOSTÉR z pastu je vhodný na kuchyňské zbytky. Přidejte kamennou moučku, Zachytí vlhkost. Naházejte na každou vrstvu trochu zralého kompostu.

ZRALOST. Hnědý, drobivý humus vonící jako lesní půda – substrát. je úrodný. příliš jemnozrnný je pak spíše pro výsev.

V ZAHRADĚ. kompost na podzim, nebo časně z jara.- cm na záhon, mírně hráběma zapracovat. Pak přikrýt na zimu mulčem (např. posekaná tráva), jinak se vytvoří tvrdá krusta. Jemný kompost dáme pod zem.!

AD2 PŘÍRODNÍ HNOJIVA

Kravský hnůj (ne z velkochovu! – antibiotika) Do sila nedávat vápno (váže na sebe živiny). Koňský hnůj je výhřevné hnojivo do pařeniště. Mohou být v silu společně.Slepičí trus. V čerstvém stavu nesmí přijít na záhon.(fosfor, draslík) Podporuje tvorbu květů. Hnůj a trus je užitečný např. pro zelí.

Dřevěný popel (drasíl a vápník) – např. pro celer.

Rohová moučka (fosfor)

matoliny- zbytky vylisovaných hroznů.(stopové prvky)

ROSTLINNÉ JÍCHY

rychle se vstřebají a dodají dusík pro růst.

Kopřivová jícha. Nádoba na slunci 2/3 kopřivy (spíše kousky). Hladina vody 10 cm nad. rezerva na napěnění. Přidáte-li extrakt z květu kozlíku nebo hrst kamenné moučky. Jednou denně zamíchat(kvůli dávce kyslíku). za 10-20 dní. Zralou zakryjte.  ředit 1:10. zalévat veškerou zeminu (kromě : NE fazole, hrách, česnek a cibuli)

Zelené hnojení. Vlčí bob, jetel,svazenka, hořčice. na sklizené záhony.

Kamenná moučka. Stopové prvky, hořčík. Pozor na složení. Ne každá je vhodná.

AD3 MULČOVÁNÍ

Podívej se do lesa a pochopíš. Trochu změň nahlížení na to jak má zahrádka vypadat.

Posekaná tráva (kdekoliv), listí (kyselý humus- jahody, maliny, ostružiny,angrešt, rybíz, ovocné stromy, keře), mulčovací kůra (kyselý humus – bobulovité rostliny), sláma (jahody), směsný materiál ze zahrádky, kopřivy (nasekané), listy kostivalu a listy z rajčat(pod rajčata).

AD4 SMÍŠENÉ KULTURY

smíšené kultury proti chorobám:

mrkev a cibule
fazole a saturejka
česnek a jahody
afrikány a petržel
pelyněk a rybíz

Osvědčené kombinace:

brambory
se sousedy košťáloviny,afrikány, lichořeřišnice,heřmánek, kmín

celer
rajčata, keříčkové fazole, košťáloviny, pórek

cibule
mrkev, červená řepa,salát,jahody,kopr,heřmánek, saturejka

cukety
kukuřice,popínavá fazole, červená řepa

hlávkový salát
zelenina, bylinky (ne však petržel a celer)

hrách
mrkev,okurky,cukety,salát, košťáloviny, kopr

jahody
cibule,česnek,pažitka,salát,špenát

pórek
mrkev,celer,rajčata,salát,košťáloviny,jahody

rajčata
košťáloviny,špenát,celer,čekanka,petržel,lichořeřišnice

špenát
všechna zelenina – NE červená řepa

kombinace, které NE
fazole s pórkem, cibulí,česnekem, hrachem ,fenyklem
hrách s cibulí, pórkem, fazolí a rajčaty
košťáloviny s cibulí, česnekem,hořčicí, jahodami
rajčata s fenyklem, brambory, hrachem
salát s petrželí

září

  • sklizeň rakytníku
  • sběr vlašských ořechů
  • likvidace shnilého ovoce – zasypat vápnem
  • sklízet vinnou révu
  • výsadba jehličnanů
  • výsadba dřiš´táli
  • nehnojit trávník, ale provzdušnit
  • sklizeň paprik, rajčat, lilku, patisonu, cukety, dýně. fazolek, červené řepy. Konzervujte, zmrazujte, sušte
  • výsev mrkve v září a chránit chvím při hlolomrazech
  • setba rebarbory
  • podložit tykve
  • část bylinek přesadit do květináčů a dát domů
  • nedozálá rajčata nechte ozrát v teplé místnosti tak, že tam dáte celou rostlin
  • naposledy zastřihneme levanduli
  • jahodníkům utrháme výhony
  • založíme sklaku
  • vyadíme vřes a vřeovec
  • dělíme a přesazujeme trovalkuz
  • uchováváme semna na příští rok
  • vyjmeme za záhonu mečíky, begonie, prykyřníky a necháme hlízy oschnout
  • výsev zeleného hnojení
  • přestanme hnojit muškáty, olámeme suché listy, málo zaléváme. Seříznout na 1/3. V místnosti 5-10 C

Zeleninová zahrada v září

Sklizené rostliny pečlivě odstraňte a půdu řádně nakypřete. Ve většině případů bude vhodné, když tři až čtyři dny před vysazením plodin určených pro podzimní sklizeň půdu důkladně zavlažíte (30 až 40 l na m2). Doplníte tak množství vody, jíž bývá nedostatek, a rostlinám tím usnadníte zakořeňování. Pro podzimní sklizeň se hodí zejména hlávkový salát, kedluben, zimní endivie a ředkvič­ka. Potřebné rostliny musíte vysít včas, začátkem srpna, na volné výsevní záhony. Nejpozdější termín výsadby je 10. až 15. září. Pro podzimní vý­sadbu používejte samozřejmě jen odrůdy s krátkou dobou vývoje.

 

Koncem září má dostat pozdní květák ještě jednu dávku hnojení. Použijte k tomu 0,3% roztok plného hnojiva a rych­le působícího dusíkatého hnojiva. Oba druhy smí­chejte v poměru 1:1.

 

Květák, který nevytvořil do konce září vyvinuté růžice, musíte chrá­nit před časnými mrazíky.

Obáváte-li se nočních mrazíků, je nejlepší, když nad květákem napnete fólii. Můžete k tomu využít přenosné fóliové rukávce či kryty, odpovídající velikostí květákovému porostu, pokud vám zbyly od jara. Postačí i pouhé zakrytí porostu silným balicím papírem, který musíte samozřejmě zajistit proti větru.

 

V září uschnou fazolové lusky, určené pro sklizeň na se­meno. Nastal čas sklidit je. Celé rostliny odřízněte těsně u země. I s lusky je rozvěste na suchém, větraném místě na tak dlou­ho, dokud úplně neuschnou. Tento způsob sušení se osvědčil lépe než otrhávání samotných lusků.

 

Podle počasí potřebuje salát v září dvě až tři dávky vody, vždy po 20 l na m2.

 

V okamžiku, kdy začne tvořit hlávky, zelí ještě přihnojte dávkou 5 g dusí­ku na m2 ve formě rychle působícího dusíkatého hnojiva.

 

Kadeřavá kapusta (kadeřávek) by měla do příchodu mrazů vytvořit ještě hodně listové hmoty, a proto ji v září zno­vu přihnojte dusíkem. Roztoky hnojiv jsou vhodnější než suché rozhoze­né hnojivo. Kadeřávek tak zároveň dostane i po­třebnou vodu, bez níž hnojení není účinné.

 

Pozdní kedluben, určený pro spotřebu v zimě, snese ještě v září přihnojení.

Má-li mít kedluben dobrou skladovatelnost v zi­mě, dejte mu v září plné hnojivo s nízkým obsa­hem dusíku. Živné roztoky připravujte v koncent­raci 0,3 % a aplikujte je počátkem září.

 

Hlávkový salát, který ještě do konce září nedosáhl sklizňové zralosti, zakryjte pařeništními okny nebo fólií. Hlávky se pak budou tvořit rychleji a jistěji, zej­ména pokud se dostaví časné podzimní mrazíky. Konstrukce, na kterou okna položíte, může být vysoká jen 25 cm až 30 cm. Místo pařeništních oken lze použít rámy potažené fólií nebo fóliovníky či rukávce, jaké jste používali na jaře.

 

Hlávkový salát ozimý byste měli pěstovat jen tam, kde jsou k dis­pozici střední, nepříliš mokré půdy. V úvahu tedy přicházejí hlavně písčitohlinité nebo hlinitopísčité půdy, které jsou také hodně humózní. Vhodné odrůdy jsou ‘Humil’ a ‘Altenburský’.

 

Hlávkový salát ozimý byste měli vysévat od 1. do 10. září. Vysévejte ho stejně jako jiný hlávkový salát na záhony pod širým nebem.

 

V oblastech s příznivým podnebím můžete na začátku září vysévat ještě mrkev, která bude přezimovat. Tuto metodu pěstování mrkve však lze doporučit pouze pro oblasti s mírnými zimami, kde jsou pís­čité půdy.

 

Volné místo v pařeništích mohou v září ještě zaplnit ředkvičky. Nejlépe se pro tento účel hodí rychle rostoucí odrůdy. Při výsevu musíte bezpodmínečně použí­vat prkénko se sázecími kolíky. V teplých, chráněných polohách a na lehkých, humózních půdách dosáhne i ředkvička vysetá na volný záhon ještě do poloviny září sklizňové zralosti.

Nejpozději začátkem září (často již koncem srpna) je čas sklízet cibuli vypěstovanou ze sazečky i ze semen. Je-li nať po deštivém létě ještě zelená, trochu cibu­li podryjte vidlemi. Tím se zpřetrhá velká část ko­řenů a urychlí se vyzrávání a zatahování cibule. V žádném případě nelze doporučit sešlapávání nati, s nímž se často můžete setkat.

 

Saturejku zahradní z pozdních výsevů musíte sklidit a usušit zhruba do poloviny září.

Neotálejte déle, protože saturejka by mohla pad­nout za oběť časným podzimním mrazíkům.

 

Chcete-li si nasušit pro zimní po­třebu listy libečku, musíte je sklidit v září. Listy se nesmějí sušit na slunci, protože potom ztrácejí značnou část aromatických látek. K po­dobným ztrátám dochází i tehdy, když usušené listy neuskladníte ve vzduchotěsných nádobách.

 

Koncem září nasušte majoránku z druhé sklizně. Při druhé sklizni nemají rostliny většinou nasazena poupata. Nesmíte na ně tedy čekat, na­opak se musíte řídit uvedeným kalendářním datem.

 

Petrželku přesaďte v září do koře­náčů, budete ji moci celou zimu průběžně sklízet. Pro tento účel je možné využít listovou i kořeno­vou petržel. Kořenová však nemá kadeřavé listy. Budete pro ni potřebovat hlubší, tedy větší koře­náče, protože její kořeny jsou o hodně delší, než je tomu u kadeřavé listové petržele. Rostliny vyryjte opatrně ze země, dávejte přitom pozor na kořeny a okamžitě je zasaďte. Na vzduchu trpí. Sázejte je pouze tak hluboko, jak rostly před výsadbou. Pro listovou petržel stačí kořenáče o průměru 12 cm, pro kořenovou asi 14 cm. Do každého kořenáče natěsnejte co nejvíc rostlin. Vzdálenost mezi nimi postačí 3 cm u naťové a 5 cm u kořenové petržele. K výsadbě používejte hlinitou nebo písčitou kom­postovou zeminu.

 

Vysazenou petržel ponechte až do příchodu mrazů pod širým nebem nebo v pařeništi. Kořenáče zapusťte do země až po okraj. Po zapuštění musíte petržel důkladně zalít, aby ko­řeny získaly těsné spojení se zeminou. V kořená­čích pod širým nebem nesmí vyschnout substrát. Na místo, kde jsou zapuštěny, by nemělo dopadat přímé slunce, protože by petržel zvadla.

 

V září zasaďte do kořenáčů pažitku, potom ji budete moci sklízet celou zimu.

 

Zatímco lilii bělostnou musíte přesazovat již v srp­nu, nastala pro sázení nebo přesazování všech ostatních lilií ta nejsprávnější doba právě teď. Téměř všechny lilie milují teplé, slunné stanoviště a především potřebují půdu, která dostatečně odvá­dí vodu. Máte-li jílovkou, těžkou půdu, musíte její vlastnosti zlepšit pískem a lehkým kompostem. Do jamky, kam budete sázet, přijde dospod nejprve vrstva štěrku a na ni písek, do nějž uložíte cibuli. Takto zajistíte odvádění vody i v těžkých půdách. Nad vrškem cibule má být lehká, ale živinami dobře zásobená půda, aby v ní našly kořínky lilie dostatek živných látek. K zásobení této vrstvy humusem však nepoužívejte chlévský hnůj, nýbrž jen kompost, smíchaný s rašelinou a pískem. Lilie dávají přednost zastíněnému povrchu půdy, jako je tomu v přírodě díky sousedním rostlinám. Není-li na zahradě ještě možné takovéto přirozené zastínění půdy, vypomozte si nastýlkou z rašeliny. Stanoviště hned zvolte tak, aby tuto úlohu později převzaly sousedící půdopokryvné rostliny.

 

Narcisům se nejlépe daří v písčitohlinitých půdách, dobře zásobe­ných humusem.

Čerstvý chlévský hnůj však nesnášejí. Tam, kde v půdě chybí humus, použijte jen hodně uleželý chlévský hnůj nebo vyzrálý kompost. Na mokrých a kyselých půdách, chudých na vápník, se narci­sům nedaří.

 

Nejpříhodnější doba pro výsadbu cibulí narcisů připadá na září. Pro narcisy na záhonech zvolte meziřádkovou vzdálenost asi 20 cm. V řádku dávejte cibule 10 až 15 cm od sebe. Při skupinové výsadbě stačí, když cibule budou od sebe vzdáleny 15 cm. Hloubka výsadby činí 15 cm.

 

Hlavní agrotechnická lhůta pro výsadbu cibulí tulipánů připadá na říjen, ale můžete je sázet už v poslední záři­jové dekádě.