Archiv rubriky: Typy zahrad

33 pravidel zahradničení

(převzato z knihy Nezdolný zahradník – Carlo Deppe)

  • Osivo a rady používejte místní
  • Pěstujte rostliny, co se pěstují kolem vás
  • zjistěte kterým odrůdám se daří na vašem pozemku
  • mějte poznámky, co jste vysadili, kam a kdy
  • nahlížejte k sousedům co pěstují oni
  • kupujte jen kvalitní rostliny a semena
  • rostliny potřebují slunce (více nebo méně)
  • rostliny potřebují teplo – zjistěte si to
  • jiné potřebují chladno (pastiňák)
  • půda je základ
  • spotřebované živiny musíme nahradit
  • připravte pečlivě záhony
  • pěstovat lze v řádcích i smíšeně
  • Sázejte a sejte ve správný okamžik (Na obalu, v internetu)
  • Vysévejte do správné hloubky (na obalu návod)
  • Něco je nutné zalévat a něco roste i bez zalévání
  • Sázejte ve správném sponu, rostliny potřebují prostor
  • Musíte plít nebo osázet tak,aby plevel neměl prostor
  • nedělejte zbytečnosti – řádky tak aby se dalo okopávat, fungicity většinou nepotřebujete
  • Musíte jednotit. Rostliny by si neměli konkurovat
  • Chraňte rostliny před hmyzem, škůdci a býložravci
  • Chraňte rostliny před nemocemi
  • Někdy rostliny chraňte před počasím
  • Vypěstujte si sazenice ze svých semínek
  • Některé rostliny potřebují oporu (fazole, rajčata)
  • Některé rostliny potřebují prořezávat (stromy, ostružiny)
  • Sklízejte a skladujte dle návodu>
  • experimentujte (zkoušejte na zahrádce různé metody)
  • Dělejte si poznámky (čas výsevu, odrůdu,sklizeň
  • Uvažujte v malém – jen to co zvládnete, ne všechna semínka z obalu a pod.
  • všechno co děláte souvisí s něčím dalším
  • Zpomalte – užívejte si
  • všeho si všímejte (objevili se mravenci, vosy. proč? Co se děje?)
  • Uchovávejte semena z toho co se vám daří a chutná
Farmáři si nepůjčují peníze, nekupují nic, co si mohou udělat sami, nekupují nové, ale používají staré = minimalizují náklady. Snaží se vypěstovat co nejvíce svých potravin. Jedině tak budou ziskoví.
Nejlepší hloubka výsevu záleží na typu půdy a na počasí během rašení. Na sáčku se semínek je rada a my jí použijeme dle svého. Udělám si tak průměr hloubky. Vyseji raději víc semen, aby alespoň některá vzešla. některá hlouběji , jiná mělčeji. Malá semínka rozhodím na plochu a hráběmi zapravím do různých hloubek. Malá semínka zalévám rosením, aby se nevyplavila.
sazenice (např. rajčat) sázíme až po zmrzlých. Hrách nechávám naklíčit 1-2 dny. V míse měním vodu (bakterie) Když vidím malinký kulový kořínek, připravený prorazit, v ten okamžik je vysadím. (Pouštím je do vhloubené rýhy). Dá se sázet i v únoru. další várku už sázím bez namáčení. Kukuřici v květnu sázím rovnou (je mokro) ale v červnu už jí namáčím. Kadeřávek smíchám s mokrým substrátem a pak jej vysévám i sním. (Více semen na jedno místo a pak vyjednotit) Brukvovitým stačí den až dva. mrkev 3 týdny.

Biozahrádka

Základy

1.kompostování – zdravá půda

2.Přírodní hnojiva – doplnit živiny

3.Mulčování – povzbuzení půdy

4.výsadba smíšených kultur – kombinace podporuje růst

AD1 KOMPOST

Kompost omlazuje půdu.Založit v polostínu. Kolem vysadit černý bez, lísky a pod. Dobrý přístup s kolečkem. Udělejte i místo na sud s jíchou.Nejdříve naspod dejte hrubý, dřevitý materiál (odvod vod). Veškerý bio odpad ze zahrady (menší kousky), stará zem a promíchejte spolu, aby se nemohly slepit.Asi 20 cm vysoká. pak vrstvička vápna a malé množství organického hnojiva (např rohová moučka) Na podzim (deště) přidejte ještě práškový jíl, který na sebe naváže vodu a případně startér kompostu (stačí i zralý kompost) Hotový kompost chraňte před chladem (vrstva listí) a vlhkostí (rohož, staré pytle).pak čekejte 9-12 měsíců.

KOMPOSTÉR z pastu je vhodný na kuchyňské zbytky. Přidejte kamennou moučku, Zachytí vlhkost. Naházejte na každou vrstvu trochu zralého kompostu.

ZRALOST. Hnědý, drobivý humus vonící jako lesní půda – substrát. je úrodný. příliš jemnozrnný je pak spíše pro výsev.

V ZAHRADĚ. kompost na podzim, nebo časně z jara.- cm na záhon, mírně hráběma zapracovat. Pak přikrýt na zimu mulčem (např. posekaná tráva), jinak se vytvoří tvrdá krusta. Jemný kompost dáme pod zem.!

AD2 PŘÍRODNÍ HNOJIVA

Kravský hnůj (ne z velkochovu! – antibiotika) Do sila nedávat vápno (váže na sebe živiny). Koňský hnůj je výhřevné hnojivo do pařeniště. Mohou být v silu společně.Slepičí trus. V čerstvém stavu nesmí přijít na záhon.(fosfor, draslík) Podporuje tvorbu květů. Hnůj a trus je užitečný např. pro zelí.

Dřevěný popel (drasíl a vápník) – např. pro celer.

Rohová moučka (fosfor)

matoliny- zbytky vylisovaných hroznů.(stopové prvky)

ROSTLINNÉ JÍCHY

rychle se vstřebají a dodají dusík pro růst.

Kopřivová jícha. Nádoba na slunci 2/3 kopřivy (spíše kousky). Hladina vody 10 cm nad. rezerva na napěnění. Přidáte-li extrakt z květu kozlíku nebo hrst kamenné moučky. Jednou denně zamíchat(kvůli dávce kyslíku). za 10-20 dní. Zralou zakryjte.  ředit 1:10. zalévat veškerou zeminu (kromě : NE fazole, hrách, česnek a cibuli)

Zelené hnojení. Vlčí bob, jetel,svazenka, hořčice. na sklizené záhony.

Kamenná moučka. Stopové prvky, hořčík. Pozor na složení. Ne každá je vhodná.

AD3 MULČOVÁNÍ

Podívej se do lesa a pochopíš. Trochu změň nahlížení na to jak má zahrádka vypadat.

Posekaná tráva (kdekoliv), listí (kyselý humus- jahody, maliny, ostružiny,angrešt, rybíz, ovocné stromy, keře), mulčovací kůra (kyselý humus – bobulovité rostliny), sláma (jahody), směsný materiál ze zahrádky, kopřivy (nasekané), listy kostivalu a listy z rajčat(pod rajčata).

AD4 SMÍŠENÉ KULTURY

smíšené kultury proti chorobám:

mrkev a cibule
fazole a saturejka
česnek a jahody
afrikány a petržel
pelyněk a rybíz

Osvědčené kombinace:

brambory
se sousedy košťáloviny,afrikány, lichořeřišnice,heřmánek, kmín

celer
rajčata, keříčkové fazole, košťáloviny, pórek

cibule
mrkev, červená řepa,salát,jahody,kopr,heřmánek, saturejka

cukety
kukuřice,popínavá fazole, červená řepa

hlávkový salát
zelenina, bylinky (ne však petržel a celer)

hrách
mrkev,okurky,cukety,salát, košťáloviny, kopr

jahody
cibule,česnek,pažitka,salát,špenát

pórek
mrkev,celer,rajčata,salát,košťáloviny,jahody

rajčata
košťáloviny,špenát,celer,čekanka,petržel,lichořeřišnice

špenát
všechna zelenina – NE červená řepa

kombinace, které NE
fazole s pórkem, cibulí,česnekem, hrachem ,fenyklem
hrách s cibulí, pórkem, fazolí a rajčaty
košťáloviny s cibulí, česnekem,hořčicí, jahodami
rajčata s fenyklem, brambory, hrachem
salát s petrželí

září

  • sklizeň rakytníku
  • sběr vlašských ořechů
  • likvidace shnilého ovoce – zasypat vápnem
  • sklízet vinnou révu
  • výsadba jehličnanů
  • výsadba dřiš´táli
  • nehnojit trávník, ale provzdušnit
  • sklizeň paprik, rajčat, lilku, patisonu, cukety, dýně. fazolek, červené řepy. Konzervujte, zmrazujte, sušte
  • výsev mrkve v září a chránit chvím při hlolomrazech
  • setba rebarbory
  • podložit tykve
  • část bylinek přesadit do květináčů a dát domů
  • nedozálá rajčata nechte ozrát v teplé místnosti tak, že tam dáte celou rostlin
  • naposledy zastřihneme levanduli
  • jahodníkům utrháme výhony
  • založíme sklaku
  • vyadíme vřes a vřeovec
  • dělíme a přesazujeme trovalkuz
  • uchováváme semna na příští rok
  • vyjmeme za záhonu mečíky, begonie, prykyřníky a necháme hlízy oschnout
  • výsev zeleného hnojení
  • přestanme hnojit muškáty, olámeme suché listy, málo zaléváme. Seříznout na 1/3. V místnosti 5-10 C

Zeleninová zahrada v září

Sklizené rostliny pečlivě odstraňte a půdu řádně nakypřete. Ve většině případů bude vhodné, když tři až čtyři dny před vysazením plodin určených pro podzimní sklizeň půdu důkladně zavlažíte (30 až 40 l na m2). Doplníte tak množství vody, jíž bývá nedostatek, a rostlinám tím usnadníte zakořeňování. Pro podzimní sklizeň se hodí zejména hlávkový salát, kedluben, zimní endivie a ředkvič­ka. Potřebné rostliny musíte vysít včas, začátkem srpna, na volné výsevní záhony. Nejpozdější termín výsadby je 10. až 15. září. Pro podzimní vý­sadbu používejte samozřejmě jen odrůdy s krátkou dobou vývoje.

 

Koncem září má dostat pozdní květák ještě jednu dávku hnojení. Použijte k tomu 0,3% roztok plného hnojiva a rych­le působícího dusíkatého hnojiva. Oba druhy smí­chejte v poměru 1:1.

 

Květák, který nevytvořil do konce září vyvinuté růžice, musíte chrá­nit před časnými mrazíky.

Obáváte-li se nočních mrazíků, je nejlepší, když nad květákem napnete fólii. Můžete k tomu využít přenosné fóliové rukávce či kryty, odpovídající velikostí květákovému porostu, pokud vám zbyly od jara. Postačí i pouhé zakrytí porostu silným balicím papírem, který musíte samozřejmě zajistit proti větru.

 

V září uschnou fazolové lusky, určené pro sklizeň na se­meno. Nastal čas sklidit je. Celé rostliny odřízněte těsně u země. I s lusky je rozvěste na suchém, větraném místě na tak dlou­ho, dokud úplně neuschnou. Tento způsob sušení se osvědčil lépe než otrhávání samotných lusků.

 

Podle počasí potřebuje salát v září dvě až tři dávky vody, vždy po 20 l na m2.

 

V okamžiku, kdy začne tvořit hlávky, zelí ještě přihnojte dávkou 5 g dusí­ku na m2 ve formě rychle působícího dusíkatého hnojiva.

 

Kadeřavá kapusta (kadeřávek) by měla do příchodu mrazů vytvořit ještě hodně listové hmoty, a proto ji v září zno­vu přihnojte dusíkem. Roztoky hnojiv jsou vhodnější než suché rozhoze­né hnojivo. Kadeřávek tak zároveň dostane i po­třebnou vodu, bez níž hnojení není účinné.

 

Pozdní kedluben, určený pro spotřebu v zimě, snese ještě v září přihnojení.

Má-li mít kedluben dobrou skladovatelnost v zi­mě, dejte mu v září plné hnojivo s nízkým obsa­hem dusíku. Živné roztoky připravujte v koncent­raci 0,3 % a aplikujte je počátkem září.

 

Hlávkový salát, který ještě do konce září nedosáhl sklizňové zralosti, zakryjte pařeništními okny nebo fólií. Hlávky se pak budou tvořit rychleji a jistěji, zej­ména pokud se dostaví časné podzimní mrazíky. Konstrukce, na kterou okna položíte, může být vysoká jen 25 cm až 30 cm. Místo pařeništních oken lze použít rámy potažené fólií nebo fóliovníky či rukávce, jaké jste používali na jaře.

 

Hlávkový salát ozimý byste měli pěstovat jen tam, kde jsou k dis­pozici střední, nepříliš mokré půdy. V úvahu tedy přicházejí hlavně písčitohlinité nebo hlinitopísčité půdy, které jsou také hodně humózní. Vhodné odrůdy jsou ‘Humil’ a ‘Altenburský’.

 

Hlávkový salát ozimý byste měli vysévat od 1. do 10. září. Vysévejte ho stejně jako jiný hlávkový salát na záhony pod širým nebem.

 

V oblastech s příznivým podnebím můžete na začátku září vysévat ještě mrkev, která bude přezimovat. Tuto metodu pěstování mrkve však lze doporučit pouze pro oblasti s mírnými zimami, kde jsou pís­čité půdy.

 

Volné místo v pařeništích mohou v září ještě zaplnit ředkvičky. Nejlépe se pro tento účel hodí rychle rostoucí odrůdy. Při výsevu musíte bezpodmínečně použí­vat prkénko se sázecími kolíky. V teplých, chráněných polohách a na lehkých, humózních půdách dosáhne i ředkvička vysetá na volný záhon ještě do poloviny září sklizňové zralosti.

Nejpozději začátkem září (často již koncem srpna) je čas sklízet cibuli vypěstovanou ze sazečky i ze semen. Je-li nať po deštivém létě ještě zelená, trochu cibu­li podryjte vidlemi. Tím se zpřetrhá velká část ko­řenů a urychlí se vyzrávání a zatahování cibule. V žádném případě nelze doporučit sešlapávání nati, s nímž se často můžete setkat.

 

Saturejku zahradní z pozdních výsevů musíte sklidit a usušit zhruba do poloviny září.

Neotálejte déle, protože saturejka by mohla pad­nout za oběť časným podzimním mrazíkům.

 

Chcete-li si nasušit pro zimní po­třebu listy libečku, musíte je sklidit v září. Listy se nesmějí sušit na slunci, protože potom ztrácejí značnou část aromatických látek. K po­dobným ztrátám dochází i tehdy, když usušené listy neuskladníte ve vzduchotěsných nádobách.

 

Koncem září nasušte majoránku z druhé sklizně. Při druhé sklizni nemají rostliny většinou nasazena poupata. Nesmíte na ně tedy čekat, na­opak se musíte řídit uvedeným kalendářním datem.

 

Petrželku přesaďte v září do koře­náčů, budete ji moci celou zimu průběžně sklízet. Pro tento účel je možné využít listovou i kořeno­vou petržel. Kořenová však nemá kadeřavé listy. Budete pro ni potřebovat hlubší, tedy větší koře­náče, protože její kořeny jsou o hodně delší, než je tomu u kadeřavé listové petržele. Rostliny vyryjte opatrně ze země, dávejte přitom pozor na kořeny a okamžitě je zasaďte. Na vzduchu trpí. Sázejte je pouze tak hluboko, jak rostly před výsadbou. Pro listovou petržel stačí kořenáče o průměru 12 cm, pro kořenovou asi 14 cm. Do každého kořenáče natěsnejte co nejvíc rostlin. Vzdálenost mezi nimi postačí 3 cm u naťové a 5 cm u kořenové petržele. K výsadbě používejte hlinitou nebo písčitou kom­postovou zeminu.

 

Vysazenou petržel ponechte až do příchodu mrazů pod širým nebem nebo v pařeništi. Kořenáče zapusťte do země až po okraj. Po zapuštění musíte petržel důkladně zalít, aby ko­řeny získaly těsné spojení se zeminou. V kořená­čích pod širým nebem nesmí vyschnout substrát. Na místo, kde jsou zapuštěny, by nemělo dopadat přímé slunce, protože by petržel zvadla.

 

V září zasaďte do kořenáčů pažitku, potom ji budete moci sklízet celou zimu.

 

Zatímco lilii bělostnou musíte přesazovat již v srp­nu, nastala pro sázení nebo přesazování všech ostatních lilií ta nejsprávnější doba právě teď. Téměř všechny lilie milují teplé, slunné stanoviště a především potřebují půdu, která dostatečně odvá­dí vodu. Máte-li jílovkou, těžkou půdu, musíte její vlastnosti zlepšit pískem a lehkým kompostem. Do jamky, kam budete sázet, přijde dospod nejprve vrstva štěrku a na ni písek, do nějž uložíte cibuli. Takto zajistíte odvádění vody i v těžkých půdách. Nad vrškem cibule má být lehká, ale živinami dobře zásobená půda, aby v ní našly kořínky lilie dostatek živných látek. K zásobení této vrstvy humusem však nepoužívejte chlévský hnůj, nýbrž jen kompost, smíchaný s rašelinou a pískem. Lilie dávají přednost zastíněnému povrchu půdy, jako je tomu v přírodě díky sousedním rostlinám. Není-li na zahradě ještě možné takovéto přirozené zastínění půdy, vypomozte si nastýlkou z rašeliny. Stanoviště hned zvolte tak, aby tuto úlohu později převzaly sousedící půdopokryvné rostliny.

 

Narcisům se nejlépe daří v písčitohlinitých půdách, dobře zásobe­ných humusem.

Čerstvý chlévský hnůj však nesnášejí. Tam, kde v půdě chybí humus, použijte jen hodně uleželý chlévský hnůj nebo vyzrálý kompost. Na mokrých a kyselých půdách, chudých na vápník, se narci­sům nedaří.

 

Nejpříhodnější doba pro výsadbu cibulí narcisů připadá na září. Pro narcisy na záhonech zvolte meziřádkovou vzdálenost asi 20 cm. V řádku dávejte cibule 10 až 15 cm od sebe. Při skupinové výsadbě stačí, když cibule budou od sebe vzdáleny 15 cm. Hloubka výsadby činí 15 cm.

 

Hlavní agrotechnická lhůta pro výsadbu cibulí tulipánů připadá na říjen, ale můžete je sázet už v poslední záři­jové dekádě.

Únor

Okrasná zahrada v únoru

Každý bezmrazý zimní den je využít k větrání a ke kontrole usklad­něných hlíz (mečíky, Jiřinky).

Hlízy Jiřinek bývají ohroženy většinou tehdy, jestliže je ve skladovacím prostoru příliš vlhký vzduch.Leží-li na hromadě, musíte je neustále překládat.

Hlízy mečíků častěji prohlížejte, aby se na nich nešířily skladištní plísně.

Během února je nutno dokončit prosvětlování a případný průklest okrasných dřevin.

Veškeré ořezané části pečlivě vysbírejte a spalte, protože i na okrasných dřevinách přezimují zárodky škůdců a chorob.

Okrasné dřeviny, které jste vysadili na podzim a neseřezali je, se musí prořezat, nejpozději do konce března. Neplatí to ovšem zakrslé dřeviny a pro jehličnany, jež jste zakoupili dostatečně velkých nádobách a vysadili, aniž by došlo k narušení kořenového balu.

Plané růže a podobné keře, které nevyžadují v zimě žádnou ochranu, můžete řezat za bezmrazových dnů již koncem února.

U planých růží se omezujte pouze na prosvětlování. Silný zpětný řez dělejte jen u velmi starých a příliš přerostlých keřů. Nejstarší větve odřízněte až u ze­mě, aby se mohly keře zase obnovit z mladých vý­honů. Budete-li již od samého počátku každoročně odstraňovat staré větve a necháte místo nich růst mladé výhony, budete muset přikročit k radikálnímu zmlazovacímu řezu jen výjimečně.

Není-li půda promrzlá, připravte místa pro výsadbu okrasných dřevin již během února.

Obecně stačí, když půdu nakypříte na hloubku dvou rýčů. Při výsadbě skupiny keřů je nejlepší zrýt celý kus pozemku, při výsadbě jednotlivého keře zpracuj­te plochu přibližně l m2. Do horní vrstvy půdy, tedy na hloubku jednoho rýče, zapravte kompost nebo uleželý chlévský hnůj. Obohatíte ji tak humusem.

Ve školce nebo v zahradnickém středisku byste měli zásadně kupovat jen sazenice s mladými výhony nebo zboží v nádobách. Účel použití hraje při objed­návání velkou roli. Pro výsadbu na místo solitéry volte bohatě a nápadně kvetoucí dřeviny, např.: meruzalka krvavá, pustoryl vonný, šeřík obecný, zlatice převislá, štědřenec odvislý, kdoulovec japonský, kalina nebo tušalaj, lýkovec jedovatý, tavolník, tamaryšek fran­couzský a růžovec zahradní. K zamaskování nepěkných zákoutí na zahradě se hodí všechny ostatní okrasné keře.

Stálezelené keře a trvalky chraňte v únoru za silných mrazů před půso­bením slunečních paprsků, které v této době bývají opravdu intenzivní.

Je-li v únoru půda ještě silně promrzlá, nemohou rostliny přijímat vodu z půdy. Může se stát, že uschnou, neboť transpirace (výpar) z jejich listoví značně vzrůstá, svítí-li na ně slunce. Na ochranu stačí rozvěsit stará prostěradla nebo záclony, jako se to používá na ochranu před sluncem i u pařenišť.

Čas začít zalévat stálezelené dřeviny nastane při suchém počasí, kdy ne­mrzne. Velice důležité je to zejména v letech, kdy je v zi­mě málo srážek. Před zaléváním zem pod rostlina­mi důkladně nakypřete, aby do ní mohla snadno pronikat voda. Rostliny zalijte tak vydatně, aby to vydrželo delší dobu. Po zálivce je nejlepší zakrýt půdu nastýlkou z kompostu nebo vyzrálého hnoje, pokud jste to neudělali už na podzim.

Po rozmrznutí půdy prohlédněte tr­valky, které jste vysadili na podzim, jestli je mráz nepovytáhl ze země. Opomenutí tohoto opatření vám může přivodit velké ztráty. Podle míry povytažení rozhodnete, zda je nutno postižené rostliny vyrýpnout a znovu zasadit, nebo zda je stačí pevně přimáčknout. Po zákroku půdu zalijte, pokud není dostatečně vlhká.

Potřebujete-li, aby živé ploty na jaře vyhnaly pěkné letorosty, musíte do­končit jejich řez koncem února nebo začátkem března.To se týká především živých plotů z ptačího zobu obecného z habru obecného a z hlohu obecného ‘Živé ploty ze zlatice převislé a kdoulovce japonského stříhejte až po odkvětu. Špatně tvarované živé ploty prořezejte velmi silně.

Chcete-li postavit suchou zídku, začněte s přípravami již v únoru. Na jaře se na zahradě nahromadí tolik práce, že je lepší udělat to, co jde, pokud možno už teď.
K přípravám na stavbu suché zídky patři i obstarání kamenů. Obecně po­užívejte takový druh, jaký se vyskytuje v blízkém okolí.Pro suchou zeď se hodí nejlépe takové druhy kamene, které se dají snadno opracovávat. Především je to vápenec, pískovec a šedé droby, které se podobají pískovci. Použitelná je i břidlice. V oblastech, kde se vyskytuje žula, je možno použít i tento kámen. Pro stavbu suché zdi se nejlépe upravují ploché kameny, které v ní také nejlépe vypadají. Dají se koupit již přitesané. Kameny nemusí být všechny stejně velké. Je dokonce lepší, když mají různou ve­lkost. Nemusí mít ani stejnou tloušťku.

 Koncem února se objevují ve skalce a mezi trvalkami první květy, jako příklad talovín zimní Postarejte se o to, aby jim nic nebránilo spatřit denní světlo. Odstraňte chvojí a vyberte naváté listí. Chvojí však nezahazujte, mohlo by rostlinám v případě silných mrazů ještě poskytnout určitou ochranu.

Ještě v únoru můžete vysazovat cibule tulipánů, pokud není půda promrzlá.
Předpokladem je, že cibule byly dobře uskladněny. Při sázení dávejte pozor, aby se nepoškodilo většinou již zduřené lůžko cibule, případně i výhonek. Cibule nesmíte do půdy zatla­čit silo
Pravidelně kontrolujeme dvouletky přezimující pod vrstvou chvojí. Tuto ochrannou vrstvu občas odstraníme, abychom rostliny vyvětrali. Koncem měsíce odkrýváme trvalky, odstraníme všechny jejich nadzemní části a pohnojíme je. Prověřujeme stav uskladněných cibulovin. U balkónových rostlin, které máme na přezimování v chladnu, zkontrolujeme přítomnost škůdců.

Neměli bychom vstupovat na zmrzlý trávník, aby mrazem zkřehlá stébla trávy neodumírala a nevznikla tak holá místa. Pokud už v teplých oblastech půda rozmrzne, můžeme na trávník přidat jemný kompost, popřípadě můžeme založit nový.

Další důležité práce:
V teplých místnostech či sklenících již můžeme osázet truhlíky.

  • Vyséváme letničky do nádob, aby se mohly rychleji vyvíjet pro pozdější výsadbu.
  • Můžeme ještě vysazovat trvalky, které vyžadují zimní přemrznutí.
  • Okrasné keře seřízneme těsně nad zemí. U keřů, které kvetou již zjara, odstraníme jen suché nebo poškozené větve.
  • Nemocné a odumřelé dřeviny odstraníme i s kořeny.
  • Pokud nejsou mrazy, můžeme omladit stálezelené listnaté stromy a živé ploty.
  • Řežeme větve javorů a hlohů, abychom dali jejich korunám tvar.

OVOCNÁ ZAHRADA
V únoru můžeme prořezat stromy, které potřebují zmladit. Řez ostatních jádrovin bychom měli nechat až na květen, peckoviny bychom pak neměli řezat vůbec. Prořezat bychom měli naopak bobuloviny, které tím zmladíme a zároveň tak napomůžeme kvalitní sklizeni. Stříháme výhony starší čtyř let, které poznáme podle toho, že mají načernalou barvu.

Pokud není mrazivé počasí, provedeme postřik, kterým opláchneme kmeny a silné větve stromů, na nichž se zpravidla nachází nejvíc larev škůdců. Máme-li na zahradě problémy se zvýšeným výskytem mšic, postříkáme také letorosty, kde se vyskytuje nejvíc jejich vajíček. Kmeny stromů bychom měli chránit zastiňovacími deskami nebo postřikem proti přehřátí sluncem. Broskvoně bychom měli ošetřit přípravkem proti kadeřavosti.

Další důležité práce:

  • Můžeme začít s hnojením rostlin.
  • Sklizeň jahod můžeme urychlit tím, že rostlinky přikryjeme fólií, kterou ale nesmíme úplně uzavřít, aby mohly být jahodníky opylovány včelami. Rostliny nám díky fólii vykvetou již v dubnu a plodit začnou počátkem června.
  • Okopeme zem kolem révy vinné.
  • Vyhloubíme jámy, abychom do nich na jaře mohli zasadit ovocné dřeviny.
  • Meruňky, třešně a višně můžeme začít roubovat koncem měsíce.
  • Po sněhové pokrývce můžeme rozhodit komplexní hnojivo nebo kompost, protože s vodou z tajícího sněhu jejich živiny proniknou do půdy.
  • Shrabeme a zkompostujeme poslední zbytky zahradního listí.
  • Kontrolujeme stav uloženého ovoce. Zkažené či kazící se odstraníme.

ZELENINOVÁ ZAHRADA
V únoru sklízíme ozimou cibuli, špenát, růžičkovou kapustu, cibuli sečku a listy kadeřávku. Za příznivých podmínek můžeme v teplejších oblastech vysévat cibuli, mrkev, ředkvičky a špenát, které přikryjeme netkanou textilií, abychom je ochránili před mrazy. Brambory můžeme již nyní připravovat na ranou výsadbu.

V tomto měsíci bychom měli převrstvit kompost, který jsme založili loni. Na dně by měla být vrstva hrubšího materiálu, nad ním pak kompost samotný a nahoru by měl opět přijít hrubší materiál. Nakonec můžeme kompost prolít močůvkou. Čtyři až pět měsíců po založení již můžeme kompostu používat a rozvážet po zahradě.

Měli bychom pohnojit košťálovou, plodovou zeleninu a brambory. Saláty, listová, cibulová a kořenová zelenina naopak čerstvé hnojení, kterým bychom podpořili hnilobu a kořenové škůdce, mít nesmějí.

Další důležité práce:

  • Abychom předpěstovali sazenice, vyséváme do nádob raný salát, letní pór, ranou košťálovou zeleninu, rajčata, papriku, bazalku a majoránku.
  • Do nádob přepichujeme semenáčky různých druhů zeleniny.
  • Zryjeme půdu v záhonech a poté je pohnojíme.
  • Záhony ještě před výsadbou povápníme páleným vápnem.
  • Kontrolujeme stav uložené zeleniny. Zkaženou a kazící se odstraníme.
  • prořezávání stromů
  • kveta zlatice a líska
  • rododendron zalít, když rozmrzne půda
  • kontrola postřikovačů a postřiků
  • zakrýt česnek netkanou tkaninou a odkrýt až v dubnu. Ochrana proti houbomilce česnekové
  • vysévat semena bylinek na parapet. zakrýt fólií
  • kvete čemeřice. Vysadte různé barvy s různou dobou kvetení.
  • sněženky, bledule. V době květu či hned po něm lze rozsadit na víc míst.Polostín,humuvitá půda.
  • výsev na vnitřní parapet. salát, rajčata, papriky, brokolice
  • vysít do většího květináče lichořeřišnici. lehčí zemina.
  • ke konci února muškáty a fuchsie. Přezimované muškáty zkrátit.

Rychlení pomocí fólie a rouna

Zvýšená teplota urychluje klíčení a podporuje růst mladých rostlin. Mikroklima.

Fólii rozprostřeme po výsevu na záhon a zatížime kameny.

Později jako tunel.

Pařeniště a skleníky – pro rozmnožování rostlin. (existuje i olejové otevírání skel bez elektřiny.)

koňský nebo kravský hnůj sešlapeme  ve vrstvě 40 cm a na něj 15 cm kompostu.

dvojité desky z akrylátu jsou výhodnější proti nebezpečí spálení. Závěsné sytémy, kapková zálivky

ve skleníku sklizeň nikdy nekončí (ve vašších patrech v truhlících)

pařeniště a skleník