Archiv rubriky: sousedé rostliny

Smíšené kultury na záhonu

míšené záhony_0001Tymián, máta, šalvěj odpuzují létající hmyz

Kopr a cibule chrání mrkev,

Aksamitník chrání rajčata, mrkev a růže

levandule, celer, pažitka a rajčata odpuzjí mšice

slunečnice a řeřišnice chrání ovocné stromy

lebeda odhání mšice z fazolí

česnek odpuzuje padlí a rzivost

pelyněk chrání rybíz před rzí

Na malé ploše šetří místo. zatímco kedlubny dozrávají, okraje záhonu využíváme pro ředkvičku či salát, který má po sklizni dost místa.

smíšené záhony.pdf

Zahrádka podle receptu našich babiček

Pravdou je, že naše babičky nebyly líné,
ale jako životem protřelé matky si uměly usnadnit život a práci téměř všude. A za to jim patří obdiv.

Na začátek je dobré vzít si papír formátu A4
a nakreslit si vaši zahrádku. Nemusí to být vůbec v měřítku, stačí jen tak orientačně “od oka”. Na vrch papíru byste si měli poznačit rostlinky, bez kterých se neobejdete, jako např. vaše oblíbená mrkev, druh okurek, který používáte do salátů, a postupně až k těm, které vaše domácnost spotřebuje pomálu. Když budete mít seznam oblíbenců hotový, přečtěte si, jaké jsou vhodné a nevhodné kombinace rostlin. V tom právě byly naše babičky hodně dobré. Zkusme to tedy zasadit podle nich.

Co se s čím může kombinovat
1. Do brambor se dá sázet křen. Kdo to kdy viděl sázet plevel? Ale až na podzim budete mít brambor na rozdávání, uvidíte co na to sousedé. A i přesto, že hned za plotem brambořiště lehne po nájezdu “mandelinek”, vy se jim vyhnete, i když jsem nepoužijete žádný postřik. Pravdou je, že sem tam nějaká zabloudí i k vám, ale ty stačí posbírat do sklenice a zlikvidovat.
2. Cibuli sázejte do čtvercového záhonu a mezi každé 2 cibule dejte 1 semínko červené řepy. Dokola záhonu vysejte heřmánek. Rostlinky mají podobné nároky a navzájem se podporují v růstu. Nebudete mít problémy ani s broučky šroubujícími se do cibulek.
3. Pokud máte rádi ředkvičky (jakýkoliv druh), vysejte do meziřádků řeřichu. Jednak ji spotřebujete do pomazánek a salátů stejně jako ředkvičky, a obejdete se bez “drepčíků”. Nebo druhá možnost – kombinace se salátem a mrkví. Rostou jedna po druhém průběžně, není třeba si dělat velmi starosti s plevelem a mají ty správné nároky na živiny. Neohrožují se navzájem škůdci, takže ideální soužití.
4. Salát můžete zkombinovat s dvěma rostlinkami – jahodami a pastiňákem (podobá se petrželi, ale chutná skoro jako mrkev. Na rozdíl od mrkve má jedlou i nať a léčivá semínka). Pokud tedy máte rádi dva druhy salátu, jeden dejte mezi jahody (jako když je na hrací kostce číslo 5) a jeden mírně vysejte mezi pastiňák. Salát budete mít čisťoučký, bez mšic.
5. Černému kořeni se říká i černá ředkev – je léčivá, ale pálivá, pokud ji zasejete spolu s pórkem a dokola záhonek olemujete mrkví, předejdete napadání škůdci (ale fuguje to i naopak – pórek s mrkví olemujte černým kořenem). Pórek má rád půdu přihnojenou tak rok-dva před sázením a daří se mu i s celerem. Celer však nikdy nesaďte spolu s petrželkou.
6. Pokud máte rajčata zasazená ve skleníku či foliovníku, můžete mít problémy opylováním, čemu předejdete, pokud před skleník i do něj sem-tam zasadíte brutnák (Borago officinalis) s krásnými a chutnými kvítky. Nejenže ho využijete v kuchyni, ale zabezpečíte svým rostlinkám správně opylování. Rajčata milují závětří, takže pokud je máte venku a ne ve skleníku, zasaďte je před kukuřici, popínavou fazoli, nebo alespoň skleník. A aby vás netrápili krtci či jiný nepříjemný hmyz vylézající ze země a likvidující kořínky, zasaďte ta i afrikány. Afrikány jsou vhodné i na olemování záhonů zeleniny, kterou rady napadají molice, jako jsou kadeřavá kapusta, kadeřavá petržel, květák, brokolice apod.

Pokud jste se rozhodli, že letos si nenecháte pokazit chuť a kysané zelí chcete nakládat z vlastní úrody,
spolu se zelím do meziřádků zasejte jetel! Je to neuvěřitelné, ale bude mít dostatek správných živin, nemusíte ho plet, jetel ho ochrání před všemi škůdci. Vědecké výzkumy dokonce potvrdily babiččinu teorii, že ti bílí motýlci, kteří tak rádi kladou vajíčka, co se přeměňují na žravé housenky, prostě nerozeznají jetel od zelí (nebo naopak?), a tak raději letí k sousedům ….

Jahody milují salát, ale pokud ho vy v lásce nemáte, může jej nahradit jakákoliv jiná listová zelenina
Fazolím ani hrachu např. salát nevadí, nemá specifické nároky na výživu, kterou by jim kradl, ani škůdce nemívají ze stejné skupiny. Tak proč ne, pokud chcete třeba ušetřit místo. A jen tak mimochodem – fazole před sázením namočte na jeden-dva dny, aby praskly a začaly klíčit, potřete je jedlým olejem nebo rozpuštěným mýdlem – tuková vrstva je ochrání před přílišnou vlhkostí a v suchu jim nedovolí příliš rychle vyschnout. Jinak byste z úrody nemuseli mít až tak mnoho. Opravdu, fazole má raději západní stranu.

Pokud máte skleník nebo fóliovník,
před jeho jižní stranu můžete zasadit i dýni, cuketu, patizon – budou ze skleníku odčerpávat nadbytečnou vodu a svým popínavým růstem vhodně zastíní slunce, které by mohlo poškodit rostliny uvnitř. A rada od babičky, pokud pěstujete dýni? Snažte se ji sázet tak jako ona – buď před skleník, nebo k opoře vyrobené z armovací sítě (tak lze sázet i okurky – a navíc dejte dospod černou netkanou fólii – babičky místo toho používaly obyčejnou slámu). Jelikož po ní se úponky plazí směrem nahoru, i plody tykve a okurek visí směrem dolů. Je to praktické pro sběr – nemáte stále špinavou zeleninu, méně hnije i ve vlhčím počasí a tak jisté plísně vás víc obcházejí. Aby tykve neodpadávaly svou váhou, babičky nezahazovaly poškozené “silonky”. Jednoduše malou tykvičky oblékly a provázkem přifixovaly k jednomu nebo více očkům sítě. Jak dýně rostla, punčoška se roztahovala. Důmyslné, co?

Tradičně sázíme okurky spolu s koprem, ale napadlo vás někdy,
že je to tak, protože kopr je vlastně léčivka? Kopr se dobře osvědčil i spolu s fazolemi, které chrání před mšicemi (tento kopr se však již do zavařování použít nedá, přebírá na sebe škůdce a konzumovat ho asi nebudete chtít). Všechny rostliny, které by mohly být napadeny housenkami – jako např. květák, kapusta, zelí, brokolice – si velmi dobře rozumí s yzopem, šalvějí a tymiánem. Každý ze záhonů olemujte dokola jinou bylinkou a získáte zároveň zásobu na zimní období. A ani slimákům právě nevoní. Celer si hýčká zelí, kapusta ho chrání proti rzím. Vzájemně výhodné kombinace, které se navzájem chrání před nežádoucím hmyzem, jsou i celer a heřmánek či celer a pórek.

Proč byste si do zahrádky nezasadili třeba i trvalky?
Bude to chtít pečlivé zvážení místa, protože trvalky, jak jejich název naznačuje, se ke konci vegetačního období neodstraňují ze záhonů, ale mají tu výhodu, že lákají k sobě hmyz, který vaše zahrádka potřebuje k opylení a správný vývoj. Zasaďte si mátu, pažitku, mařinku vonnou, libeček – jsou totiž trvalkami. Naše rada – zasaďte je do větších kbelíků, které zapuste do země, aby se vám odnožemi nerozplazily po celé zahradě. K jednoročním květům můžete zasadit petržel, celer, kerblík. I tyto rostlinky, tak jako ty zmiňované dříve, mají raději polostín. Andělika je dekorativní dvouletá bylina, které svědčí polostín. Její semena se používají jako alternativní sladidlo a likér z této léčivky je také příjemný.

Vyhněte se těmto kombinacím:
1. Fazole a fenykl – ať už bulvový, ale ani ten “semínkový” – dochází ke zpomalování růstu a kvetení.
2. Kapusta se nesnáší s ředkvičkami, a to ani v případě, že jde o tzv. následnou plodinu, tj pokud jste ředkvičku vytrhali a na uvolněné místo chcete něco zasadit. Vyberte si něco jiného, ​​např. salát nebo mrkev. Jen ne zelí. Přitahují stejné škůdce, takže byste mohli zbytečně přijít dvakrát po sobě o úrodu. Stejně nepříznivá je i kombinace zelí a jahody.
3. Na rozdíl od pastináku petržel se se salátem nemá ráda. Pokud se na salátu usadí mšice, máte i po petrželi.
4. Hrach s fazolemi nemají rády cibuli, a to ani šalotku.
5. Rajčata s paprikou jdou sice spolu chuťově na talíři či chlebu, ale ve skleníku nebo na záhonech vedle sebe se nesnášejí.
6. Mrkev nikdy nesaďte nahusto, pokud jí dopřejete místo uprostřed zahrádky, kde dobře prospívá, nemusíte mít strach z létajícího savého hmyzu. Nikdy ji neokopávajte a při pletí plevele jamky vždy zahlazujte, aby se do nich nenastěhovali ty bílé blešky.

Zelenina, kterou můžete kombinovat s květinami a bylinkami
1. Na okraj řady rybízu, červené zelí, jednoletý bílý hrachor, heřmánek, zlatavý chmel a k tomu jiřiny, květák, špenát a po něm žlutá rajčata, červené pnoucí fazole v záhonu s celerem, zelený hrášek a po něm pórek; na okraj záhonů rebarboru a k ní žlutou šalvěj, jahody se salátem a oregánem, cibuli a červenou řepu obehnanou heřmánkem, od severu sladkou kukuřici a před ni do vnitřní strany rajčata.
2. Před keříky rybízu babičky sely mnohokrát měsíček, před ně zelí s jetelem, keříčkový hrášek spolu s echinaceou, levandulí, cínie, černuchu setá, heřmánek, šalvěj, astry, jahody. Na okraj chmel, z jižní strany révu a lichořeřišnici (pokud máte altán, nechte ho obrůst i těmito táhlými rostlinkami kromě břečťanu). Pod ně pažitku, pastiňák, saturejku, petržel, oregano, estragon. Brambory spolu s křenem, mrkev a cibuli, červenou řepu a čekanku, pór a řapíkatý celer nebo pórek a mrkev, řepu s cibulí, od severu cukrovou kukuřici. Do středu slunečnici a kolem mrkev. Rajčata před stěnu z vrbového proutí v kombinaci s hrachorem.
3. Společně mohou žít rybíz, angrešt, vinná réva, jahody s různými druhy salátů, fazole a jiřiny, pivoňky, orlíček (Aquilegia vulgaris), mrkev, astry, cibule, heřmánek, hrášek, lilie, fazole, kopretiny, cibule, levandule, kapusta, rajčata, andělika lékařská, topolovka. Záhon můžete olemovat šeříkem a rozmarýnovými keři. Na severní straně nasadit ptačí zob.
4. Zkusit můžete zkombinovat révu s růžemi, rybízem a dvěma druhy malin, rajčaty, doplňte to řádkem brokolice, dvěma řádky fazolí, záhonem jahod, keříčkové fazole a mezi ni nasaďte salát, řádek špenátu, řádek kedlubny, cibule a mrkve. Abyste měli co aranžovat do sušených kytic, můžete do celkové kompozice doplnit i ozdobnou trávu a jiné květiny, které se mohou sušit. Mezi řádky vám klidně může vonět pažitka, majoránka, rozmarýn, levandule, šalvěj, yzop, máta.
5. Pokud byla předcházející kombinace pro vás příliš odvážná, můžete zkusit zasadit před keříky rybízu cibuli, angrešt a maliny a před ně nasadit červené zelí. Doplnit to můžete hráškem, červenou řepou a čínskými fazolemi, jahodami se salátem i bramborami. Chybět by nemusely ani chryzantémy s mrkví a kudrnatou kapustou. Chryzantémám však nevadí ani celer, hrášek s pórkem, fazole a rané brambory, mrkev a cibule, rajčata, okurky a kopr.
6. Možností, co s čím barevně a voňavě zkombinovat, je nepřeberné množství. Ani s těmito kombinacemi “nešlápnete” vedle: topolovka s koprem, cibulí, pelyňkem, meduňkou, santolinou, yzopem, šalvějí, oreganem, levandulí, pažitkou, česnekem, heřmánkem, mateřídouškou, náprstníkem, routou voňavou, saturejkou, libečkem, plicníkem, zvonkem, čechřicí vonnou, andělikou, celerem, jahodami, petrželkou, kontryhelem, konvalinkou, vavřínem – bobkovým listem, rybízem, růží, jalovcem, borůvkou, barvínkem.

Zkuste i netradiční rozložení zahrádky
Jednotlivá políčka vůbec nemusí mít tvar čtverce či obdélníku. Ve Francii nejsou v některých zámeckých zahradách zeleninové řádky rovné, ale mají tvar vlnovky, spirály, jing-jang apod. Samozřejmě, chce to alespoň dvě různé rostliny nebo barvy zeleniny či bylin. Cestičky mezi zeleninou mohou mít tvar oblouků, některé záhony mohou být geometricky přesné. Stačí si jen správně promyslet, co s čím a jak, a budete mít nejen plnou náruč vitamínů, ale i překrásnou pastvu pro oči.

Pokračování textu Zahrádka podle receptu našich babiček

Prevence a ochrana

Pozorní zahradníci si všimli, že se sousední rostliny vzájemně ovlivňují, růst svého souseda podporují nebo brzdí. Rostliny jsou v kontaktu prostřednictvím aromatických látek v kořenech.

Dobří sousedé:

Bob obecný: brukev,mrkev,celer, tykvovité, brambory, saturejka, bylinky (ne s česnekovými )

Brambory:lichořešnice, koriandr a měsíček podporují zdravý vývoj brambor hrášek, fazole, brukev, chřest, kukuřice (ne: rajčata a tykvovité)

Brukvovité, zelí: s červenou řepou a mangoldem, celerem, koprem, lichořeřišnicí, česnekové, hrášek, brambory (ne:fazol šarlatový a jahody)

celer: květák, keříčková fazole, pór – celer chrání košťáloviny před běláskem, rajčata

cibule: mrkev, hlávkový salát,štěrbák,jahody  má ráda majoránku nebo oregano

červená řepa a mangold: fazole, okurka, kedlubny

česneku se dobře daří mezi saláty. také roste u kmenů stromů, zvláště u broskví, řepa a mangold, jahody, saturejka, rajčata (ne luštěniny)

fazole: hlávkový salát, červená řepa, kedlubny, celer, česnekovité, pastiňák, vodnice, tuřín, kukuřice (ne s fazolí šarlatovou, ne česnekovité)

fazole šarlatová: kukuřice, saturejka (ne řepa, mangold a kedluben)

Hlávkový salát: mrkev, kedlubny, pór , ředkev, ředkvičky, česnek, špenát, jahody, kebrlík

Hrách: mrkev,hlávková salát,hlávkové zelí, fazole, kukuřice, vodnice, brambory (ne : česnekovité)

Kukuřice setá: luštěniny, brukvovité a tykvovité, brambory a slunečnice

Kapusta: pór, celer, hrách

mrkev: pažitka, pórek, salát, česnekovité, cibule, pór,mangold, petržel, hrách a brambory

pór: mrkev, naťový celer,salát, jahody

Rajčata: chřest, bazalka, mrkev, brukví, česnekovité, petržel (Ne: kedlubny a brambory)

Sladká paprika a čili: s bazalkou (ne kedluben a ředkvička)

Slunečnice: s tykvovitými , s řeřichou (Ne : brabory, fazol šarlatová, kukuřice a traviny)

Tykvovité rostliny . okurky, cukety, tykev, meloun, dýně: s fazolí šarlatovou, fazolem, kukuřicí (ne : hrášek, bob, lichořeřišnice a brambory)

Vodnice a tuřín: s hráškem

kopřivy: mulčovat jimi zeleninu, trs kopřiv k černému nebo čevenému rybízu. pravidelně sekat a pak dát mulč k zelenině

ozimé žito je dobré jako zelené hnojivo

Okurky ocení přítomnost bazalky. také kopr má na okurky zdravý vliv.

Užitečné bylinky

Saturejka– odežene mšice od fazolí a salátu

Kebrlík chrání salát před mšicí Salát mezi, nebo lem záhonu z kebrlíku

narcisy u mladých stromků jabloní odhání hraboše

vlčí bob podporuje růst modřínů, smrků, borovic, obohacuje půdu o dusík

Brutnák lékařský: výtečný pro včely, zásobuje hnojivem lépe jak kopřiva – je bohaty na hořčík a dusík. prospívá jahodám

Cibule má ráda majoránku nebo oregano

konvalinka se sázela kolem třešní

Kopr vonný: prospívá zelí a salátu, cibuli , kukuřici a okurec, odpuzuje mšice a svilušky

Křen selský: pomáhá bramborám, škodí vinné révě. Shromažďuje vápník, draslík a síru. Odvar proti hnědé hnilobě jablek

koberec z máty peprné kolem ovocných stromů zlepší příjem vody a aroma

měsíček lékařský  udržuje přátelství se všemi rostlinami. Na jaře posypat semínky měsíčku záhony se zeleninou, zvláště rajčata,kapusta, fazole. Službu dělá i pod ovocnými stromy.

pažitka: potlačuje plísňové nemoci, skvrnitost růží a strupovitost jabloní. Postřik z pažitky se používá proti padlí, plísni okurek a angreštu Nesvědčí luštěninám

Koriandr setý: postřk proti sviluškám, pomáhá klíčit anýzu ale škodí fenyklu.

Fenykl obecný: nemá rád koriandr, nesnáší pelyněk, tlumí růst fazolí a kmínu, kedlubnů a rajčat. Hostí pestřenky a vosičky. zastraší mšice.

Pelyněk:škodí brukvovitým, kmínu, fenyklu a šalvěji. Poskytuje nektar včelám. Postřik odrazuje kočky. Nedávat na kompost! Slpicím pomáhá odstranit čmelíky.

šalvěj je vhodná jako lem záhonů s kapustou. Také z jeho výtažku zalévat. odpuzuje housenky někdy i slimáky

řebříček podporuje zdravý vývoj zeleniny.

aksamitník sázejte jako návnadu pro slimáky mezi salát a kapustu. mezi řádky brambory zahání mandelinku.

Tymián– chrání kapustu před slimáky

Yzop lékařský: výtečný pro včely, prospívá vinné révě a odpuzuje běláska zelného. nemají ho rádi ředkvičky

Jablečník obecný: podporuje zrání rajčat

Heřmánek u salátu, červené řepy, celeru, cibule brání proti útokům hub

Máta: má rada společnost kopřiv, pomáhá zelí, rajčatům, zapudí mšice, postřik z čaje nesnáší mravenci a mandelinka bramborová. na podzim pomáhá divokým včelám

Máta peprná: zvyšuje přítomnost kopřiv, pomáhá heřmánku, brukvovitým proti běláskovi zelnému

slepice pomáhají svým hrabáním v ovocných zahradách

Užitečné plevely

Kopretiny a pampelišky přilákají užitečný hmyz

Opylovače přiláká: Kebrlík lesní, chrpa černá, starček Přímětník, smetanka lékařská

BYLINNÉ VÝTAŽKY A ČAJE

Na počátku léta výtažek z březového listí (1kg/1litr) – postřik jabloní a hrušek proti strupovitosti

směs čaje z přesličky rolní a bazalky – proti padlí na okurkách

nálev z prášku na pečivo zabraňuje americkému padlí na angreštu

čaj z výhonků tůje – odrazuje mandelinku bramborovou

čaj z vrbové kůry nebo na drobno nasekaných mladých výhonků – posiluje rostliny, totá umí aspirin

Přeslička rolní 1,5 kg na 10 l na jeden den namočit, pak povařit a v poměru 1:5 nebo 1:10 postřk proti strupovitosti, padlí, hnědé hnilobě, černé skvrnotosti

černý bez – vykvasit listy 1,5 kg na 10 l – lít do děr hrabošům

lichořežišnice – nasekat listy na drobno, přelít horkou vodou, tři hodiny louhovat – na vlnatku krvavou, na mšici listovou (1:20)

česnek: 100 g nakrájených stroužků litrem vařící vody. v poměru 1:7 proti roztočům na jahodách, ostružinách, vinné révě. Koncem dubna postřik půdy (4 x vždy po třech dnech). Proti kadeřavosti broskvoní postřik od února do vyrašení každé dva týdny

křen 300g listů a kořene na tři hodiny namočte, 30 minut vařte. smíchejte z 10 litry vody, nechte den odstát. Postřk stromů před květem, během květu a po něm (až včely zalezou) – předejdete hnilobě (monilii )ovoce u jabloní

Vratič obecný: vařte sušené květy v srpnu 30 g na 1 l. postřik jabloní před vyrašením

Rebarbora: rozmělněné listy 1kg na 5 l vařte půl hodiny- postřik proti molům a mšicím na fazolích, černém bezu a třešních, proti mravencům, mšicím, proti okusu divokou zvěří. (listy jsou jedovaté i pro člověka -antrachinony)

šalvěj listy a špičky výhonku (500g) zalijte horkou vodou a pak 5 litrů vody a dva dny louhovat. Postřik košťálovin jednou týdně odradí od běláska a mušky.. 1:1 zabrnuje hnití rajčat a brambor, padlí na vinné révě

rajčata: zálistky a přebytečné mladé rostliny (1kg/10l) nechte 14 dní kvasit – postřk na koš´táloviny 1:1 1 x týdně. zalévání půdy a sazenic 1:1 udrží záhony bez slimáků.

sbírejte lupky z cibule a česneku – 8-10 dní kvasit. 1:10 postřik jahod proti plísni šedé. 1:5 proti plísni bramborové

mladý kompost: kompostový výtažek brání rostliny. 1/2 kbelíku čerstvého kompostu, dolijte vodou, přidejte 2-3 lžíce mletého vápence. postavte na teplé místo. 3 x denně promíchejte. Týden. 1:5 naře´dte a důkladný postřik rostlin jedenkrát týdně. stříkejte i zespoda listů. Spotřebujte do týdne. A už můžete připravovat další.

výtažek z mechu: slimáci raději hladoví, než aby se pustili do mechu. Rozcupovaný trávníkový mech, přelijte horkou vodou a nechte 3 dny tát. Neředěným postřikujte zeleninu. Chrání především proti houbám, ale i slimákům. na vinnou révu působí, když stříkáte i zespoda listy.

 

 

 

 

ŠPATNÍ SOUSEDÉ

fazole: hrách , cibule

okurky: rajčata

brambory: celer,slunečnice,rajčata

kapusta: cibule , jahody

hlávkový salát: petržel

špenát: červená řepa