Archiv rubriky: sousedé rostliny

Střídání rostlin na 8 záhonech

Než se pustíte do výsadby, vezměte si tužku a papír, na nějž sepíšete, co chcete pěstovat. Pamatujete-li si, kde jste měli vloni zasazené kedlubny, pak je letos vysaďte jinam. Najděte jim záhon splňující jejich požadavky na přísun živin a stejně postupujte u ostatních druhů.

Unavené záhony

Pěstujete-li několik let po sobě na záhonu zeleninu plodovou (případně kořenovou či listovou), zjistíte, že úroda je rok od roku horší. Rostliny z půdy jednostranně čerpají stále stejné živiny, čímž dochází k její únavě.

Budete mít i problémy s chorobami a škůdci, kteří se objevují na podobných plodinách. Navíc každá plodina vylučuje do půdy látky, jež se pak v půdě hromadí a další roky zabraňují rostlinám ve vývoji.

Většina zelenin je na živiny náročná, dopřejte jí proto změnu místa pěstování 

Znovuobjevené plánování

Střídat plodiny na záhonech musíte každoročně, a vůbec přitom nezáleží na velikosti zahrady. Zeleninovou zahrádku si rozdělte na díly tak, abyste v každém měli plodiny podle specifických nároků na živiny (hnojení).

Dopracujete se tak k čtyřletému prostřídání plodin na záhonech (čtyři trati):

  • Záhony vyhnojené chlévskou mrvou – na nich můžete pěstovat zeleniny náročné na živiny: salátové okurky, melouny, košťáloviny (zelí, květák, brokolici a růžičkovou a hlávkovou kapustu) nebo pórek.
  • Záhony prohnojené dobrým kompostem či uleželou chlévskou mrvou – sem přijdou plodové zeleniny (papriky, rajčata, lilky, nakládačky), kedlubny, rané brambory, celer, nebo tykve (cukety a patisony).
  • Záhony pro náročnější zeleninu, jež nesnáší organická hnojiva – vysévat lze kořenovou zeleninu (mrkev a karotku, petržel a pastinák), vhodná je výsadba česneku a cibule sazečky. Z listových zelenin se bude dařit salátům a špenátu. Hnojte před výsadbou pomaleji rozpustnými průmyslovými hnojivy do zásoby.
  • Záhony nevyhnojené – na nich pěstujte některé bylinky či koření (kopr, majoránka, bazalka) nebo hrášek či fazole. Tyto zeleniny vyžadují pouze doplňující přihnojení průmyslovými hnojivy.
Kedlubny, jak rané, tak pozdní, jsou typickou zeleninou druhé trati

Vytrvalci mezi zeleninami

Pro výsadbu vytrvalých zelenin (rebarbora, libeček, chřest) najděte místo s kvalitní, propracovanou a organickými hnojivy vyhnojenou půdou. Každoročně doplňujte živiny ještě přihnojováním průmyslovými hnojivy, použít můžete i zálivku z výluhu kopřiv či drůbežího trusu.

Vytrvalé zeleniny mají velkou spotřebu živin, vytvářejí hodně hmoty a navíc na stanovišti zůstávají několik let, proto je pravidelné přihnojování nutností.

Po uplynutí tří let záhon jahod přestěhujte a vyhnojte jej chlévskou mrvou pro zeleniny první trati. Vrátit jahody na stejné místo můžete po třech čtyřech letech 

Je to vlastně jednoduché

Rozhodování o tom, jak prostřídat plodiny, si zkuste zjednodušit. Víte-li, že vloni byla na záhonech rajčata (plodová zelenina – sklízeli jste, co se urodilo nad zemí), příští rok pěstujte třeba karotku (to, co budete sklízet pod zemí).

Střídejte plodiny s vyššími nároky na vláhu s těmi, které tolik náročné nejsou. Po žíznivých okurkách či květáku vysaďte další rok cibuli nebo česnek, jež tolik vláhy nepotřebují. Zeleninu se širokými listy vystřídejte úzkolistými plodinami, kořenovou zeleninu s těmi druhy, které mají kořeny pouze podpovrchové.

Úzkolistými zeleninami jsou v prvé řadě všechny odrůdy česneku a cibule 

Střídáním plodin ušetříte za postřiky proti chorobám i škůdcům

Cibulové zeleniny pěstované po sobě na jednom místě by byly ve větší míře napadeny háďátky, hnilobou a padlím. Jak škůdci, tak i choroby zůstávají v půdě, a další cibuloviny by byly ohroženy od samého začátku.

Stejná situace by nastala u kořenové zeleniny, kde by se šířila například černá hniloba či rakovina pastináku. Důležité je vystříhat se pěstování rajčat po bramborách kvůli přenosu plísní a houbových chorob. Brambory pěstované více let na stejném místě trpí nadměrně strupovitostí.

Hlávkové saláty pěstované po sobě na stejném místě budou náchylnější k hnilobám a plísním 

Uzdravte svoje záhony

K regeneraci půdy přispívá pěstování luskovin. Ty mají schopnost obohacovat půdu dusíkem, nutným k tvorbě zelené hmoty. Hrách i fazole vám tedy přinesou nejen užitek v podobě úrody, ale vylepší i půdu na záhonech. Nezapomínejte ani na zelené hnojení: namíchané směsky koupíte v zahradních centrech a před koncem léta vysejete na záhony.

Promyšlené pěstování

Při střídání plodin myslete i na to, abyste záhony využili opravdu od časného jara až do pozdního podzimu. Můžete tak sklízet úrodu několikrát: brzy na jaře přijde na řadu výsev ředkvičky, k tomu vysaďte na záhon hlávkový raný salát a rané kedlubny.

Postupně sklizené vitaminy nahradí rajčata či papriky a po jejich sklizni ještě stihnete výsev zimního špenátu nebo cibulky. Další úrodu ta budete sklízet, jakmile zmizí poslední sníh ze záhonů.

Více na: https://abecedazahrady.dama.cz/clanek/stridani-plodin-na-zahonech

Střídání plodin na záhonech O čem to je?

http://ekozahrady.com/zelenina_stridani_plodin.htm

 Co je divoká polykultura a kdy ji použít?
V případě, že vám komplexní řešení rostlinných vztahů a kombinování druhů zatím připadá příliš složité, doporučuji začít jednodušší metodou, kde za vás mnoho rozhodnutí učiní sama příroda. Semena několika vybraných druhů se rozhazují velmi řídce na jeden záhon, a později se dosadí na volná místa sem-tam pár předpěstovaných sazeniček. Rostlinky potom rostou v těsné blízkosti, vytvoří se samoregulující zeleninový prales, taková zmenšenina divoké přírody, kde vaší hlavní činností je stále sklízet… sklizené rychlé ředkvičky uvolní místo pomalejším mrkvím a salátu, saláty zase odejdou do kuchyně dříve než zelí. Jedna dorůstající zelenina střídá druhou. Chce to trochu praxe a experimentování, abchom vyseli správné množství semen a druhů. Bez neustálého intenzivního sklízení to také nefunguje. V prvních letech bývá půda nových záhonů plná semen různých plevelů, které sklízíme spolu se zeleninou. Pokud byste půdu předtím nezúrodnili, budou plevely silnější než zeleninka. V humózní kompost připomínající půdě je to naopak. Mnohé plevely jsou ve fázi mladých lístků jedlé a celkem chutné, jako třeba lebeda, ptačinec nebo kokoška, nejedlé a nechutné můžeme vykvasit v sudu s vodou na hno jivo. Po přibližně třech letech polykulturních pokusů začnete intuitivně chápat správné poměry setých druhů, vaše záhony už budou úrodné a plevely postupně zmizí, a stanete se mistry/němi v setí divokých polykultur. Podrobněji v tomto článku.

    Smíšená kultura, nebo polykultura (nedivoká) znamená, že řešíme vztahy…
Druhá metoda, zvaná obvykle smíšená kultura, více připomíná klasické zeleninové zahrady, ale přesto funguje na přírodních principech a hospodaří se tam také bez chemie, ideálně i bez rytí a okopávání. Užitečné vztahy vznikají mezi rostlinami v sousedních řádcích, čtvercích nebo flecích (vzory a tvary jsou na vás), a hodně se řeší, co s čím může růst a co ne, a co tam rostlo předtím a co bude potom. O smíšených kulturách se už dá narozdíl od polykultur sehnat více informací.

Kdy je která pěstitelská metoda vhodnější?     
Lidé se mne na seminářích občas ptají, proč to vůbec dělat a plánovat složitěji a vše studovat, když divoká polykultura, která vypadá na záhoně zajímavěji, jako malý prales, také funguje. Jsem velký propagátor divočinových zeleninových polykultur, každoročně je seji a vylepšuji, je to má nejoblíbenější technika. Radím zůstat pouze u divokých polykultur, dokud nezačnete mít ambice věnovat se zelenině hlouběji a dát tomu více myšlenek a času. Polykultury umožní lidem začít, aniž by museli dlouze studovat a plánovat nad papírem co kde bude a bylo minulé roky. Jsou vhodné i pro ty, kdo mají z pěstování zelenin z dětství vypěstovanou fobii (zahradní galeje) a potřebují projít se zeleninou takovou terapeutickou a objevovací fázi, víc si hrát :-).

Je ale několik situací, kdy se vyplatí sít přehlednější řádky smíšených kultur, malé fleky (políčka) jedné nebo dvou či tří plodin spolu, nebo na střídačku do mulče vysazovat dva nebo tři druhy sazenic. Tyto situace většinou nastávají, když začnete seriózně uvažovat o plné potravinové soběstačnosti a z velké části “náhodná” a krásná, leč nevyzpytatelně proměnlivá polykultura z několika důvodů nestačí. Zde jsou příklady:


– potřebujete otestovat, která ze tří odrůd celeru, zelí, mrkve, kedlubnu nebo jiných druhů ze široké nabídky výrobců osiv je nejvhodnější pro vaše podmínky, nebo vám nejvíce chutná. V divoké polykultuře nelze objektivně zjistit, jestli něco roste lépe nebo hůře díky tomu, že si to vylosovalo dobré sousedy a dobré místo, nebo je to fakt lepší odrůda.

– v polykultuře nemůžete konkrétní odrůdy pro pozorování ani označit, vše se seje přes sebe a nevíte, co kde vlastně nakonec vyroste. A jestli vůbec každá z odrůd kterou jste seli vyklíčila. Poznat můžete snadno druhy (že to je mrkev nebo ředkvička), ale těžko od pohledu na nať odlišíte odrůdy. To se povede jen u opravdu výrazně se lišících odrůd, třeba dle zbarvení nebo vykrajování listů.

– když je potřeba mít maximum mrkve na podzim na uskladnění do sklípku, musíme vysít pozdní odrůdy, které by v polykultuře seté z jara, mezi mnoha dalšími druhy a odrůdami, neměly tolik prostoru. Množství by nemuselo pokrýt naše potřeby, protože mrkev jako mrkev – během roku bychom nevědomky sklidili mnoho pozdních i s těmi ranějšími – do polykultur sejeme všechny naráz. Uděláme tedy kombinaci pozdní mrkve třeba jen se dvěmi dalšími vhodnými rostlinami které se mají rády, třeba jen s cibulí a koprem, nebo sólo řádek vedle řádku jiných plodin (pro zajištění vztahů, ochrany a pestrosti) a máme jistotu, že sklidíme několik beden pozdní mrkve v době, kdy to chceme udělat.

– jistota nejlepších faktorů pro nejvyšší výnosy. Když přesně víme co kde rostlo minulé roky a co bude vedle sebe růst letos, zvolíme záměrně taková místa a takové sousedy, aby vše bylo “ideální” :-)… Tím jsme o krok blíže k soběstačnosti. Stačí méně osiva, méně sazenic a více přemýšlení, abychom vypěstovali vysoce kvalitní zeleninu (skoro všechny kusy). Naopak v divoké dobrodružné polykultuře nemusíme moc přemýšlet, plánovat a je u toho minimum práce, ale smíříme se s tím, že ne každý kus vyroste do plného potenciálu, mnoho jich musíme sklidit mladých abychom uvolnili místo dalším, a že asi nebudeme mít jistotu kolik čeho který rok bude.

Kombinace a střídání zelenin dle vlastností

Podle jakých vlastností rozlišujeme zeleninu pro úspěšné kombinování, případně střídání na záhonech? Já používám v praxi tato tři základních dělení:

1) dle nároků na živiny – náročné, středně náročné a nenáročné – tomu se říká dělení dle tratí. Je to asi nejdůležitější kriterium pro vhodný výběr druhů na konkrétní záhon. Záhon 1.trati je od podzimu předchozího roku prohnojený čerstvým hnojem a v tomto roce je tedy nejvýživnější (hodně dusíku). Některým druhům plodin to vyhovuje, jiným vůbec ne. Dalším rokem se hnůj promění v kvalitní jemnější humus s menším obsahem živin a jedná se o záhon 2.trati. Třetím rokem od hnojení vzniká logicky 3.trať, která je vhodná pro nejméně náročné plodiny. Na podzim se opět dodá hnůj a máme připravenou opět 1.trať na příští sezónu. Ideální je tedy mít nejméně tři záhony, abychom jeli ve všech tratích zároveň.

2) dle rodů (čeledí) – běžně pěstované druhy zelenin jsou někdy rodově blízce příbuzné, někdy naopak velmi vzdálené. Ty příbuzné odebírají z půdy podobné živiny a mají podobné neduhy (choroby a škůdce). Aby nedocházelo ke vzájemné konkurenci a porosty zelenin byly zdravé i bez chemických postřiků, je důležité pěstovat spolu na záhoně a v různých letech po sobě převážně rodově nepříbuzné druhy. Typickým příkladem jsou košťáloviny, které mají mnoho tvarů, barev i chutí, ale jen jednoho společného předka, takže jsou si velmi příbuzné a je třeba po nich příští rok na záhoně pěstovat něco jiného, než se zase vrátí.

3) dle velikosti a tvaru nadzemní a podzemní části – malá, velká, vysoká, nízká, utlačující, rozpínavá, půdokryvná… – volíme k sobě rovnocenné spoluhráče, malé k malým, velké k velkým, bujné k bujným. Vyjímkou je, pokud malé stihnou dorůst do sklizně dříve, než je mohou utlačit ty velké. To je princip přírodní sukcese v jednoletém měřítku.

O vztazích mezi rostlinami, a o tom jak je střídat na záhonech, bylo popsáno mnoho knih a existuje nespočet tabulek. Pro začátek doporučuji literaturu viz níže.

Snažil jsem se v tom sám vyznat, během minulých dvaceti let, proto vytvářím svou jednodušší metodu rotace záhonů ve větším záhonovišti, kterou testuji a vylepšuji, a časem ji budu též publikovat, abych novým pěstitelům usnadnil začátky.


    Co ještě zohledňujeme? 

Měsíční a planetární fáze- existují výsevní kalendáře, dle kterých sejeme v určité dny jen listové plodiny, jindy plodové, jindy kořenové, střídá se to po pár dnech. Totéž platí i pro sklizeň a péči. Doporučuji vám pouze kalendář “Výsevní dny” dle výzkumů paní Thunové. Vycházela podle reálného stavu souhvězdí na obloze, a vše pečlivě testovala na záhoncích (například po hodinách a dnech vysévala stejný druh zeleniny) zatímco jiné lunární kalendáře vycházejí z praxí neověřených tradic a jsou tedy vlastně k ničemu (mylné údaje, odlišné od výsledků paní Thunové).
Již mnoho let její kalendáře testuji, a mohu z praxe potvrdit, že přinejmenším na kořenovou zeleninu to má velmi kladný vliv, když je zasetá v kořenových dnech. U kořenové zeleniny jsem se na to specielně zaměřil. U ostatních druhů to nemohu zatím zodpovědně posoudit.
Na druhou stranu – když dny úplně nevycházejí dle kalendáře, ale máme silnou chuť jít něco vysít, tak to uděláme. Kalendář považujeme jen za doplněk, nestresujeme se tím nikterak.

 

Smíšené kultury na záhonu

míšené záhony_0001Tymián, máta, šalvěj odpuzují létající hmyz

Kopr a cibule chrání mrkev,

Aksamitník chrání rajčata, mrkev a růže

levandule, celer, pažitka a rajčata odpuzjí mšice

slunečnice a řeřišnice chrání ovocné stromy

lebeda odhání mšice z fazolí

česnek odpuzuje padlí a rzivost

pelyněk chrání rybíz před rzí

Na malé ploše šetří místo. zatímco kedlubny dozrávají, okraje záhonu využíváme pro ředkvičku či salát, který má po sklizni dost místa.

smíšené záhony.pdf

Zahrádka podle receptu našich babiček

Pravdou je, že naše babičky nebyly líné,
ale jako životem protřelé matky si uměly usnadnit život a práci téměř všude. A za to jim patří obdiv.

Na začátek je dobré vzít si papír formátu A4
a nakreslit si vaši zahrádku. Nemusí to být vůbec v měřítku, stačí jen tak orientačně “od oka”. Na vrch papíru byste si měli poznačit rostlinky, bez kterých se neobejdete, jako např. vaše oblíbená mrkev, druh okurek, který používáte do salátů, a postupně až k těm, které vaše domácnost spotřebuje pomálu. Když budete mít seznam oblíbenců hotový, přečtěte si, jaké jsou vhodné a nevhodné kombinace rostlin. V tom právě byly naše babičky hodně dobré. Zkusme to tedy zasadit podle nich.

Co se s čím může kombinovat
1. Do brambor se dá sázet křen. Kdo to kdy viděl sázet plevel? Ale až na podzim budete mít brambor na rozdávání, uvidíte co na to sousedé. A i přesto, že hned za plotem brambořiště lehne po nájezdu “mandelinek”, vy se jim vyhnete, i když jsem nepoužijete žádný postřik. Pravdou je, že sem tam nějaká zabloudí i k vám, ale ty stačí posbírat do sklenice a zlikvidovat.
2. Cibuli sázejte do čtvercového záhonu a mezi každé 2 cibule dejte 1 semínko červené řepy. Dokola záhonu vysejte heřmánek. Rostlinky mají podobné nároky a navzájem se podporují v růstu. Nebudete mít problémy ani s broučky šroubujícími se do cibulek.
3. Pokud máte rádi ředkvičky (jakýkoliv druh), vysejte do meziřádků řeřichu. Jednak ji spotřebujete do pomazánek a salátů stejně jako ředkvičky, a obejdete se bez “drepčíků”. Nebo druhá možnost – kombinace se salátem a mrkví. Rostou jedna po druhém průběžně, není třeba si dělat velmi starosti s plevelem a mají ty správné nároky na živiny. Neohrožují se navzájem škůdci, takže ideální soužití.
4. Salát můžete zkombinovat s dvěma rostlinkami – jahodami a pastiňákem (podobá se petrželi, ale chutná skoro jako mrkev. Na rozdíl od mrkve má jedlou i nať a léčivá semínka). Pokud tedy máte rádi dva druhy salátu, jeden dejte mezi jahody (jako když je na hrací kostce číslo 5) a jeden mírně vysejte mezi pastiňák. Salát budete mít čisťoučký, bez mšic.
5. Černému kořeni se říká i černá ředkev – je léčivá, ale pálivá, pokud ji zasejete spolu s pórkem a dokola záhonek olemujete mrkví, předejdete napadání škůdci (ale fuguje to i naopak – pórek s mrkví olemujte černým kořenem). Pórek má rád půdu přihnojenou tak rok-dva před sázením a daří se mu i s celerem. Celer však nikdy nesaďte spolu s petrželkou.
6. Pokud máte rajčata zasazená ve skleníku či foliovníku, můžete mít problémy opylováním, čemu předejdete, pokud před skleník i do něj sem-tam zasadíte brutnák (Borago officinalis) s krásnými a chutnými kvítky. Nejenže ho využijete v kuchyni, ale zabezpečíte svým rostlinkám správně opylování. Rajčata milují závětří, takže pokud je máte venku a ne ve skleníku, zasaďte je před kukuřici, popínavou fazoli, nebo alespoň skleník. A aby vás netrápili krtci či jiný nepříjemný hmyz vylézající ze země a likvidující kořínky, zasaďte ta i afrikány. Afrikány jsou vhodné i na olemování záhonů zeleniny, kterou rady napadají molice, jako jsou kadeřavá kapusta, kadeřavá petržel, květák, brokolice apod.

Pokud jste se rozhodli, že letos si nenecháte pokazit chuť a kysané zelí chcete nakládat z vlastní úrody,
spolu se zelím do meziřádků zasejte jetel! Je to neuvěřitelné, ale bude mít dostatek správných živin, nemusíte ho plet, jetel ho ochrání před všemi škůdci. Vědecké výzkumy dokonce potvrdily babiččinu teorii, že ti bílí motýlci, kteří tak rádi kladou vajíčka, co se přeměňují na žravé housenky, prostě nerozeznají jetel od zelí (nebo naopak?), a tak raději letí k sousedům ….

Jahody milují salát, ale pokud ho vy v lásce nemáte, může jej nahradit jakákoliv jiná listová zelenina
Fazolím ani hrachu např. salát nevadí, nemá specifické nároky na výživu, kterou by jim kradl, ani škůdce nemívají ze stejné skupiny. Tak proč ne, pokud chcete třeba ušetřit místo. A jen tak mimochodem – fazole před sázením namočte na jeden-dva dny, aby praskly a začaly klíčit, potřete je jedlým olejem nebo rozpuštěným mýdlem – tuková vrstva je ochrání před přílišnou vlhkostí a v suchu jim nedovolí příliš rychle vyschnout. Jinak byste z úrody nemuseli mít až tak mnoho. Opravdu, fazole má raději západní stranu.

Pokud máte skleník nebo fóliovník,
před jeho jižní stranu můžete zasadit i dýni, cuketu, patizon – budou ze skleníku odčerpávat nadbytečnou vodu a svým popínavým růstem vhodně zastíní slunce, které by mohlo poškodit rostliny uvnitř. A rada od babičky, pokud pěstujete dýni? Snažte se ji sázet tak jako ona – buď před skleník, nebo k opoře vyrobené z armovací sítě (tak lze sázet i okurky – a navíc dejte dospod černou netkanou fólii – babičky místo toho používaly obyčejnou slámu). Jelikož po ní se úponky plazí směrem nahoru, i plody tykve a okurek visí směrem dolů. Je to praktické pro sběr – nemáte stále špinavou zeleninu, méně hnije i ve vlhčím počasí a tak jisté plísně vás víc obcházejí. Aby tykve neodpadávaly svou váhou, babičky nezahazovaly poškozené “silonky”. Jednoduše malou tykvičky oblékly a provázkem přifixovaly k jednomu nebo více očkům sítě. Jak dýně rostla, punčoška se roztahovala. Důmyslné, co?

Tradičně sázíme okurky spolu s koprem, ale napadlo vás někdy,
že je to tak, protože kopr je vlastně léčivka? Kopr se dobře osvědčil i spolu s fazolemi, které chrání před mšicemi (tento kopr se však již do zavařování použít nedá, přebírá na sebe škůdce a konzumovat ho asi nebudete chtít). Všechny rostliny, které by mohly být napadeny housenkami – jako např. květák, kapusta, zelí, brokolice – si velmi dobře rozumí s yzopem, šalvějí a tymiánem. Každý ze záhonů olemujte dokola jinou bylinkou a získáte zároveň zásobu na zimní období. A ani slimákům právě nevoní. Celer si hýčká zelí, kapusta ho chrání proti rzím. Vzájemně výhodné kombinace, které se navzájem chrání před nežádoucím hmyzem, jsou i celer a heřmánek či celer a pórek.

Proč byste si do zahrádky nezasadili třeba i trvalky?
Bude to chtít pečlivé zvážení místa, protože trvalky, jak jejich název naznačuje, se ke konci vegetačního období neodstraňují ze záhonů, ale mají tu výhodu, že lákají k sobě hmyz, který vaše zahrádka potřebuje k opylení a správný vývoj. Zasaďte si mátu, pažitku, mařinku vonnou, libeček – jsou totiž trvalkami. Naše rada – zasaďte je do větších kbelíků, které zapuste do země, aby se vám odnožemi nerozplazily po celé zahradě. K jednoročním květům můžete zasadit petržel, celer, kerblík. I tyto rostlinky, tak jako ty zmiňované dříve, mají raději polostín. Andělika je dekorativní dvouletá bylina, které svědčí polostín. Její semena se používají jako alternativní sladidlo a likér z této léčivky je také příjemný.

Vyhněte se těmto kombinacím:
1. Fazole a fenykl – ať už bulvový, ale ani ten “semínkový” – dochází ke zpomalování růstu a kvetení.
2. Kapusta se nesnáší s ředkvičkami, a to ani v případě, že jde o tzv. následnou plodinu, tj pokud jste ředkvičku vytrhali a na uvolněné místo chcete něco zasadit. Vyberte si něco jiného, ​​např. salát nebo mrkev. Jen ne zelí. Přitahují stejné škůdce, takže byste mohli zbytečně přijít dvakrát po sobě o úrodu. Stejně nepříznivá je i kombinace zelí a jahody.
3. Na rozdíl od pastináku petržel se se salátem nemá ráda. Pokud se na salátu usadí mšice, máte i po petrželi.
4. Hrach s fazolemi nemají rády cibuli, a to ani šalotku.
5. Rajčata s paprikou jdou sice spolu chuťově na talíři či chlebu, ale ve skleníku nebo na záhonech vedle sebe se nesnášejí.
6. Mrkev nikdy nesaďte nahusto, pokud jí dopřejete místo uprostřed zahrádky, kde dobře prospívá, nemusíte mít strach z létajícího savého hmyzu. Nikdy ji neokopávajte a při pletí plevele jamky vždy zahlazujte, aby se do nich nenastěhovali ty bílé blešky.

Zelenina, kterou můžete kombinovat s květinami a bylinkami
1. Na okraj řady rybízu, červené zelí, jednoletý bílý hrachor, heřmánek, zlatavý chmel a k tomu jiřiny, květák, špenát a po něm žlutá rajčata, červené pnoucí fazole v záhonu s celerem, zelený hrášek a po něm pórek; na okraj záhonů rebarboru a k ní žlutou šalvěj, jahody se salátem a oregánem, cibuli a červenou řepu obehnanou heřmánkem, od severu sladkou kukuřici a před ni do vnitřní strany rajčata.
2. Před keříky rybízu babičky sely mnohokrát měsíček, před ně zelí s jetelem, keříčkový hrášek spolu s echinaceou, levandulí, cínie, černuchu setá, heřmánek, šalvěj, astry, jahody. Na okraj chmel, z jižní strany révu a lichořeřišnici (pokud máte altán, nechte ho obrůst i těmito táhlými rostlinkami kromě břečťanu). Pod ně pažitku, pastiňák, saturejku, petržel, oregano, estragon. Brambory spolu s křenem, mrkev a cibuli, červenou řepu a čekanku, pór a řapíkatý celer nebo pórek a mrkev, řepu s cibulí, od severu cukrovou kukuřici. Do středu slunečnici a kolem mrkev. Rajčata před stěnu z vrbového proutí v kombinaci s hrachorem.
3. Společně mohou žít rybíz, angrešt, vinná réva, jahody s různými druhy salátů, fazole a jiřiny, pivoňky, orlíček (Aquilegia vulgaris), mrkev, astry, cibule, heřmánek, hrášek, lilie, fazole, kopretiny, cibule, levandule, kapusta, rajčata, andělika lékařská, topolovka. Záhon můžete olemovat šeříkem a rozmarýnovými keři. Na severní straně nasadit ptačí zob.
4. Zkusit můžete zkombinovat révu s růžemi, rybízem a dvěma druhy malin, rajčaty, doplňte to řádkem brokolice, dvěma řádky fazolí, záhonem jahod, keříčkové fazole a mezi ni nasaďte salát, řádek špenátu, řádek kedlubny, cibule a mrkve. Abyste měli co aranžovat do sušených kytic, můžete do celkové kompozice doplnit i ozdobnou trávu a jiné květiny, které se mohou sušit. Mezi řádky vám klidně může vonět pažitka, majoránka, rozmarýn, levandule, šalvěj, yzop, máta.
5. Pokud byla předcházející kombinace pro vás příliš odvážná, můžete zkusit zasadit před keříky rybízu cibuli, angrešt a maliny a před ně nasadit červené zelí. Doplnit to můžete hráškem, červenou řepou a čínskými fazolemi, jahodami se salátem i bramborami. Chybět by nemusely ani chryzantémy s mrkví a kudrnatou kapustou. Chryzantémám však nevadí ani celer, hrášek s pórkem, fazole a rané brambory, mrkev a cibule, rajčata, okurky a kopr.
6. Možností, co s čím barevně a voňavě zkombinovat, je nepřeberné množství. Ani s těmito kombinacemi “nešlápnete” vedle: topolovka s koprem, cibulí, pelyňkem, meduňkou, santolinou, yzopem, šalvějí, oreganem, levandulí, pažitkou, česnekem, heřmánkem, mateřídouškou, náprstníkem, routou voňavou, saturejkou, libečkem, plicníkem, zvonkem, čechřicí vonnou, andělikou, celerem, jahodami, petrželkou, kontryhelem, konvalinkou, vavřínem – bobkovým listem, rybízem, růží, jalovcem, borůvkou, barvínkem.

Zkuste i netradiční rozložení zahrádky
Jednotlivá políčka vůbec nemusí mít tvar čtverce či obdélníku. Ve Francii nejsou v některých zámeckých zahradách zeleninové řádky rovné, ale mají tvar vlnovky, spirály, jing-jang apod. Samozřejmě, chce to alespoň dvě různé rostliny nebo barvy zeleniny či bylin. Cestičky mezi zeleninou mohou mít tvar oblouků, některé záhony mohou být geometricky přesné. Stačí si jen správně promyslet, co s čím a jak, a budete mít nejen plnou náruč vitamínů, ale i překrásnou pastvu pro oči.

Pokračování textu Zahrádka podle receptu našich babiček

Prevence a ochrana

Pozorní zahradníci si všimli, že se sousední rostliny vzájemně ovlivňují, růst svého souseda podporují nebo brzdí. Rostliny jsou v kontaktu prostřednictvím aromatických látek v kořenech.

Dobří sousedé:

Bob obecný: brukev,mrkev,celer, tykvovité, brambory, saturejka, bylinky (ne s česnekovými )

Brambory:lichořešnice, koriandr a měsíček podporují zdravý vývoj brambor hrášek, fazole, brukev, chřest, kukuřice (ne: rajčata a tykvovité)

Brukvovité, zelí: s červenou řepou a mangoldem, celerem, koprem, lichořeřišnicí, česnekové, hrášek, brambory (ne:fazol šarlatový a jahody)

celer: květák, keříčková fazole, pór – celer chrání košťáloviny před běláskem, rajčata

cibule: mrkev, hlávkový salát,štěrbák,jahody  má ráda majoránku nebo oregano

červená řepa a mangold: fazole, okurka, kedlubny

česneku se dobře daří mezi saláty. také roste u kmenů stromů, zvláště u broskví, řepa a mangold, jahody, saturejka, rajčata (ne luštěniny)

fazole: hlávkový salát, červená řepa, kedlubny, celer, česnekovité, pastiňák, vodnice, tuřín, kukuřice (ne s fazolí šarlatovou, ne česnekovité)

fazole šarlatová: kukuřice, saturejka (ne řepa, mangold a kedluben)

Hlávkový salát: mrkev, kedlubny, pór , ředkev, ředkvičky, česnek, špenát, jahody, kebrlík

Hrách: mrkev,hlávková salát,hlávkové zelí, fazole, kukuřice, vodnice, brambory (ne : česnekovité)

Kukuřice setá: luštěniny, brukvovité a tykvovité, brambory a slunečnice

Kapusta: pór, celer, hrách

mrkev: pažitka, pórek, salát, česnekovité, cibule, pór,mangold, petržel, hrách a brambory

pór: mrkev, naťový celer,salát, jahody

Rajčata: chřest, bazalka, mrkev, brukví, česnekovité, petržel (Ne: kedlubny a brambory)

Sladká paprika a čili: s bazalkou (ne kedluben a ředkvička)

Slunečnice: s tykvovitými , s řeřichou (Ne : brabory, fazol šarlatová, kukuřice a traviny)

Tykvovité rostliny . okurky, cukety, tykev, meloun, dýně: s fazolí šarlatovou, fazolem, kukuřicí (ne : hrášek, bob, lichořeřišnice a brambory)

Vodnice a tuřín: s hráškem

kopřivy: mulčovat jimi zeleninu, trs kopřiv k černému nebo čevenému rybízu. pravidelně sekat a pak dát mulč k zelenině

ozimé žito je dobré jako zelené hnojivo

Okurky ocení přítomnost bazalky. také kopr má na okurky zdravý vliv.

Užitečné bylinky

Saturejka– odežene mšice od fazolí a salátu

Kebrlík chrání salát před mšicí Salát mezi, nebo lem záhonu z kebrlíku

narcisy u mladých stromků jabloní odhání hraboše

vlčí bob podporuje růst modřínů, smrků, borovic, obohacuje půdu o dusík

Brutnák lékařský: výtečný pro včely, zásobuje hnojivem lépe jak kopřiva – je bohaty na hořčík a dusík. prospívá jahodám

Cibule má ráda majoránku nebo oregano

konvalinka se sázela kolem třešní

Kopr vonný: prospívá zelí a salátu, cibuli , kukuřici a okurec, odpuzuje mšice a svilušky

Křen selský: pomáhá bramborám, škodí vinné révě. Shromažďuje vápník, draslík a síru. Odvar proti hnědé hnilobě jablek

koberec z máty peprné kolem ovocných stromů zlepší příjem vody a aroma

měsíček lékařský  udržuje přátelství se všemi rostlinami. Na jaře posypat semínky měsíčku záhony se zeleninou, zvláště rajčata,kapusta, fazole. Službu dělá i pod ovocnými stromy.

pažitka: potlačuje plísňové nemoci, skvrnitost růží a strupovitost jabloní. Postřik z pažitky se používá proti padlí, plísni okurek a angreštu Nesvědčí luštěninám

Koriandr setý: postřk proti sviluškám, pomáhá klíčit anýzu ale škodí fenyklu.

Fenykl obecný: nemá rád koriandr, nesnáší pelyněk, tlumí růst fazolí a kmínu, kedlubnů a rajčat. Hostí pestřenky a vosičky. zastraší mšice.

Pelyněk:škodí brukvovitým, kmínu, fenyklu a šalvěji. Poskytuje nektar včelám. Postřik odrazuje kočky. Nedávat na kompost! Slpicím pomáhá odstranit čmelíky.

šalvěj je vhodná jako lem záhonů s kapustou. Také z jeho výtažku zalévat. odpuzuje housenky někdy i slimáky

řebříček podporuje zdravý vývoj zeleniny.

aksamitník sázejte jako návnadu pro slimáky mezi salát a kapustu. mezi řádky brambory zahání mandelinku.

Tymián– chrání kapustu před slimáky

Yzop lékařský: výtečný pro včely, prospívá vinné révě a odpuzuje běláska zelného. nemají ho rádi ředkvičky

Jablečník obecný: podporuje zrání rajčat

Heřmánek u salátu, červené řepy, celeru, cibule brání proti útokům hub

Máta: má rada společnost kopřiv, pomáhá zelí, rajčatům, zapudí mšice, postřik z čaje nesnáší mravenci a mandelinka bramborová. na podzim pomáhá divokým včelám

Máta peprná: zvyšuje přítomnost kopřiv, pomáhá heřmánku, brukvovitým proti běláskovi zelnému

slepice pomáhají svým hrabáním v ovocných zahradách

Užitečné plevely

Kopretiny a pampelišky přilákají užitečný hmyz

Opylovače přiláká: Kebrlík lesní, chrpa černá, starček Přímětník, smetanka lékařská

BYLINNÉ VÝTAŽKY A ČAJE

Na počátku léta výtažek z březového listí (1kg/1litr) – postřik jabloní a hrušek proti strupovitosti

směs čaje z přesličky rolní a bazalky – proti padlí na okurkách

nálev z prášku na pečivo zabraňuje americkému padlí na angreštu

čaj z výhonků tůje – odrazuje mandelinku bramborovou

čaj z vrbové kůry nebo na drobno nasekaných mladých výhonků – posiluje rostliny, totá umí aspirin

Přeslička rolní 1,5 kg na 10 l na jeden den namočit, pak povařit a v poměru 1:5 nebo 1:10 postřk proti strupovitosti, padlí, hnědé hnilobě, černé skvrnotosti

černý bez – vykvasit listy 1,5 kg na 10 l – lít do děr hrabošům

lichořežišnice – nasekat listy na drobno, přelít horkou vodou, tři hodiny louhovat – na vlnatku krvavou, na mšici listovou (1:20)

česnek: 100 g nakrájených stroužků litrem vařící vody. v poměru 1:7 proti roztočům na jahodách, ostružinách, vinné révě. Koncem dubna postřik půdy (4 x vždy po třech dnech). Proti kadeřavosti broskvoní postřik od února do vyrašení každé dva týdny

křen 300g listů a kořene na tři hodiny namočte, 30 minut vařte. smíchejte z 10 litry vody, nechte den odstát. Postřk stromů před květem, během květu a po něm (až včely zalezou) – předejdete hnilobě (monilii )ovoce u jabloní

Vratič obecný: vařte sušené květy v srpnu 30 g na 1 l. postřik jabloní před vyrašením

Rebarbora: rozmělněné listy 1kg na 5 l vařte půl hodiny- postřik proti molům a mšicím na fazolích, černém bezu a třešních, proti mravencům, mšicím, proti okusu divokou zvěří. (listy jsou jedovaté i pro člověka -antrachinony)

šalvěj listy a špičky výhonku (500g) zalijte horkou vodou a pak 5 litrů vody a dva dny louhovat. Postřik košťálovin jednou týdně odradí od běláska a mušky.. 1:1 zabrnuje hnití rajčat a brambor, padlí na vinné révě

rajčata: zálistky a přebytečné mladé rostliny (1kg/10l) nechte 14 dní kvasit – postřk na koš´táloviny 1:1 1 x týdně. zalévání půdy a sazenic 1:1 udrží záhony bez slimáků.

sbírejte lupky z cibule a česneku – 8-10 dní kvasit. 1:10 postřik jahod proti plísni šedé. 1:5 proti plísni bramborové

mladý kompost: kompostový výtažek brání rostliny. 1/2 kbelíku čerstvého kompostu, dolijte vodou, přidejte 2-3 lžíce mletého vápence. postavte na teplé místo. 3 x denně promíchejte. Týden. 1:5 naře´dte a důkladný postřik rostlin jedenkrát týdně. stříkejte i zespoda listů. Spotřebujte do týdne. A už můžete připravovat další.

výtažek z mechu: slimáci raději hladoví, než aby se pustili do mechu. Rozcupovaný trávníkový mech, přelijte horkou vodou a nechte 3 dny tát. Neředěným postřikujte zeleninu. Chrání především proti houbám, ale i slimákům. na vinnou révu působí, když stříkáte i zespoda listy.

 

 

 

 

ŠPATNÍ SOUSEDÉ

fazole: hrách , cibule

okurky: rajčata

brambory: celer,slunečnice,rajčata

kapusta: cibule , jahody

hlávkový salát: petržel

špenát: červená řepa