Archiv rubriky: škůdci a predátoři

Plísně

Libují si ve vlhku a měkkém pletivu, napadají oslabené jedince.

Napadají jahody, okurky, rajčata, cibulovou zeleninu i květiny (např.pivoňky)

Nedávat příliš hnojiva

přesličková jícha, kamenná moučka, sláma pod jahody, aby ležely v suchu.

Včas opdstraňovat a tím bránit šíření infekce

Mšice – prostředky v boji

Přirození protivníci:

slunéčko sedmitečné, zlatoočko, zákeřnice, lumci, škvoři a ptáci

jednoduché zákroky: rozmačkat, odplavit proudem vody, zálivka kopřivovou jíchou(posílá rostlinu)

Výroba vlastních přípravků:

Jícha vratiče 330 g čerstvých kvetoucích natí, 10 litrů vody, druhý den pomalu vařit 30 minut. vychlazenou přecedit a postřk rostliny i půdy pod rostlinou

Jícha z kapradin:Listy kapradě samce. 1 kg čerstvých a postup jako u vratiče.

Čaj z pelyňku: 30g sušených natí a 10 l vody. Louhovat 15 minut. Postříkat vychlazeným čajem

Mýdlový postřik: čisté mýdlo 150 tg v 10 l horké vody rozpustit. Vychlazenou opistříkat (pozor, ale může zabít i pestřenky)

 

Plži

Co plže odpuzuje a co jim chutná

Keře a cibuloviny
Chrpa (Centaurea), jaterník (Hepatica), kakost (Geranium), lomikámen (Saxifraga), pivoňky (Paeonia), plamenka (Phlox), pupalka (Oenothera), sasanka (Anemone), udatna (Aruncus), vratič (Tanacetum), zběhovec (Ajuga)
Zelenina, saláty, koření
Čekanka (Cichorium), česnek (Allium), dobromysl (Origanum), chřest (Asparagus), kozlíček (Valerianella), mateřídouška, tymián (Thymus), rozmarýn (Rosmarinus), saturejka (Satureja), smil (Helichrysum)
Okrasné keře a dřeviny
Devaterník (Helianthemum), jasmín (Jasminum), levandule (Lavandula), pěnišník (Rhododendron), starček (Senecio), tavolník (Spirea), třezalka (Hypericum), vřes (Calluna), vřesovec (Erica), zimostráz (Buxus)

Co jim chutná – tyto rostliny můžeme pěstovat jako záměrné nástrahy ke sběru plžů: aksamitník, salát, kapusta, stračka polní, astry nebo jiřiny

Plži bez ulit – plzáci rodu Arion, laicky zvaní slimáci – jsou všežravými strašáky zeleně. Vše houževnatě strouhají radulou – jazykem posetým drobnými zoubky. Dávají přednost zelenině, ale nevynechají ani okrasnou zahrádku. Jednotlivé druhy mají černé, šedavé nebo rezavé zbarvení.
Pilný plzák španělský
Nejagresivnějším plžem a likvidátorem úrody je plzák španělský (Arion lusitanicus), zavlečený k nám v roce 1991. Dospělí jedinci dosahují velikosti 8-12 cm, jsou spíše rezaví, hnědí a jakoby ušpinění. Plzáci španělští se páří v červnu. Ačkoli jsou to hermafroditi, oplodní se navzájem a vajíčka pak kladou také oba.

plzák španělský

Plžům se daří ve vysoké trávě.

Každý plzák španělský může každoročně naklást až 220 vajíček, rozdělených do několika snůšek. Vajíčka kladou od poloviny srpna do poloviny prosince – nejvíce ale na přelomu srpna a září. Mladí se líhnou po 38 až 43 dnech. Vajíčka kladená v září a později přezimují a mladí se pak líhnou až na jaře. Nejvyšší početnosti dosahují plzáci v květnu a červnu.

Plzák španělský (Arion lusitanicus) je v naší zemi od roku 1991. Je to nejagresivnější plenitel zelinářské i okrasné zahrady. Na snímku totálně zdecimovaný kedlubnový list.

Znaky poškození

    • u mladých porostů vyžírají semena, okusují listy, požírají kořeny
    • u starších porostů poškozují květy, hlízy a kořeny, což poškodí kvalitu plodiny
    • poškozená místa jsou otevřená pro houbové a bakteriální choroby
    • slizký výměšek, zvláště na květech a listech, poškozuje vzhled rostliny
    • Kritická místa na pozemku, kde se plžům daří
    • dlouho složená prkna na jednom místě – ideální líheň
    • vysoká tráva, stín, husté keře, trvale vlhká a mokrá místa
    • tlející kupky trávy, plevele

 

Účinná obrana

    • Pravidelně udržujeme nízkou trávu, rovněž vápnění travnatých ploch výskyt slimáků výrazně sníží.
    • Na malých pozemcích je ruční sběr všestranně nejefektivnější metodou. Nejlépe se sbírají po dešti, ráno a za soumraku. Milují vlhko a stín. Po nasbírání do nádoby je co nejrychleji usmrtíme zalitím vařící vodou. Ve vodě se brzy rozloží a můžeme je ve skupenství kapalném vylít na kompost. Někdo praktikuje jejich posolení, ale to jim způsobí pomalou a trýznivou smrt.
    • V okolí záhonů nasypeme vápno nebo saze – těmto vrstvám se slimáci rozhodně vyhýbají, protože jim ničí pro jejich pohyb tak životně důležitý sliz.
    • Velmi účinným nepřítelem, ale i dalším škůdcům, je DUSÍKATÉ VÁPNO zapravené do půdy.
    • Záhonky lze ohradit 10 cm širokým pruhem pilin, které polijeme černou kávou i s logrem (při snížení účinku opakovaně polijeme, zvláště po dešti). Roztok s 1 až 2% koncentrací kofeinu je pro plže smrtelným nervovým jedem, zároveň je odpuzuje.
    • Dobře fungují zapuštěné nádoby naplněné pivem. Okraj nádoby necháme 1-2 cm přečnívat, abychom omezili lapání jiných živočichů. Pasti denně kontrolujeme.
    • Přirozeným nepřítelem slimáků jsou mj. špačci, kosi, ropuchy, žáby, ježci,rejskové kachny.
    • Prostředky k hubení: Přípravek Nemaslug – biologický přípravek s živými parazitickými hlísticemi (Phasmarhabditis hermaphrodita). Přípravek je určen pro použití na orné půdě, v zelenině, okrasných rostlinách a zahradách, ve sklenících i na otevřených plochách. Cena nejmenšího balení na 40 m2 je zhruba 400 Kč.

Slimáci jdou na pivo   

Do vydlabané půlky melounu  nalijeme pivo, namočíme celý vnitřek a položíme ten pivní rybníček večer do  místa, kde ti milí drobečkové vylézají, nebo kde jim chutná náš salátek, kytičky a podobně. O půl deváté večer se začínají houfovat a předhánějí se, kdo  víc sežere.

existují také pivní pasti. mají pokličku, aby se pivo neředilo. Naplnit ze dvou třetin.

Móc jim to chutná, takže zapomenou na kytičky, opijí se do  němoty a spadnou do pivního rybníčku.
Odtamtud už NIKDY(!) nevylezou, protože je nadobro po nich.
Ráno se budete divit!
Lze nechat 2-3  dny, mezitím sníte další meloun….. a dílo se opakuje.
Nebolí z toho  záda, jíte pořád melouny, hubnete a užíváte si sluníčka.

Vyzkoušeli jsme, funguje to super !!!

Žádný zbytkový jed v půdě, obava z  otrávení psů a koček.!!!!
Žádné parazity z vnitřností slimáků  (fasciolopsis buski) rozložených nejrůznějšími jedy!! Naše kytičky si zaslouží  kvést.

Plechová ohrádka

hrany zahnuté ven. Předpěstovací záhony.

Škůdci

škůdci 1 U mškůdci 2ne na zahrádce Dřepčíci na ředkvi – kruhovité otvory v mmladých listech. Stačí více zalévat.

Slimáci – saláty, všechny druhy zeleniny sežerou. Porýt na začátku zimy, klást návnady a sbírat. zalévat cíleně ne celoplošně, často okopávat, nemulčovat, podporovat ježky a chrousty. Bránit přístupu pilinami.

vadnutí okurek ve skleníku. – vyměnit zem, rostliny zničit. Pěstuji okurky už jen venku a ve skleníku jen rajčata

 

 

 

 

acylpyrinová zálivka -10 acylpirinů ve 2 litrech vody. zlikviduje plísně v půdě

Alobal plaší hmyz – proužky v zemi zaplaší hmyz a hlemýždě

Bánán proti mšicím – do hlíny klem růží zakopa suchou a nakrájenou slupku

Proti padlí a rzi hruškové -1 ks prášku do pečiva a 10ml řepkového oleje do 10 l vody

hlemýždi – odpuzuje je hořká sůl

šneci – kuchyňská sůl – pozor na množství vsákne se do půdy a škodí rostlinám

Křída na mravence – nastrouhat a nasypat, tam kde je nechcete. nebo také plátky citrony

Lak na vlasy – mouchám to slepí křídla

Hřebíčkový repelent – rozdrcený hřebíček v lihu z lékárny (1 dcl čistého lihu na 20gr hřebíčku)

truhlíky na okně s pažitkou, eukalyptem, bazalkou, molicí – hmyz už tolik nelétá

Citrónem potřít kůži – hmyz se vám vyhne

Vitamín B – (nebo pivovarské kvasnice, pangamin, B komplex, větší porce hrášku, česneku – vaše kůže už nebude lákat hmyz

Fenykl nevoní klíšťatům – – noste sáček v kapse a občas promněte

Mochomůrka červená a mléko a krátce povařit – láká mouchy a pak jsou omámené – snadno se loví

Bazalka mezi rajčaty a okurkami – zbavuje parazitů

Odvar z brambor – odvar necháme zchladnout a pokropíme rostliny – ochrana proti škůdcům

Pach černého bezu odrazuje hraboše. Jícha  z listí do děr

česnek, cibule a pálivá paprička do mixéru (1 stružek, 3 cibule – neloupat a 3 papričky + sklenice vody. odpočívat celou noc. Přefiltrovat. směs zřeďte 4 litry vody a polijte rostliny se mšicemi, molicemi, sviluškami

Fenykl – vysadit pod třešně, švestky, jabloně a hrušně

Heřmánek – 50g a 10 l vody. Nálev. 15 minut odstát a bez ředění na rostliny

kebrlík – odpuzuje mšice a zlepšuje chuti ředkviček a řepy

Kopřiva – proti sviluškám a mšicím. Vyluhovat rozdrobené listy ve studené vodě. Zředit 1:2

Lichořeřišnice –  – u ovocných stromů

Mraveniště – vzít na lopatu a rozprášit po zahradě – sní je ptáci

Pelyněk – účinně bojuje s mandelinkou bramborovou

Povíjnice . proti mravencům a mšicím

Přeslička – proti parazitním houbám a plísním – postřik- 1kg čerstvé nebo 150 gr sušené  do 10 l vody. 24 hodin luhovat. pak převařit. vychladlou přefiltrovat. Aplikovat za slunečných dnů

Rebarbora – listy lákají plže jako úkryt. pak je vysbírat zpoza listů

Routa – blízko růží a jahod zahání hlodavce

Rozmarýn – výhodný je u zelí, fazolí a mrkve

Saturejka – u luštěnin odhání mšice i nosatce

šalvěj – rádi jí včely

 

 

 

 

 

Predátoři na zahrádce

Pestřenka- malá vosa co se pohybuje trhaně. Pro člověka neškodaná. její larvy hubí mšice.

Kuklice – podobá se chlupaté masařce. larvy parazitují na housenkách obalečů a zelných bělásků

Bzikavka – dlouhá jemně zelené křídla. její larvy loví mšice

Lumek – parazitují do housenek běláska zelného. Živí se nektarem mrkvovitých rostlin

Slunéčko sedmitečné – konzumuje mšice, larvy požírají slimáky

Brouci z čeledi Cantharidae – červenohnědé barvy, štíhlí s protáhlým tělem – požírají slimáky

škvor – živí se vajíčky roztočů a obalečů (ale žere i jiřiny)

ploštice – živí se mšicemi, sviluškamí a larvami komárů

pavouci – živí se komáry, mouchami, mšicemi a sviluškami.

Dále jsou to žáby, mloci, ježci, ještěrky, krtci, tejci a ptáci.  Potřebují životní prostor. klidný koutek s listím, ztrouchnivělými zybtky a kameny a ne zcela vyklizenou zahradu. Koutek divoké zahrady s květinami a nesekanou.