Archiv rubriky: červenec

červenec

  • podpěry úrody na stromech
  • zalévejte ovocné stromy a keře
  • letní řez jádrovin
  • uklízet spadané ovoce
  • zalévejta za sucha trávník a provzdušňujte
  • posečenou trávu sušte než jí dáte do kompostu
  • kropit okurky na list ráno (proti svilušce) ale tak aby do večera oschnuly (jemně)
  • rajčata zalévejte a hnojte
  • Po sklizni sázet zimní úrodu
  • sklizeň zelí, když jsou hlávky pevné
  • hrášek sklízet , když už má správbnou velikost
  • čtyři roky starou sadbu jahod zlikvidujte a půdu zryjte rýčem
  • růže odstřihujte květy
  • trvalky dělením zmaldíme
  • řízkujte bylinky. nedřevnaté části zapíchněte o květináčů
  • majoránku stříhejte, když se začnou tvořit květní pupeny
  • kvetoucí levanduli seřízněte, jak se květy začnou vybarvovat
  • květy leknínů odstraňujte
  • nádrž na dešťovou vodu

Zeleninová zahrádka v červenci

Než přijde horké léto, měli byste postarat o dostatečnou zásobu dešťové vody.

Platí to zejména pro zahrady, které nemají vlastní studnu či potok, resp. kde je voda z vodovodní sí­tě příliš chlorovaná. V tomto případě stěží vystačí­te s jediným sudem, naplněným dešťovou vodou ze střechy. Můžete však vedle sebe postavit dva, tři nebo i čtyři sudy a na základě principu spo­jených nádob je také naplnit. Nejdříve naplňte hadici vodou a oba konce ucpěte palcem. Jeden konec hadice ponořte do prvního, plnějšího sudu, druhý konec na dno prázdné nádoby. Takto napl­níte všechny nádoby rovnoměrné vodou do stejné výšky.

 Ke zlepšení půdních vlastností můžete přirozeně použít i hnůj od cho­vatelů drobného zvířectva. Podstatně vyšší koncentrace živin v takovémto hnoji může snadno vést k poškození rostlin, proto se doporučuje jeho kompostování.

Podíl humusu můžete zvětšit i tak, že kromě obvy­klých vrstev přidáte do kompostu hobliny, odpad­ní kůru nebo odpady z vlnařského průmyslu.

Chlévský hnůj uskladněte v polostínu. Nebude tam tak rychle vysychat

Místo, kde hodláte uskladnit hnůj, pokryjte nej­prve 12 až 15 cm vysokou vrstvo u rašeliny, Rašelina do sebe nasákne látky vyplavené deštěm, takže nepřijdou nazmar. Hnůj rovnejte na hromadu po vrstvách. Jednotlivé vrstvy by neměly být vyšší než 25 cm. Mezi ně vkládejte několik centimetrů silné vrstvy rozdrobené kompostové zeminy, jíž pak nakonec celou hromadu zakryjete. Celková výška hromady by neměla přesáhnout 1 m. Krycí vrstva zeminy nesmí během skladování hnoje nikdy zcela vyschnout.

Vodní nádrže na zahradě se často stávají líhněmi komárů, kteří za letních večerů nepříjemně trápí celé okolí. Nejlepší ochranou proti nim je těsně přiléhající poklop, jímž nádrže přikryjete. Stálou přítomnost komářích larev, nebo když nemůžete nádrž z jaké­hokoli důvodu zakrýt, vyřešte tak, že nádrž před novým naplněním zcela vyprázdníte.

V období horka patří kypření povrchu půdy k nejdůležitějším pěs­tebním opatřením na zahrádce. To platí nejen pro záhony zeleniny, ale pro všech­ny části zahrady. Okopávat je nutné po každém dešti nebo zálivce. Vyčkejte jen, až povrch pů­dy trochu oschne a zemina se přestane lepit na motyčku. Okopávkou neudržíte vlhko v půdě pří­liš dlouho. Budete-li správně používat nastýlku, nebudete muset téměř vůbec okopávat.

Postřiky, jež jsou v obchodě nabízeny proti mouchám, komárům a jinému hmyzu, nesmíte používat k boji proti zahradním škůdcům.

Téměř vždy obsahují látky, které škodí rostlinám, takže rostliny, které jimi ošetříte, mohou zahy­nout. Při nákupu pesticidů musíte prodavači sdě­lit účel použití. Pouze tak si ušetříte nepříjemné škody.

Potřebujete-li mít kompost rychle hotový, měli byste ho v létě alespoň jednou přeházet.

Tuto práci byste měli udělat pokud možno v červen­ci. Přitom se postarejte, aby se vnitřek hromady dostal na povrch a to, co bylo venku, aby přišlo do­vnitř. Je důležité, aby na každé nové místo, kde hod­láte založit kompost, přišla asi 12 až 15 cm vysoká vrstva rašeliny, protože dokáže zachytit veškeré lát­ky, které se ze zeminy vyplaví deštěm. Z měkké­ho rostlinného materiálu (travina, listí apod.) uzraje kompost velmi rychle, za tři až čtyři měsíce. Tako­vý rychlokompost není třeba přehazovat, ale rychle rozvézt.

Zeleninová zahrada

Skleníkové okurky budou dobře plodit jedině v případě, že budete svědomitě dodržovat veškerá potřebná pěsteb­ní opatření. Kromě pravidelného zalévání a hnojení se to týká také dodržování potřebné teploty vzduchu a dále ře­zu. U řapíkatého celeru nezanedbá-vějte vedle zalévání a kypření ani hnojení.

U řapíkatého celeru se považují za nejdůleži­tější právě řapíky. Chcete-li, aby pěkně zesílily, používejte při hnojení plná hnojiva s vysokým obsahem dusíku. Vícesložková hnojiva s nízkým obsahem dusíku obohaťte čistými dusíkatými hno­jivy. Přihnojujte každé dva týdny.

Pozdní květák vysazujte tak, že sazenice pevně přimáčkněte a potom zalijte. Používáte-li mulčování, zalijte květák teprve potom, až povrch půdy zakryjete nastýlkou. V tomto pří­padě je třeba velmi důkladně prokropit celý záhon. Přibližně v polovině července dosáhnou sklizňové zralosti letní od­růdy brokolice, které jste vysadili v květnu.

Brokolici sklízejte, až když jsou dobře vytvořená jednotlivá poupata celé růžice, ale ještě jsou pevně uzavřena. Tento okamžik nesmíte promeškat ze­jména za velmi teplého počasí, protože se květenství, resp. i jednotlivé květy velmi rychle rozvíjejí a tím ztrácejí na kvalitě. Při sklizni je třeba si uvě­domit, že se u brokolice používá nejen samotné květenství, ale i masité, křehké stonky („košťály”). Brokolici řezejte asi 15 cm pod květenstvím.

Brokolice vyžene z úžlabních pu­penů po vyříznutí prostředního kvě­tenství vedlejší výhony, zakončené menšími květenstvími (růžicemi). Tímto způsobem se může sklizeň prodloužit u dobře vyvinutých rostlin až do záři. Předpokládá to ovšem, že rostliny budete pravidelně hnojit a zavlažovat až do konce srpna.

Druhá půle července představuje nejpříznivější termín pro výsev čínského neboli chřestového zelí pro podzimní sklizeň. Při výsevu po 1. srpnu již nemůžete očekávat nor­mální vývoj hlávek. Čínské zelí je tedy následná plodina, kterou je možno doporučit.

U keříčkových fazolí z pozdních, výsevu můžete očekávat plnohod­notnou sklizeň jedině tehdy, pokud nepřekročí­te výsevní termín 15. července.

Všechny keříčkové fazole, které byly vysety pozdě­ji, poskytnou jen malý výnos, protože po 15. září jsou především noci příliš chladné. Fazole potom již nevytvářejí plody. Pro tento pozdní vysev je třeba používat jen odrůdy s krátkou dobou vývoje.

Nať sklizených keříčkových fazolí byste neměli vytrhávat, ale odříz­nout těsně nad zemí.

Tak zůstanou kořeny fazolí v zemi a s nimi i dusík, vyprodukovaný hlízkovými bakteriemi. Dusík při­jde vhod následné plodině. Kromě toho hmota kořenů obohatí půdu o humus.

Zelený hrášek začněte sklízet, jakmile semena dosáhnou konečné velikosti, ale jsou ještě svěží a šťavnatá.

Tento okamžik nesmíte promeškat, protože pak zelený hrášek rychle ztrácí jakost. Za velmi teplé­ho počasí mohou semena přezrát již za 2 až 3 dny.

Kadeřávek můžete vysazovat ještě celý červenec. Ke konci července stačí vzdálenost mezi
řádky 30 cm.

 U okurek patří zalévání a hnojení k těm nejdůležitějším červenco­vým pracím. Při kypření půdy motykou je namístě opatrnost, protože kořeny okurek rostou těsně pod povrchem půdy. Při použití nastýlky není okopá­vání nutné.

Čím rychleji sklidíte plody okurek, tím rychleji se budou vyvíjet další. Okurka může odvrhnout plody v mladém stadiu, jestliže zralé plody ponecháte na rostlině příliš dlouho. Nenechávejte proto některé jednotlivé plody dozrávat, abyste je mohli naložit jako řezy. Raději použijte pro tento účel vyšlechtěné odrůdy. Plody okurek nesmíte bezohledně urvat, opatrně je odlomte nebo od­řízněte, případně odstřihněte. Při trhání se stěží vyhnete poškození stonků. Může to vést i k odumření celého zbývajícího výhonu.

Rané brambory byste měli sklízet teprve v době, kdy mají dobře vy­zrálé hlízy.

Nejlepší je počkat, dokud nezežloutne nať. Bram­borové hlízy jsou pak mnohem chutnější a také vydatnější. Ani byste nevěřili, jak velký může být přírůstek hmotnosti za deset dní.

Na místo pro pozdní výsadbu kedluben, které se vám uvolní až kon­cem července, vysazujte jen odrůdy s krátkou dobou vývoje.

Od začátku července můžete opět vysévat rané odrůdy hlávkového salátu. Čas na vysazování nastane v srpnu. Hlavní vývoj salátu připadne na dobu, kdy už není tak horko, takže i vysloveně rané odrůdy vytvoří pěkné hlávky. Předpokladem je, aby měl salát dosta­tek vody a živin.

Rané odrůdy mrkve můžete vysévat i v červenci. Pro tento termín výsevu jsou vhodné odrůdy s krátkým a středně dlouhým kořenem. Od vzejití do sklizně potřebují podle odrůdy 75 až 95 dnů. Ještě v říjnu se dočkáte plnohodnotné úrody.

Mrkev, kterou jste zaseli v květnu a dříve pro podzimní a zimní spo­třebu, by měla každý týden v červenci dostávat dávku živin. Dusík musíte aplikovat jen opatrně. Mrkev přehnojená dusíkem v krechtu tolik nevydrží. Nejdůleži­tější je pro ni draslík

Jestliže chcete v srpnu sklízet velké a šťavnaté plody papriky zvaně, nesmíte v červenci šetřit

živinami. K přípravě živných roztoků používejte plná hnoji­va s vysokým podílem dusíku. Přihnojujte každý týden.

Paprika pěstovaná v malém skleníku, pařeništi nebo fóliovém kry­tu přinese první sklizeň již v poslední červenco­vé dekádě. To platí obzvláště pro odrůdy, které slabě rostou a jsou rané. Většinou mívají žluté nebo žlutozelené plody kuželovitého tvaru. Paprikové lusky mů­žete sklízet hned, jakmile dosáhnou délky asi 8 cm a měří v průměru 4 až 5 cm.

První polovina července předsta­vuje nejvhodnější dobu pro vysev ředkve určené ke spotřebě na pod­zim a v zimě. Ředkev neklade zvláštní požadavky na půdu ani na podnebí. Extrémně lehké i zvlášť těžké půdy jsou pro ni ovšem méně vhodné, což se může negativně projevit na vnějším vzhledu i na vnitřní jakosti bulv.

Růžičková kapusta vytvoří dobře vyvinuté růžičky pouze za předpokladu, že v červenci dostane hodně vody a živin. Až do nasazení růžiček můžete používat směsi hno­jiv, v nichž je vysoký podíl dusíku. Každý týden kapustu zalévejte 0,2% roztokem hnojiva. Období sucha musíte překlenout vydatným zavlažováním.

Bezvadné sazenice červené řepy mů­žete vysadit ještě v první polovině července. Do začátku října naroste řepa ještě tak veliká, že se pěstování vyplatí. Na každý normální záhon mů­žete vysadit 4 řádky. V řádku ponechte mezi sazenicemi rozestup 20 cm. Na každý m2 spotřebujte přibližně 17 rostlin.

Vysadíte-li červené teprve počátkem července, dočkáte se dobrého výnosu pouze se silnými sazenicemi rané odrůdy. Použijte jen odrůdy s velmi krátkou dobou vývoje, které dosáhnou sklizňové zralosti přibližně za 95 až 110 dnů. Zelí se spokojí se sponem 50 cm x 50 cm. Menší vzdálenosti brzdí jeho vývoj.

Zavlažování a hnojení pozdních odrůd zelí, které jste vysadili v květnu, nesmíte zanedbávat ani v červenci.

V době, kdy létá bělásek zelný, jsou ohroženy všechny druhy rodu brukev (dříve košťáloviny) nakladenými vajíč­ky. To se týká i kedlubnu. V některých letech způsobují housenky běláska zelného holožír. Tomu můžete snadno předejít, budete-li ničit místo housenek již vajíčka. Objevu­jí se jako větší nebo menší skupinky na spodní straně listů košťálovin. Jsou žlutě zbarveny, takže se dají jen stěží přehlédnout. Vajíčka snadno roz­máčknete.

V červenci máte ještě příležitost vy­sévat salát k řezu a salát k česání. Salát k řezu vysévejte do řádků vzdálených 20 až 25 cm od sebe, salátu k česání stačí meziřádková vzdálenost 15 cm. Oba zmíněné druhy se mimo jiné dobře hodí i jako krmivo pro drůbež. Salát ledový a dubáček můžete ještě v červenci vysévat přímo nebo do kořenáčů. Spon u těchto druhů listového salátu činí 30 cm x 30 cm.

U celeru začíná v červen­ci hlavní období růstu. Na prvním místě je teď voda a živiny. Pro dobrou skladovatelnost bulv jsou velmi důležitá hnojiva s vysokým obsahem draslíku, a proto použijte od­povídající vícesložková hnojiva. V červenci k nim ještě můžete přidat čistě dusíkaté hnojivo.

Koncem července můžete začít s výsevem špenátu pro podzimní sklizeň. Špenát, který dobře roste, mů­žete nyní sklízet každý týden až do září či října. Důležitá je vydatná zálivka a dobré zásobování živinami. Alespoň jednou za 14 dní jej zalijte 0,2% živným roztokem. Střídavě používejte plné hnojivo s vysokým obsahem dusíku a čistě dusí­katé hnojivo.

V červenci je u rajčat nejdůležitějším opatřením hnojení a vylamová­ní postranních výhonů (zálistků).

V červenci se k výsadbě bílého zelí a hlávkové kapusty hodí už jen rané odrůdy s krátkou dobou vývoje. Sadbu si můžete vypěstovat, ale pokud ji budete kupovat, dejte si na to zvlášť dobrý pozor. Rané odrůdy potřebují od výsadby až do sklizně jen něco málo přes dva měsíce, takže při nepříznivém průběhu podzimu dosáhnou sklizňové zralosti do října. Tyto odrůdy nejsou vhodné pro uskladnění na zimu.

Má-li kukuřice cukrová vytvořit velké palice se šťavnatými semeny, musí dostat i v červenci dvě dávky živin. Ně­kolikrát jí také musíte nakypřit půdu.

Cibuli pěstované ze semen je třeba v červenci ještě po­moci odpovídajícím hnojením, aby pěkně rostla. Koncem července naposled přihnojte obří cibuli dusíkem.

Pozdější dávky dusíku by záporně ovlivnily její skladovatelnost. Podle zásob živin v půdě můžete v této době nebo začátkem srpna přihnojit ještě draslíkem, což podpoří vyzrávání cibule a zlepší skladovatelnost. Pro tvorbu velkých zeleninových cibulí je také důležité rovnoměrné zásobování vodou a neustálé kypření povrchu půdy.

Cibule zimní se pěs­tuje převážně tak, že se nechá přes zimu na záhoně a sklízí se až časně zjara. Na rozdíl od běžné lahůdkové cibule ku­chyňské nevytváří velké cibule, ale tvoří po­dobně jako pór jen pevný kulovitý útvar s poměrně protáhlou bílou částí. Nejpříznivější termín výsevu pro zmíněný způsob pěstování sahá od konce červ­na do konce července. V obdobích sucha se postarejte o dosta­tečný přísun vláhy, abyste podpořili klíčeni. Na povrchu půdy se ale nesmí tvořit škraloup. V červenci začíná bazalka kvést, potom je Čas skli­dit ji na sušení. V tomto stadiu má bazalka jako koření největší „sílu”. Chcete-li ji uchovat, musí sušení proběh­nout velmi rychle. Nať seřízněte 5–8 cm nad zemí a svažte ji do malých svazečků. Pověste je do stínu na dobře větrané místo. Listy ze stonků můžete otrhat hned, ale potom je sušte raději na sítech. Dokonale usušenou bazalku přechovávejte ve vzduchotěsných nádobách bez přístupu světla. Po prvním seříznutí bazalka zno­vu obrazí a netrpí-li nedostatkem živin, poskytne ještě druhou sklizeň. Hned po ostříhání ji tedy přihnojte

Saturejka zahradní se dostává jako koření do nejlepší „formy” těsně před nasazením poupat a pak ještě jednou, když je v plném květu. Chcete-li sušit saturejku pro zimní potřebu, je nej­lepší počkat na stadium plného květu. Saturejka zahradní, kterou chcete řezat, musí být suchá.

Nesmíte ji ani omýt. V prachotěsných sáčcích si udrží své aroma až do příští sklizně.

Majoránku poprvé sestříhejte na sušení, jak­mile se vyvinou květní pupeny. Také u majoránky můžete sdrhnout listy ze stonků. Nejlépe se to však dělá až poté, co se celý svazeček úplně usuší. Suché listy okamžitě dejte do vzduchotěsně uzavíratelných nádob, aby si majoránka uchovala své aroma a neztratila „sílu” jako koření. Usušené svazečky se dají velmi dobře uchovávat v sáčcích z perforované fólie.

Kořeninové paprice dejte v červenci jen živné roztoky vícesložkových hnojiv s nízkým obsa­hem dusíku. Při hnojení i při zalévání byste se měli snažit udržet zeminu těsně kolem stonků suchou. Jinak může snadno dojít k zahnívání stonků, což vede k odumření rostlin.

 Máta peprná, kterou sestříháte kvůli sušení už v červenci, poskytne do podzimu druhou dob­rou sklizeň. Nať máty uřízněte, jakmile zpozorujete, že výhony přestávají růst a končí pupenem, tedy těsně před nasazením poupat. Řez veďte několik centimetrů nad povrchem půdy. Při sklizni musejí být listy suché. Nesmíte je ani omýt. Mátu peprnou usušte velmi rychle, protože jinak dochází k úbytku aro­matických látek. Sušte pouze listy, sdrhnuté ze stonků. K sušení se hodí nejlépe síta s vhodnou velikostí ok. Síta rozložte na stinném, dobře větra­ném místě, aby na mátu mohl působit vzduch i zespodu. Usušené listy si nejlépe podrží své aro­ma ve vzduchotěsně uzavřených nádobách.

Pažitka potřebuje po každém seříznutí ne­jen hodně vody, ale i živin. I když pažitku právě nepotřebujete, musíte ji seře­zat ještě před nasazením poupat. Přihnojit ji stačí vždy až do příštího seřezání 0,3% roztokem hnoji­va bohatého na dusík.

U většiny kořeninových bylinek je možné postupně sklízet části rost­lin po celé vegetační období. Chcete-li mít dobrou sklizeň koře­ninových bylinek, musíte pamato­vat na jejich přihnojování také v červenci. Více­složkové hnojivo nebo směs hnojiv, kterou k tomu použijete, nesmějí obsahovat příliš mnoho dusíku. Téměř u všech kořeninových druhů by tím utrpěla síla” koření.