Archiv rubriky: Rok v zahrádce

Mečíky

Mečíky pěstujeme na slunném stanovišti v humózní půdě. V březnu přeneseme do teplejší místnosti než je sklep a zbavíme šupin. Výsadba koncem dubna. Předem připravené brázdy. Řádky 30 cm. hlízy 5-15 cm od sebe. Velké hlízy do hloubky 15 cm. menší do menší hloubky. Hodně zalít. Nezalévat často, ale důkladně. Do třetího listu pohnojit dusíkatým hnojivem a pak v červenci cereritem. Hlízy sklízíme 3 – 4 týdny po odkvetení (Říjen) V září už nezalévat! Listy odlomíme od hlízy (nenechávat listy 10 cm – radilo se dříve- chyba). Uložit do teplého skladu a nechat uschnout (až o 1/3 menší hlíza)

pak do sklepa (3-5°C)

Výstřižky jsou z časopisu zahrádkář 4/2018:

Prosinec

zahrada v prosinci

Odběr roubů třešní a višní (až do konce ledna). Zdravé jednoleté výhony (ne vlky – ale koncové z obvodu koruny) za bezmrazého počasí.

Mišpule sklízet až po mrazech – změkne
odstranit scvrklé plody ze stromů
shazujte sníh ze stálo zelených rostlin

sklizeň kadeřávku -při silných mrazech přihrnout a přikrýt netkanou textilií. Sklízet spodní listy

sníh nahrňte na záhony (proti mrazu a závlaha)

za oknem : řeřichu (nasít a nezasypávat – lze i na buničité vatě), naťovou petržel (vyjmout ze záhonu, oschnout, přemrznout 2-3 dny a pak vysadit do květináče), cibulku

Vánoční hvězdu přeneste ze zahrady za chladných dní na podzim domů. Rostlinu temnit mezi 5 večer až 8 ránou. Stačí kornout novin kolem rostliny. Po odkvětu seříznout na 10 cm. mléčnou bílou šťávu zastavte namočením rostliny do teplé vody nebo plamínkem. (Šťáva je jedovatá – omýt ruce) Skladovat při teplotě 16C a po zmrzlých na zahradu.

kontrola uskladněného ovoce 1x týdně. nahnilé a scvrklé odstranit.

vyprázdnit a očistit postřikovače.

Vánoční stromek doma rozbalit, seříznout 2 cm (uvolnit kapiláry) Uložit do chladu

Krmte ptáčky

leden

    • Setřásání sněhu ze stromů
    • ochrana kmnů před mraze a osluněním -vápenný roztok (čestvé hašené a trochu hlíny a oleje – kmen a spodní větve
    • v teplém lednu vykvetou jasmín, vilín, lýkovec
    • Trávník zbavte listí
    • kontrola zdravotního stavu uskladněných hlíz
    • vyzkoušet semen z vlastní sklizně, koupená nemusíme
    • výsev petúnii – výsevní substrát pro petúnie (také salvie, begonie a lobelka
    • vykuřování skleníku proti plísni
    • kontrola vypuštěných nádrží
    • odstraňovat zahnívající lity leknínů
    • sklep za bezmrazého dne větrat

červenec

  • podpěry úrody na stromech
  • zalévejte ovocné stromy a keře
  • letní řez jádrovin
  • uklízet spadané ovoce
  • zalévejta za sucha trávník a provzdušňujte
  • posečenou trávu sušte než jí dáte do kompostu
  • kropit okurky na list ráno (proti svilušce) ale tak aby do večera oschnuly (jemně)
  • rajčata zalévejte a hnojte
  • Po sklizni sázet zimní úrodu
  • sklizeň zelí, když jsou hlávky pevné
  • hrášek sklízet , když už má správbnou velikost
  • čtyři roky starou sadbu jahod zlikvidujte a půdu zryjte rýčem
  • růže odstřihujte květy
  • trvalky dělením zmaldíme
  • řízkujte bylinky. nedřevnaté části zapíchněte o květináčů
  • majoránku stříhejte, když se začnou tvořit květní pupeny
  • kvetoucí levanduli seřízněte, jak se květy začnou vybarvovat
  • květy leknínů odstraňujte
  • nádrž na dešťovou vodu

Zeleninová zahrádka v červenci

Než přijde horké léto, měli byste postarat o dostatečnou zásobu dešťové vody.

Platí to zejména pro zahrady, které nemají vlastní studnu či potok, resp. kde je voda z vodovodní sí­tě příliš chlorovaná. V tomto případě stěží vystačí­te s jediným sudem, naplněným dešťovou vodou ze střechy. Můžete však vedle sebe postavit dva, tři nebo i čtyři sudy a na základě principu spo­jených nádob je také naplnit. Nejdříve naplňte hadici vodou a oba konce ucpěte palcem. Jeden konec hadice ponořte do prvního, plnějšího sudu, druhý konec na dno prázdné nádoby. Takto napl­níte všechny nádoby rovnoměrné vodou do stejné výšky.

 Ke zlepšení půdních vlastností můžete přirozeně použít i hnůj od cho­vatelů drobného zvířectva. Podstatně vyšší koncentrace živin v takovémto hnoji může snadno vést k poškození rostlin, proto se doporučuje jeho kompostování.

Podíl humusu můžete zvětšit i tak, že kromě obvy­klých vrstev přidáte do kompostu hobliny, odpad­ní kůru nebo odpady z vlnařského průmyslu.

Chlévský hnůj uskladněte v polostínu. Nebude tam tak rychle vysychat

Místo, kde hodláte uskladnit hnůj, pokryjte nej­prve 12 až 15 cm vysokou vrstvo u rašeliny, Rašelina do sebe nasákne látky vyplavené deštěm, takže nepřijdou nazmar. Hnůj rovnejte na hromadu po vrstvách. Jednotlivé vrstvy by neměly být vyšší než 25 cm. Mezi ně vkládejte několik centimetrů silné vrstvy rozdrobené kompostové zeminy, jíž pak nakonec celou hromadu zakryjete. Celková výška hromady by neměla přesáhnout 1 m. Krycí vrstva zeminy nesmí během skladování hnoje nikdy zcela vyschnout.

Vodní nádrže na zahradě se často stávají líhněmi komárů, kteří za letních večerů nepříjemně trápí celé okolí. Nejlepší ochranou proti nim je těsně přiléhající poklop, jímž nádrže přikryjete. Stálou přítomnost komářích larev, nebo když nemůžete nádrž z jaké­hokoli důvodu zakrýt, vyřešte tak, že nádrž před novým naplněním zcela vyprázdníte.

V období horka patří kypření povrchu půdy k nejdůležitějším pěs­tebním opatřením na zahrádce. To platí nejen pro záhony zeleniny, ale pro všech­ny části zahrady. Okopávat je nutné po každém dešti nebo zálivce. Vyčkejte jen, až povrch pů­dy trochu oschne a zemina se přestane lepit na motyčku. Okopávkou neudržíte vlhko v půdě pří­liš dlouho. Budete-li správně používat nastýlku, nebudete muset téměř vůbec okopávat.

Postřiky, jež jsou v obchodě nabízeny proti mouchám, komárům a jinému hmyzu, nesmíte používat k boji proti zahradním škůdcům.

Téměř vždy obsahují látky, které škodí rostlinám, takže rostliny, které jimi ošetříte, mohou zahy­nout. Při nákupu pesticidů musíte prodavači sdě­lit účel použití. Pouze tak si ušetříte nepříjemné škody.

Potřebujete-li mít kompost rychle hotový, měli byste ho v létě alespoň jednou přeházet.

Tuto práci byste měli udělat pokud možno v červen­ci. Přitom se postarejte, aby se vnitřek hromady dostal na povrch a to, co bylo venku, aby přišlo do­vnitř. Je důležité, aby na každé nové místo, kde hod­láte založit kompost, přišla asi 12 až 15 cm vysoká vrstva rašeliny, protože dokáže zachytit veškeré lát­ky, které se ze zeminy vyplaví deštěm. Z měkké­ho rostlinného materiálu (travina, listí apod.) uzraje kompost velmi rychle, za tři až čtyři měsíce. Tako­vý rychlokompost není třeba přehazovat, ale rychle rozvézt.

Zeleninová zahrada

Skleníkové okurky budou dobře plodit jedině v případě, že budete svědomitě dodržovat veškerá potřebná pěsteb­ní opatření. Kromě pravidelného zalévání a hnojení se to týká také dodržování potřebné teploty vzduchu a dále ře­zu. U řapíkatého celeru nezanedbá-vějte vedle zalévání a kypření ani hnojení.

U řapíkatého celeru se považují za nejdůleži­tější právě řapíky. Chcete-li, aby pěkně zesílily, používejte při hnojení plná hnojiva s vysokým obsahem dusíku. Vícesložková hnojiva s nízkým obsahem dusíku obohaťte čistými dusíkatými hno­jivy. Přihnojujte každé dva týdny.

Pozdní květák vysazujte tak, že sazenice pevně přimáčkněte a potom zalijte. Používáte-li mulčování, zalijte květák teprve potom, až povrch půdy zakryjete nastýlkou. V tomto pří­padě je třeba velmi důkladně prokropit celý záhon. Přibližně v polovině července dosáhnou sklizňové zralosti letní od­růdy brokolice, které jste vysadili v květnu.

Brokolici sklízejte, až když jsou dobře vytvořená jednotlivá poupata celé růžice, ale ještě jsou pevně uzavřena. Tento okamžik nesmíte promeškat ze­jména za velmi teplého počasí, protože se květenství, resp. i jednotlivé květy velmi rychle rozvíjejí a tím ztrácejí na kvalitě. Při sklizni je třeba si uvě­domit, že se u brokolice používá nejen samotné květenství, ale i masité, křehké stonky („košťály”). Brokolici řezejte asi 15 cm pod květenstvím.

Brokolice vyžene z úžlabních pu­penů po vyříznutí prostředního kvě­tenství vedlejší výhony, zakončené menšími květenstvími (růžicemi). Tímto způsobem se může sklizeň prodloužit u dobře vyvinutých rostlin až do záři. Předpokládá to ovšem, že rostliny budete pravidelně hnojit a zavlažovat až do konce srpna.

Druhá půle července představuje nejpříznivější termín pro výsev čínského neboli chřestového zelí pro podzimní sklizeň. Při výsevu po 1. srpnu již nemůžete očekávat nor­mální vývoj hlávek. Čínské zelí je tedy následná plodina, kterou je možno doporučit.

U keříčkových fazolí z pozdních, výsevu můžete očekávat plnohod­notnou sklizeň jedině tehdy, pokud nepřekročí­te výsevní termín 15. července.

Všechny keříčkové fazole, které byly vysety pozdě­ji, poskytnou jen malý výnos, protože po 15. září jsou především noci příliš chladné. Fazole potom již nevytvářejí plody. Pro tento pozdní vysev je třeba používat jen odrůdy s krátkou dobou vývoje.

Nať sklizených keříčkových fazolí byste neměli vytrhávat, ale odříz­nout těsně nad zemí.

Tak zůstanou kořeny fazolí v zemi a s nimi i dusík, vyprodukovaný hlízkovými bakteriemi. Dusík při­jde vhod následné plodině. Kromě toho hmota kořenů obohatí půdu o humus.

Zelený hrášek začněte sklízet, jakmile semena dosáhnou konečné velikosti, ale jsou ještě svěží a šťavnatá.

Tento okamžik nesmíte promeškat, protože pak zelený hrášek rychle ztrácí jakost. Za velmi teplé­ho počasí mohou semena přezrát již za 2 až 3 dny.

Kadeřávek můžete vysazovat ještě celý červenec. Ke konci července stačí vzdálenost mezi
řádky 30 cm.

 U okurek patří zalévání a hnojení k těm nejdůležitějším červenco­vým pracím. Při kypření půdy motykou je namístě opatrnost, protože kořeny okurek rostou těsně pod povrchem půdy. Při použití nastýlky není okopá­vání nutné.

Čím rychleji sklidíte plody okurek, tím rychleji se budou vyvíjet další. Okurka může odvrhnout plody v mladém stadiu, jestliže zralé plody ponecháte na rostlině příliš dlouho. Nenechávejte proto některé jednotlivé plody dozrávat, abyste je mohli naložit jako řezy. Raději použijte pro tento účel vyšlechtěné odrůdy. Plody okurek nesmíte bezohledně urvat, opatrně je odlomte nebo od­řízněte, případně odstřihněte. Při trhání se stěží vyhnete poškození stonků. Může to vést i k odumření celého zbývajícího výhonu.

Rané brambory byste měli sklízet teprve v době, kdy mají dobře vy­zrálé hlízy.

Nejlepší je počkat, dokud nezežloutne nať. Bram­borové hlízy jsou pak mnohem chutnější a také vydatnější. Ani byste nevěřili, jak velký může být přírůstek hmotnosti za deset dní.

Na místo pro pozdní výsadbu kedluben, které se vám uvolní až kon­cem července, vysazujte jen odrůdy s krátkou dobou vývoje.

Od začátku července můžete opět vysévat rané odrůdy hlávkového salátu. Čas na vysazování nastane v srpnu. Hlavní vývoj salátu připadne na dobu, kdy už není tak horko, takže i vysloveně rané odrůdy vytvoří pěkné hlávky. Předpokladem je, aby měl salát dosta­tek vody a živin.

Rané odrůdy mrkve můžete vysévat i v červenci. Pro tento termín výsevu jsou vhodné odrůdy s krátkým a středně dlouhým kořenem. Od vzejití do sklizně potřebují podle odrůdy 75 až 95 dnů. Ještě v říjnu se dočkáte plnohodnotné úrody.

Mrkev, kterou jste zaseli v květnu a dříve pro podzimní a zimní spo­třebu, by měla každý týden v červenci dostávat dávku živin. Dusík musíte aplikovat jen opatrně. Mrkev přehnojená dusíkem v krechtu tolik nevydrží. Nejdůleži­tější je pro ni draslík

Jestliže chcete v srpnu sklízet velké a šťavnaté plody papriky zvaně, nesmíte v červenci šetřit

živinami. K přípravě živných roztoků používejte plná hnoji­va s vysokým podílem dusíku. Přihnojujte každý týden.

Paprika pěstovaná v malém skleníku, pařeništi nebo fóliovém kry­tu přinese první sklizeň již v poslední červenco­vé dekádě. To platí obzvláště pro odrůdy, které slabě rostou a jsou rané. Většinou mívají žluté nebo žlutozelené plody kuželovitého tvaru. Paprikové lusky mů­žete sklízet hned, jakmile dosáhnou délky asi 8 cm a měří v průměru 4 až 5 cm.

První polovina července předsta­vuje nejvhodnější dobu pro vysev ředkve určené ke spotřebě na pod­zim a v zimě. Ředkev neklade zvláštní požadavky na půdu ani na podnebí. Extrémně lehké i zvlášť těžké půdy jsou pro ni ovšem méně vhodné, což se může negativně projevit na vnějším vzhledu i na vnitřní jakosti bulv.

Růžičková kapusta vytvoří dobře vyvinuté růžičky pouze za předpokladu, že v červenci dostane hodně vody a živin. Až do nasazení růžiček můžete používat směsi hno­jiv, v nichž je vysoký podíl dusíku. Každý týden kapustu zalévejte 0,2% roztokem hnojiva. Období sucha musíte překlenout vydatným zavlažováním.

Bezvadné sazenice červené řepy mů­žete vysadit ještě v první polovině července. Do začátku října naroste řepa ještě tak veliká, že se pěstování vyplatí. Na každý normální záhon mů­žete vysadit 4 řádky. V řádku ponechte mezi sazenicemi rozestup 20 cm. Na každý m2 spotřebujte přibližně 17 rostlin.

Vysadíte-li červené teprve počátkem července, dočkáte se dobrého výnosu pouze se silnými sazenicemi rané odrůdy. Použijte jen odrůdy s velmi krátkou dobou vývoje, které dosáhnou sklizňové zralosti přibližně za 95 až 110 dnů. Zelí se spokojí se sponem 50 cm x 50 cm. Menší vzdálenosti brzdí jeho vývoj.

Zavlažování a hnojení pozdních odrůd zelí, které jste vysadili v květnu, nesmíte zanedbávat ani v červenci.

V době, kdy létá bělásek zelný, jsou ohroženy všechny druhy rodu brukev (dříve košťáloviny) nakladenými vajíč­ky. To se týká i kedlubnu. V některých letech způsobují housenky běláska zelného holožír. Tomu můžete snadno předejít, budete-li ničit místo housenek již vajíčka. Objevu­jí se jako větší nebo menší skupinky na spodní straně listů košťálovin. Jsou žlutě zbarveny, takže se dají jen stěží přehlédnout. Vajíčka snadno roz­máčknete.

V červenci máte ještě příležitost vy­sévat salát k řezu a salát k česání. Salát k řezu vysévejte do řádků vzdálených 20 až 25 cm od sebe, salátu k česání stačí meziřádková vzdálenost 15 cm. Oba zmíněné druhy se mimo jiné dobře hodí i jako krmivo pro drůbež. Salát ledový a dubáček můžete ještě v červenci vysévat přímo nebo do kořenáčů. Spon u těchto druhů listového salátu činí 30 cm x 30 cm.

U celeru začíná v červen­ci hlavní období růstu. Na prvním místě je teď voda a živiny. Pro dobrou skladovatelnost bulv jsou velmi důležitá hnojiva s vysokým obsahem draslíku, a proto použijte od­povídající vícesložková hnojiva. V červenci k nim ještě můžete přidat čistě dusíkaté hnojivo.

Koncem července můžete začít s výsevem špenátu pro podzimní sklizeň. Špenát, který dobře roste, mů­žete nyní sklízet každý týden až do září či října. Důležitá je vydatná zálivka a dobré zásobování živinami. Alespoň jednou za 14 dní jej zalijte 0,2% živným roztokem. Střídavě používejte plné hnojivo s vysokým obsahem dusíku a čistě dusí­katé hnojivo.

V červenci je u rajčat nejdůležitějším opatřením hnojení a vylamová­ní postranních výhonů (zálistků).

V červenci se k výsadbě bílého zelí a hlávkové kapusty hodí už jen rané odrůdy s krátkou dobou vývoje. Sadbu si můžete vypěstovat, ale pokud ji budete kupovat, dejte si na to zvlášť dobrý pozor. Rané odrůdy potřebují od výsadby až do sklizně jen něco málo přes dva měsíce, takže při nepříznivém průběhu podzimu dosáhnou sklizňové zralosti do října. Tyto odrůdy nejsou vhodné pro uskladnění na zimu.

Má-li kukuřice cukrová vytvořit velké palice se šťavnatými semeny, musí dostat i v červenci dvě dávky živin. Ně­kolikrát jí také musíte nakypřit půdu.

Cibuli pěstované ze semen je třeba v červenci ještě po­moci odpovídajícím hnojením, aby pěkně rostla. Koncem července naposled přihnojte obří cibuli dusíkem.

Pozdější dávky dusíku by záporně ovlivnily její skladovatelnost. Podle zásob živin v půdě můžete v této době nebo začátkem srpna přihnojit ještě draslíkem, což podpoří vyzrávání cibule a zlepší skladovatelnost. Pro tvorbu velkých zeleninových cibulí je také důležité rovnoměrné zásobování vodou a neustálé kypření povrchu půdy.

Cibule zimní se pěs­tuje převážně tak, že se nechá přes zimu na záhoně a sklízí se až časně zjara. Na rozdíl od běžné lahůdkové cibule ku­chyňské nevytváří velké cibule, ale tvoří po­dobně jako pór jen pevný kulovitý útvar s poměrně protáhlou bílou částí. Nejpříznivější termín výsevu pro zmíněný způsob pěstování sahá od konce červ­na do konce července. V obdobích sucha se postarejte o dosta­tečný přísun vláhy, abyste podpořili klíčeni. Na povrchu půdy se ale nesmí tvořit škraloup. V červenci začíná bazalka kvést, potom je Čas skli­dit ji na sušení. V tomto stadiu má bazalka jako koření největší „sílu”. Chcete-li ji uchovat, musí sušení proběh­nout velmi rychle. Nať seřízněte 5–8 cm nad zemí a svažte ji do malých svazečků. Pověste je do stínu na dobře větrané místo. Listy ze stonků můžete otrhat hned, ale potom je sušte raději na sítech. Dokonale usušenou bazalku přechovávejte ve vzduchotěsných nádobách bez přístupu světla. Po prvním seříznutí bazalka zno­vu obrazí a netrpí-li nedostatkem živin, poskytne ještě druhou sklizeň. Hned po ostříhání ji tedy přihnojte

Saturejka zahradní se dostává jako koření do nejlepší „formy” těsně před nasazením poupat a pak ještě jednou, když je v plném květu. Chcete-li sušit saturejku pro zimní potřebu, je nej­lepší počkat na stadium plného květu. Saturejka zahradní, kterou chcete řezat, musí být suchá.

Nesmíte ji ani omýt. V prachotěsných sáčcích si udrží své aroma až do příští sklizně.

Majoránku poprvé sestříhejte na sušení, jak­mile se vyvinou květní pupeny. Také u majoránky můžete sdrhnout listy ze stonků. Nejlépe se to však dělá až poté, co se celý svazeček úplně usuší. Suché listy okamžitě dejte do vzduchotěsně uzavíratelných nádob, aby si majoránka uchovala své aroma a neztratila „sílu” jako koření. Usušené svazečky se dají velmi dobře uchovávat v sáčcích z perforované fólie.

Kořeninové paprice dejte v červenci jen živné roztoky vícesložkových hnojiv s nízkým obsa­hem dusíku. Při hnojení i při zalévání byste se měli snažit udržet zeminu těsně kolem stonků suchou. Jinak může snadno dojít k zahnívání stonků, což vede k odumření rostlin.

 Máta peprná, kterou sestříháte kvůli sušení už v červenci, poskytne do podzimu druhou dob­rou sklizeň. Nať máty uřízněte, jakmile zpozorujete, že výhony přestávají růst a končí pupenem, tedy těsně před nasazením poupat. Řez veďte několik centimetrů nad povrchem půdy. Při sklizni musejí být listy suché. Nesmíte je ani omýt. Mátu peprnou usušte velmi rychle, protože jinak dochází k úbytku aro­matických látek. Sušte pouze listy, sdrhnuté ze stonků. K sušení se hodí nejlépe síta s vhodnou velikostí ok. Síta rozložte na stinném, dobře větra­ném místě, aby na mátu mohl působit vzduch i zespodu. Usušené listy si nejlépe podrží své aro­ma ve vzduchotěsně uzavřených nádobách.

Pažitka potřebuje po každém seříznutí ne­jen hodně vody, ale i živin. I když pažitku právě nepotřebujete, musíte ji seře­zat ještě před nasazením poupat. Přihnojit ji stačí vždy až do příštího seřezání 0,3% roztokem hnoji­va bohatého na dusík.

U většiny kořeninových bylinek je možné postupně sklízet části rost­lin po celé vegetační období. Chcete-li mít dobrou sklizeň koře­ninových bylinek, musíte pamato­vat na jejich přihnojování také v červenci. Více­složkové hnojivo nebo směs hnojiv, kterou k tomu použijete, nesmějí obsahovat příliš mnoho dusíku. Téměř u všech kořeninových druhů by tím utrpěla síla” koření.

 

červen

  • část zahrady sekejte až v červnu/červenci – kousek louky a nechte rostliny ležet -semínka dozrají a vypadnou. Druhé sekání v září/říjnu
  • letnířez stromů
  • tvarujte živé ploty
  • hnojit ovocné stromy a vinnou révu. Organická hnojiva
  • uklízejte spadané plody
  • ručně proberte plody – příliš vysoká násada
  • zastřihujte letorosty vinné révy
  • sbírejte slimáky. Pivní pasti
  • likvidujte plevel průběžně
  • sklízejte první brambory
  • vysévajte dál saláty, zelí, kapustu a pór
  • rajčata pěstujte na jeden výhon, ostatní zaštipujte a hnojte organickým hnojivem
  • průběžná sklizeňb
  • na prázdná místa vysévete keříčkové fazolky, ledový salát, ozimý pór, hrách
  • odkvetlé květiny seřízněte asi 10 cm nad zemí. ještě pokvetou
  • azalkám a rododendronům vyštipujte odkvetlé květy
  • přihnojte růže po dešti nebo zalití
  • podepřete vysoké rostliny
  • po třech letech vyjměte cibule tulipánů. osušte a vysaďte na podzim znovu
  • přesazujte trvalky co kvetly na jaře
  • vysévejte dvouletky na příští rok

Zahrádka v červnu

Chcete-li umožnit skleníkovým okurkám, aby dobře rostly, dbejte na pravidelné zavlažování a na regulaci teploty vzduchu. Za trvale slunečného počasí větrejte již časně zrána, aby se mohl skleník či fóliovník dosta­tečně ochladit.

Skleníkové okurky je třeba od začátku vývoje plodů přihnojovat pravidelně jednou týdne.

Nedostatek živin poznáte podle toho, že zejména mladší listy ztrácejí svou zdravou barvu. Ve většině případů máte co dělat s nedostatkem dusíku.

Také v červnu musíte pokračovat v pečlivém řezu skleníkových okurek.

Skleníková rajčata mají vysokou potřebu živin a je třeba je od za­čátku června každý týden hnojit.

Za silného slunečního svitu je tře­ba stínit malé skleníky, aby nedo­cházelo k popálení listů.

Celer můžete sázet ještě na začátku června, tedy často v horkém počasí. Věnujte velkou pozornost zaléváni. Ani po přijetí mu nesmíte nechat vy­schnout půdu kolem kořenů.

Pozdní květák, jenž má do podzimu narůst do sklizňové velikosti, je třeba vysít do půli června. Pro zmíněný pozdní ter­mín výsevu použijte středně rané odrůdy.

Květák, který jste vysadili v květnu, potřebuje v červnu poměrně hodně vody a živin.

Rostliny mohou přijímat živiny pouze při vhodné půdní vlhkosti, a proto musíte půdu udržovat trvale vlhkou, ale nepřemokřenou.Chcete-li sklízet nádherné bílé rů­žice květáku, včas je chraňte před sluncem i jinými povětrnostními vlivy. Nejjistější je, když vršky vnějších listů svážete, jakmile zjistíte, že se začíná tvořit růžice. Můžete to řešit jen zalomením listů, potom musíte úplně zlomit jejich střední žebro, protože by se jinak za­se narovnaly.

Brokolici letních odrůd, kterou jste vysadili v květnu, nejpozději v půli června poprvé přihnojte.

 V červnu uskutečněte jeden až dva výsevy keříčkových fazolí, budete je potom moci sklízet průběžně. Dávejte přednost odrůdám s krátkou dobou vývoje.Keříčkovým fazolím, které jste vyseli v květnu, poskytněte krátce před zapojením porostu ještě jednu dávku dusí­katého hnojiva. Keříčkové fazole sice vystačí v ne příliš lehké půdě s malým množ­stvím vody, ale období sucha byste měli překle­nout vydatnou závlahou.
Napadení fazolí sviluškami pozná­te podle lehce zažloutlých skvrn na listech.

Římský salát, který jste vysadili v květnu, by měl dostat v červnu asi tak v 10 denních časových odstupech tři dávky živného roztoku.

Kladete-li velký důraz na to, abys­te mohli sklízet ještě v letních měsících zelený hrášek, můžete postupně vysévat až do konce června. Musíte ovšem počítat s podstatně nižším výno­sem. V těchto termínech výsevu vysévejte jen dře­ňový hrách.

Okurky, vysazené v prvních červ­nových dnech, přinášejí často lepší výnosy než rostliny z přímých květnových výsevů. To je třeba si uvědomit především ve vyšších po­lohách, kde v květnu často není půda ještě dost prohřátá. K červnové výsadbě jsou zapotřebí sil­né, vzrůstné, hrnkové sazenice. Předpěstujte si je v květnu v pařeništi. Ani v jejich případě ne­uškodí, když budou mít vyvinutý i druhý pravý list. K urychlení růstu okurek se doporučuje pou­žít mulčovací fólii. Pozdě vysazené okurky zakryjte až do zakořenění překlopenými koře­náči, nikoli obvyklými poklopy na rostliny. To je důležité především tehdy, když při výsadbě panuje horké, slunné počasí. Velikost kořenáčů zvolte takovou, aby se pod nimi rostliny netísnily.Pěstování okurek na špalíru vyža­duje sice trochu práce navíc, za deštivého léta má ale nesporné přednosti. Okurky vyvažované ke konstrukcím zůstávají za ne­příznivého počasí nápadně zdravé a začínají i o něco dříve plodit. Jako konstrukci k pěstování oku­rek můžete použít drátěné nebo perlonové pletivo s velkými oky, ale i obyčejnou laťkovou mříž s napnutými dráty. Výška konstrukce by měla činit 150 až 180 cm.

Studená voda z vodovodu je učiněný jed pro okurky i pro další teplomilné druhy zeleniny, jako je např. papri­ka, melouny a lilek vejcoplodý.

Okurky na volném záhoně poprvé přihnojte, až se jim plně rozvine třetí pravý list.Kromě velkého množství draslíku a fosforu potře­bují okurky k rozvoji obrovské plochy svých listů také hodně dusíku, proto jsou pro ně obzvláště důležitá plná hnojiva s vyšším podílem dusíku. Takovéto přihnojování můžete opakovat každých 8 až 10 dnů.Za příznivého počasí se okurky během června vyvinou natolik, že jim už v červnu budete moci zaštípnout vršek. Vyšlechtěné odrůdy okurek, jež se pěstují z uzna­ného osiva, přinášejí většinu plodů na postranních výhonech. Vrchol hlavního výhonu proto zaštípně­te za pátým listem.  U hybridních odrůd, které tvoří téměř výhradně jen samicí květy, není toto opatře­ní nutné. V červnu, když zavládne suché a horké počasí, hrozí okurkám na­padení sviluškami. Svilušky napadají okurky na volných záhonech, ale i v pařeništi. Pro odvrácení tohoto nebezpečí udržuj­te trvale vlhký vzduch. Lepší než postřikování rost­lin vodou je trvalé udržování vlhkého prostředí v je­jich bezprostředním okolí. Na volném záhoně je to především povrch půdy, včetně pěšinek mezi záho­ny. V pařeništi přidejte navíc ještě boční stěny. V pří­padě napadení okurky okamžitě postřikujte povole­nými přípravky (je nutno dodržovat ochranné lhůty!.
Mají-li přinést rané brambory vy­soké výnosy, je ze všeho nejdůle­žitější, abyste je až do doby dvou týdnů před sklizní zavlažovali a přihnojovali. Drobnému zahrádkáři se zalévání raných brambor vždycky vyplatí. Využijí se tak i živiny, které jim dodá navíc. Při závlaze se však vyvarujte namoče­ní bramborové nati. Mohlo by to vést k napadení plísní bramborovou, která podstatně snižuje výnosy. K přihnojování se hodí všechna vícesložková hnoji­va s nižším podílem dusíku.

Nejvhodnější doba výsadby pozdního kedlubnu pro zimní spotřebu je druhá polovina června. V každém případě byste měli pozdní odrůdy vysa­dit do začátku července, protože potřebují od vý­sadby do sklizně asi 2,5 až 3 měsíce. Střídání sucha a velkého vlhka způ­sobí, že u kedlubnu dojde k popras­kání hlíz. Při déle trvajícím suchu ztvrdnou vnější stěny hlízy. Následuje-li poté deštivé počasí, není divu, že popraskají. Pravidelně rostliny zalévejte, aby kedluben kvůli suchu nezastavil svůj růst. Pozor­nost zaměřte také na přísun živin.

Kedluben je vhodný jako násled­ná plodina po sklizni hrášku. Nadzemní části hrachu odřízněte těsně nad zemí. Kořeny ponechte v zemi a pozemek před novým osázením nakypřete. Hlízkové bakterie na kořenech hrachu vážou dusík, což působí příznivě na růst následné plodiny. V tomto případě to kedlubnům značně prospěje. Pro uvedený účel je třeba používat letní odrůdy, sklizňové zralosti dosáhnou asi za dva měsíce.

Při červnové výsadbě ledového a hlávkového salátu musíte klást největší důraz na odrůdy, které snášejí vysoké teploty (letní odrůdy). Stále si připomínejte, že hlávkový salát je třeba sázet mělce, pouze tak vypěstujete velké a pevné hlávky. Ledový salát je křehký a odolává vysokým teplotám. Listy jsou poněkud zkadeřené a často mívají nádech do červena. Vnitřek hlávek je však stejně jako u jiných odrůd žlutý a velice jemný. Doba vývoje je delší než u běžného hlávkového salátu. V případě ledového salátu je obzvlášť důležité pečlivé zavlažování. Zaléváte-li ho přespříliš, dojde snadno k zahnívá-ní, zejména když se začnou tvořit hlávky.

Polorané odrůdy mrkve přinesou do podzimu ještě uspokojivé vý­sledky i při výsevu v první polovině června. Od výsevu do sklizně potřebují 3,5 až 4 měsíce. Mrkve, jež zasejete počátkem června, dosáhnou sklizňové zralosti nejpozději počátkem října. Část kořenů mrkve, které nebudete zalévat v obdobích sucha, popraská.
Mrkev se v tomto ohledu chová podobně jako ked­luben. Chcete-li se vyhnout škodám, musíte období sucha překlenout pilným zaléváním.

Také v červnu můžete průběžně vy­sévat ředkvičky. Od výsevu do sklizně potřebuje ředkvička průměrně nejvýše 30 dní. Pro dobrou jakost bulviček je rozhodující rovnoměrné zásobování vodou. Chcete-li zajistit pokrytí červencové a srpnové potřeby ředkve, mu­síte ji vyset právě v červnu. Nejlépe se k tomu hodí polorané odrůdy, u nichž trvá vývoj 50 až 60 dnů.

U růžičkové kapusty dosáhnete dobré sklizně, když ji vysadíte do půli června.

Červenou řepu pro zimní spotřebu můžete úspěšně vysévat přímo na místo ještě do konce června. Červená řepa potřebuje sice poměrně málo vody, přesto byste ob­dobí sucha měli překlenout zaléváním. Žádoucí je i přihnojení.

Pozdní odrůdy červeného zelí, bí­lého zelí a hlávkové kapusty, vysa­zené v květnu vyžadují od červ­na hodně vody a živin. Hlavně nesmíte nechat vyschnout půdu, pouze tak mohou rostliny přijímat živiny, které jsou v půdě přítomny. Je lepší přihnojit víckrát ve dvoutýden­ních intervalech než dát jednu vysokou dávku.

U zelí je třeba v horkém období roku obzvláště dávat pozor na napa­dení mšicí zelnou Nejjistější obranou je pre­ventivní postřik systémovým insekticidem. V přípa­dě potřeby je nutno zákrok opakovat.

Odstraňování listů během vývoje celeru nepříznivě ovlivňuje růst bulvy. Pouze listy mohou hlízám dodávat stavební látky, takže je důležitý každý list. Celer nesmí nikdy utrpět takový šok, aby se zabrzdil v růstu. Klaď­te, proto velký důraz na zalévání a hnojení. Záhony osázené celerem nesmějí během celého ve­getačního období nikdy vyschnout. V červnu ošetřete celer preventivně proti septorióze a proti strupovitosti bulvy celeru.

 Chcete-li získat z tyčkových fazolí hodně velkých lusků, nesmějí rost­liny trpět nedostatkem živin. V červnu je nejméně dvakrát přihnojte. Účinek se dostaví rychleji, když rostliny hned potom zalijete.
Vzešlé tyčkové fazole musíte často navádět na tyčky. Tyčkové fazole jsou levotočivé, a proto rostlinám usnadníte porůstání tyčí, když jejich vrcholy nave­dete nalevo od tyček.

V případě tyčkových rajčat nesmíte zanedbat vylamování postranních výhonů (tzv. zálistků), ani vyvazování hlavních výhonů k opoře. Rajčata přihnojujte plným hnojivem, u nějž jsou všechny tři hlav­ní živiny (dusík, fosfor, draslík) zastoupeny při­bližně stejnou měrou.

Pozdní odrůdy bílého zelí a hlávkové kapusty se mohou sázet ještě v prvních červnových dnech.

Cibule kuchyňská, pěstovaná pro cibule, má vyšší potřebu živin než lahůdkové druhy pěstované hlavně pro nať. Poskytněte jí proto na začátku a pak znovu na konci června dávku 4 g dusíku na m2, nejlépe v kapalné formě. Začínají-li se tvořit cibule, zvyšuje se také spotřeba vody, takže od této doby je třeba dbát na pravidelné zásobování vodou.V červnu mohou dostat vyseté, ale i vysazené cibule ještě jednu dáv­ku hnojiva bohatého na dusík. Ještě v první polovině června je třeba bojovat proti květilce cibulo­vé.

Nepůjdete-li přesličce rolní a svlačci rolnímu energicky „po krku”, stanou se tyto plevele metlou zahrady. Těchto úporných plevelů se nejlépe zbavíte tak, že budete soustavně uřezávat několik centimetrů pod povrchem půdy každičký výhonek, který se obje­ví. Každý týden zahradu jednou projděte. Silný výskyt přesličky svědčí o nedostatku vápníku. Roste-li svlačec na volném prostranství a v jeho bezprostřední blízkosti nejsou žádné kulturní rostliny, je možné proti ně­mu zasáhnout chemickými prostředky. V každém případě ho opakujte, objevíte-li čerstvě vyrašené listy svlačce. V růstovém období od května do června dosáh­nete tímto postupem nejlepších výsledků.

Na hromadách zeminy nesmíte propást vhodnou dobu k odstra­nění ptačince žabince.

Právě tento plevel nasazuje již jako mladá rostlin­ka ohromné množství semen, která se roznášejí větrem. Dokáže zamořit celý kompost. Průběžně sledujte každý kout za­hrady, aby se žádnému plevelu ne­podařilo nasadit semena.

Dobře známý pěťour maloúborný nenechte na zahradě růst, protože ho často napadají svilušky.

Nebudete-li si ho všímat, nesmíte se pak divit, že tito škůdci silně napadnou vaše okurky a fazole, růže a další okrasné rostliny.

Neobyčejně příznivé působení nastýlky půdy na všechny rostliny by měl využít každý zahrádkář.

Tam, kde nevystačí k mulčování vyzrálý chlévský hnůj a rašelina, můžete se stejně dobrým výsled­kem použít trávu, získanou při sečení trávníku. Je důležité, abyste před nanesením nastýlky důklad­ně nakypřili povrch půdy mezi rostlinami.

Larvy slunéčka sedmitečného požírají vel­mi intenzivně mšice.

Všude, kde se hojně vyskytuje slunéčko sedmitečné, najdete ve velkém množství i jeho larvy. Jsou ne­klamným znamením přítomnosti listových mšic. Ne­jen larvy, nýbrž i dospělci zahubí velké množství těchto škůdců. Slunéčka chraňte a vzdejte se veške­rého postřikování nebo poprašování insekticidy.

Nespleťte si kukly slunéčka sed­mitečného s larvami mandelinky bramborové. Co do barvy jsou si larvy sice velmi podobné, ale při bližším zkoumání snadno rozpoznáte rozdíly. Kukly slunéčka sedmitečného drží pevně na lis­tech, nepohybují se a nemají nohy. Na larvách mandelinky bramborové lze dobře rozpoznat hla­vu a nohy. Pohybují se a ožírají listy.

V boji proti škůdcům na zahradě je cenným pomocníkem ježek. Loví hmyz, plzáky a hlemýždě. Chovejte se k ně­mu přátelsky a nerušte jeho klid na místech, kde odpočívá.

 Ropuchy a skokany byste si měli na zahradě hýčkat, protože zničí spoustu slimáků i dalších škůdců.

Děti ale musíte poučit, aby chytaly užitečné ropuchy jen pod vaším dozorem. Tyto žáby totiž vylučují sekret, který může u alergiků vyvolat záněty kůže.

Přes celé léto vznikají na zahra­dě i v domácnosti odpady, jejichž různorodá směs se hodí pro přípravu rychlého kompostu v kompostovači. V létě dbejte víc na dostatečnou vlhkost. Za vhod­ných podmínek stoupne uvnitř těchto kompostovačů teplota až na +75 °C. Přitom se již při teplotě nad 50 °C zničí většina semen plevelů, Škůdců i zárodků chorob. I k rychlému tlení potřebují bakterie hodně uhlíku, který je obsažen především ve zdřevnatělých částech rostlin, ve slámě a v listí. Potřebný dusík je obsažen obzvláště v zelených částech rostlin. Je-li ho nedostatek, musíte si vypomoci organickými du­síkatými hnojivy.

O rovnoměrné provzdušnění se v kompostovačích postarají hrub­ší organické odpady, jako například tenké vět­vičky, které rozmělníte drtičem.

Okrasná zahrádka v červnu

U stromkových růží průběžně kon­trolujte, jestli jsou dostatečně zajiš­těny proti zlomení větrem. Chcete-li, aby růže mohly po první vlně kvetení brzy začít kvést po­druhé, musíte pří stříhání květů více zkracovat výhony. Především nesmíte odříznout celý letorost. Nový výhon by se pak musel vytvořit jen ze slabě vyvi­nutého nebo spícího očka. Stonky s květy řežte jen tak dlouhé, aby na růži zůstalo první dobře vyvi­nuté očko v dolní třetině výhonu. Z oček v horní třetině výhonu budou sice brzy nové květy, ale jenom malé a slabé.

Květy růží můžete nechat rozkvést a odkvést přímo na rostlině, ale potom nepromeškejte vhodný časový okamžik k odstranění květů, které již jsou nevzhledné.

Čím déle zůstanou květy na rostlinách, tím víc se opozdí rašení nových výhonů a tím i začátek druhé vlny kvetení. Nenechávejte je proto na rostlině zbytečně dlouho.

I na pnoucích růžích je nutno včas ostříhat odkvetlá květenství. Dávejte pozor, aby se nepoškodily dlouhé letorosty z tohoto roku. V žádném případě je však nezkracujte. Ke konci června bývají často tak dlouhé, že je musíte přivázat.

Příchod druhé vlny kvetení urychlí­te, jestliže každou růži přihnojíte vydatnou dávkou živin.

Občas nastane situace, kdy na rů­žích a dalších okrasných rostlinách objevíte listové růžice a nenajdete žádná slunéčka sedmitečná, zlatoočky ani jejich larvy.

Za horkého počasí se na mečících objevuje obávaná třásněnka mečíková která může ohrozit celý další vývoj rostlin. Černý, asi 1 mm dlouhý čárkovitý hmyz na me­čících obvykle znamená, že se jedná o třásněnky. Spolu s nimi jisté najdete i žluté larvy podobného tvaru. Při silném výskytu poškozují třásněnky nejen listy mečíků, ale i květenství, a to již ve stadiu poupat. Ta pak vůbec nevykvetou. K boji proti těmto škůd­cům se hodí běžné insekticidy. Jelikož na listech mečíků špatně drží, musíte do postřikovacího roztoku přidat vhodný prostředek pro zvý­šení přilnavosti. Postřikujte v týdenních časových intervalech, a to tak dlouho, až nenajdete ani jedi­nou živou třásněnku.

S intenzivním zaléváním mečíků byste měli začít teprve poté, co z hlí­zy vyroste stonek s květenstvím. Tuto skutečnost zjistíte snadno. Stačí, když jemně prohmatáte ploché strany mečíkových výhonů mezi palcem a ukazovákem. Postupujte od země směrem vzhůru a podle náhlého zploštění poznáte, jak dale­ko již květenství sahá. Neobjevíte-li žádné ztloustlé místo, je květní stonek ještě příliš hluboko.

V prvních červnových dnech zasaďte hlízy mečíků, v září rozkvetou. K tomu však musíte použít větší hlízy, protože malé hlízy většinou potřebují pro svůj vývoj více času. Kvetení by pak připadlo na říjen a bylo by ohroženo časnými mrazíky.

Vysoké odrůdy jiřinek musíte chránit před větrem, aby se nepolámaly. Vyvažujte je ke kůlům. V případě, že jste kůly nezarazili do země již při výsadbě jiřinek, musíte je nyní zatlou­ci tak, aby se nepoškodily hlízy. Kůly zarazte hodně hluboko, pak budou mít rostliny dostatečnou oporu.

Trvalky s vysokými stonky se vět­šinou vyvracejí i v méně větrných polohách, takže byste k nim měli preventivně dávat kůly odpovídající výšky. Uvazujte pokud možno tak šikovně, aby kůly ne­bylo vidět. Rostliny přitom svažte jen lehce, neměl by se vytratit dojem přirozeného růstu.

Trvalky, které tvoří polštářky, většinou v červnu přestávají kvést. Ty­to druhy zkracujte, aby nepřerůstaly prostor, který jste jim vymezili.

Trvalky, které kvetou na jaře, byste měli přesazovat a dělit jen do poloviny června.

Rozdělíte-li trvalky počátkem června, budou do podzimu tak mohutné, že na jaře zaplní celý pro­stor, který jste jim vymezili. O ochranu před slun­cem se starejte tak dlouho, než se rozdělené sazenice ujmou. Nesmí jim chybět ani voda. V horkém období roku můžete na stanovišti s trvalkami podstatně ovlivnit hospodaření s vodou. Stačí pravidelně okopávat.

Toto opatření je důležité především tam, kde jste nesnížili výpar nastýlkou (mulčováním). Nesmíte dopustit, aby se na povrchu půdy vytvořil škraloup.

Zájemci o odrůdy kosatců by ne­měli propást dobu, kdy kvetou ve specializovaných zahradnictvích. Hlavní doba kvetení připadá na začátek června.

Všechny nové výhony popínavých rostlin musíte čas od času vyvazo­vat, aby se nerozrostly mimo rámec prostoru, který jste jim vymezili. Porostlá plo­cha by měla být zaplněna rovnoměrně a neměla by se v ní objevovat prázdná místa.

Hrachor vonný krásně pokvete, když budete průběžně odstraňovat odkvetlá květenství.

Cibule, které vyrýváte, můžete zno­vu okamžitě vysadit do země, jak­mile je volné nové stanoviště pro jejich vysazení. V tomto případě nemusíte cibule sušit, pouze od­straňte případné zbytky starých cibulí. Chcete-li předejít poškození cibulí, vezměte si k vyrývání místo rýče motyčku s hroty či ruční vidlici. Při vyrýváni pamatujte, že cibule většiny květin jsou uloženy hluboko v zemi.

Po vyrytí musíte cibule cibulnatých květin velmi dobře usušit, protože jinak by při skladování plesnivěly a odumřely by. Slunci je však raději nevystavujte a sušte je ve stí­nu na dobře větraném místě. Cibule rozložte na suchou podložku do jedné vrstvy.

Narcisy se většinou ponechávají v zemi dlouhou řadu let po sobě, tulipány byste měli vyrývat každé dva roky. Tulipány vyryjte ještě v tomtéž roce, jestliže jste na nich během kvetení zpozorovali nějaké choro­by.

Skladujete-li cibule cibulnatých květin až do doby kdy se normálně vysazují, nesmíte je v žádném případě nechávat ve vlhku. Zcela usušené cibule rozložte nejlépe na ploché lísky. Nesmíte je dávat do více než dvou vrstev.

Astra čínská sice má i odrůdy odolné proti vadnutí aster, ale v některých letech mohou touto houbovou chorobou trpět i ony. Jedná se přitom o houbovou chorobu, s níž se velmi těžko bojuje, a proto se vyhýbejte všemu, co podporuje její šíření. V první řadě je to nelítostná likvidace všech rostlin, které vykazují i nepatrné projevy vadnutí. Vadnutí začíná velmi často jen na některých částech rostlin. Postupně však odumírá celá rostlina. Rostliny je nutno spálit celé, včetně kořenů. Trpí-li vaše květiny vadnutím aster, nemě­li byste astru čínskou pěstovat po dobu čtyř až pěti let. Během uvedené doby je třeba půdu něko­likrát vyvápnit, případně použít dusíkaté vápno.

Astra čínská trpí často v létě takovým napadením listovými mšice­mi, že se jí silně zkroutí všechny listy. To brání rostlinám v růstu. Zaměřte se proto na škůdce dříve, než dojde k nějakým škodám. Mšice se usazují pod listy