Archiv rubriky: výsadba

Kukuřice s pnoucí fazolí

Když trochu pozdní kukuřice vyroste je možno nasázet pnoucí fazole, které se po ní pnou. Je však potřeba zalévat, protože o vodu spolu bojují. Když fazole dozrávají nastal by rozpor, protože fazole se pak už nezalévají. Dá se to udělat tak, že otrháme zralé lusky, nezralým voda nevadí, a pak zaléváme.

 

vysazování

Před setím a sázením je nutné půdu dlouho zalévat, aby se vody dostala co nejníže.

Při setí za sucha je dobré semínka nechat ve předklíčit. Sazenice zbavit listů a pod.

Sazenice je nutné dobře zasadit a neporušit půdní kapilaritu. např. Nožem jen odklonit jednu stranu a sazbu přitlačit k té neporušené.

Sázet raději v chladném dni. Nejsou-li, tak brzy večer, aby se za chladnější noci kořínky vzpamatovali. Jinak nutno přes den zastínit. A pokropit celou rostlinku (přijímá vodu i listy)

 

Výsev na záhony

Nejlepší hloubka výsevu záleží na typu půdy a na počasí během rašení. Na sáčku se semínek je rada a my jí použijeme dle svého. Udělám si tak průměr hloubky. Vyseji raději víc semen, aby alespoň některá vzešla. některá hlouběji , jiná mělčeji. Malá semínka rozhodím na plochu a hráběmi zapravím do různých hloubek. Malá semínka zalévám rosením, aby se nevyplavila.
sazenice (např. rajčat) sázíme až po zmrzlých. Hrách nechávám naklíčit 1-2 dny. V míse měním vodu (bakterie) Když vidím malinký kulový kořínek, připravený prorazit, v ten okamžik je vysadím. (Pouštím je do vhloubené rýhy). Dá se sázet i v únoru. další várku už sázím bez namáčení. Kukuřici v květnu sázím rovnou (je mokro) ale v červnu už jí namáčím. Kadeřávek smíchám s mokrým substrátem a pak jej vysévám i sním. (Více semen na jedno místo a pak vyjednotit) Brukvovitým stačí den až dva. mrkev 3 týdny.
zhruba od dubna

Půda oschlá a mírně prohřátá
Ve vlhké a studené nevyklíčí

Vrtochy jarního počasí netozhází zeleniu: petržel, špenát, cibule, mrkev, hrášek
Nebuďte netrpělivý – někdy trvá dlouho než vyraší.

jarní saláty od dubna. Výbornými společníky jsou řeřicha, ředkvičky, kedlubny

cibule sazečka od dubna – odstup 10 sm.

setá cibule v polovině března

Pórek od března do pařeniště. Pozdní pórek od května do července. Štíhlé sazenice do 15 cm hlubokých rýh od sebe 20 cm. malinko zkrátit příliš dlouhé kořeny. Rýhy zahrnout a kolem rostliny substrát

Předpěstování na parapetu a pařeniště a ve skleníku

Parapet
kebrlík, kopr, bazalka
rajčata, cukety, okurky
viz rady za parapet níže

Pařeniště a fóliové tunely
Podlahové topení z koňského hnoje – 20-30 cm na podzim a na to humus.
Udržujte vlhkost a za teplého počasí větrejte
Hlávový salát,listový salát, ředkvička, ředkev, kedlubna, bylinky

skleník
Předpěstování pro dřívější sklizeň. Potom vysadit teplomilné rostliny
rajčat, okurky, cukety

nápady:
Plata od vajíček – nemusíte pikýrovat
papírová rolička od toal. papíru – nastřihnout a udělat dno
pokojové plastové skleníčky
Rajčata potřebují vápník – rozdrtit skořápky na prášek, dospodu květináče

Únor

  • Sejeme semena zeleniny s dlouhou vegetační dobou – celer, celer řapíkatý, lilek, …
  • Sejeme též zeleninu, kterou chceme dříve sklízet a je odolná vůči chladu – salát hlávkový, rané zelí, kapustu, kedlubny, květák, …
  • Na konci února můžeme začít s předpěstováváním papriky.
  • Za dobrého počasí můžeme v teplejších oblastech koncem února vysévat přímo na záhony mrazuvzdornou zeleninu – mrkev, petržel, pastinák a špenát (vydrží až -9 °C).

Březen

  • Jde o ideální měsíc pro výsev semínek pro předpěstování většiny zeleniny, ale i květin.
  • Pokud tedy necháme veškerý výsev na březen, nic nepokazíme, snad jen s výjimkou celeru.
  • Do nádob za oknem či vytápěných skleníků sejeme rajčata, papriky, okurky, pór, brokolice, salát hlávkový, košťáloviny a bylinky.
  • Do volné půdy můžeme přímo sít mrkev, petržel, pastinák, špenát, ředkvičky, hrách, kozlíček polníček a černý kořen.

Duben

  • V dubnu již nezahajujeme předpěstovávání, ale semínka sejeme přímo do volné půdy na záhonech –  zelí, mangold, černý kořen, hrách, listovou zeleninu, červenou řepu, kopr, ředkve, ředkvičky, roketu, košťáloviny.
  • Některé předpěstované sazeničky můžeme po otužování přesazovat do volné půdy – saláty, zelí a kedlubny.

Květen

  • Od poloviny května přesazujeme do volné půdy předpěstované sazeničky celeru, rajčat, paprik, okurek, bylinek a další – vlastně všechny, co nám ještě zbyly.
  • Začátku května se raději vyhýbáme, jelikož ještě hrozí noční a ranní mrazíky.

 

Rady setí na parapet

zpět

Semínka jednoduše zasetá do vlhkého substrátu časem vždy vyklíčí, pokud jsou zdravá. Ale tento proces můžete velmi urychlit a klíčení jim usnadnit. Máčení semínek je výhodné proto, že příroda je pojistila proti omylu. Aby nevyklíčila při prvním malém deštíku a pak nezaschla, brzdí je inhibitory klíčení. Ty se odplaví až s větším trvalejším přísunem vody.

Jak dlouho semínka máčet?

Podle velikosti, síly slupky a dalších vlastností semene se určuje optimální doba pro namáčení:

  • salátu stačí 4 hodiny
  • košťálovinám prospěje půl den až den
  • rajčata  a papriky se namáčejí jeden až dva dny
  • cibule, celer, mrkev a petržel se namáčí 3 dny

Další tipy a triky:

  • Teplomilná semena rajčat a okurek se máčí ve vodě o teplotě nejméně 16°C
  • Při delším máčení je třeba vodu dvakrát denně vyměnit
  • Před výsevem semínka mírně osušte, aby se s nimi lépe pracovalo, ale nikdy je nenechejte zaschnout