Archiv rubriky: bylinky

Mateřídouška časná “plíživá červená”

mateřídouška červená(Thymus praecox ” Creeping Red “)Jak už název napovídá, mateřídouška se svým růstem jakoby plíží po zemi, kořenech a kamenech. Má kobercový růst do výšky 5cm, je půdokryvná, při větší výsadbě se dává 16ks na m2.
Je to nádherná odrůda s výraznými růžovými květy, kvete od června do srpna. Je velmi medonosná, voní. Vynikající na skalky, zídky, vhodná na výsluní, obruby záhonů adt. Hustý keřík má matově – lesklé sytě zelené listy. Mrazuodolnost do -35stupňů.
I tento druh mateřídoušky má silné antiseptické a dezinfekční působení, které se využívá při vnitřním i zemní podávání proti nejrůznějším zánětům. Je součástí kloktadel, užívá se na obklady. Aplikuje se při dyspeptických potížích, při nedostatečné sekreci žaludečních šťáv. Drogu používáme při desinfekci dýchacích cest, při bronchitidě a podobných nemocech doprovázených kašlem.. Čaj desinfekčním působením přispívá k léčbě průjmů i infekčních. Desinfikuje močové cesty.

K užívání se užívá nálev, bylinný balzám, homeopatický čaj, ale nejúčinnější je lihovodný roztok V trávicím ústrojí likviduje bakterie streptokoky, stafylokoky, salmonelly. V rámci léčby trávicího ústrojí se současně dělají i klizmata z mateřídoušky . Při desinfekci močových cest přidáváme k lihovodnému roztoku ještě rdesno ptačí – truskavec.
V lidové medicíně se užívá i na zpevnění prsů, nastrouhaná jablka obložíme na prsa na 15+20inut, pak poklepem nanášíme nálev z mateřídoušky na pokožku.Nálev připravíme 2lžíce dáme do studené vody, přivedeme k varu, ihned odstavíme a necháme 10 přikryté, scedíme a nanášíme vlažné.
Při pálení nohou od dlouhé chůze provádíme koupele chodidel.
Vlasová voda se vyrábí:125g sušené mateřídoušky svaříme s 0,5l octa, necháme 10minut vylouhovat, scedíme, necháme zchladnout, přidáme 0,25l rumu, necháme 5-7dní marecovat, scedíme a do pokožky jemně masírujeme.
Na prostatu je výborná směs 2lžičky vřesu, 1 lžička anýzu a 5 větviček mateřídoušky, přelijeme vroucí vodou a necháme 10minut vylouhovat a přecedit., pije se 2x denně ráno a večer.
Na pásový opar použijeme tento nálev:1lžička saturejky, 1lžička mateřídoušky, přelijeme šálkem vařící vody, necháme 10 minut louhovat a přecedíme. Pijeme 3 šálky denně mezi jídly. Mateřídouška by se měla užívat bez přerušení maximálně 6 týdnů, pak dochází ke snižování jejích účinků a narušování sliznic.
Takto lze používat i tymián, který není tak vzácný jako mateřídouška.

Rostliny rodu Thymus vyžadují slunné stanoviště, půdu na živiny spíše chudou, sušší, hlinito – písčitou zeminu. Při těžké půdě je vhodné odlehčit ji pískem. Dobře snáší řez, prospívá ji. Je mrazuodolná.

http://www.peceokrajinu.cz/products/kotvicnikova-farma/

Bylinky na slunce

Tymián obecný (Thymus vulgaris) patří mezi menší polokeře. Své využití najde v kuchyni k ochucování různých pokrmů nebo si z tymiánu můžeme připravit čaj, který se popíjí při nachlazení nebo zažívacích problémech. Tato rostlina je velmi podobná mateřídoušce. Patří mezi oblíbené medonosné rostliny.

Pěstování: Vhodné je předpěstování ze semen od března do konce dubna. Později můžeme provést i přímý výsev. Rostlinu můžete množit také oddénky. Rostlinám vyhovuje propustná vápenitá půda a slunné místo. Půda by neměla být nikdy dlouhodobě zamokřená. Rostlina časem dřevnatí, proto je dobré ji zastřihovat. Tymián je plně mrazuvzdorný. Dá se úspěšně pěstovat i v nádobách.

Použití: Tymián se již dlouho využívá na léčení respiračních onemocnění, ideální je jako doplňková léčba při astmatu. Olej a mastě s tymiánem mohou způsobovat podráždění. Tymián by se měl užívat pouze v malém množství, to platí především v případě těhotenství!

Nať sklízíme dle potřeby a při teplotách do 35 °C, nebo můžeme větvičky namáčet do oleje.

Yzop lékařský (Hyssopus officinalis) je polokeřovitá neopadavá rostlina, která se používá jako koření nebo léčivka.

Pěstování: Osivo si můžeme předpěstovat nebo vysévat přímo na stanoviště (březen). Yzop lékařský dobře snáší suché a na živiny chudé půdy, potřebuje však dostatek vápníku. Rostlina se může vysazovat na svazích, má protierozní účinky díky svým hlubokým kořenům. Množit ji lze řízky.

Na jaře svědčí rostlině hlubší řez. Nať se sklízí při začátku kvetení 1-2krát za rok.

Účinky: Zabraňuje pocení, vhodný při problémech s močovým ústrojím nebo při kašli. V kuchyni se používá jako koření k masu nebo luštěninám. Z yzopu si můžeme připravit i bylinkové máslo, použít do salátů, likérů atd. Usnadňuje zažívání. Odpuzuje škůdce brukvovitých zelenin.
Rostlina není vhodná pro těhotné, především ve větších množstvích.

Vrbovka malokvětá (Epilobium parviflorum) je keříčkovitá trvalka. Rostlina kvete fialovými až růžovými květy. Jedná se o vlhkomilnou rostlinu, proto ji můžeme najít na březích vod, v lučních příkopech, na dnech letněných rybníků apod.

Pěstování: Nenáročné, semena si můžeme předpěstovat doma. Přímý výsev a přesazení provádíme v květnu. Pro její pěstování potřebujete vlhké stanoviště, vyhovuje hlinitá, těžší půda.

Použití: Pozitivní účinky vrbovky malokvěté znají především muži, kteří mají problémy s prostatou. Je vhodná jako doplněk léčby zbytnění prostaty a celkově dezinfikuje močové ústrojí. Vhodná i jako prevence. Z listů vrbovky si můžete připravit čaj nebo nálev.  Listy sbírejte před nebo v průběhu kvetení byliny.

 

Včelník moldavský (Dracocephalum moldavica), méně známá léčivá rostlina. Patří mezi medonosné rostliny.

Použití:  Používá se na zklidnění organismu.

 

rozraazilRozrazil lékařský (Veronica officinalis) byl dříve jednou z nejčastějších léčivých rostlin. Germáni ho nazývali “lékem na všechno”. Dnes se již používá mnohem méně, přestože má skvělé léčebné výsledky.

Pěstování: Rostlina se pěstuje na sušších místech od nížin až po nadmořské výšky okolo 1200 mnm.

Použití: Čaje z rostliny se používají především při nachlazení a problémech s průduškami. Dále se používá na záněty močového ústrojí. Sbíráme nať při plném rozkvětu rostliny. Nať se rychle suší a později se používá především pro výrobu čajů.

Více o rozrazilu se dozvíte na těchto stránkách.

bazalkaBazalka patří mezi jednoleté byliny. Je vhodná jako rostlina do truhlíku, hodí se i pro pěstování na záhoně, a to na slunném místě.

Podporuje zažívání, působí protizánětlivě. Mladé lístky lze použít přímo do salátů, pod maso atd. Bazalku můžeme také mrazit nebo z ní připravit chutné pesto (nejvhodnějí bazalka citrónová). Nejlepší je sklízet lístky těsně před vykvetením.

Bazalka není zcela ideální pro sušení, protože rychle ztrácí aroma. Pokud ji přece jen sušíme, tak ve stínu do teploty 40°C. Další možnost uchování je její skladování v oleji, octu nebo soli. Rostlinu můžeme využít i při koupelích. Při pěstování na oknech odhání nepříjemný hmyz.

Pěstování: Je velmi jednoduché. Doporučujeme bazalku předpěstovat v květináčích. Pro vyklíčení potřebuje 15 – 20°C. Semínka nezasypávejte, jen lehce přitiskněte do půdy. Koncem května můžete již umístit truhlíky ven. Rostlině vyhovuje slunná poloha, výživná vlhká půda (ne přemokřená). Doporučuje se odštípávat květy (nedřevnatí stonek a má jemnější chuť). Na prvních lístcích si můžete pochutnat cca za 6 týdnů od výsevu.

 

dobromyslDobromysl obecná je bylina 30-50 cm vysoká, kvete růžovými květy. Mnozí (hlavně milovníci pizzy) tuto rostlinu znají pod názvem oregano.

Pěstování: Dobromysl můžeme začít pěstovat ze semene již koncem února v miskách. Od dubna můžeme vysazovat venku. Dobromysli nejlépe svědčí slunné stanoviště s propustnou stěrkovou půdou (snese i mírný stín). Nesnáší přemokřenou půdu. Starší rostliny na jaře sestříháme. Dobromysl je ideální bylinka na balkón a do skalky. Rostlinka nevymrzá.

Sklízíme v průběhu celého roku. Nejkvalitnější je však sběr před vykvetením. Rostlinu seřezáváme cca 15-30 cm od země. Listy můžeme sušit i nakládat do oleje. Toto koření je ideální do těstovinových a masitých jídel, z listů můžeme také připravit čaj nebo použít při koupeli. Svými účinky může pomoci od kašle a žaludečních potíží. Listy se používají sušené i v přírodním stavu.

Tip: Může být součástí bylinkového džemu, recept zde.

 

benediktlekarskyBenedykt lékařský patří mezi léčivé rostliny, které mají široké spektrum pozitivních účinků na organizmus. Benedykt lékařský se používá především jako přírodní antivirotikum (pásové opaty, atd.), své pozitivní účinky má na dnu a revmatismus, zklidňuje nervový systém. Sbírá se nať (účinné látky jsou v celé rostlině), ze které se po usušení připravuje čaj. Této bylině se také někdy říká starým označením Čubet. Rostlina má své využití také při výrobě piva a likérů. Mladé lístky jsou poživatelné i za syrova. Pupeny rostliny před rozkvetením se dají použít jako artyčok.

Pěstování: Benedikt je ze semen, která vyséváme přímo na stanoviště a to v dubnu nebo květnu. Rostlině svědčí slunné místo s lehce zásaditou půdou. Stanoviště může být i sušší. Rostlina je cca 70 cm vysoká. Jedná se o letničku.
Brutnák lékařský je jednoletá medonosná bylinakterá má široké uplatnění.

Použití: Vhodný pro pacienty, kteří trpí na záněty močových cest, revma, nebo deprese (použití do čajů s čistícími a antidepresívními účinky). Rostlina je také sama o sobě velmi dekorativní. Mladé listy se mohou používat i do jarních a letních salátů nebo tepelně upravovat. Také se přidává do letních osvěžujících nápojů.

Pěstování: Jedná se o nenáročnou rostlinu. Spokojí se i s méně výživnou půdou, snese i mírné zastínění. Výsev přímo na stanoviště IV. až VI. Nať sklízíme průběžně. Snáší dobře zamokření i suchou půdu.

 

heřmánekHeřmánek pravý, známý též pod pojmem heřmánek lékařský, je jednoletá rostlina s dutým květním lůžkem (základ při jeho rozpoznávání v přírodě).

Použití: Roste v trsech na suchých a lehkých (neutrálních nebo slabě kyselých) půdách . Pro zdárné pěstování heřmánek potřebuje slunnou polohu. Vhodný i jako léčivka k pozdním podzimním výsevům. Rostlina se na jednom místě udrží více let. Je však jednoletá. Samovýsev semen je pro tuto bylinu charakteristický. Květy sklízíme v průběhu celého léta (plně rozvinuté květy) a pomalu sušíme na stinném místě.

Použití: Má široké využití. Působí proti křečím, používá se na záněty kůže a také při nadýmání. Zabraňuje pocení. Bývá součástí dětských čajů a krémů. Další zajímavostí je, že rostlina odhání hmyz.

Další informace naleznete na těchto stránkách.

 

jablečníkJablečník obecný je vytrvalá rostlina, která má jako bylinka velmi široké spektrum využití. Své využití najde při problémech s průduškami, žaludeční nevolností, onemocnění jater atd.

Pěstování: Na pěstování nenáročný, stačí mu i lehce přistíněné místo. Půda spíše vápenitá, (lehčí, nemusí být bohatá na živiny). Semena můžeme vysévat již v březnu doma nebo v dubnu a květnu přímo na pozemek. Nať sbíráme postupně.

Použití: Vhodný je na vnitřní léčbu při problémech se srdcem, především nepravidelná a zrychlená činnost srdce. Zevně se používá při hojení ran. Čaj připravený z této bylinky je velmi hořký = zdraví :). Více k použití naleznete zde.

 

Jestřabina lékařská je vytrvalá až 1 m vysoká bylina. Rostlina je oblíbená především u cukrovkářů, protože přirozeně snižuje hladinu cukru v krvi. Použití má také pro kojící matky, výrazně totiž podporuje tvorbu mateřského mléka.

Pěstování: Jestřabině se dobře daří na vlhkých, na živiny bohatých stanovištích (jílovité půdy), snáší dobře stín i přímé slunce. Sbíráme kvetoucí nať, kterou sušíme do 40°C.

Více o této rostlině se dočtete zde.

 

fenikl semenaFenykl obecný je dvouletá až 2 metry vysoká bylina. Tato rostlina je velmi dekorativní a může vytvořit i živý plot. Z fenyklových se především výrabějí čaje. Mladé lístky můžeme použít jako koření především k rybám, ale i do různých salátů. 

Pěstování: Můžeme si ho předpěstovat nebo ho vyséváme přímo na záhon. Rostlina potřebuje hlubokou vápenitou půdu a slunnou polohu. Před zimou ho ostříháme a zakryjeme chvojím.

Fenykl je vhodný při kojení, ale pozor na fenykl při těhotenství, kdy by se měl užívat rozumně, protože při větších dávkách může byt jedovatý.

Více o fenyklu se můžete dozvědět zde. 

 

levanduleLevandule lékařská (Lavandula angustifolia) patří mezi vytrvalé rostliny (polokeře). V našich podmínkách může dosahovat výšky až 60 cm. Sušená levandule je základem pro různé rostlinné dekorace. Čerstvé listy v malém množství používáme jako koření ke slaným jídlům, květy jako koření ke sladkým.

Pěstovaní: Pěstuje se ze semen nebo ze zakoupených sazeniček. Semena můžeme vysévat na záhon již na podzim, nebo si můžeme levanduli předpěstovat doma. Levandule vyžaduje sušší propustnou vápenitou půdu a slunné stanoviště. Půda by neměla byt přehnojená (II. nebo III. trať). Na stanovišti vydrží mnoho let. Po odkvetení můžeme rostlinu seříznout aby jsme podpořili její další růst. Ve vyšších polohách je pro levanduli důležité zazimovaní, povětšinou stačí zakrýt rostliny větší vrstvou chvojí. Velmi zřídka mohou rostliny trpět na virové nebo houbové choroby.

Použití: Z levandule lékařské se vyrábí především různé aromaterapeutické pomůcky, jako olejem vonné polštářky a tinktury. K léčbě neduhů najde využití při léčbě depresí, popálenin a léčbě různých povrchových zranění. Sklízíme čerstvě rozvleklé květy spolu s lodyhou. Sušíme ve stínu do 35°C. Návod na přípravu domácího parfému z levandule najdete zde. 

V našem eshopu máte k dispozici dva druhy levandule: levanduli lékařskou a levanduli francouzskou. Tento druh levandule patří mezi okrasné rostliny.

 

měsíček lékařskýMěsíček lékařský nebo také zahradní (Calendula officinalis L.) je oranžově kvetoucí jednoletá léčivá rostlina, která má léčivou i estetickou hodnotu. Rostlina kvete od června do podzimu.

Pěstování: Vhodné jsou středně těžké půdy, a slunné místo (ve stínu se rostlina vytahuje a nevypadá tak pěkně). Nejvhodnější je přímý výsev osiva v březnu až květnu, můžeme provést i pozdní výsev semen (při předpěstování je schopen v teple vyklíčit za 3 dny). Velmi často se vysemeňuje a na stejném místě vyroste další rok samovolně. Nedoporučuje se jeho opětovné pěstování na stejném místě, protože výrazně vysiluje půdu.

Použití: Sbírat můžeme jen květy nebo celé květní úbory. Sušíme přirozeným nebo umělým teplem. Usušené květy mohou vázat vzdušnou vlhkost, proto se skladují v suchu. Čaj vyrobený z měsíčku podporuje tvorbu žluči, proti zánětům a křečím. Dále se květy používají do koupelí nebo do mastí. Používá se také k potravinářskému barvení.

Z listů se dá připravit chutný salát plný vitamínů. Odpuzuje hmyz a určité škůdce v hlíně, používá se také v kosmetice.

Více o této zajímavé letničce najdete zde.

mochna květy a semena mochna listy mochna porostMochna stříbrná patří mezi nejznámější léčivé mochny. Existuje však mnoho dalších druhů jako např. husí (o jejích účincích naleznete více info zde), stříbrná, jarní atd.

Pěstování: Roste na zásadité půdě v plném oslunění. Dobře se jí daří i ve vyšších nadmořských výškách. Má univerzální použití v léčitelství.

Použití: Užívá se na křeče a problémy s ledvinami a na průjem. Sbírá se na začátku léta a suší pro pozdější použití.

sléz - mauraSléz maurský (Malva mauritiana) je víceletá dekorativní rostlina, která se pěstuje jako letnička. Kvetě tmavěfialovomodře a dosahuje výšky až 1,5m.

Pěstování: Sléz maurský má rád slunné chráněné plochy. Půda by měla být dobře prohnojená (nejlépe pěstovat po luskovinách). Výsev semen v březnu nebo dubnu, můžeme i předpěstovat sazeničky.

Použití: Rostlinu pěstujeme kvůli látkám obsažených v listech a především květech. Používá se při rekonvalescenci (obnovuje poškozené tkáně), především průdušek a horních dýchacích cest. Listy se mohou přikládat na špatně se hojící rány. Rostlina najde své využití také jako přírodní barvivo (modrá).

 

Spilant je poléhavá až převislá letnička vhodná do truhlíků. Květy a mladé lístky výrazně a krátce tlumí bololest v ústní dutině. Její používání je zcela bezpečné. Dá se také použít do salátů, má ale lehce štiplavou a nahořklou chuť. Pochází z oblasti Pará v Brazílii.

Použití: Anglicky se rostlina nazývá “toothache plant” – působí proti bolesti zubů.

Pěstování: Zčínáme předpěstovávat v březnu nebo dubnu. Ve světlé místnosti vysejeme na povrch substrátu a nezahrnujeme. Od května umístíme ven.

třezalka tečkovanáTřezalka tečkovaná (Hypericum perforatum) je dřevnatící trvalka, charakteristická svými žlutými květy. Lidově se jí také mimo jiné říkalo čarovník, svatojánská bylina pro její uklidňující a sedativní účinky.

Pěstování: Svědčí ji slunné, sušší místo, snese i mírný stín. Půda propustná, vápenitá. Třezalka se pěstuje ze semen, nezahrnují se. Později se může množit i vegetativně. Třezalka tečkovaná se uplatní i ve vyšších polohách.

Použití: Produkty (tablety, tinktury a čaje) z této rostliny významně ovlivňují psychiku člověka. Působí příznivě při depresích, stresových stavech a při nespavosti. Má také antibakteriální a antivirotické účinky. Použití najde také u dětí, kde se používá při léčbě nočního pomočování. Příležitostně se mohou objevit nežádoucí vedlejší účinky, jako přecitlivění na světlo a vyrážky.

TŘEZALKA SE NESNÁŠÍ S ŘADOU LÉKŮ, U NĚKTERÝCH ZVYŠUJE NEBO SNIŽUJE JEJICH ÚČINKY. NIKDY NEKOMBINUJTE TŘEZALKU S LÉKY NA DEPRESE NEBO ÚZKOSTNÉ STAVY!!!

Těhotenství: Třezalka tečkovaná by se měla v těhotenství a pří kojení omezit. Měla by se užívat pouze v malých dávkách,  a to nepravidelně.

Další informace si můžete přečíst zde.

 

http://www.semena-osiva.cz/

 

Bylinky do stínu

Bylinky do stínu a polostinných míst se mohou pěstovat ve vaší zahradě, na balkóně, nebo na oknech, která nejsou orientována na jih.

Tyto bylinky a aromatické rostliny dobře snášejí zastínění nebo ho dokonce vyžadují. Při pěstování v extrémně stinných místech může mít rostlina menší obsah léčivých či aromatických látek, nebo zakrslejší růst. Tyto rostliny povětšinou oceňují vlhčí půdní substrát.

Řecké oregano (Origanum heracleoticum) je trvalka, vhodná na skalky, suché zídky nebo do volných trvalkových výsadeb. Pochází z Afriky a je důležitou součástí středomořské kuchyně. Tvoří vzpřímené ale taky poléhavé keříky. Dobře snáší písčitohlinitou, alkalickou půdu. Potřebuje slunné a chráněné stanoviště, Je taky ideální bylinkou do stínu.
Vysévá se zjara a kvete v červenci až v září. Mladé lístky a špičky výhonů se mohou otrhávat podle potřeby průběžně po celé léto. K sušení sklízíme kvetoucí nať, kdy rostlina obsahuje nejvíce silice  s velmi příjemnou vůní. Nať se seřízne v délce 15–20 cm a také je možné ji sušit ve slabší vrstvě nebo zavěšenou ve stínu na vzdušném místě. Má specifickou chuť s mírně peprným aroma. Sušenou nať používáme v kuchyni i v léčitelství.

kostival lékaKostival lékařský (Symphytum officinale), je vytrvalá léčivá rostlina. Pěstujeme ji na neutrální humózní půdě, vždy vlhké. Rostlině vyhovuje polostín. Pro léčivé účinky se sbírá kořen a to na jaře nebo na podzim. Nejlépe je kořen použít čerstvý (dá se skladovat ve sklepě jako mrkev nebo sušit).

Vnitřně by kostival lékařský měli používat jen znalci. Obsahuje alkaloidy!
Bez problémů můžeme z kostivalu vyrobit mast, která má výborné hojivé účinky. Používá se na spáleniny, omrzliny, bércové vředy a jiné vážné dermatitidy. Podáván vnitřně působí hojivě na trávicí trakt, na záněty žaludku a střev, uplatní se i při léčbě respiračních chorob spojených s kašlem.

 

 

Libeček lékařský je vytrvalá léčivá bylina. Listy sklízíme průběžně a používáme jako polévkové koření. Po dvou až třech letech  můžeme z kořene připravit drogu, která je účinná při zánětech močového měchýře. Dorůstá až do 2m výšky. Někdy může zaplnit okolí ze samovýsevu semen. Libeček má rád stinné a vlhčí prostředí, je odolný vůči mrazu, a tudíž dobře přezimuje. Libeček nesnáší přímé přihnojování. Potřebuje pravidelně okopávat.

Ostropestřec mariánský je jednoletá rostlina dorůstající až do 1,5m. Semena se používají při regeneraci jater a očistě organismu. Semena lze použít i syrová nebo je přidat do nálevu nebo vyluhovat v alkoholu. Snáší dobře i pěstování ve stínu. Snadný na pěstování. Palice je třeba sklízet v celku těsně před dozráním plodů, které by se jinak uvolnily. Pak se nechají dozrát a usušit na teplém, vzdušném a tmavém místě a poté zbaví chmýří a vytřídí. V plodech („semenech“) ostropestřece se nachází komplex účinných látek zvaný sylimarin, sestávající především ze silic a flavolinganových sloučenin. Tento komplex játra prokazatelně posiluje. Zvyšuje také produkci glutathionu, látky, která je nezbytná při detoxikačních procesech, které v játrech probíhají. Ostropestřec má také antioxidační účinky, ještě silnější, než proslulé vitamíny C a E.

Vrbovka malokvětá (Epilobium parviflorum) patří mezi přírodní prostředky, které se osvědčily při prostatických problémech.Sitosterin, který obsahuje, tlumí zánět a usnadňuje odtok moči. Vrbovka malokvětá se pěstuje převažně na vlhkých místech. Ideální léčivá rostlina do polostínu. Je vhodná pro pěstování v květináčích, truhlících i ve volné půdě.

Máta peprná (bylina) patří  mezi bohatě větvené a rychle rostoucí trvalky. Máta je zcela nenáročná na pěstování a velmi rychle se rozrůstá. Listy se sklízejí nejlépe v červnu a červenci. Suší se při teplotách do 25 °C. Skladuje se v suchu a temnu. Máta má široké využití i jako čerstvá. Můžeme si z ní připravit chutné alkoholické i nealkoholické nápoje jako mojito. Čaj z máty peprné má osvěžující a antiseptické účinky. Obsahuje mentol, který uvolňuje dýchací cesty. Take zklidňuje žaludek a rozpouští žlučové kameny. Pomáhá od překyselení žaludku a pálení žáhy. Máta je také ideální na ozdobu různých sladkých jídel.

Libeček patří mezi léčivé i aromatické trvalky. Z rostliny se zpracovává nať, ale také i semena. Libečku svědčí vlhká půda a stinné místo. Libeček je ideální léčivá rostlina do stínu. Podporuje vylučování solí z těla, povzbuzuje sekreci trávících šťáv, stimuluje vylučování žlučníku, mírní nadýmání. Listy se používají především ke kořenění polévek, zejména hovězích.

Kerblík třebule patří mezi jednoleté aromatické rostliny. Svědčí mu polostín a vlhčí půda. Kerblík se hodí k masu i polévce. Přidává se i do salátů a dá se zpracovat jako zelí nebo špenát. Syrové listy jsou zdrojem vitamínu C, karotenu, železa a hořčíku. Více o kerblíku můžete najít na stánkách idnes zde.

Dobromysl je rostlina podobná majoránce. Ideální do pizzy a těstovinových pokrmů. Sklízí se průběžně. Dobromysli se výborně daří na slunném místě a propustné půdě. Vhodná i jako bylinka do větších nádob. Zvláště napomáhá trávit tučná jídla.

rozchodniceRozchodnice (Rhodiola rosea), velmi odolná trvalka. Má samčí i samičí rostliny. Rostlinu pěstujeme kvůli kořenu, ten se následně suší a vyrábí se z něj extrakt. Rhodiola se používá především pro neurologické a psychiatrické problémy (zvyšuje hladinu serotoninu až o 30%). Pěstujeme v mírném stínu.

Rhodiola má pozitivní vliv na astenické stavy po infekčních nemocích, intoxikacích, fyzických a duševních traumatech. Dále se uvádí její protihorečnatý účinek, léčení žaludečních a některých gynekologických chorob. Pozor účinky psychofarmak a této rostliny se mohou navzájem ovlivňovat!

Prevence a ochrana

Pozorní zahradníci si všimli, že se sousední rostliny vzájemně ovlivňují, růst svého souseda podporují nebo brzdí. Rostliny jsou v kontaktu prostřednictvím aromatických látek v kořenech.

Dobří sousedé:

Bob obecný: brukev,mrkev,celer, tykvovité, brambory, saturejka, bylinky (ne s česnekovými )

Brambory:lichořešnice, koriandr a měsíček podporují zdravý vývoj brambor hrášek, fazole, brukev, chřest, kukuřice (ne: rajčata a tykvovité)

Brukvovité, zelí: s červenou řepou a mangoldem, celerem, koprem, lichořeřišnicí, česnekové, hrášek, brambory (ne:fazol šarlatový a jahody)

celer: květák, keříčková fazole, pór – celer chrání košťáloviny před běláskem, rajčata

cibule: mrkev, hlávkový salát,štěrbák,jahody  má ráda majoránku nebo oregano

červená řepa a mangold: fazole, okurka, kedlubny

česneku se dobře daří mezi saláty. také roste u kmenů stromů, zvláště u broskví, řepa a mangold, jahody, saturejka, rajčata (ne luštěniny)

fazole: hlávkový salát, červená řepa, kedlubny, celer, česnekovité, pastiňák, vodnice, tuřín, kukuřice (ne s fazolí šarlatovou, ne česnekovité)

fazole šarlatová: kukuřice, saturejka (ne řepa, mangold a kedluben)

Hlávkový salát: mrkev, kedlubny, pór , ředkev, ředkvičky, česnek, špenát, jahody, kebrlík

Hrách: mrkev,hlávková salát,hlávkové zelí, fazole, kukuřice, vodnice, brambory (ne : česnekovité)

Kukuřice setá: luštěniny, brukvovité a tykvovité, brambory a slunečnice

Kapusta: pór, celer, hrách

mrkev: pažitka, pórek, salát, česnekovité, cibule, pór,mangold, petržel, hrách a brambory

pór: mrkev, naťový celer,salát, jahody

Rajčata: chřest, bazalka, mrkev, brukví, česnekovité, petržel (Ne: kedlubny a brambory)

Sladká paprika a čili: s bazalkou (ne kedluben a ředkvička)

Slunečnice: s tykvovitými , s řeřichou (Ne : brabory, fazol šarlatová, kukuřice a traviny)

Tykvovité rostliny . okurky, cukety, tykev, meloun, dýně: s fazolí šarlatovou, fazolem, kukuřicí (ne : hrášek, bob, lichořeřišnice a brambory)

Vodnice a tuřín: s hráškem

kopřivy: mulčovat jimi zeleninu, trs kopřiv k černému nebo čevenému rybízu. pravidelně sekat a pak dát mulč k zelenině

ozimé žito je dobré jako zelené hnojivo

Okurky ocení přítomnost bazalky. také kopr má na okurky zdravý vliv.

Užitečné bylinky

Saturejka– odežene mšice od fazolí a salátu

Kebrlík chrání salát před mšicí Salát mezi, nebo lem záhonu z kebrlíku

narcisy u mladých stromků jabloní odhání hraboše

vlčí bob podporuje růst modřínů, smrků, borovic, obohacuje půdu o dusík

Brutnák lékařský: výtečný pro včely, zásobuje hnojivem lépe jak kopřiva – je bohaty na hořčík a dusík. prospívá jahodám

Cibule má ráda majoránku nebo oregano

konvalinka se sázela kolem třešní

Kopr vonný: prospívá zelí a salátu, cibuli , kukuřici a okurec, odpuzuje mšice a svilušky

Křen selský: pomáhá bramborám, škodí vinné révě. Shromažďuje vápník, draslík a síru. Odvar proti hnědé hnilobě jablek

koberec z máty peprné kolem ovocných stromů zlepší příjem vody a aroma

měsíček lékařský  udržuje přátelství se všemi rostlinami. Na jaře posypat semínky měsíčku záhony se zeleninou, zvláště rajčata,kapusta, fazole. Službu dělá i pod ovocnými stromy.

pažitka: potlačuje plísňové nemoci, skvrnitost růží a strupovitost jabloní. Postřik z pažitky se používá proti padlí, plísni okurek a angreštu Nesvědčí luštěninám

Koriandr setý: postřk proti sviluškám, pomáhá klíčit anýzu ale škodí fenyklu.

Fenykl obecný: nemá rád koriandr, nesnáší pelyněk, tlumí růst fazolí a kmínu, kedlubnů a rajčat. Hostí pestřenky a vosičky. zastraší mšice.

Pelyněk:škodí brukvovitým, kmínu, fenyklu a šalvěji. Poskytuje nektar včelám. Postřik odrazuje kočky. Nedávat na kompost! Slpicím pomáhá odstranit čmelíky.

šalvěj je vhodná jako lem záhonů s kapustou. Také z jeho výtažku zalévat. odpuzuje housenky někdy i slimáky

řebříček podporuje zdravý vývoj zeleniny.

aksamitník sázejte jako návnadu pro slimáky mezi salát a kapustu. mezi řádky brambory zahání mandelinku.

Tymián– chrání kapustu před slimáky

Yzop lékařský: výtečný pro včely, prospívá vinné révě a odpuzuje běláska zelného. nemají ho rádi ředkvičky

Jablečník obecný: podporuje zrání rajčat

Heřmánek u salátu, červené řepy, celeru, cibule brání proti útokům hub

Máta: má rada společnost kopřiv, pomáhá zelí, rajčatům, zapudí mšice, postřik z čaje nesnáší mravenci a mandelinka bramborová. na podzim pomáhá divokým včelám

Máta peprná: zvyšuje přítomnost kopřiv, pomáhá heřmánku, brukvovitým proti běláskovi zelnému

slepice pomáhají svým hrabáním v ovocných zahradách

Užitečné plevely

Kopretiny a pampelišky přilákají užitečný hmyz

Opylovače přiláká: Kebrlík lesní, chrpa černá, starček Přímětník, smetanka lékařská

BYLINNÉ VÝTAŽKY A ČAJE

Na počátku léta výtažek z březového listí (1kg/1litr) – postřik jabloní a hrušek proti strupovitosti

směs čaje z přesličky rolní a bazalky – proti padlí na okurkách

nálev z prášku na pečivo zabraňuje americkému padlí na angreštu

čaj z výhonků tůje – odrazuje mandelinku bramborovou

čaj z vrbové kůry nebo na drobno nasekaných mladých výhonků – posiluje rostliny, totá umí aspirin

Přeslička rolní 1,5 kg na 10 l na jeden den namočit, pak povařit a v poměru 1:5 nebo 1:10 postřk proti strupovitosti, padlí, hnědé hnilobě, černé skvrnotosti

černý bez – vykvasit listy 1,5 kg na 10 l – lít do děr hrabošům

lichořežišnice – nasekat listy na drobno, přelít horkou vodou, tři hodiny louhovat – na vlnatku krvavou, na mšici listovou (1:20)

česnek: 100 g nakrájených stroužků litrem vařící vody. v poměru 1:7 proti roztočům na jahodách, ostružinách, vinné révě. Koncem dubna postřik půdy (4 x vždy po třech dnech). Proti kadeřavosti broskvoní postřik od února do vyrašení každé dva týdny

křen 300g listů a kořene na tři hodiny namočte, 30 minut vařte. smíchejte z 10 litry vody, nechte den odstát. Postřk stromů před květem, během květu a po něm (až včely zalezou) – předejdete hnilobě (monilii )ovoce u jabloní

Vratič obecný: vařte sušené květy v srpnu 30 g na 1 l. postřik jabloní před vyrašením

Rebarbora: rozmělněné listy 1kg na 5 l vařte půl hodiny- postřik proti molům a mšicím na fazolích, černém bezu a třešních, proti mravencům, mšicím, proti okusu divokou zvěří. (listy jsou jedovaté i pro člověka -antrachinony)

šalvěj listy a špičky výhonku (500g) zalijte horkou vodou a pak 5 litrů vody a dva dny louhovat. Postřik košťálovin jednou týdně odradí od běláska a mušky.. 1:1 zabrnuje hnití rajčat a brambor, padlí na vinné révě

rajčata: zálistky a přebytečné mladé rostliny (1kg/10l) nechte 14 dní kvasit – postřk na koš´táloviny 1:1 1 x týdně. zalévání půdy a sazenic 1:1 udrží záhony bez slimáků.

sbírejte lupky z cibule a česneku – 8-10 dní kvasit. 1:10 postřik jahod proti plísni šedé. 1:5 proti plísni bramborové

mladý kompost: kompostový výtažek brání rostliny. 1/2 kbelíku čerstvého kompostu, dolijte vodou, přidejte 2-3 lžíce mletého vápence. postavte na teplé místo. 3 x denně promíchejte. Týden. 1:5 naře´dte a důkladný postřik rostlin jedenkrát týdně. stříkejte i zespoda listů. Spotřebujte do týdne. A už můžete připravovat další.

výtažek z mechu: slimáci raději hladoví, než aby se pustili do mechu. Rozcupovaný trávníkový mech, přelijte horkou vodou a nechte 3 dny tát. Neředěným postřikujte zeleninu. Chrání především proti houbám, ale i slimákům. na vinnou révu působí, když stříkáte i zespoda listy.

 

 

 

 

ŠPATNÍ SOUSEDÉ

fazole: hrách , cibule

okurky: rajčata

brambory: celer,slunečnice,rajčata

kapusta: cibule , jahody

hlávkový salát: petržel

špenát: červená řepa