Archiv rubriky: bylinky

Chmel

Chmel je dvoudomá rostlina, která může dosahovat až desetimetrové výšky. Stejně jako ostatní popínavé liány roste i chmel velice rychle a navíc se snadno rozšiřuje podzemními výhonky. 
Pokud se rozhodneme vysadit si chmel na svém pozemku, vyčleňme mu opravdu velkorysou plochu. K popínání mu nabídněme robustní plot, zeď nebo stěnu domu. Na plném sluníčku poroste nenáročný bujný chmel v jakékoli půdě. 

Substrát je možné ho promíchat např. s koňským hnojem pro zvýšení obsahu živin.Protože chmel tvoří statné rostliny, nikdy jej nesejeme příliš hustě. Ideálním způsobem je tzv. výsev do hnízd, kdy do jednoho důlku dáme vždy po dvou semenech. Vzdálenost mezi jednotlivými rostlinami by měla být 40–50 cm.

Mladé rostlinky vyklíčí po deseti dnech od výsevu a s neuvěřitelnou vitalitou se začnou ovíjet kolem opory. Pokud nebudou mít k dispozici treláž nebo plot, začnou se stonky plazit po zemi.

 Při sázení volně do země je ideální tímto substrátem vyplnit díru o hloubce a šířce 30 centimetrů a vsadit chmelovou “babku”. Ze středu babky by měly vyčnívat tzv. růstové pupeny a sázíme tak, aby pupeny směřovaly vzhůru a byly cca 10 cm pod zemí. Po zasazení prolít 10 litry vody.

    V tomto stavu zůstává chmelová sadba až do měsíce března/dubna kdy se stoupající teplotou začínají narůstat nové kořeny a pokračuje růst pupenů.

    V horkém letním počasí je nutno chmel dostatečně zalévat, a to zvláště v období intenzivního růstu- červen, červenec. Půda však musí být dobře odvodněná a nesmí zůstat delší dobu podmáčená. Ze škudců hledáme zejména mšici a svilušku chmelovou a lakonosce libečkovho. První dva můžeme eliminovat za pomocí biopredátorů, na lakonosce je nutné použití chemické ošetření.

    Chmel sklízíme v období od poloviny měsíce sprna do poloviny září. Šištice otrháme, ale zbytek rostliny ponecháme- dojde ke stažení živin do kořene. Teprve po uvadnutí a odumření šlahouny odstraníme.

    Šištice obsahují kolem 80% vody a musíme je vhodně zpracovat. Při sušení je nutno dosáhnout vlhkosti 7-10%. Při menší se chmel drolí a při větší se může zapařit. Další možností je chmel zamrazit. Chmel se snažíme uchovávat v co možná nejstálejším tmavém prostředí bez přístupu vzduchu!

Zajímavé bylo využití chmele ve středověké kuchyni. Mladé chmelové výhonky, pazoušky, se vyrývaly ze země ještě dříve, než prorostly nad povrch půdy. Bílé křehké výhonky se pak připravovaly podobně jako chřest. Oblíbená byla také úprava se solí, pepřem, octem a olejem. Pokrm patřil k vybraným lahůdkám a nechyběl na stolech šlechticů.

Mladé výhonky chmele se používají jako zelenina dodnes. Můžeme se s nimi setkat i pod označením chmelový chřest. Zkusme je jemně nasekat do polévky nebo přidat do zeleninového salátu. Podobně jako chřest je můžeme i nakládat.

Mladé výhonky jsou nejen chutné, ale i zdravé, obsahují hodně vitaminů skupiny B i minerálních látek.

Doma si ze šištic můžeme snadno připravit macerát, tedy výluh za studena:

  • Podrcené šištice přelijeme vodou asi 20 °C teplou a necháme 6–8 hodin stát. Na 250 ml tekutiny použijeme 1 kávovou lžičku sušených šištic.
  • Před konzumací lze macerát přihřát.
  • Maximální denní dávka je 15 g šištic po dobu tří měsíců. 

Sušené šištice je nutné spotřebovat do 12 měsíců, pak už jsou prakticky bez účinku.

Takto připravený výluh podporuje trávení, pomáhá při zažívacích potížích, je používán k povzbuzení tvorby žaludečních šťáv a při nechutenství, působí dezinfekčně a antisepticky, působí jako „antiafrodisiakum“, tlumí mužskou pohlavní předrážděnost a odstraňuje bolestivou erekci, působí proti nadýmání nebo při potížích spojených s klimakteriem, má také sedativní účinky, pomáhá odstraňovat nespavost a tlumí nervové podráždění, působí mírně močopudně.

Více zde: https://domacipivovar.webnode.cz/chmel-a-jeho-pestovani/

Bez černý

Sambucus nigra. Ve Skandinávii píjí víno z bezových květuů a plodů.

zdraví: podporují pocení v kombinaci s květem lípy., močopudné a projímavé účinky., ischias a sedací nerv, čistí krev, omezuje vodnatelnost. Flavonoidy, slizy, sliznice, třísloviny, A a B.

výroba: džemy, kompoty octy, čaj, šťáva, vína, likér, šumivá limonáda.

Potrava pro ptáky.

Pozor: někdo nesnáší. Bušení srdce, plynatost, tlak v podbřišku, průjmy, dávení

Syrové a nezralé nepoužívat. (toxický glykosid sambucinigrin a alkaloid sambucin. mezi lékem a jedem je rozdíl v množství.

Odpuzuje mouchy a komáry a hlodavce (předkové vysazovali pod okno a u stodol) V sýpkách s obilím odpuzovali pilouse.

recepty

Sběr začíná květy

Dá se z nich připravit ledasco: sirup, čaj, limonáda či šťáva, můžete je obalit v těstíčku, osmažit (kosmatice), použít jako náplň do bylinných pytlíčků, které se po zahřátí přikládají na místa, kde vás trápí revma, či součást blahodárné koupele.

Květy čerstvé i sušené (rozprostřete je v tenké vrstvě v průvanu na tmavém místě, aby neztratily barvu) jsou vhodné nejen jako prevence, ale i jako lék proti chřipce, angíně, kašli či rýmě, při nachlazení. Látky v nich obsažené (glykosidy, třísloviny, vitamin C, slizovité látky, éterické oleje a organické kyseliny) čistí krev, usnadňují vykašlávání, snižují teplotu, jsou močopudné a vyvolávají pocení.

Čaje z bylinek

Máta  – uvolňuje žaludek, při bolestech hlavy
Brutnák lékařský – přináší úlevu při napětí
Fenykl (rozdrcená semena) – pomáhá při bronchitidě, zažívacích problémech a kašli, likviduje bakterie (pít po večeři )
Meduňka – po ránu na klidný den, při plynatosti a nadmutí, při zánětu průdušek, vysokém tlaku, bolesti zubů hlavy
Tymián– bronchitidy, kašel, zánět dutin, bolest krku, rýma, černý kašel.

Pampeliška – léčivka

Listy do salátu i polévky
převzato z https://www.prozeny.cz/
Listy pampelišky jsou skvělým zdrojem vitaminu C, A, D, ale i vitaminů skupiny B. Je v nich kyselina křemičitá, betakaroten, draslík, vápník, měď a železo. Obsahují ale i třísloviny či silice, které mají pro tělo blahodárné účinky. Listy pampelišek, sotva se objeví, mohou sbírat i konzumovat ti, kteří potřebují pročistit a posílit ledviny, ozdravit játra, ulevit od bolestí kloubů, při kožních problémech a třeba i akné. Pampelišky také čistí krev a odvodňují. Protože má silné detoxikační účinky, zrychlí také metabolismus a tím pomáhá s hubnutím. Vyčistí žaludek a prý může i rozpustit žlučové kameny… A nikoli v poslední řadě lze zmínit i to, že se o ní mluví jako o léčivce, kterou je dobré užívat v případě léčby nádorového onemocnění.

Listy můžete omýt a natrhat do salátů, přidat do polévky, do smoothie nebo z nich udělat obdobu špenátu. Můžete si z nich udělat čaj, který můžete popíjet, ale také ho použít jako pleťovou vodu. Čaj připravíte z jedné čajové lžičky čerstvých nebo sušených listů a čtvrt litru vody. Listy přelijte vroucí vodou a nechejte asi pět minut louhovat, pak přeceďte, nechte vychladnout a popíjejte. Detoxikační kúra doporučuje dva šálky pampeliškového čaje po dobu alespoň dvou měsíců.

Pampeliškové květy proměňte na med
Od dubna začínají pampelišky kvést – a květy obsahují karotenoidy, silice a flavonoidy, které se osvědčily jako úleva v případě chřipky či angíny. Květy můžete trhat celou dobu, tedy až do zhruba října. Zpracovávat je musíte vždy čerstvé, protože se nedají sušit.

Velmi často se z květů vyrábí tzv. med, tedy spíš pampeliškový sirup. Potřebujete na to 400 plně rozkvetlých květů, 2 litry vody, 2 citrony a 2 kila cukru, ideálně přírodního, tedy nerafinovaného, hnědého. Květy odštípněte od stonků, omyjte a dejte do hrnce s vodou. Přidejte nakrájené citrony, nechte vzkypět a odstavte nejméně na den. Potom musíte důkladně přecedit přes velmi jemné sítko nebo plátýnko, květy vymačkejte. Do výluhu přidejte cukr a zahřívejte velmi zvolna nejméně hodinu, ale jen tak, aby se voda lehce odpařovala, nikoli výrazně bublala. Zahřívejte, dokud nebude konzistence sirupu ideální, čili se nebude táhnout. Příliš hustý by cukernatěl, příliš řídký by se kazil.

Sirup nalijte ještě teplý do vymytých sklenic, zavíčkujte a otočte dnem vzhůru. Ve spíži vydrží přes zimu. Užívat ho můžete při nemoci, ale i preventivně. Až budete trhat květy pampelišky, rozhodně nevyhazujte ani její stvoly – ty můžete po omytí také klidně konzumovat. Skvělé jsou pro diabetiky, kteří by jich mohli sníst až deset denně. Čtrnáctidenní kúru konzumace minimálně pěti stvolů by měli podstoupit všichni, kteří se cítí bez energie. Ačkoli je stvol hořký, je také šťavnatý a po chvíli žvýkání začne chutnat příjemně.

Kořen pampelišky
Nejvíc účinných látek je v pampeliškovém kořeni. Ten je skvělým pomocníkem hlavně pro ty, kteří mají potíže s trávením, se žlučníkem, játry a ledvinami či slinivkou. Naordinovat by si ho měli kuřáci, milovníci alkoholu, ale i ti, kteří jedí denně velké dávky léků. Právě látky obsažené v kořeni skvěle detoxikují, minimalizují záněty v těle. Pomáhají snížit hladinu cukru i cholesterolu v krvi a krevní tlak. Kořen pampelišky by měli vzít na vědomí také nemocní s revmatismem a dnou. Je dobrý i při ochraně kloubů a chrupavek. I kořen má mít sílu prospět lidem s nádory.

Kořen se sbírá v jarních měsících a na podzim. Jak asi vědí všichni, kteří se pokoušeli vytrhnout pampelišku ze země, není to snadné. Rozhodně se ale trocha námahy vyplatí. Kořen musíte pořádně vyprat a očistit, pak ho nakrájejte na kousky a usušte – ovšem ve stínu, bez přímého slunce. Dbejte na to, abyste ho skladovali v suchu, má tendence plesnivět.

Sušený kořen můžete použít na přípravu čaje – jednu čajovou lžičku kořene povařte pár minut ve 250 ml vody a pak nechte nejméně čtvrt hodiny louhovat. Můžete pít až třikrát denně před jídlem – a to i dlouhodobě.