Archiv autora: dědeček

Červená řepa

Salátová řepa

Úžasná kořenová zelenina. V létě a na vrcholu sezóny si ji vychutnáváme i s natí Salátová řepa je ale stejně dobrá i po delším skladování, takže nám dělá společnost i na podzim a v zimě.

Typickou výbavou řepy je její intenzivní zbarvení díky betainovým pigmentům, které jsou rozpustné ve vodě a zabarví vše, na co příjdou. Řepa je zvláštní i tím, že i po delší tepelné úpravě drží svůj tvar podobně jako třeba bambusové výhonky nebo vodní kaštany.

Zemité aroma řepy má zase na svědomí geosmin, který si spojujeme s vůní zeminy. V chuti je řepa většinou příjemně nasládlá, obsah cukru se líší podle odrůdy. Krmná a cukrová řepa je šlechtěná právě za účelem co nejvyššího obsahu cukru.

Nákup a skladování

Sezónní řepu v létě nebo na přelomu podzimu můžeme vidět na trhu i natí. Na kvalitu a čerstvost řepy ale nemá přítomnost natě zásadní vliv. Skladovaná řepa bez natě tak vydrží i skrz dlouhé zimní měsíce v dobré kondici.

Zlatá řepa je sladší a vynikající do salátů. Protáhlá varianta řepy se zase snadno loupe a zpracovává.

Na trhu najdete nejrůznější druhy řepy. Klasickou kulatou červenou řepu i její protáhlou variantu, která se díky tvaru výtečně zpracovává. Podle barvy pigmentu může být řepa červená, oranžová, světle žlutá i červená s bezbarvými proužky na průřezu.

Při nákupu vybírejte řepu, která je na svůj objem těžká. Bulvy by neměly být vyschlé, změklé ani nijak poškozené. Pro skladování je nejlepší spodní šuplík v lednici, kde řepa bez problémů vydrží několik dní.

Příprava

Před použitím je potřeba řepu vždy důkladně umýt, protože často obsahuje zbytky zeminy. Loupat je potřeba jen řepu, kterou chceme využít zasyrova. Pro tepelnou úpravu je lepší nechat řepu i se slupkou, která zabrání ztrátě barvy při vaření.

Při čištění zbavíme řepu zbytků stonku, slupky a drobných kořínků, které má řepa na konci. Škrabka a krátký nožík poslouží výborně.

Řepa na řezu nemění barvu, takže si ji můžete připravit ve větším množství i s předstihem. Zpracovanou a nakrájenou řepu pak stačí jen uskladnit v lednici a zakrýt, aby neosychala.

Syrová řepa a marinovaná řepa

Většina receptů počítá s řepou až po delším vaření nebo pečení. Řepa je ale úžasná i zasyrova a možná vás překvapí, jak se s ní dá snadno pracovat.

Pár minut v marinádě a plátky řepy hezky změknou. Křupavost ale neztratí.

Syrová řepa je sice poměrně tvrdá a křupavá, stačí jí však prodloužený pobyt ve slaném nebo kyselém prostředí, kde krásně změkne, a navíc ještě pustí úžasnou šťávu. Pokud řepu párujete s ostatní zeleninou, počítejte s tím, že řepa vše ve svém okolí zabarví dočervena nebo dorůžova.

Efektní a měkké prakticky ihned po nakrájení jsou tenké plátky řepy. Středně velké kostky, tenké sirky i malé kostičky naopak potřebují alespoň chvíli na změknutí.

I větší kostky v marinádě mírně změknou. Sirky a mini kostičky křupou v salátu jen malinko.

Nikdy se nebojte řepu dochutit výrazně. Její sladká chuť se skvěle páruje s výrazně kyselou chutí zálivky. Ocet, verjus, citrusy – jednoznačně ano!

Pečená řepa

Pečená řepa je možná nejpřístupnější poloha salátové řepy, vhodná i pro zaryté odpůrce. Řepa totiž po pečení krásně změkne a její chuť zesílí a zesládne, její textura pak vzdáleně připomíná maso.

Upečená řepa má neuvěřitelně koncentrovanou chuť a masitou pevnost.

Řepu pečeme očištěnou, ale vždy ve slupce . Dá se péct odkrytá (bude voňavější) i zabalená v alobalu (bude o fous šťavnatější). Nejlépe ji sluší vyšší teploty okolo 200 °C. Pečení vždy zabere něco okolo hodiny, a zda je řepa upečená, poznáte podle zapíchnutí nože nebo vidličky.

Upečenou řepu nechte po pečení mírně vychladnout a oloupejte hned, jak to bude možné. Porcujte a krájejte dle účelu. Po upečení je ještě víc nasládlá, proto se nebojte ji rázně okyselit.

Vařená řepa

Vařená řepa je oproti té pečené více šťavnatá a chybí jí hluboké chutě, které vznikají při pečení. Je proto lehčí a má v sobě ještě spoustu chutné šťávy.

Řepu vaříme vcelku a ve slupce. Nejšetrnější a téměř bez ztráty pigmentu je vaření na páře, oproti klasickému vaření ve vodě ale trvá o fous déle. Uvařená řepa se po mírném vychladnutí loupe téměř sama, slupka po uvaření totiž skoro úplně povolí.

Pokud budete řepu vařit oloupanou a třeba i nakrájenou, počítejte vždy s tím, že do tekutiny uvolní svůj pigment, a přijde tak o část své barvy i chuti. Pokud je ale tekutina na vaření součástí polévky a nebude se vylévat, není to vůbec na škodu!

Pyré z řepy

Parádní základ pro pikantní pomazánky a řadu tradičních receptů. Pyré si nejsnadněji připravíte z nakrájené vařené řepy (je šťavnatější oproti pečené). Postačí vám k tomu jakýkoliv robot nebo i nástavec pro tyčový mixér.

Uvařenou řepu v pohodě rozmixujete s minimem přidané tekutiny.

Pyré z řepy můžete s oblibou mísit s bramborami, bílým pečivem i luštěninami. Na místě je i výrazné ochucení a přiměřené naředění, aby mělo pyré tu správnou konzistenci. Opět platí, že řepa je v prvé řadě sladká, proto se nebojte pořádně okyselit nebo použít výrazné aroma pro ochucení (česnek, koření).

Nať z řepy

Nať z řepy má cenu zpracovat, pouze pokud je řepa zcela čerstvá, nezavadlá a pokud je nať v dobré kondici (a není napadena škůdci nebo chorobami). Nať po nákupu z řepy ihned odstraňte a skladujte samostatně. Před přípravou ji důkladně properte a osušte.

Pokud na trhu uvidíte řepu s podobně krásnou natí – berte ji a na nic se neohlížejte!

Pokud vám nať řepy připomíná mangold, tak nejste vůbec vedle. Protože mangold je botanicky velmi blízký příbuzný řepy a chuťově je od listů řepy téměř k nerozpoznání. Listy mají tužší křupavá žebra a šťavnatou listovou část, která se chová podbně jako špenát.

Před tepelnou úpravou můžete žebra odstranit a zpracovat listovou část zvlášť. Pokud jsou ale žebra tenká a nebude vám vadit, že zůstanou trochu křupavá, klidně je zpracujte dohromady.

V teple na pánvi a třeba na másle listy zavadnou a změknou téměř okamžitě, proto je nemusíte trápit dlouho. Zároveň se ale nebojte listy použít do hutnějších polévek, které se vaří déle. Řepná nať v nich bude fungovat jako skvělé osvěžení.

Zeleninové rady

celer – omýt, vařit malou chvilku. Ochladit ve studené vodě. Odkapat. vinný ocet s kapkami olivového oleje, trocha soli a pepře. Do hliněného hrnku zalít a ovázat. na chladném místě

fazole v soli – nakrájet na nudličky a promíchat se solí. napěchovat do sklenic a zapečetit. Na vzdušném místě. Před použitím omýt.

Zelenina v páře

fazole – uvaří se do měkka ve slané vodě, do sklenic. Přidá se kousek másla. Zalít vodou ve které se vařily.. Voda nad fazolkami. Uzavřít nádobu a sterilizovat v páře 8-10 minut

 

 

 

 

Ovocné rady

Blanšírování – na chvíli do vařící vody a ihned opláchnout studenou. Dobře se loupe

Ovoce nazapíjíme vodou

Pektin – rosoluje nejvíce rybíz, nezralá jablka

Angrešt – natrhat pevný, rozložit na tác a dát do chladu

Borůvky – sušit na řídké tkanině v jedné vrstvě. na slunci a dosušit v troubě

Broskvový kompot získá kořeněnou chuť, když přidáme do sklenice 1 broskvové jádro

Brusinky – nedozrálé rozložíme v temném sklepě. Zčervenají

Jablečné slupky – sušíme na čaj

Jeřabiny – zavařené používáme na ozdobu pečiva a do míchaných kompotů.

maliny – vylisovaná zrna použijeme na š´távu (zalít vodou + kyselina citronová) a den vyluhovat. přidáváme do limonád

bezinky – 1 kg bobulek bez stopek, 200 gr cukru, pozvolna zahřívat a do lahví. Sterilizovat.

 

 

 

 

 

 

 

Křen

vysadit kořenové řízky. Dálka 10 cm a průměr 2 cm. Na podzim vodorovně do jamek 30 cm hluboko. Pod něj do 50 cm dát plochý kámen.

Válcovité kořeny získáte zasahováním do vývoje kořenového systému. Omezit počet výhonů a vedlejších kořínků. Odstraňovat květenství! (vysiluje rostlinu)

nevyhazujte – využijte

pařez – jako květináč

staré nádoby, holinky, konve, nábytek – jako květináče

ptačí budku – hrneček přilepný na talířek – krmítko,

pneumatika – obruba záhonku

lavór – fontánka, květináč

pet lahev – mnoho využití. vertikální zahrádka, skleníček mini, zavlažování rajčat

rozbité květináče – zakrytí odtokových odtvorů

jmenovky na sázení –  vše na co se dá psát

okapová roura stará – vysadit do ní saláty

 

Prosinec

zahrada v prosinci

Odběr roubů třešní a višní (až do konce ledna). Zdravé jednoleté výhony (ne vlky – ale koncové z obvodu koruny) za bezmrazého počasí.

Mišpule sklízet až po mrazech – změkne
odstranit scvrklé plody ze stromů
shazujte sníh ze stálo zelených rostlin

sklizeň kadeřávku -při silných mrazech přihrnout a přikrýt netkanou textilií. Sklízet spodní listy

sníh nahrňte na záhony (proti mrazu a závlaha)

za oknem : řeřichu (nasít a nezasypávat – lze i na buničité vatě), naťovou petržel (vyjmout ze záhonu, oschnout, přemrznout 2-3 dny a pak vysadit do květináče), cibulku

Vánoční hvězdu přeneste ze zahrady za chladných dní na podzim domů. Rostlinu temnit mezi 5 večer až 8 ránou. Stačí kornout novin kolem rostliny. Po odkvětu seříznout na 10 cm. mléčnou bílou šťávu zastavte namočením rostliny do teplé vody nebo plamínkem. (Šťáva je jedovatá – omýt ruce) Skladovat při teplotě 16C a po zmrzlých na zahradu.

kontrola uskladněného ovoce 1x týdně. nahnilé a scvrklé odstranit.

vyprázdnit a očistit postřikovače.

Vánoční stromek doma rozbalit, seříznout 2 cm (uvolnit kapiláry) Uložit do chladu

Krmte ptáčky

leden

    • Setřásání sněhu ze stromů
    • ochrana kmnů před mraze a osluněním -vápenný roztok (čestvé hašené a trochu hlíny a oleje – kmen a spodní větve
    • v teplém lednu vykvetou jasmín, vilín, lýkovec
    • Trávník zbavte listí
    • kontrola zdravotního stavu uskladněných hlíz
    • vyzkoušet semen z vlastní sklizně, koupená nemusíme
    • výsev petúnii – výsevní substrát pro petúnie (také salvie, begonie a lobelka
    • vykuřování skleníku proti plísni
    • kontrola vypuštěných nádrží
    • odstraňovat zahnívající lity leknínů
    • sklep za bezmrazého dne větrat

Cibuloviny – květiny

Jiřinky

sázejí se v květnu.Slunné stanoviště. Hlízy po mrazících odložit do sklepa do bedny s vlhkým pískem.

měčíky

sází se v dubnu. odstup 10-20 cm. Půda humus a spíše písčitá.  Milují slunce. Na podzim hlízy vyhrabat a přezimovat v suchu.

Lilie bělostná

sází se v srpnu a září. Tři cibulky. Slunné stanoviště, kvalitní propustná půda. stálá vlhkost. Ne přemokřit. kvetou od června do července. nemusí se na zimu vyndavat.

 

Květiny trvalky

Orlíček

roste na loukách a ve světlých lesích.Vlhčí humózní půda.  Roste i v polostínu. Výška 40 cm. Kvete od května do června.

Hvězdnice

rozkvétá na podzim. Slunné stanoviště. propustná bohatá půda. vysoké formy včas přivázat. Polštářkovité formy mají rádi motýlui.

Chryzantémy

rozkvétají na podzim. Původem z Asie. Slunné stanoviště. odstup 60 cm.Organické hnojivo a kopřivová jícha.. Výška 40 cm. v zimě potřebují ochranu.

Kostace

výsadba července a srpen. slunné stanoviště s dobrým odtokem vody. nesnášejí zamokření. Květ květen až červen.

Kopretina velkokvětá

kvalitní půda – humus. sázet v odstupu 50 cm. Kompost a kopřivová jícha. Kvete červenec a srpen.

Ostrožka

modré květy. hroznovité květenství. pečlivě připravit záhon. kompost, organické hnojivo, kopřivová jícha. Na slunné stanoviště 40 cm od sebe. Výška 70 cm. Mají je rády plži a proto předpěstovat.

Srdcovka nádherná

polostinné místo. humozní půda. odstup 50 cm. Po odkvětu doplnit záhon letničkami.

Dvouletky květiny

Hvozdík bradatý

výsadba v červnu . Přesadit pozdním létě. odstu 20 cm. příští rok výška 40 cm. Vysemeňuje se sám.

Náprstník červený

roste na lesních světlinách. Výsev v červnu. Přesadit v září rozpon 30 cm. Polostinné stanoviště. Kvete od června do července.

Chejr vonný

na jaře provoní zahrádku. vysévá se v květnu. pak přesadit. rozpon 25 cm.V zimě potřebuje ochranu.

Topolovka růžová

vysévá se v květnu. Rozesadit 40 cm. V následujícím roce přivázat k tyčce. (2m) Půda bohatá na živiny a doplňkové hnojení. Slunce i polostín.

Poměnka lesní

vysévat v červnu a červenci. Při přesazování odstup 15 cm. Slunné i poloslunné. Vlhká půda. vysadit kberec z poměnek a narcisů nebo tulipány.

 

Bobulovité keře – angrešt, rybíz

je to lesní rostlina.

půda do hloubky nakypřená. později nerušit okopáváním.. Humusovité. Slunné stanoviště

do spodní vrstvy rohové odřezky a organické hnojivo

sázení : kořeny mírně zkrátit. větve 2/3

vrchní plocha mulčovací vrstva. (tráva, nasekané dřevité zbytky)

pravidelný řez: všechny staré a tmavě zbarvené u země. prosvětlit na podzim nebo časné jaro

Rybíz červený a bílý a angrešt: roste na dvou až tříletých větvích. odstranit čtyřleté. nechat tři výhony Angrešt max 12 silných větví. (* označit v sezoně)

Černý rybíz: roste na jednoletém dřevě !Všechny větve s otrhanou úrodou odříznout u země. nechat 8 větví maximálně.

* označit už v sezoně

  • Nejlepší je označit si starší výhony již v sezóně – barvou, mašličkou. Ale poznáte je i podle tmavší borky.
  • Vybrané větve odstřihněte až u země ostrými zahradnickými nůžkami. Řez by neměl vést přímo přes očko.
  • Rány ošetřete sadařským balzámem.

Maliník

drobné ovoce

výsadba během září a října nebo časně z jara. Rozestup 60 cm. řádky 120 cm

Kompost, dusík, kamenná moučka bez vápna! Mlučovací vrstva – obnovovat v průběhu roku

lesní nakyslá půda – hrabanka, nezralý kompost a na to sláma

Na podzim přilepšit

odumírající ploty odříznout u zěmě a spálit. Příští rok rodí výhony z loňska.

preventivní postřich z přesličkové jíchy

 

Česnek medvědí

Víceletá bylina
mladé rostlinky vysadit březen/duben. rozestup 20cm
Na podzim do země malé cibule.
Záhon se promění v koberec listů a květů

Polo stinné stanoviště (pod keře, stromy)

vlhkou humózní půdu

sklizeň
čerstvé listy na jaře před květením. jakokoření do salátů
konzervace jako pesto

Roketa setá

vysévat v dubnu a průběžně dosévat

dobrá obvodová rostlina, nebo truhlík a květináč

sklizeň

nejlépe chutnají mladé listy

jedlé jsou i kvaty

do salátů

nebo konzervace ja tzv.pesto

 

Majoránka zahradní

Výsev až do května – zem prohřátá
odstupy 20-25 cm
jen posypat tenkou vrstvou půdy

vyklíčené protrhat! jedna rostlinka na 20 cm. vytvoří keříky

sklizeň
lístky pop celou sezonu
nať pokud jsou baculaté květní poupate ještě zavřená

k bramborům, rajčatům, zeleninovým směsím

čaj zahřeje žaludek a uvolní křeče

Meruňky a broskve

MERUŇKY
Čerstvý plod obsahuje 12 volných aminokyselin. 100gr obsahuje 2100 jednotek provitaminu A (kariten) a 130 jednotek vitaminu B. Minerální látky: Draslík, fosfor, vápník, hořčík….
regulují krevní tlak, snižuji aterosklerotické změny cév,urychlují rekonvalescenci

Stanoviště
Hluboký zimní spánek končí na konci prosince. Od poloviny ledna mají nucený odpočinek.Hledat proto místo, kde nehrozí velké kolísání teplot.(nejlepší polohy jsou 200-250 m.n.m.,chráněná od větrů. Půdu vyžadují středně těžkou, písčitou. Potřebuje vzduch v půdě, jinak se udusí. Potřebují spíše suchou než přemokřenou půdu. Na závlahu při dozrávání plodů reaguje příznivě. Z živin potřebují nejvíce draslík, vápník a fosfor. Dusík jen málo.
Pozor potřebuje včely.
Půdu mulčovat chlévskou mrvou a slámou

Prořezávání
Plodí na jednoletých – tj. lonských výhonech. Zkracovat dlouhé letorosty, které prodlužují kosterní větvě (Z 0,5 M na 0,25 m). Zbylá očka vytvoří štětku.Kterou v srpnu zredukujeme. V pozdějších letech jen prořezáváme (konkurenční výhony, suché větvě) Po letech při slabším růstu malé zmlazení – pouze do 4 letého dřeva maximálně)

Agrotechnika
půdu pravidelně kypřit. nepoškodit kmen a kořeny (spíš mělce) Podpolodina může být hrášek, špenát

Závlaha
Nesnáší trvalou vlhkost půdy. Především v suchých letech, ale zalévat. Když málo vody (sněhu) v zimě zalít na jaře. 14 dní před květem. Pak červen- srpen (růst poupat a kořenů) Ne však během květu, Ne za chladného počasí. Spíše ráno nebo večer.

Hnojení
Draslík -plody, fofsor- na jaře, vápník-proti chorobám. Bor je žádaný – podporuje pylové váčky. Zapracovat do půdy chlévský hnůj, kompost, zelené hnojení, NPK, cererit. Na jaře (brzy), koncem května a začátkem června.

Regulace násady plodů
při nadměrné plodnosti probrat (hrozí mrtvice)

chorby a škůdci
Monilia – spála květů -postřik před otevřením květů, druhý v době květu a pak po dešti (interval 6 dní) Střídat Sporgon, Horizont, Baycor, aby nedošlo k rezistenci parazita. Odstraňovat napadené větvičky.
hnědnutí listů -houbovitá choroba. Houba přezimuje na spadaném listí. nejčastěji napadá od druhé poloviny dubna. žluté skvrny na listech. Nejvhodnější postřik (ařž 5x) je Bycor 25WP, Novozir, Syllit.
dírkovanost listů – houba. Na podzim postříkat mědnatými přípravky a na jaře před květením
klejotoková rakovina – u nedostatečně ošetřovaných, slabě hnojených a přeplozených – správná volba řezu (od jaro do srpna), ošetřit rány voskem, důsledná výživa stromů a probírka plodů

BROSKVE

řez v pátém roce
zahušťující výhony na jaře. odplozenou část na jaře odřízneme, až po jednoletý výhon (vybereme si nejlepší). tak udržujeme plodnost blízko kosterních větví.
řez v 10 roce
zkrátíme obrost ve spodní třetině, aby se podpořil vegetativní růst.

Agrotechnika
podplodiny (hrášek, cibulka, salát) Na podzim vysít špenát na jarní sklizeň. Nevhodné jsou brambory a rajčata a melouny a dýně)

Závlaha
Ne nadměrná vlhkost, ale zalévat.
Lze přihnojovat zkompostovaným hnojem. nebo kompostem zapracovaným do půdy. Brzy na jaře, po odkvětu, po opadu plodů v červnu

choroby broskvoní
Chloróza listů – více železa do půdy
Kadeřavost – postřik, skoro umýt Kuprikol před začátkem vegetace, když jsou teoploty nad 10C. A pak na podzim při opadu listí
padlí – bílé povlaky. koncem května Anvil 5SC, nebo Rubigan 12EC koncem května a pak po 7 dnech
strupovitost – neprovádí se ochrana proti strupovitosti – Dithane, Novozir

Kadeřavá a růžičková kapusta

Kadeřavá kapusta
zimní druh zeleniny.
Výsev v květnu nebo červnu. Přesadí se spon 40 x40 cm na uvolněná místa po sklizni.
Může projít mrazem.

Růžičková kapusta – může projít mrazem
výsev v dubnu. Přesadit v červnu, 50×50 cm
V září odstranit vrcholy rostlin, aby se soustředila do růžiček.

Výsev na záhony

zhruba od dubna
Půda oschlá a mírně prohřátá
Ve vlhké a studené nevyklíčí

Vrtochy jarního počasí netozhází zeleniu: petržel, špenát, cibule, mrkev, hrášek
Nebuďte netrpělivý – někdy trvá dlouho než vyraší.

jarní saláty od dubna. Výbornými společníky jsou řeřicha, ředkvičky, kedlubny

cibule sazečka od dubna – odstup 10 sm.

setá cibule v polovině března

Pórek od března do pařeniště. Pozdní pórek od května do července. Štíhlé sazenice do 15 cm hlubokých rýh od sebe 20 cm. malinko zkrátit příliš dlouhé kořeny. Rýhy zahrnout a kolem rostliny substrát

Předpěstování na parapetu a pařeniště a ve skleníku

Parapet
kebrlík, kopr, bazalka
rajčata, cukety, okurky
viz rady za parapet níže

Pařeniště a fóliové tunely
Podlahové topení z koňského hnoje – 20-30 cm na podzim a na to humus.
Udržujte vlhkost a za teplého počasí větrejte
Hlávový salát,listový salát, ředkvička, ředkev, kedlubna, bylinky

skleník
Předpěstování pro dřívější sklizeň. Potom vysadit teplomilné rostliny
rajčat, okurky, cukety

nápady:
Plata od vajíček – nemusíte pikýrovat
papírová rolička od toal. papíru – nastřihnout a udělat dno
pokojové plastové skleníčky
Rajčata potřebují vápník – rozdrtit skořápky na prášek, dospodu květináče

Únor

  • Sejeme semena zeleniny s dlouhou vegetační dobou – celer, celer řapíkatý, lilek, …
  • Sejeme též zeleninu, kterou chceme dříve sklízet a je odolná vůči chladu – salát hlávkový, rané zelí, kapustu, kedlubny, květák, …
  • Na konci února můžeme začít s předpěstováváním papriky.
  • Za dobrého počasí můžeme v teplejších oblastech koncem února vysévat přímo na záhony mrazuvzdornou zeleninu – mrkev, petržel, pastinák a špenát (vydrží až -9 °C).

Březen

  • Jde o ideální měsíc pro výsev semínek pro předpěstování většiny zeleniny, ale i květin.
  • Pokud tedy necháme veškerý výsev na březen, nic nepokazíme, snad jen s výjimkou celeru.
  • Do nádob za oknem či vytápěných skleníků sejeme rajčata, papriky, okurky, pór, brokolice, salát hlávkový, košťáloviny a bylinky.
  • Do volné půdy můžeme přímo sít mrkev, petržel, pastinák, špenát, ředkvičky, hrách, kozlíček polníček a černý kořen.

Duben

  • V dubnu již nezahajujeme předpěstovávání, ale semínka sejeme přímo do volné půdy na záhonech –  zelí, mangold, černý kořen, hrách, listovou zeleninu, červenou řepu, kopr, ředkve, ředkvičky, roketu, košťáloviny.
  • Některé předpěstované sazeničky můžeme po otužování přesazovat do volné půdy – saláty, zelí a kedlubny.

Květen

  • Od poloviny května přesazujeme do volné půdy předpěstované sazeničky celeru, rajčat, paprik, okurek, bylinek a další – vlastně všechny, co nám ještě zbyly.
  • Začátku května se raději vyhýbáme, jelikož ještě hrozí noční a ranní mrazíky.

 

Rady setí na parapet

zpět

Semínka jednoduše zasetá do vlhkého substrátu časem vždy vyklíčí, pokud jsou zdravá. Ale tento proces můžete velmi urychlit a klíčení jim usnadnit. Máčení semínek je výhodné proto, že příroda je pojistila proti omylu. Aby nevyklíčila při prvním malém deštíku a pak nezaschla, brzdí je inhibitory klíčení. Ty se odplaví až s větším trvalejším přísunem vody.

Jak dlouho semínka máčet?

Podle velikosti, síly slupky a dalších vlastností semene se určuje optimální doba pro namáčení:

  • salátu stačí 4 hodiny
  • košťálovinám prospěje půl den až den
  • rajčata  a papriky se namáčejí jeden až dva dny
  • cibule, celer, mrkev a petržel se namáčí 3 dny

Další tipy a triky:

  • Teplomilná semena rajčat a okurek se máčí ve vodě o teplotě nejméně 16°C
  • Při delším máčení je třeba vodu dvakrát denně vyměnit
  • Před výsevem semínka mírně osušte, aby se s nimi lépe pracovalo, ale nikdy je nenechejte zaschnout

Jíchy

Jícha z přesličky : 1kg natě a 10 l vody na 24 hodin. pak mírně povařit Zřdit 1:5 a za slunečného dne dopoledne rozprašovat. Opakovat po 14 dnech. začít hned časně z jara.

Jícha z česneku a cibule

odolnost vůči houbám. Do 10 litrů naložit 1/2 kg cibule a několik stroužků česneku. Nechte kvasit. Rozředit 1:10 a rozprášit na záhony

Rzi – houbové onemocnění

rez růžová – skvrny rezavohnědé a pak opadávají listy – rostlina je oslabena

rez slézová a vejmutovka – na podzim nesmíte nechat ležet infikované rostliny

v horkých dnech nezalévajte roztřikovačem

plíseň bramborová a na rajčatech – vinou je sychravé počasí. Hnědočerné zbarvení – jako spálení. Na hlízách světle šedí skvrny.

nevysazujte brambory a rajčata vedle sebe.

Jícha z přesličky : 1kg natě a 10 l vody na 24 hodin. pak mírně povařit Zřdit 1:5 a za slunečného dne dopoledne rozprašovat. Opakovat po 14 dnech. začít hned časně z jara.

Padlí – houbová infekce

Hostiteli jsou růže, ostrožka, okurky, jahody, angrešty.

Šíří se za dusného počasí s vysokou vzdušnou vlhkostí.

U všech druhů dbejte na odstupy mezi rostlinami a jejich umístění na sluníčku. Vyvarujte se přehnojení.

Preventivně působí postřik z přesličkové jíchy nebo také česnekový čaj

Odstraňujte pravidelně napadené části rostlin.

Mšice – prostředky v boji

Přirození protivníci:

slunéčko sedmitečné, zlatoočko, zákeřnice, lumci, škvoři a ptáci

jednoduché zákroky: rozmačkat, odplavit proudem vody, zálivka kopřivovou jíchou(posílá rostlinu)

Výroba vlastních přípravků:

Jícha vratiče 330 g čerstvých kvetoucích natí, 10 litrů vody, druhý den pomalu vařit 30 minut. vychlazenou přecedit a postřk rostliny i půdy pod rostlinou

Jícha z kapradin:Listy kapradě samce. 1 kg čerstvých a postup jako u vratiče.

Čaj z pelyňku: 30g sušených natí a 10 l vody. Louhovat 15 minut. Postříkat vychlazeným čajem

Mýdlový postřik: čisté mýdlo 150 tg v 10 l horké vody rozpustit. Vychlazenou opistříkat (pozor, ale může zabít i pestřenky)

 

Biozahrádka

Základy

1.kompostování – zdravá půda

2.Přírodní hnojiva – doplnit živiny

3.Mulčování – povzbuzení půdy

4.výsadba smíšených kultur – kombinace podporuje růst

AD1 KOMPOST

Kompost omlazuje půdu.Založit v polostínu. Kolem vysadit černý bez, lísky a pod. Dobrý přístup s kolečkem. Udělejte i místo na sud s jíchou.Nejdříve naspod dejte hrubý, dřevitý materiál (odvod vod). Veškerý bio odpad ze zahrady (menší kousky), stará zem a promíchejte spolu, aby se nemohly slepit.Asi 20 cm vysoká. pak vrstvička vápna a malé množství organického hnojiva (např rohová moučka) Na podzim (deště) přidejte ještě práškový jíl, který na sebe naváže vodu a případně startér kompostu (stačí i zralý kompost) Hotový kompost chraňte před chladem (vrstva listí) a vlhkostí (rohož, staré pytle).pak čekejte 9-12 měsíců.

KOMPOSTÉR z pastu je vhodný na kuchyňské zbytky. Přidejte kamennou moučku, Zachytí vlhkost. Naházejte na každou vrstvu trochu zralého kompostu.

ZRALOST. Hnědý, drobivý humus vonící jako lesní půda – substrát. je úrodný. příliš jemnozrnný je pak spíše pro výsev.

V ZAHRADĚ. kompost na podzim, nebo časně z jara.- cm na záhon, mírně hráběma zapracovat. Pak přikrýt na zimu mulčem (např. posekaná tráva), jinak se vytvoří tvrdá krusta. Jemný kompost dáme pod zem.!

AD2 PŘÍRODNÍ HNOJIVA

Kravský hnůj (ne z velkochovu! – antibiotika) Do sila nedávat vápno (váže na sebe živiny). Koňský hnůj je výhřevné hnojivo do pařeniště. Mohou být v silu společně.Slepičí trus. V čerstvém stavu nesmí přijít na záhon.(fosfor, draslík) Podporuje tvorbu květů. Hnůj a trus je užitečný např. pro zelí.

Dřevěný popel (drasíl a vápník) – např. pro celer.

Rohová moučka (fosfor)

matoliny- zbytky vylisovaných hroznů.(stopové prvky)

ROSTLINNÉ JÍCHY

rychle se vstřebají a dodají dusík pro růst.

Kopřivová jícha. Nádoba na slunci 2/3 kopřivy (spíše kousky). Hladina vody 10 cm nad. rezerva na napěnění. Přidáte-li extrakt z květu kozlíku nebo hrst kamenné moučky. Jednou denně zamíchat(kvůli dávce kyslíku). za 10-20 dní. Zralou zakryjte.  ředit 1:10. zalévat veškerou zeminu (kromě : NE fazole, hrách, česnek a cibuli)

Zelené hnojení. Vlčí bob, jetel,svazenka, hořčice. na sklizené záhony.

Kamenná moučka. Stopové prvky, hořčík. Pozor na složení. Ne každá je vhodná.

AD3 MULČOVÁNÍ

Podívej se do lesa a pochopíš. Trochu změň nahlížení na to jak má zahrádka vypadat.

Posekaná tráva (kdekoliv), listí (kyselý humus- jahody, maliny, ostružiny,angrešt, rybíz, ovocné stromy, keře), mulčovací kůra (kyselý humus – bobulovité rostliny), sláma (jahody), směsný materiál ze zahrádky, kopřivy (nasekané), listy kostivalu a listy z rajčat(pod rajčata).

AD4 SMÍŠENÉ KULTURY

smíšené kultury proti chorobám:

mrkev a cibule
fazole a saturejka
česnek a jahody
afrikány a petržel
pelyněk a rybíz

Osvědčené kombinace:

brambory
se sousedy košťáloviny,afrikány, lichořeřišnice,heřmánek, kmín

celer
rajčata, keříčkové fazole, košťáloviny, pórek

cibule
mrkev, červená řepa,salát,jahody,kopr,heřmánek, saturejka

cukety
kukuřice,popínavá fazole, červená řepa

hlávkový salát
zelenina, bylinky (ne však petržel a celer)

hrách
mrkev,okurky,cukety,salát, košťáloviny, kopr

jahody
cibule,česnek,pažitka,salát,špenát

pórek
mrkev,celer,rajčata,salát,košťáloviny,jahody

rajčata
košťáloviny,špenát,celer,čekanka,petržel,lichořeřišnice

špenát
všechna zelenina – NE červená řepa

kombinace, které NE
fazole s pórkem, cibulí,česnekem, hrachem ,fenyklem
hrách s cibulí, pórkem, fazolí a rajčaty
košťáloviny s cibulí, česnekem,hořčicí, jahodami
rajčata s fenyklem, brambory, hrachem
salát s petrželí