Archiv autora: dědeček

Surfinie

Surfinie vyžaduje světlé stanoviště. Optimální umístění je na jih, jihovýchod, případně jihozápad. Dbejte ale na to, aby na ně nedopadalo přímé sluneční světlo. Ven je umisťujte, až nebudou hrozit přízemní mrazíky, ideálně tedy až ve druhé polovině května. Rostlinám vyhovují teploty okolo 21 °C – 24 °C. I když jsou surfinie odolnější než klasické petúnie, mělo by stanoviště být chráněné před silným větrem. Déšť a dlouhodobé větrné počasí velkým a křehkým květům petúnií nesvědčí. Po déletrvajících deštích odstraňte všechny rozmoklé, poškozené a uvadlé květy, rostlina bude za několik dní opět v plném květu.

Na zálivku jsou surfinie hodně citlivé. Měla by být dostatečná a pravidelná. Provádějte ji nejlépe brzy z rána nebo v podvečer, kdy slunce příliš nepálí. Pozor si ale dejte na přelívání. V příliš vlhkém prostředí rostliny přestávají růst, trpí chorobami, nekvetou a uhnívají. Důležité je proto nechat pěstební substrát vždy mírně vyschnout a teprve pak zalívat. Nikdy ho však nenechte vyschnout úplně. Za chladných a vlhkých dní zálivku omezte. Ideální volbou pro pěstování surfinií jsou samozavlažovací truhlíky a květináče. 

Pro bohaté květenství a zdárné prospívání surfinií je potřeba dodávat rostlinám potřebné množství živin. Jejich nedostatek dávají najevo žloutnutím listů. Během vegetace vydatně přihnojujte hnojivy se zvýšeným obsahem draslíku a fosforu. Vyhněte se ale hnojivům s vyšším obsahem dusíku, která oddálí kvetení a přispívají k rozvoji houbovitých chorob. Vhodné je například přimíchat do substrátu hnojivo Plantacote, které uvolňuje živiny po celou sezónu.

Průběžně pak můžete rostliny přihnojovat například  BIO-hnojivem Muškát nebo Kristalonem. Pokud se na listech objeví chloróza, je nutné přihnojení hnojivem s vyšším obsahem železa. Během kvetení pečlivě odstraňujte odkvetlé květy, abyste podpořili násadu nových poupat. 

Jak řízkovat surfinie

Surfinie se snadno množí. Postačí, když ze silné a zdravé matečné rostliny uříznete nebo ulomíte řízek dlouhý okolo 10–12 centimetrů. Řezná rána nemusí být přesná, na spodní části nového řízku mohou zůstat také listy. Takto připravený řízek namočte do stimulátoru a zapíchněte do květináče naplněného množárenským substrátem, který by se měl skládat z jedné třetiny písku a dvou třetin rašeliny. Substrát udržujte vlhký, pro udržení vlhkosti můžete přes květináč přetáhnout mikrotenový sáček. Dbejte na to, aby květináč s řízkem nebyl vystaven přímému slunci. Pěstební teplota by se měla pohybovat okolo 25 °C. Asi po třech týdnech můžete zakořeněné rostlinky přesadit. 

Jak na pěstování petúnií

Pěstování ze semen tak je znatelně výhodnější alternativou. Jak se tedy o budoucí petúnie postarat, abychom se za čas mohli těšit z překrásných květů?

Pokud se rozhodnete vyzkoušet výsev petúnií, je dobré začít dost brzy. Ideálně v období ledna až března při teplotě 15–18 °C, nejlépe ve skleníku nebo v bytě u okna. 

První zásada zní: Vždy vyséváme na povrch substrátu. Nikdy na ně nesypte zeminu, ke zdárnému vývoji jim totiž dopomáhá světlo. Zeminu nezapomeňte zalít, je potřeba ji udržet vlhkou, nikoli však mokrou. Rostliny pro svůj růst potřebují adekvátní vlhkost. O tu se jim postaráte zakrytím sklem, případně vám bude stačit obyčejný igelitový sáček. Než semínka vyklíčí, měli byste je udržet při teplotě zhruba mezi 20 a 22 °C.

Po vyklíčení jim bude stačit méně, asi 16 °C. Zhruba za dva týdny tak můžete teplotu už snížit. To má i svůj praktický smysl: Díky nižší teplotě se vám nakonec rostliny tak „nevytáhnou”. Byť porostou pomaleji, budou košatější.

Za další dva týdny už budou rostlinky dost odolné na to, abyste s nimi mohli manipulovat a přesadit je do květináčů. Jakmile ještě povyrostou, přesuňte je do větších květináčů. Pamatujte na to, že potřebují neutrální až mírně kyselou zeminu a měly by rovněž mít dostatek hořčíku a vápníku. A nezapomeňte s nimi stále zacházet opatrně, abyste jim nepoškodili kořeny. Pak by totiž hrozilo, že poškozená rostlina bude pomalu růst, neboť se vám musí nejprve „vzpamatovat” z necitlivého zásahu.

Ven je dejte až tehdy, když jste si jisti, že už nehrozí, že by je zasáhl mráz. Rostliny poté musíme pravidelně přihnojovat a dopřávat jim zálivku měkkou vodou.

Posilování a ochrana rostlin – bio zahrada

vytvořit hnízdní příležitosti pro užitečné organizmy, volba odolných rostlin a preventivní opatření

Nikdo úplně nezabrání škůdcům a chorobám, ale můžeme se postarat o posílení našich rostlin.

Padlí a další houboví původci se šíří větrem a děštěm

bakterie (hnědnutí listů, košťálů, měkkých míst) pronikají skrz poranění

Viry jsou přenášené savým hmyzem /skvrnitost listů, zesvětlalá žilnatina, zvlněné okraje listů)

Věnujte pozornost už sazeničkám

Jíchy, vývary – postřiky 2-3 týdny na jaře

odstraňovat nemocné části rostlin (nejlépe neházet na kompost), udržovat nářadí čisté

Hmyz: lumci pomáhají proti vrtalkám, květilkám, listovým mšicím, molicím. Pestřenky – proti listovým mšicím. Slunéčko sedmitečné -proti červci,svilušky, houbové padlí. Škvoři – proti mšicím, roztočům,obaleči jablečnému,předivkám, píďalkám. Co takhle hmyzí hotel?Stačí ale i hromada větví, suchá zídka, ptačí budka, stzarý květináč naplněný dřevitou vlnou. Nevadí ani velký počet hmyzích pomocníků (na rozdíl od škůdců)

Plži: – past se salátem. salát na okraj záhonu a vedl široké dřevěné prkno. Sežerou, zalezou od prkno a ráno sesbírat. Velkými pmocníky jsou slepýši (žijí v hromadě klestí nebo dříví). Zkuste kolem záhonu vysít řeřichu. Posypte vápnem nebo drtí kolem rostlin.často kypřit.

Ochranná síť přes zeleninové záhony (proti běláskům, pochmurnatky mrkvové a molíka česnekového)hned po výsadbě.

Jemná síť na ovocném stromu chrání proti kosům, krupobití a obaleči jablečném. Září – lapací pás natřený klihovou barvou naláká vrtuli třešňovou. Do manžet vlnité lepenky se na podzim schovají housenky. Feromenové lepící pasti nalákají obaeče jablečného a švestkového. Listové mšice se dají na vrcholku větví snadno oklepat.

Smíšený záhon olemovaný bylinkami – jejich vůně je může odradit. Lichořeřišnice vedle záhonu se zelím, kedlubny odláká běláska

Indikační rostliny

Podběl, pryskyřník, kokoška pastuší – suché vápenité půdy

vrbina roste na vápenité ale vlhké půdy

pryskyřník plazivý – roste na jílovité půdě (na jaře dlouze mokré a studené)

Kopřiva osídluje půdy bohaté na živiny a humus (ideální pro pěstování)

heřmánek a violka trojbarevná naznačuje kyselou půdu chudou na vápník

Přesličky rostou na na zhutnělé půdě

Jak poznat zda je kompost zralý? Do misky s přisátým kompostem nasypte lžíci řeřichových semen. Když po 4 dnech vzklíčí, je zralý.

Řez zanedbaných stromů

Dlouho zanedbaná zahrada vyžaduje odbornou spíš pomoc (např nákup zahrady). Začínáme řezem od spodu, abychom si zpřístupnili pracovní plochu. (nízké větve kvůli sekání trávníku min 1,5 m nad zemí) Vybereme a označíme kosterní větve, všechny ostatní vyřežeme. Kosterní větvě zkrátíme, vrcholové větve zkrátíme ke snížení koruny. Odřezané větve zmulčujeme, nebo rozřežeme na topení. U silně zarostlé koruny řežeme postupně – každý rok 1/2.

Kosatce

Kosatce jsou vzpřímené trvalky, listy jsou mečovité, s odenkem (někdy i cibulí). Skalky, břehy vod, bažinaté zahrady (dle typu a odrůdy). vysazují se na slunných místech (alespoň 1/2 dne – v zastínění nekvetou), vzdušné, ale chráněné před silným větrem. Půda humózní (ne čerstvě vyhnojená), propustná a nespékavá. Humus s dolomitickým vápencem, vylepšenou pískem pod odenkem. Výsadba na konci července, aby do zimy se usadil. Vzdálenost 25 cm od sebe, před výsadbou namočit do fungicidu 30 min. Horní část odenku je viditelná, list zkrátit na 30 cm.

Záhon čistý, odplevelený. Na jaře po mrazech odstranit staré listy (poškozené listy lze zalít 2 tablety acylpiriny v 10 l) V dubnu proti houbovým chorobám. a trochu cereritu.

Po odkvětu odstranit květní stvol. V průběhu vegetace šetrně odstraňujeme staré a suché listy. Začátkem září přihnojíme draselným hnojivem.

Přesazování po 3-4 letech. Na stejné místo za 5 let. vyjmout celý trs. Staré a hnijící odenky odstranit (kromě těch co mají očka) Sázet tak, aby voda odtékala. V zimě přikrýt chvojím.