Archiv autora: dědeček

Posilování a ochrana rostlin – bio zahrada

vytvořit hnízdní příležitosti pro užitečné organizmy, volba odolných rostlin a preventivní opatření

Nikdo úplně nezabrání škůdcům a chorobám, ale můžeme se postarat o posílení našich rostlin.

Padlí a další houboví původci se šíří větrem a děštěm

bakterie (hnědnutí listů, košťálů, měkkých míst) pronikají skrz poranění

Viry jsou přenášené savým hmyzem /skvrnitost listů, zesvětlalá žilnatina, zvlněné okraje listů)

Věnujte pozornost už sazeničkám

Jíchy, vývary – postřiky 2-3 týdny na jaře

odstraňovat nemocné části rostlin (nejlépe neházet na kompost), udržovat nářadí čisté

Hmyz: lumci pomáhají proti vrtalkám, květilkám, listovým mšicím, molicím. Pestřenky – proti listovým mšicím. Slunéčko sedmitečné -proti červci,svilušky, houbové padlí. Škvoři – proti mšicím, roztočům,obaleči jablečnému,předivkám, píďalkám. Co takhle hmyzí hotel?Stačí ale i hromada větví, suchá zídka, ptačí budka, stzarý květináč naplněný dřevitou vlnou. Nevadí ani velký počet hmyzích pomocníků (na rozdíl od škůdců)

Plži: – past se salátem. salát na okraj záhonu a vedl široké dřevěné prkno. Sežerou, zalezou od prkno a ráno sesbírat. Velkými pmocníky jsou slepýši (žijí v hromadě klestí nebo dříví). Zkuste kolem záhonu vysít řeřichu. Posypte vápnem nebo drtí kolem rostlin.často kypřit.

Ochranná síť přes zeleninové záhony (proti běláskům, pochmurnatky mrkvové a molíka česnekového)hned po výsadbě.

Jemná síť na ovocném stromu chrání proti kosům, krupobití a obaleči jablečném. Září – lapací pás natřený klihovou barvou naláká vrtuli třešňovou. Do manžet vlnité lepenky se na podzim schovají housenky. Feromenové lepící pasti nalákají obaeče jablečného a švestkového. Listové mšice se dají na vrcholku větví snadno oklepat.

Smíšený záhon olemovaný bylinkami – jejich vůně je může odradit. Lichořeřišnice vedle záhonu se zelím, kedlubny odláká běláska

Indikační rostliny

Podběl, pryskyřník, kokoška pastuší – suché vápenité půdy

vrbina roste na vápenité ale vlhké půdy

pryskyřník plazivý – roste na jílovité půdě (na jaře dlouze mokré a studené)

Kopřiva osídluje půdy bohaté na živiny a humus (ideální pro pěstování)

heřmánek a violka trojbarevná naznačuje kyselou půdu chudou na vápník

Přesličky rostou na na zhutnělé půdě

Jak poznat zda je kompost zralý? Do misky s přisátým kompostem nasypte lžíci řeřichových semen. Když po 4 dnech vzklíčí, je zralý.

Řez zanedbaných stromů

Dlouho zanedbaná zahrada vyžaduje odbornou spíš pomoc (např nákup zahrady). Začínáme řezem od spodu, abychom si zpřístupnili pracovní plochu. (nízké větve kvůli sekání trávníku min 1,5 m nad zemí) Vybereme a označíme kosterní větve, všechny ostatní vyřežeme. Kosterní větvě zkrátíme, vrcholové větve zkrátíme ke snížení koruny. Odřezané větve zmulčujeme, nebo rozřežeme na topení. U silně zarostlé koruny řežeme postupně – každý rok 1/2.

Kosatce

Kosatce jsou vzpřímené trvalky, listy jsou mečovité, s odenkem (někdy i cibulí). Skalky, břehy vod, bažinaté zahrady (dle typu a odrůdy). vysazují se na slunných místech (alespoň 1/2 dne – v zastínění nekvetou), vzdušné, ale chráněné před silným větrem. Půda humózní (ne čerstvě vyhnojená), propustná a nespékavá. Humus s dolomitickým vápencem, vylepšenou pískem pod odenkem. Výsadba na konci července, aby do zimy se usadil. Vzdálenost 25 cm od sebe, před výsadbou namočit do fungicidu 30 min. Horní část odenku je viditelná, list zkrátit na 30 cm.

Záhon čistý, odplevelený. Na jaře po mrazech odstranit staré listy (poškozené listy lze zalít 2 tablety acylpiriny v 10 l) V dubnu proti houbovým chorobám. a trochu cereritu.

Po odkvětu odstranit květní stvol. V průběhu vegetace šetrně odstraňujeme staré a suché listy. Začátkem září přihnojíme draselným hnojivem.

Přesazování po 3-4 letech. Na stejné místo za 5 let. vyjmout celý trs. Staré a hnijící odenky odstranit (kromě těch co mají očka) Sázet tak, aby voda odtékala. V zimě přikrýt chvojím.

Kopretiny

Kopretiny jsou trvalky rostoucí v trsu a vyžadují od nás jen minimálně péče, za kterou se nám odvděčí krásnými květy, podle odrůdy od května až do konce léta. Neměly by chybět na žádné zahrádce.

Stanoviště

Vyšlechtěným kopretinám se daří nejlépe na slunném stanovišti. Půda by měla být propustná a výživná, ale nikdy přemokřená, což tyto rostliny nesnášejí. Vysoké kultivary špatně odolávají silnějšímu větru a je nutné vyvazovat je k opoře. Na jednom stanovišti vydrží kopretiny nejdéle tři roky.

Zeminu volíme propustnou, bohatou na živiny, nejlépe zahradní zeminu s přidáním kompostu a případně i kostní moučky, pak budou i bohatě kvést, může být i s příměsí vápna. V kyselé půdě se kopretinám příliš nedaří. Často se také vysazují do skupin s barvenými liliemi, ostrožkami a vysokými floxy. 

Kopretiny nepotřebují pravidelnou zálivku, zavlažujeme jen v době většího sucha. Kořeny před vysycháním i před mrazem chráníme mulčovací kůrou. Druhým až třetím rokem musíme trsy rozdělit a rozsadit, to proto, že by jen omezeně kvetly a mohly by i vyhynout. Mnoho odrůd, když po odkvětu seřízneme, budou remontovat (znovu rozkvetou). Na podzim po odkvětu kopretiny seřízneme až u země. Odrůdy náchylné k namrzání, přikryjeme na zimu chvojím a ob rok je rozsadíme.