Dlouho zanedbaná zahrada vyžaduje odbornou spíš pomoc (např nákup zahrady). Začínáme řezem od spodu, abychom si zpřístupnili pracovní plochu. (nízké větve kvůli sekání trávníku min 1,5 m nad zemí) Vybereme a označíme kosterní větve, všechny ostatní vyřežeme. Kosterní větvě zkrátíme, vrcholové větve zkrátíme ke snížení koruny. Odřezané větve zmulčujeme, nebo rozřežeme na topení. U silně zarostlé koruny řežeme postupně – každý rok 1/2.
Zde je přesný postup (převzato od Ing. Jiřího Bajera – firma ADAVO):
Cílem je zajistit brzkou násadu plodů. První rok se hlavní kmen zapěstovává do výšky 50 -60 cm. Okolo hlavního kmene si vyberte 3-5 postranních větví rovnoměrně rozmístěných, které budou sloužit jako základ koruny a ty seřízněte na 10-20 cm, aby se podpořilo druhotné větvení. Mezitím nechte 3-4 větve z hlavního kmene bez zaštipování, ty budou sloužit jako dočasná plocha pro rannou násadu plodů. Nově narostlé výše položené větve se zakracují, aby se posílily niže položené výhony.
Ve druhém roce vyberte jeden silný, vertikální výhon ze spodního patra jako prodloužení kmene. Zakraťte jej o 10-20cm, aby se podpořilo větvení. Potom vyberte 1 až 2 pruty a zakraťte je o 10cm pro plodné výhony. Pokud jsou nějaké vlky z kosterních nebo vedlejších větví, ponechte jeden a zakraťte ho 10-20cm nad korunou stromu.Potom ponechte 4-5druhotných výhonů, které budou tvořit drhotnou plodící plochu. Všechny ostatní výhony z hlavního kmene se odstraní .
Ve třetím až pátém roce následuje postup z druhého roku a použijte spodní větve, aby posílily a zvětšily korunu. Pokud nějaký vzpřímený výhon vyroste z vrchní části rostliny,ponechte jeden a zakraťte ho 10 -20 cm nad korunou. Když neroste žádný vertikální výhon z hlavního kmene, vyberte 1 – 3 vertikální výhony z vrchních větví 15 – 20 cm od hlavního kmene a zakraťte je, na 20 cm nad korunou.
Po pěti letech pěstování dorůstá průměrný strom výšky 1,6 m a šířky koruny 1,5m. Kmen má průměr asi 6 cm.
Hlavní účel prořezávání je zmladit větve a získat pravidelně a vysoce plodící rostlinu. Princip je odstranit překřížené větve, zahušťující větve, přestárlé větve a kořenové výmladky. Chceme vypěstovat zdravé výhony v prázdných místech koruny, které budou produkovat nové plodné výhony.
Jarní prořezávání se provádí od poloviny do konce dubna. Odstraníme suché větve (díky dehydrataci) ze zimy.
Cíl letního prořezávání je odstranit posilující výhony z hlavního kmene a hlavních větví. Ačkoliv pokud je v koruně mezera nebo prodloužení kmínku odumírá, udržujte je a zakracujte pro druhotné rozvětvení. V místech bez kmene vyberte vertikální výhony a nechte je do10 cm nad korunou.
Zimní prořezávání se provádí po sklizni nebo v únoru a březnu příští rok. Odstraňte silné výhony ze spodu a vrchu kmene, aby se udržela výška rostliny. Odstraňte staré, slabé, vzpřímené, překřížené, nemocné nebo trnité větve uvnitř koruny.
Použijte silné výhony vyštipováním k vyplnění koruny a prodloužení plodného období.. Seřízněte přerostlé výhony. Nejnižší výhony by měly být 30 cm nad zemí. Po prořezání by měli být výhony rovnoměrně rozmístěny pro dobrý přístup světla a vzduchu.
Nejdříve se odstraní všechny výhony do dvou třetin keře, které obrůstají z kmínku. V tomto případě kmínek tvoří několik výhonů svázaných k sobě a přivázaných ke kolíku. Kustovnice normálně kmínek netvoří. Je proto potřeba z ní udělat tímto nebo podobným způsobem stromek. Do korunky stromku mají potom lepší přístup sluneční paprsky a plody jsou větší a lépe dozrají.
V této části se zakrátí všechny zbylé výhony v korunce o jednu třetinu až polovinu, aby se podpořilo další rozvětvování. Dále je potřeba odstranit všechny suché výhony v korunce, které brání v přístupu světla. Pokud se výhony nezakrátí, tak budou dál prorůstat do délky. A až se začnou vytvářet poupata a rostlina začne kvést, tak většina květů opadne a z těch co zůstanou se vyvinou pouze malé plody. Rostlina totiž vydává více energie do růstu než do tvorby plodů.
výhoda: ranná sklizeň (i o měsíc). Skleník musí mít dostatek slunečního světla a dobré větrání. Při teplotách nad 35°C se růst révy zpomaluje.
období výsadby : jaro nebo podzim (v zimě ale zalévat!) obvykle do rohu.
Výsadba: na dno kompost, sázíme šikmo a bohatě zalejeme. Pozor ve skleníku nemá moc místa na kořenový systém. zalévat a hnojit. Někdo vysazuje ven a kmen vede do skleníku otvorem (Průměr 10 cm)
růst: jen nejsilnější výhon. vedeme alespoň 25 cm od skla. (při doteku se sklem hniloba , na jaře namrznutí). Pod révou se běžně zelinaří, květinaří. z Kmene révy se zapěstují do stran ramena (tažně) obvykle 50 cm od sebe. na nich se ponechávají dvouočkové čípky. každoročně omezujeme bujný růst révy mimo vymezený prostor.
na výživu je réva náročná. dobře zalít na zájmu. Včas probírat bobule před plísní. Opakovaně. Plíseň šedá při květu (ledoví muži = málo se větrá). Nepřítelem ve skleníku je puklice švestkové. Mravenci si jí pěstují. Stírat. Narašenou révu ohrožují mrazíky. Nutno přitopit.
řez: v prosinci či lednu odstraňujeme staré dřevo, suché a nepotřebné výhony. Na výhonu ponecháváme jen jeden hrozen. Plodné výhony krátíme za 4-5 listem nad hroznem. Vylamujeme zálistky a ostříháváme uponky. Ty co rostou mimo vymezený prostor zkracujeme kdykoliv po celou dobu vegetace.
Řezat se bát nemusíte, “doroste to”. Očka se pokusím přiblížit obrázkem. O= očka, 1. místo, kde byl před řezem další výhon, který jsme celý odstranili a nechali jen “výhon” s 2-3 očky.
2. místo možného řezu (už v tom místě bylo řezáno, tak proč se tam zase nevrátit)
3. jiné místo, kde lze říznout
Obrázky s pergolou ukazují jak hmota narůstá (foto zeleného 5. června) a jak je možné pergolu vést.
Obrázek s řezem na kmínku ukazuje jak upravit boční výhony. Nebojte obroste to, v tom místě je ještě dost oček.
připojený obrázek:
Ostružiník
Ostružiny – návod tisk.docx
U ostružiníku dáváme přednost jarní výsadbě. Rostliny mají být dobře zakořeněné v bazální části a v kořenovém systému mají mít vytvořené adventivní pupeny. Právě z těchto pupenů se zpravidla v prvním roce vytvoří dva až tři mladé pruty.
Dlouhé výhony při výsadbě zkrátíme na dva až tři pupeny, čímž podpoříme růst mladých výhonků z oček nacházejících se na kořenech.
Jakmile olistěné pruty po výsadbě dorostou výšky kolem 1 m, rovnoměrně je rozmístíme na drátěnku a přivážeme je.
V prvním a ve druhém roce po výsadbě necháváme tři výhony.
V dalších letech v plné plodnosti ponecháváme u poléhavých ostružiníků vždy po šesti výhonech, ostatní slabší a přebytečné výhony odřežeme u země.
Zkracování výhonů
U silně rostoucích odrůd se doporučuje pro snadnější sklizeň zkracovat konce prýtů ve výšce kolem 2 m. U bujně rostoucích plazivých ostružiníků i malinoostružiníků je letní i předjarní řez nezbytný. Pokud bychom letní řez na předčasných letorostech vyrůstajících z paždí listů neudělali, keř by byl příliš přehoustlý.
Jakmile letorosty dosáhly délky 30 cm, zkrátíme je (nejlépe v červnu) na čtyři až pět listů, rostliny budou přehlednější, usměrníme jejich růst a umožníme přístup světla do keře a usnadníme si také práci při vyvazování a tvarování keřů.
Výhony z předcházejícího roku přinesou plody.
Dvouleté odplozené výhony po sklizni odumírají, můžeme je tedy už na podzim odřezat těsně u země, nebo je ponecháme ještě přes zimu na drátěnce, aby alespoň částečně chránily před mrazem citlivé mladé prýty, a odřežeme je těsně u země až na jaře. Uvedený řez každoročně opakujeme.
K řezu postranních výhonů přistoupíme v oblastech s mírným klimatem koncem srpna až počátkem září, kdy bazální část začíná dřevnatět a ponechaná očka už neproraší. V našich klimatických podmínkách je ovšem lepší nechat řez až na příští jaro, na dobu těsně před rašením.
Postranní výhony krátíme na dva až tři pupeny, z nichž vyrostou letorosty, které kvetou a plodí.
Prořezávání na konci zimy u tymiánu, šalvej, estragobn, dobromysl, levandule časem i hlubším řezem (jinak začnou být nevzheldné. Nejdříve zkraťe dlouhé stonky, potom stonky až po dřevntou částl z lopňska.
Libeček, meduňka a máta snášejí řez až pod úroveň terénu.
