Archiv rubriky: Práce na zahrádce

Ostružiník

Ostružiník

Ostružiny – návod tisk.docx

U ostružiníku dáváme přednost jarní výsadbě. Rostliny mají být dobře zakořeněné v bazální části a v kořenovém systému mají mít vytvořené adventivní pupeny. Právě z těchto pupenů se zpravidla v prvním roce vytvoří dva až tři mladé pruty.

Dlouhé výhony při výsadbě zkrátíme na dva až tři pupeny, čímž podpoříme růst mladých výhonků z oček nacházejících se na kořenech.

Jakmile olistěné pruty po výsadbě dorostou výšky kolem 1 m, rovnoměrně je rozmístíme na drátěnku a přivážeme je.

V prvním a ve druhém roce po výsadbě necháváme tři výhony.

V dalších letech v plné plodnosti ponecháváme u poléhavých ostružiníků vždy po šesti výhonech, ostatní slabší a přebytečné výhony odřežeme u země.

Zkracování výhonů

U silně rostoucích odrůd se doporučuje pro snadnější sklizeň zkracovat konce prýtů ve výšce kolem 2 m. U bujně rostoucích plazivých ostružiníků i malinoostružiníků je letní i předjarní řez nezbytný. Pokud bychom letní řez na předčasných letorostech vyrůstajících z paždí listů neudělali, keř by byl příliš přehoustlý.

Jakmile letorosty dosáhly délky 30 cm, zkrátíme je (nejlépe v červnu) na čtyři až pět listů, rostliny budou přehlednější, usměrníme jejich růst a umožníme přístup světla do keře a usnadníme si také práci při vyvazování a tvarování keřů.

Výhony z předcházejícího roku přinesou plody.

Dvouleté odplozené výhony po sklizni odumírají, můžeme je tedy už na podzim odřezat těsně u země, nebo je ponecháme ještě přes zimu na drátěnce, aby alespoň částečně chránily před mrazem citlivé mladé prýty, a odřežeme je těsně u země až na jaře. Uvedený řez každoročně opakujeme.

Řez postranních výhonů

K řezu postranních výhonů přistoupíme v oblastech s mírným klimatem koncem srpna až počátkem září, kdy bazální část začíná dřevnatět a ponechaná očka už neproraší. V našich klimatických podmínkách je ovšem lepší nechat řez až na příští jaro, na dobu těsně před rašením.

Postranní výhony krátíme na dva až tři pupeny, z nichž vyrostou letorosty, které kvetou a plodí.

Ostružinové víno

 

 

 

 

 

 

Péče o půdu

Půda živí rostliny a sama potřebuje také živit. Krycí plodiny zaryjeme. Používám bobovité – jejich bakterie váží kyslík. Dodáme živiny zvenčí. Hnůj, kompost. Mleté minerály (vápenec, sádrovec, minerální fosfáty) nemusíte dodávat každý rok. Nedoporučuje se minerály míchat jako jednu směs. Je potřeba je zapravit do země (nenechat na povrchu). Pěstební plochy je potřeba střídat.

Azola je vodní rostlina, která na sebe váže dusík (asiaté jí pěstují spolu s rýží a Azola dodává rýži dusík) Azola roste v jezírku rychle a vytváří na vodní hladině hustý porost (možná pěstovat v kanfasu mimo jezírko. Hodit do kanfasu lopatu země. V čisté vodě neroste. Na slunci rychleji než v polostínu).

Hnůj může rozšiřovat nemoci. Prohnojit a pěstovat kukuřici (potřebuje živiny) Druhý rok nehnojit a pěstovat dýně. Třetí rok brambory nebo fazole. Takže takový záhon hnojit jednou za čtyři roky. Před setím je potřeba ho zarýt do země, aby nepopálil rostliny.

Mocné čůrání. Lidská moč neobsahuje parazity, je sterilní. (1:10 zředěná obnoví trávník) Dodává dusík, ale je potřeba hned dokud nevyvětrá. Ředit se dá v kropící konvi.

Listí sebrané sekačkou je dobrý do kompostu. K tomu dodáte hnůj a kompost je založen.

Posekanou trávu můžeme rozložit kolem česneku. Zmoklá pak vydala rychle živiny do záhony.

Na jaře se dusík dešti často odplaví. proto zalévám výluhem z plevele, sena, výluhem z kompostu, ředěnou močí. Ze sena dělat spíše výluh (obsahuje semena plevele)

Kompostování se vyplácí jen na malých zahradách

Proč se na velkých  nekompostuje? Nikdy ho nevyrobí dost. Trávu ponechává na místě. Listí nechává pod stromy. Jen asi kompostér na odpadky (pokud nemáte drůbež, která je sní). Na záhony koňský hnůj z nedaleké farmy, který je ( rok uleželý) . Dřevěné zbytky jsou na hromádce a tvoří prostor pro další živočichy či ptáky.

Celer, zelí, tykve, rajčata, cuketa – potřebují hodně kompostu 5-10l/m2

mangold, mrkev, červená řepa, salát, špenát 3-7l/m2

fazole, hrách, bylinky, bob, špenát, cibule 2-5l/m2

Dusík je důležitý pro růst

fosfor je důležitý pro tvorbu bílkovin V kyselých a vápenitých je pevně vázaný a rostliny ho nepřijmou

Draslík posiluje obrany schopnost

Vápník je potřeba pro růst a buněčné stěny

Biologická hnojiva: Rohovina je přírodní dusík. Totéž umí kukuřičné klíčky, melasa, ricinový šrot. Zelená hnojiva přispívají k úrodnosti-

Kukuřice s pnoucí fazolí

Když trochu pozdní kukuřice vyroste je možno nasázet pnoucí fazole, které se po ní pnou. Je však potřeba zalévat, protože o vodu spolu bojují. Když fazole dozrávají nastal by rozpor, protože fazole se pak už nezalévají. Dá se to udělat tak, že otrháme zralé lusky, nezralým voda nevadí, a pak zaléváme.

Sladké kukuřici sš daří i s bramborami, hrachem, okurkami a dýněmi.

Nepěstovat však v blízkosti rajčat (mají stejné škůdce)

Pěstování kukuřice – setí osiva
Předpokladem pro úspěšné pěstování kukuřice je kvalitní osivo dobré jakosti a vhodně zvolená odrůda nebo hybrid. Semena kukuřice sladkých druhů jsou scvrklá. Semena kukuřice vyséváme od půlky dubna do konce května. Můžeme předpěstovat, častější je ale přímý výsev. Osivo kukuřice vyséváme do prohřáté půdy a do sponu 60 – 70 x 20 – 30 cm podle kvality půdy, ranosti a vzrůstu rostlin do hloubky 3 – 5 cm.

4

Vhodné stanoviště pro pěstování kukuřice
Ideálním stanovištěm pro kukuřici je velice slunné místo. Kukuřici sadíme do hlinitopísčité propustné půdy s dostatkem vláhy. Kukuřice je náročná na vodu a živiny. Pro pěstování kukuřice je důležitý fosfor. Hnojení fosforem podporuje rané fáze vývoje, jeho nedostatek způsobuje zpomalení růstu, snížení počtu zrn v palici a mimo jiné nerovnoměrné dozrávání.

5

Sklizeň kukuřice
Cukrovou kukuřici sklízíme v mléčné zralosti, tzn. že jsou v polotvrdém stavu. Pukancovou kukuřici do popcornu plně vyzrálou. Sklízíme vylamováním palic nebo celou rostlinu. Skladujeme v chladnu a suchu.

vysazování

Před setím a sázením je nutné půdu dlouho zalévat, aby se vody dostala co nejníže.

Při setí za sucha je dobré semínka nechat ve předklíčit. Sazenice zbavit listů a pod.

Sazenice je nutné dobře zasadit a neporušit půdní kapilaritu. např. Nožem jen odklonit jednu stranu a sazbu přitlačit k té neporušené.

Sázet raději v chladném dni. Nejsou-li, tak brzy večer, aby se za chladnější noci kořínky vzpamatovali. Jinak nutno přes den zastínit. A pokropit celou rostlinku (přijímá vodu i listy)

 

Tráva

Dokonalý trávník pěstuji jen kvůli sousedům. Zbytečná práce. Vždy někde nechám kus přirozené louky (různá semínka). Čím víc hnojíte, tím víc musíte sekat. Mulčovací sekačka, sype trávník zpět a zachovává živiny.