Péče o půdu

Půda živí rostliny a sama potřebuje také živit. Krycí plodiny zaryjeme. Používám bobovité – jejich bakterie váží kyslík. Dodáme živiny zvenčí. Hnůj, kompost. Mleté minerály (vápenec, sádrovec, minerální fosfáty) nemusíte dodávat každý rok. Nedoporučuje se minerály míchat jako jednu směs. Je potřeba je zapravit do země (nenechat na povrchu). Pěstební plochy je potřeba střídat.

Azola je vodní rostlina, která na sebe váže dusík (asiaté jí pěstují spolu s rýží a Azola dodává rýži dusík) Azola roste v jezírku rychle a vytváří na vodní hladině hustý porost (možná pěstovat v kanfasu mimo jezírko. Hodit do kanfasu lopatu země. V čisté vodě neroste. Na slunci rychleji než v polostínu).

Hnůj může rozšiřovat nemoci. Prohnojit a pěstovat kukuřici (potřebuje živiny) Druhý rok nehnojit a pěstovat dýně. Třetí rok brambory nebo fazole. Takže takový záhon hnojit jednou za čtyři roky. Před setím je potřeba ho zarýt do země, aby nepopálil rostliny.

Mocné čůrání. Lidská moč neobsahuje parazity, je sterilní. (1:10 zředěná obnoví trávník) Dodává dusík, ale je potřeba hned dokud nevyvětrá. Ředit se dá v kropící konvi.

Listí sebrané sekačkou je dobrý do kompostu. K tomu dodáte hnůj a kompost je založen.

Posekanou trávu můžeme rozložit kolem česneku. Zmoklá pak vydala rychle živiny do záhony.

Na jaře se dusík dešti často odplaví. proto zalévám výluhem z plevele, sena, výluhem z kompostu, ředěnou močí. Ze sena dělat spíše výluh (obsahuje semena plevele)

Kompostování se vyplácí jen na malých zahradách

Proč se na velkých  nekompostuje? Nikdy ho nevyrobí dost. Trávu ponechává na místě. Listí nechává pod stromy. Jen asi kompostér na odpadky (pokud nemáte drůbež, která je sní). Na záhony koňský hnůj z nedaleké farmy, který je ( rok uleželý) . Dřevěné zbytky jsou na hromádce a tvoří prostor pro další živočichy či ptáky.

Celer, zelí, tykve, rajčata, cuketa – potřebují hodně kompostu 5-10l/m2

mangold, mrkev, červená řepa, salát, špenát 3-7l/m2

fazole, hrách, bylinky, bob, špenát, cibule 2-5l/m2

Dusík je důležitý pro růst

fosfor je důležitý pro tvorbu bílkovin V kyselých a vápenitých je pevně vázaný a rostliny ho nepřijmou

Draslík posiluje obrany schopnost

Vápník je potřeba pro růst a buněčné stěny

Biologická hnojiva: Rohovina je přírodní dusík. Totéž umí kukuřičné klíčky, melasa, ricinový šrot. Zelená hnojiva přispívají k úrodnosti-