Meruňky a broskve

MERUŇKY
Čerstvý plod obsahuje 12 volných aminokyselin. 100gr obsahuje 2100 jednotek provitaminu A (kariten) a 130 jednotek vitaminu B. Minerální látky: Draslík, fosfor, vápník, hořčík….
regulují krevní tlak, snižuji aterosklerotické změny cév,urychlují rekonvalescenci

Stanoviště
Hluboký zimní spánek končí na konci prosince. Od poloviny ledna mají nucený odpočinek.Hledat proto místo, kde nehrozí velké kolísání teplot.(nejlepší polohy jsou 200-250 m.n.m.,chráněná od větrů. Půdu vyžadují středně těžkou, písčitou. Potřebuje vzduch v půdě, jinak se udusí. Potřebují spíše suchou než přemokřenou půdu. Na závlahu při dozrávání plodů reaguje příznivě. Z živin potřebují nejvíce draslík, vápník a fosfor. Dusík jen málo.
Pozor potřebuje včely.
Půdu mulčovat chlévskou mrvou a slámou

Prořezávání
Plodí na jednoletých – tj. lonských výhonech. Zkracovat dlouhé letorosty, které prodlužují kosterní větvě (Z 0,5 M na 0,25 m). Zbylá očka vytvoří štětku.Kterou v srpnu zredukujeme. V pozdějších letech jen prořezáváme (konkurenční výhony, suché větvě) Po letech při slabším růstu malé zmlazení – pouze do 4 letého dřeva maximálně)

Agrotechnika
půdu pravidelně kypřit. nepoškodit kmen a kořeny (spíš mělce) Podpolodina může být hrášek, špenát

Závlaha
Nesnáší trvalou vlhkost půdy. Především v suchých letech, ale zalévat. Když málo vody (sněhu) v zimě zalít na jaře. 14 dní před květem. Pak červen- srpen (růst poupat a kořenů) Ne však během květu, Ne za chladného počasí. Spíše ráno nebo večer.

Hnojení
Draslík -plody, fofsor- na jaře, vápník-proti chorobám. Bor je žádaný – podporuje pylové váčky. Zapracovat do půdy chlévský hnůj, kompost, zelené hnojení, NPK, cererit. Na jaře (brzy), koncem května a začátkem června.

Regulace násady plodů
při nadměrné plodnosti probrat (hrozí mrtvice)

chorby a škůdci
Monilia – spála květů -postřik před otevřením květů, druhý v době květu a pak po dešti (interval 6 dní) Střídat Sporgon, Horizont, Baycor, aby nedošlo k rezistenci parazita. Odstraňovat napadené větvičky.
hnědnutí listů -houbovitá choroba. Houba přezimuje na spadaném listí. nejčastěji napadá od druhé poloviny dubna. žluté skvrny na listech. Nejvhodnější postřik (ařž 5x) je Bycor 25WP, Novozir, Syllit.
dírkovanost listů – houba. Na podzim postříkat mědnatými přípravky a na jaře před květením
klejotoková rakovina – u nedostatečně ošetřovaných, slabě hnojených a přeplozených – správná volba řezu (od jaro do srpna), ošetřit rány voskem, důsledná výživa stromů a probírka plodů

BROSKVE

řez v pátém roce
zahušťující výhony na jaře. odplozenou část na jaře odřízneme, až po jednoletý výhon (vybereme si nejlepší). tak udržujeme plodnost blízko kosterních větví.
řez v 10 roce
zkrátíme obrost ve spodní třetině, aby se podpořil vegetativní růst.

Agrotechnika
podplodiny (hrášek, cibulka, salát) Na podzim vysít špenát na jarní sklizeň. Nevhodné jsou brambory a rajčata a melouny a dýně)

Závlaha
Ne nadměrná vlhkost, ale zalévat.
Lze přihnojovat zkompostovaným hnojem. nebo kompostem zapracovaným do půdy. Brzy na jaře, po odkvětu, po opadu plodů v červnu

choroby broskvoní
Chloróza listů – více železa do půdy
Kadeřavost – postřik, skoro umýt Kuprikol před začátkem vegetace, když jsou teoploty nad 10C. A pak na podzim při opadu listí
padlí – bílé povlaky. koncem května Anvil 5SC, nebo Rubigan 12EC koncem května a pak po 7 dnech
strupovitost – neprovádí se ochrana proti strupovitosti – Dithane, Novozir

Kadeřavá a růžičková kapusta

Kadeřavá kapusta
zimní druh zeleniny.
Výsev v květnu nebo červnu. Přesadí se spon 40 x40 cm na uvolněná místa po sklizni.
Může projít mrazem.

Růžičková kapusta – může projít mrazem
výsev v dubnu. Přesadit v červnu, 50×50 cm
V září odstranit vrcholy rostlin, aby se soustředila do růžiček.

Výsev na záhony

Nejlepší hloubka výsevu záleží na typu půdy a na počasí během rašení. Na sáčku se semínek je rada a my jí použijeme dle svého. Udělám si tak průměr hloubky. Vyseji raději víc semen, aby alespoň některá vzešla. některá hlouběji , jiná mělčeji. Malá semínka rozhodím na plochu a hráběmi zapravím do různých hloubek. Malá semínka zalévám rosením, aby se nevyplavila.
sazenice (např. rajčat) sázíme až po zmrzlých. Hrách nechávám naklíčit 1-2 dny. V míse měním vodu (bakterie) Když vidím malinký kulový kořínek, připravený prorazit, v ten okamžik je vysadím. (Pouštím je do vhloubené rýhy). Dá se sázet i v únoru. další várku už sázím bez namáčení. Kukuřici v květnu sázím rovnou (je mokro) ale v červnu už jí namáčím. Kadeřávek smíchám s mokrým substrátem a pak jej vysévám i sním. (Více semen na jedno místo a pak vyjednotit) Brukvovitým stačí den až dva. mrkev 3 týdny.
zhruba od dubna

Půda oschlá a mírně prohřátá
Ve vlhké a studené nevyklíčí

Vrtochy jarního počasí netozhází zeleniu: petržel, špenát, cibule, mrkev, hrášek
Nebuďte netrpělivý – někdy trvá dlouho než vyraší.

jarní saláty od dubna. Výbornými společníky jsou řeřicha, ředkvičky, kedlubny

cibule sazečka od dubna – odstup 10 sm.

setá cibule v polovině března

Pórek od března do pařeniště. Pozdní pórek od května do července. Štíhlé sazenice do 15 cm hlubokých rýh od sebe 20 cm. malinko zkrátit příliš dlouhé kořeny. Rýhy zahrnout a kolem rostliny substrát

Předpěstování na parapetu a pařeniště a ve skleníku

Parapet
kebrlík, kopr, bazalka
rajčata, cukety, okurky
viz rady za parapet níže

Pařeniště a fóliové tunely
Podlahové topení z koňského hnoje – 20-30 cm na podzim a na to humus.
Udržujte vlhkost a za teplého počasí větrejte
Hlávový salát,listový salát, ředkvička, ředkev, kedlubna, bylinky

skleník
Předpěstování pro dřívější sklizeň. Potom vysadit teplomilné rostliny
rajčat, okurky, cukety

nápady:
Plata od vajíček – nemusíte pikýrovat
papírová rolička od toal. papíru – nastřihnout a udělat dno
pokojové plastové skleníčky
Rajčata potřebují vápník – rozdrtit skořápky na prášek, dospodu květináče

Únor

  • Sejeme semena zeleniny s dlouhou vegetační dobou – celer, celer řapíkatý, lilek, …
  • Sejeme též zeleninu, kterou chceme dříve sklízet a je odolná vůči chladu – salát hlávkový, rané zelí, kapustu, kedlubny, květák, …
  • Na konci února můžeme začít s předpěstováváním papriky.
  • Za dobrého počasí můžeme v teplejších oblastech koncem února vysévat přímo na záhony mrazuvzdornou zeleninu – mrkev, petržel, pastinák a špenát (vydrží až -9 °C).

Březen

  • Jde o ideální měsíc pro výsev semínek pro předpěstování většiny zeleniny, ale i květin.
  • Pokud tedy necháme veškerý výsev na březen, nic nepokazíme, snad jen s výjimkou celeru.
  • Do nádob za oknem či vytápěných skleníků sejeme rajčata, papriky, okurky, pór, brokolice, salát hlávkový, košťáloviny a bylinky.
  • Do volné půdy můžeme přímo sít mrkev, petržel, pastinák, špenát, ředkvičky, hrách, kozlíček polníček a černý kořen.

Duben

  • V dubnu již nezahajujeme předpěstovávání, ale semínka sejeme přímo do volné půdy na záhonech –  zelí, mangold, černý kořen, hrách, listovou zeleninu, červenou řepu, kopr, ředkve, ředkvičky, roketu, košťáloviny.
  • Některé předpěstované sazeničky můžeme po otužování přesazovat do volné půdy – saláty, zelí a kedlubny.

Květen

  • Od poloviny května přesazujeme do volné půdy předpěstované sazeničky celeru, rajčat, paprik, okurek, bylinek a další – vlastně všechny, co nám ještě zbyly.
  • Začátku května se raději vyhýbáme, jelikož ještě hrozí noční a ranní mrazíky.

 

Rady setí na parapet

zpět

Semínka jednoduše zasetá do vlhkého substrátu časem vždy vyklíčí, pokud jsou zdravá. Ale tento proces můžete velmi urychlit a klíčení jim usnadnit. Máčení semínek je výhodné proto, že příroda je pojistila proti omylu. Aby nevyklíčila při prvním malém deštíku a pak nezaschla, brzdí je inhibitory klíčení. Ty se odplaví až s větším trvalejším přísunem vody.

Jak dlouho semínka máčet?

Podle velikosti, síly slupky a dalších vlastností semene se určuje optimální doba pro namáčení:

  • salátu stačí 4 hodiny
  • košťálovinám prospěje půl den až den
  • rajčata  a papriky se namáčejí jeden až dva dny
  • cibule, celer, mrkev a petržel se namáčí 3 dny

Další tipy a triky:

  • Teplomilná semena rajčat a okurek se máčí ve vodě o teplotě nejméně 16°C
  • Při delším máčení je třeba vodu dvakrát denně vyměnit
  • Před výsevem semínka mírně osušte, aby se s nimi lépe pracovalo, ale nikdy je nenechejte zaschnout

Jíchy

Jícha z přesličky : 1kg natě a 10 l vody na 24 hodin. pak mírně povařit Zřdit 1:5 a za slunečného dne dopoledne rozprašovat. Opakovat po 14 dnech. začít hned časně z jara.

Jícha z česneku a cibule

odolnost vůči houbám. Do 10 litrů naložit 1/2 kg cibule a několik stroužků česneku. Nechte kvasit. Rozředit 1:10 a rozprášit na záhony