Autor: Zuzana Rigdová Chválim Ťa, Pane (Laudato si),© Copyright www.cestaplus.sk

Tu je zopár tipov, ako na to:

1. Recyklovať triediť odpad každým možným spôsobom hľadať doma inovatívne možnosti, ako vec znova použiť, prešiť, vymyslieť jej nový účel, využiť ju ako hračku a pod. naučiť sa opäť opravovať – upustiť od zmýšľania „použi a vyhoď“ nekupovať zbytočnosti Keď sa človek trochu oprostí, zistí, že na život až tak veľa nepotrebuje. Hračky, oblečenie, elektroniku. V západných krajinách je už dokonca trend zmenšovať aj svoj životný priestor. Na chalupe sme istý čas nemali tečúcu vodu a nedokážem opísať pocit slobody, ktorý táto nová skúsenosť priniesla. Človek si dokáže vystačiť, dokáže sa uskromniť, len sa tomu musíme nanovo naučiť. Dáva to pocit nezávislosti a sebestačnosti. Ako mama rodiny žijúcej v meste veľmi odporúčam rodine malú chatu, chalupu, záhradu, dokonca viac ako väčší byt. Práve tu je možnosť „žiť“ recykláciu a EKO život veľmi prirodzeným spôsobom.

. Deti reálne vidia, čo je kompost, ak je záhradka, ako sa dá vypestovať zelenina, ovocie, vidia výsledok svojej práce. Aj to, že zvyšky jedla patria domácim zvieratkám, že papierom sa kúri, drevo sa používa na oheň. Veci a jedlo prirodzene dostávajú „druhú šancu“. A sú vedené k manuálnym zručnostiam, čo dnes veľmi chýba. Vypne sa internet a zapne sa vzájomná prítomnosť a pomoc.

2. Deliť sa Keď som po dvoch chlapcoch čakala dcérku, netušila som, aký veľký priestor tým Boh dostane. Boh ma cez rôznych známych a priateľov doslova „zavalil“ oblečením pre naše dievčatko. Od narodenia má naša slečna dodnes najbohatší šatník. 🙂 Nech mi napadne doslova a dopísmena čokoľvek, do niekoľkých dní to mám doma. Ale od narodenia detí som tiež prijala filozofiu delenia sa a obdarúvala svoje kamarátky a ich deti. Dostala som, posúvam. A naopak. Otváram dlaň a Boh mi do nej vkladá a vkladá podľa potrieb. Dostávam otázky, čo ak príde ďalšie bábätko, čo mu dáme, keďže sme všetko rozdali. Nuž, odpoveď je jednoduchá, tak ako veci prichádzali doteraz, budú aj naďalej, pretože to je Boh. Vždy dávajúci.

3. Viesť deti k úcte k prírode Neničiť, nerozhadzovať, žiť v harmónii s prírodou. Chápať ju. Každý z nás má zaiste svoje možnosti ozdravenia životného štýlu a premeny svojho spôsobu života na priateľský k prírode. Verím, že každý tak môže pomôcť napĺňať posolstvo pápeža Františka pre túto dobu, a to svojím autentickým spôsobom, tak, ako nás k tomu on sám pozýva.

Viac na: http://www.cestaplus.sk/tema/mesiac/august_2015/chvalim-ta-pane-za-prirodu-okolo-nas
© Copyright www.cestaplus.sk

Hnojiva při biologickém pěstování

Algomin – podporuje aktivitu bakterií, ústup plevele – mechů. Na jaře nebo na podzim 70 g na m2. Ideální pro jlinitou půdu

Bentonit – pro lehké a písčité půdy, pojí postřiky na stromy

Kamenná moučka . dodává minerály, hořčík 5 kg na 100 kg kompostu. U jahod se rozptýlí přímo na rostliny. Stejně na hrách, fazole a mrkev. Dále u angreštu, rybízu a malin. při vysazování stromů

pomocné prostředky pro pěstování

Extrakt ze studeného nálevu bylin : 12-24 hodin louhovat ve stuené vodě

Odvar: – 24 hodin loihovat a po té povařit

Močůvka: zelené části rostlin do nádoby s vodou, přikryjeme, denně mícháme, dokud pění probíhá kbašení. Před použitím je nutné ředit

Čaj : čerstvé nebo sušené byliny přelijeme horkou vodou a 24 hodi louhujeme . Po dvou dnech použijeme

Drobní živočichové a užitečný hmyz

Slepýši – křoviny na stráních, hnízdo v kompostu

Ještěrky – suché a teplé prostředí v hromadě kamení

Žáby- vlhká místa, pod porostem hustých listů, potřebují vodní zdroj

Mloci – vlhká místa. K vidění jen v noci

lasička – loví hraboše, žije v hromadách dřeva

netopýři – žerou noční hmyz

Slunéčko sedmitečné – loví mšice listové

Ježek – loví larvy, hlemýždě a slimáky. Žije v hustém podrostovém dříví, hromady dřeva nebo kamení

Pavoukovití – loví listové okřídlené mšice, svilušky

Hmyz:

Klopuškovitý a hladěnkový

Pestřenkovití

škvor

páteřík

Zlatoočko

Světlušky

Střevlíkovití

Lumčíci

chalcidky

Mateřídouška časná „plíživá červená“

víceletá. suché stanoviště s plným slunečním zářením
celou sezonu větvičky s lístky. na sušení ještě před rozkvětem
k masu
čaj při kašli a nachlazení

—-

Jak už název napovídá, mateřídouška se svým růstem jakoby plíží po zemi, kořenech a kamenech. Má kobercový růst do výšky 5cm, je půdokryvná, při větší výsadbě se dává 16ks na m2.
Je to nádherná odrůda s výraznými růžovými květy, kvete od června do srpna. Je velmi medonosná, voní. Vynikající na skalky, zídky, vhodná na výsluní, obruby záhonů adt. Hustý keřík má matově – lesklé sytě zelené listy. Mrazuodolnost do -35stupňů.
I tento druh mateřídoušky má silné antiseptické a dezinfekční působení, které se využívá při vnitřním i zemní podávání proti nejrůznějším zánětům. Je součástí kloktadel, užívá se na obklady. Aplikuje se při dyspeptických potížích, při nedostatečné sekreci žaludečních šťáv. Drogu používáme při desinfekci dýchacích cest, při bronchitidě a podobných nemocech doprovázených kašlem.. Čaj desinfekčním působením přispívá k léčbě průjmů i infekčních. Desinfikuje močové cesty.

K užívání se užívá nálev, bylinný balzám, homeopatický čaj, ale nejúčinnější je lihovodný roztok V trávicím ústrojí likviduje bakterie streptokoky, stafylokoky, salmonelly. V rámci léčby trávicího ústrojí se současně dělají i klizmata z mateřídoušky . Při desinfekci močových cest přidáváme k lihovodnému roztoku ještě rdesno ptačí – truskavec.
V lidové medicíně se užívá i na zpevnění prsů, nastrouhaná jablka obložíme na prsa na 15+20inut, pak poklepem nanášíme nálev z mateřídoušky na pokožku.Nálev připravíme 2lžíce dáme do studené vody, přivedeme k varu, ihned odstavíme a necháme 10 přikryté, scedíme a nanášíme vlažné.
Při pálení nohou od dlouhé chůze provádíme koupele chodidel.
Vlasová voda se vyrábí:125g sušené mateřídoušky svaříme s 0,5l octa, necháme 10minut vylouhovat, scedíme, necháme zchladnout, přidáme 0,25l rumu, necháme 5-7dní marecovat, scedíme a do pokožky jemně masírujeme.
Na prostatu je výborná směs 2lžičky vřesu, 1 lžička anýzu a 5 větviček mateřídoušky, přelijeme vroucí vodou a necháme 10minut vylouhovat a přecedit., pije se 2x denně ráno a večer.
Na pásový opar použijeme tento nálev:1lžička saturejky, 1lžička mateřídoušky, přelijeme šálkem vařící vody, necháme 10 minut louhovat a přecedíme. Pijeme 3 šálky denně mezi jídly. Mateřídouška by se měla užívat bez přerušení maximálně 6 týdnů, pak dochází ke snižování jejích účinků a narušování sliznic.
Takto lze používat i tymián, který není tak vzácný jako mateřídouška.

Rostliny rodu Thymus vyžadují slunné stanoviště, půdu na živiny spíše chudou, sušší, hlinito – písčitou zeminu. Při těžké půdě je vhodné odlehčit ji pískem. Dobře snáší řez, prospívá ji. Je mrazuodolná.

http://www.peceokrajinu.cz/products/kotvicnikova-farma/

Hrách

výsev
– hladké odrůdy od října nebo listopadu (podzimní odrůda)
– znovu od února do dubna
scvrklá zrna od března do července (druhý výsev)

Na podzim na záhon přidáme kompost
humusovitá půda s draslíkem a vápníkem
severo jižním směrem
rýha 1-2 cm 40 cm od sebe

jakmile jsou vysoké asi 10 cm můžeme je přihrnout, aby se vlastní vahou neohýbaly

musí se popínat (drátěné plativo)

rostliny chránit roštím nebo sítí před ptáky

škudce na květy v květnu a červnu a proto sít brzy a nebo až pak

sklizeň cukrového co nejdříve kvůli chuti

Fazole

motýlokvěté rostliny a proto nepotřebují hnojení

potřebuje draslík a fosfor

potřebuje teplo

nesázet do vlhké půdy a do chladna.

v pařeništi pěstovat od dubna. Pozor na mráz !
popínavé od poloviny května
jedno semeno každých 5 cm nabo 5 semen do jamek po 40 cm

chránit půdy mulčem, aby zůstala vlhká

v polovině července lze sázet podruhé

sázení 4-5  fazolí do jedné jamky

posliujeme výluhem z přesličky

konzumují se celá

pěstují se s červenou řepou, kedlubnami a salátem. Saturejka na okraji záhonu odpuzuje škůdce.

Pěstovat ve II. nebo III. trati. Rády teplo, slunce. Přímý výsev v květnu, červnu. Lze postupně rozložit, nejzazší výsev v půli července. Vyluštěné zrno na vlastní výsev usušit a nechat přejít mrazem (proti larvám zrnokaza – asi 10 hodin při -12 st. C)

Opěrná konstrukce 2 m

fazole šarlatová do chladnějších oblastí

sklízet průběžně za suchého počasí.

Rajčata

Rajčata – tabulka-tisk

Předpěstovat doma

semena vyseji na začátku dubna do malých květináčků (2-3 semena). Přikrýt tenkou vrstvou zeminy a rukou zatlačit. zalít teplou vodou. Po určité době nechat jen nejsilnější rostlinku. Potřebují světlo a čerstvý vzduch. Pozor na teplotu, která by neměla přesahovat 20 stupňů, a dostatek světla, aby rostliny nevytáhly. Semenáčky pak přepichujeme , když děložní lístky dosáhnou vodorovné polohy.  Když prokoření přesadím do větších nádob a pak začátkem května otužovat v pařeništi. Během chladných nocí však chránit před chladu. Ideální je předpěstování rajčat přímo v hrncích nebo sadbovačích, ze kterých pak můžeme rovnou provést výsadbu.
Po dvojím přepichování na venkovní záhon.

Po 20.květnu na zahradu. nejlépe slunný záhon. zasadit hluboko až k prvnímu řapíku a trochu na šikmo. vedle kořenového balu zapusťte prázdný květináč s dírkou ke kořenům.

Vhodní sousedé na záhon: celer, košťálová zelenina, pórek, (špenát, lichořeřišnice -pokryjí celý záhon – mulčování) na okraj záhonu salát, petržel. Nepěstovat s bramborami (mají stejné choroby)

Záhon

Humusovitá a silně prohnojená půda (ne přehnojit !) potřebují živiny a teplo. V sezoně zalévat kopřivovou jíchou 2 x měsíčně ke kořenům 1:10 . Rajčatům svědčí nakypřená půda, nakopčení půdy k rostlinám je účelné, zvýší se kořenový systém, a sním i pozdější výnosy a počet plodů rajčete. Rajčata mají ráda vlhkost kořenů. zalévat rovnoměrně a dostatečně. . Zalévat ráno či v průběhu slunného dne, aby rychle oschly..Pravidelně mulčovat – ochrana před odpařováním (posekaná tráva, nastříhaný plevel, odpad z rajčat Velmi důležitá, zvláště po odkvětu, je závlaha.
V deštivých dnech zakrýt (nebo průsvitná stříška trvalá) Pravidelně vyštipovat výhonky v paží listů a vyvazovat. Ke konci srpna odstraňte poslední kvetoucí výhony – nedozrají a berou sílu

Pěstovat pouze  v “suchém” a větraném skleníku – Pedro, Dagmar, Tipo, Toro, Stupické skleníkové apod.. Od Startu jsem upustil – rychle měkne. Ve vlhkém častěji plíseň

svinuté listy bez choroby jsou příznakem přehnojení

Nejčastěji se vyskytující chorobou u rajčete je plíseň rajčete (plíseň bramborová). Pozná se podle charakteristických hnědých skvrn na listech, stoncích i plodech. Proti této chorobě je potřeba zasáhnou preventivně. Pokud očekáváme deštivé počasí, ošetřujeme rostliny přípravky Acrobat, Alliete, Ridomil, Kuprikol atd.

Pokud rajčata zaštupujeme, je možné odstranit i spodní listy, aby se tak u stonku rajčete nedrželo vlhko, a byl odolnější vůči zaplísnění.
Napadení stonku rajčete znamená konec rostliny jako takové, za krátko uvadá nebo celá odehnívá.
Černání pupku rajčete je porucha ve výživě rostliny – nedostatek vápníku. Postihuje plody a ty jsou pak zdeformované a na špičce plodu se objevuje černá skvrna. Rostliny pravidelně hnojíme. Pokud se porucha objeví rostliny ošetříme přípravky pro výživu vápníkem, jako je např. přípravek InCa.

Saví škůdci jako jsou např. mšice nebo svilušky napadají rajčata velmi často. Vhodné je i proti houbovým chorobám a savým škůdům použít přípravek Agro NATURA Symfonie 3 v 1.

Pro biozemědělství jsou vhodné přípravky Bioton a Bioan.

Keříčková rajčata

pěstujeme na venkovních záhonech. Většinou nezaštipujeme.

nejranější keříčková odrůda Latah.

 

Divoká rajčata

Divoké rajče roste a plodí s oporou i bez opory. Pokud má oporu, šplhá do výšky až dvou metrů a rozsochaté keře nezaberou na záhonech tolik místa. Rostliny se hodně větví, rostou do šířky (jedna rostlina dokáže zabrat plochu až 4 m2) a vzájemně se proplétají, takže záhy vytvářejí neproniknutelné houští, čímž ovšem vytěsní plevel a udrží si pod sebou vláhu. Keříky nemusíme zaštipovat, naopak čím víc bychom je zaštipovali, tím více by obrážely. Rostliny plodí až do prvních mrazíků, přezrálé plody praskají a samy se vysemeňují. Na rozdíl od běžných rajčat v organicky vyhnojené půdě rostou až příliš bujně a méně plodí, proto je lze s úspěchem vysazovat do druhé trati.

Semenáčky předpěstujeme stejně jako u běžných rajčat, bez předpěstování plodí později. Zhruba v první polovině března je vysejeme do směsi zeminy s kompostem (1:1). Jakmile se oteplí (po zmrzlých), přesadíme rostlinky na záhony na slunném místě a pohnojíme je třeba kopřivovou jíchou. Sázíme je zhruba 40 cm od sebe, aby keře měly dostatek místa. I tak vytvoří bohatou houštinu. Větve by neměly ležet na sobě, protože takové houští rádi napadají slimáci.

  • Je odolné proti plísni bramborové.
  • Můžeme je pěstovat bez velkých nároků na péči jako takzvané minihouštiny
  • Má vynikající sladkou chuť
  • Je velmi odolné proti nízkým teplotám i úžehu.
  • I v tom nejdeštivěším roce a ve vyšší nadmořské výše je úroda jistá.
  • Plodí velmi brzy, zhruba 3 týdny před všemi ostatními odrůdami.
  • Je vhodné i do menších nádob.

Nedozrálá rajčata skliďte, zabalte do novin a ve tmě nechte dozrát

 

Brambory

Brambory pocházejí z Peru.

Pěstovat v řádcích nebo i smíšených kulturách s falozemi, kedlubnou

Potřebuje kyprou, drobovitou, provzdušněnou půdu (kompost). Hrobkobat se nemusí, jestliže je tam mulč nebo smíšený záhon. Může být pak i rovný rovný řádek.

Na jaře by měly dosat dřevěný popel a extra dávku hnojiva (nevápnit!)

Na zahrádce stačí pro chuť dva řádky.

Ranné (teplota prohřáté půdy 7 stupňů) zasadíme v dubnu 40 cm mezera a 10 cm hloubka, řádky 60 cm od sebe. váha brambory kolem 50-60g. Do žlábku zralý kompost a rohové odřezky.

Mezi řádky špenát a lebeda, heřmánek či lichořeřišnice.

Předklíčit – položit na pupek do bedny na světlé a teplé místo. Dva řádky znamená 120 cm široký záhon.

Rostlina má 15 cm, tak se přihrne

mulčovací vrstva ušetří zalévání

zalévat močůvkou z kopřiv

hnilobu natě postřikem z česneku nebo cibule každých 7 dní

brambory na sadbu po sklizni položit na slunce dokud nejsou pořádně zelené

další zkušenosti:

  • Nemají rády příliš zásaditou půdu (pH nad 7), s předplodinou nemívají problém, půdu vyhnojím na podzim či na jaře vyzrálým kompostem (ne čerstvým hnojem).
  • Pěstuji vždy jen nějakou ranou odrůdu. Nechávám brambory předklíčit (při teplotě asi 10 – 15 stupňů – na světle, ) – koncem března. Mám je přitom asi tak napůl ponořené ve vrstvě půdy, nenechám zaschnout ani utopit. Očka by měla být nahoře. Často použiji brambory ze sklepa, které z oček pustily největší klíčky (neulomit!).
  • Asi po měsíci, když brambory pěkně zakoření, jdou na záhon. To je zhruba na přelomu dubna/května. Dávám je asi 15 cm hluboko (spon 60×30 cm – tedy 30 cm mezi rostlinami). Asi za dva týdny (po zmrzlých) začnou vylézat první lístky, ach, to je vždy radosti a příležitost k oslavě! Ale nesnáší mráz (pokud “vylezou” dříve, lze lístky ochránit netkanou textilií).
  • Když brambory povyrostou, bývá zvykem je přihrnovat (cca 3krát – odplevelení, provzdušnění, vyživení). Do brázd potom pouštíme zálivku. Chce to hodně vody, až do kvetení. Kdo vodou šetří, malých brambor se dočká.
  • Sklizeň probíhá po odkvětu, nebo když žloutne a polehává nať.
  • Chceme-li vytvořit nový záhon, brambory nám mohou pomoci – a ještě můžeme mít i podzimní sklizeň. V červenci položíme staré brambory na posekaný trávník a zasypeme vrstvou kompostu, na něj můžeme dát vrstvu trávy ze sekačky. Na podzim sklízíme.

Brokolice

 

Dýně a cukety

původem z jihu a proto teplo a slunce

humusovitá půda a dostatek vlhkosti

dusík, draslík – pole, fosfor

sklízí se  polozralé

není třeba je loupat

od konce dubna v květináčích a pak v květnu výsadba

Nechat semínko nabobnat vodou. Sazenice sázet až v květnu. Mohou růst u popínavých fazolí, mezi řádky kukuřice.

Tykev

převzato z http://www.zahradkarjerome.cz/zelenina2.html

  • I když mají rády teplo, dají se pěstovat i v běžných středních polohách na záhonech – venku. Pěstují se v I. trati. Pěstuji hlavně cukety a patizóny. U cuket rozhodně koupit semena hybridní F1.
  • Sazenice předpěstováváme – výsev někdy v půlce dubna do kelímků (doma na okně). Na záhon po půlce května, spon tak 80x70cm.
  • Cukety snášejí chlad lépe než okurky, rostou i i při chladnějším počasí. Cukety sklízím, když jsou menší, jsou chutnější.

 

 

 

 

Okurky

vypuzují z těla vodu, rozpouští kyselinu močovou
mají rádi zahřátou půdu bohatou na humus
Předpěstovat na parapetu.

v těžké půdě se jim daří na hrůbcích – asi 30 sm vysoký, přimíchejte kompost a hnojivo.
vyžadují mnoho vody
zahrabaný květináč nebo petlahev s otvory
prevencí proti škůdcům je obecně posílení rostlin ( Bioton a pod.)
zahrabat doprostřed hnůj do hloubky 20-30 cm, který na jaře prohřeje půdu.
Příznivé podmínky – fóliový tunel, pařeniště.
semena každých 10 cm na vrcholek hrůbku a pak protrhat na 30 cm. nechat ty nejsilnější

Zalévat ráno nebo večer do kořenové oblasti.
V létě několik dávak kopřivové jíchy 1:10

Ocelová rohož mírně na šikmo

preventivní ochrana proti padlí přesličkovou jíchou

Pórek

pomáhá látkové výměně

půda bohatá na živiny – draslík – pole dřevěný

Pórek od března do pařeniště. Pozdní pórek od května do července. Štíhlé sazenice do 15 cm hlubokých rýh od sebe 20 cm. malinko zkrátit příliš dlouhé kořeny. Rýhy zahrnout a kolem rostliny substrát

sázet do brázdiček (sami se zanesou hlíbnou) na konci října jej přihrnout, kvůli dlouhému dříku.

http://www.zahradkarjerome.cz/zelenina2.html
  • Pěstovat nejlépe v I. trati. Náročný na půdu i zálivku. Při sázení zakrátit kořeny i vrchol.
  • Letní – výsadba předpěstované sadby začátkem dubna.
  • Podzimní – výsev v pol. dubna, výsadba v pol. června.
  • Zimní – výsev v 2. pol. dubna, výsadba koncem června.

 

česnek – Allium salivum

česnek – tabulka k tisku A4

cibulovitá rostlina
ploché listy až 30 cm
kulovité okvětí – pacibulky
hodně zdraví prospěšných látek
obsahuje látky odpuzující škůdce
Stanoviště
(nesnáší zelí a fazole)
humusovitou půdu bohatou na výživné látky
i do polostínu
stroužky 10 cm od sebe, řádky 20-25 cm
Opatření: sázet s mrkví a celerem
ošetření
Molík česnekový létá v květnu a pak v červenci a srpnu. ,
zalévat výluhem z přesličky,
napadené listy odříznot.
sklizeň
rycími vidlemi na podzim
čisté a vyschlé skladovat až 10 měsíců
lisovat
konzervovat

Česnek  (převzato z http://www.zahradkarjerome.cz/zelenina2.html)

Ve II. nebo III. trati (nerad čerstvé hnojení). Má rád teplo a slunce (nároky jako cibule, ale odolá mrazu). Nevhodná předplodina – brambory, rajčata, pórek, cibule. Vhodná předplodina – okurky, košťáloviny. Ozimé česneky mají větší výnosy. Před výsadbou naloupat na stroužky, namořit proti chorobám (Sulka,…). Stroužky sázet vypouklou stranou ve směru řádku – listy potom vyrůstají kolmo na řádek a nepřekrývají se ( – lepší oslunění – dělám to už pár let, je to tak). Můžeme si také vysadit sklizené pacibulky (rostou nahoře na stvolu). Vyrostou z nich roztomilé kulaté cibulky, které potom vysázíme jako stroužkovou sadbu.

    • Paličáky (modré zimní) se sází na podzim (listopad) ve sponu 30×10 cm a to tak, že asi 6 cm hluboko.
    • Nepaličáky širokolisté (bílé zimní) se sází také na podzim – stejným způsobem.
    • Nepaličáky úzkolisté (bílé jarní) se sází na jaře (březen, zač. dubna) o něco mělčeji, asi 4 cm hluboko.

Ulamovat květy na stvolu, aby kvetení nevysilovalo. Sklízet při zasychání nati, dosoušet na dobře větraném místě (kůlna,…) asi měsíc. Před uskladněním ucviknout nať i kořeny (aby nevyrůstal předčasně).

Velmi podrobně o česneku zde.

Cibule

působí protizánětlivě, ve stáří, arterioskleróza a to více jak česnek

daří se jí v hlinitých půdách

nevyžaduje čerstvé hnojení

v červnu lehce nadzvihnout rycími vidlemi – dostane více vody

zalít vonícími bylinami proti škůdcům

 

Cibule (převzato z http://www.zahradkarjerome.cz/zelenina2.html)
  • Ráda slunce, nerada těžké, kyselé a podmáčené půdy.
  • Pěstuji vždy ze sazečky (koupím malé cibulky – sadbu), ve II. nebo III. trati.
  • Vysazuji v březnu či dubnu, jen pár cm hluboko, spíš mělce. Vysazovat menší cibulky jen do průměru 2 cm, větší mohou vybíhat do květu (spotřebovat).
  • Sklízí se v červenci až srpnu, až nať polehává a zasychá. Po sklizni nechat doschnout (zavěšené za nať), potom zbavit natě i kořenů.

 

Mrkev

kyprá, propustná zemina (písčitá). Kompost, draselné hnojivo (málo popela)

ne příliš hnojit. Ne hnůj. Ne kopřivová jícha.

potřebuje draslík – dřevený popel

před výsevem hodně zkypřit

jako značkovací plodinu použít ředkvičky (mrkev vyráží o mnoho později, tak abychom viděli kde je)

sázet spolu s cibulí (šalotka)

sázet do blízkosti vratiče, kopru, levandule, kapradí

2 x týdne kropit výluhem z cibule, pórku nebo česneku proti pochmurnatce mrkvové

Mrkev která se sklízí až na podzim s pórkem nebo pažitkou

http://www.zahradkarjerome.cz/zelenina2.html

Přímý výsev, netkaná textilie. Pěstuje se v II. trati, nesnáší přímé hnojení hnojem. Nevhodná předplodina – miříkovité (petržel, celer), vhodná např. salát, pórek, fazole.

výsev (ven) sklizeň
Karotka 3 – 6 6-10
Mrkev pozdní 4 – 5 9-10

Celer

Celer odvodňuje. Jí se i listy.

Půda bohatá na draslík  dřevěný popel) a dusík, kompost a kamenná moučka

ne příliš hluboko do země.

Od července nekypřit

Hnojit přesličkovou močůvkou

Celer převzato z http://www.zahradkarjerome.cz/zelenina2.html

Pěstuje se v I. nebo II. trati. Nároky na živiny a zálivku. Potřeba draslíku (možno půdu předem vyhnojit popelem ze dřeva). Nevhodná předplodina – mrkvovité (mrkev, petržel). Čísla v tabulce = kal. měsíce. Humózní, vlhká půda, bulvy lze sklidit i během vegetace. Malé bulvy – sazenice vysazeny příliš hluboko nebo příliš časná výsadba nebo nedostatek vláhy či živin. Duté bulvy – moc dusíku.

celer výsev výsadba sklizeň
bulvový (ven) 2,3 5 7-10
řapíkatý (ven) 2,3 5 8-10
listový (ven) 2,3 4 6-12

Ředkvičky

lehce antibiotická

půda bohatá na humus (ne čerstvě pohnojenou)

hodí se pěstovat jako předkultura, kultura, následná kultura a smíšená kultura. Vyplňují mezery na záhonech

v létě však musíme sít speciální odrůdu

mezi ředkvičky patří Brukev řepák

Salát

V průběhu roku lze neustále sklízet.

vyžaduje dobře hnojenou a vlhkou půdu.

Různé druhy rostou různě dlouho.

Římský salát, hlávkový salát, čínský salát, ledový salát, čekankový salát, polníček, Čekanka listová,Kozlíček polníček vyséváme na konci srpna a začátkem září.

Salát

převzato z http://www.zahradkarjerome.cz/zelenina2.html

Pěstuje se ve II. nebo III. trati. Nenáročný, ale rád slunce, možno sázet i sám po sobě. Čísla v tabulce = kal. měsíce.

salát výsev výsadba sklizeň
Salát hlávkový rychlený (fóliák) 2 3 4 – 5
Salát hlávkový raný (ven) 3 – 4 4 5 – 6
Salát hlávkový letní (ven) 4 – 7 4 – 7 6 – 9
Salát hlávkový podzimní (ven i fól.) 7 8 10 – 11
Salát ledový letní (ven) 3 – 5 4 – 7 6 – 7
Salát ledový podzimní (ven) 6 – 7 7 – 8 9 – 10
Salát listový (česáček) (ven) 3 – 4 5 – 7